Zbily jste někdy své dítě?

vrtelka
11. říj 2013

Je mi hrozně,ale přetekla mi trpělivost vzala jsem ten na boty jak se tím obouvají a seřezala jsem ji teda řádně,až má obtisk na stehně ,ale ted se dívám ,že se nervuji asi zbytečně ona je vysmátá a ,už o tom ani neví. ☹

sisstin
2. led 2014

@kristy46 já se budu radost, až mé dítě někdy bude špinavé nebo bude dokonce někde zlobit 😅 😅 😅 😅 😅 protože povaha, kdy dítě až moc poslouchá, až moc respektuje autority atd, taky není pro život žádnej zázrak 😉 ale prostě takovej je a do nějaký velký míry se to moc ovlivnit nedá 😉

sisstin
2. led 2014

já teď čtu do pedagogiky Matějčka "Po dobrém nebo po zlém" a to zrovna můžu doporučit 🙂

sisstin
2. led 2014

@kristy46 a myslim, že vychovat dítě dle svých představ ani moc možný není. Dítě je takový, jaký je, nikdy nebude 100% takový, jako si my rodiče představujeme. To jsem si myslela v těhotenství, že já jako všechno ovlivnim, ale od tý doby, co mám dítě vím, že to je kravina 😉

lucieandrlova
2. led 2014

Přesně jak píše @sisstin malé dítě to prostě vyzkoušet musí... Taky dceři raději řeknu "buchta se na zem nehází, je to papání a má se jíst a ne házet na zem...". Teď už docela rozumí, tak dle situace i přidám, že to stojí korunky a když něco schválně rozbije, dá mi z pokladničky korunky a místo hračky koupíme, co rozbila.

kristy46
2. led 2014

@sisstin samozrejme moji rodice to rikali na zaklade toho, ze to cetli v knize ;) mas pravdu, ze zalezi na povaze ditete. Ja jsem si myslela, ze muj bracha je takovy prave kvuli sve povaze... Ale nektere "rysy" jsem pozdeji zacala slychat od jinych, kteri zkratka deti vychovavali-nevim jak tomu rict, abych se nekoho nedotkla...

jancip
2. led 2014

@lucieandrlova Kuchyňku máme 1 m od mé. Máme nerezové nádobí se skleněnými pokličkami, aby se to nejvíce podobalo mým. Našila jsem spoustu potravin, ale jak prostě vařím, tak jde kuchyňka stranou a je jen zájem o sporák. Takže vaříme spolu. Když moje mamka viděla, jak rok a půl staré dítě restuje u sporáku zeleninu, tak se zděsila, ale jinak to moc nejde.

kristy46
2. led 2014

@lucieandrlova s tim naprosto souhlasim. Je jasne, ze to dite zkusi a vysvetlim mu to a nezliskam ho..

sisstin
2. led 2014

@kristy46 tak samozřejmě knih o výchově je asi spousta a druhá věc je, že asi není dobrý si něco přečíst a řídim se tím 100%. Já četla knížek víc, některý mi přišly jako totální kraviny a některý mě inspirovaly trošku a některý hodně. Jde o to, co si člověk vybere. Ta knížka ti má něco dát, nad něčím se zamyslíš, něco zavrhneš...ale určitě to není nějaká bible, podle který musíš všechno dělat.

Já ted čtu knížky o výchově i kvůli škole, takže se dostávám i k tomu, co bych si jinak třeba sama ke čtení nevybrala.

lnk
2. led 2014

myslím, že je to normální. každý máme jen jedny nervy a mně ty moje taky občas ujedou. je mi jasný, že si ji tím přetáhla, protože to bylo zrovna po ruce. já zatím malýmu ničím nenaplácala, ale občas mám rudo před očima, že bych ho snad i zabila jak mě vytočí. nechápu, jak ty matky pisatelky furt můžou být tak v pohodě... 😀 já teda nejsem. jsem občas unavená, nemám taky náladu. s malým mi nikdo nepomůže, s domácností taky ne, tak nervy prostě občas ujedou. snažím se domlouvat, domlouvat, domlouvat, ale když je to k hovnu, k hovnu, k hovnu, tak pak prostě dostane na prdel a je klid 😉 není dítě jako dítě. na každý platí něco jiného. malej když dostane na zadek, tak prostě ví, že zasloužil a přestane zlobit. taky ho nerada biju, ale domluvy u nás zatím nefungují.

petrajurinova
3. led 2014

@lnk takže jsi vlastně napsala, že tvé dítě občas funguje jako hromosvod na tvou únavu, špatnou náladu a přepracovanost? Nebylo by v tom případě lepší pořídit si do předsíně nebo rohu ložnice boxovací pytel a ty "ujíždějící nervy" si vykompenzovat na něm místo na dítěti? Nikdo není furt v pohodě - teda s vyjímkou budhistických mnichů, jenom holt asi každá z nás má jiný způsob jak "přetlak" vypustit. Někdo se vyřve v lese, někdo to ze sebe vyžene ve fitcentru, někdo se vypovídá kamarádce a někdo naplácá děcku na prdel. Každý podle toho co mu přijde správné - nebo možná co mu přijde nejjednodušší.

lnk
3. led 2014

@petrajurinova jen jsem napsala, jak matky pisatelky můžou být pořád tak v pohodě. 😉 rozhodně nemám dítě jako boxovací pytel. jsem normální matka a normálně dítěti občas naplácám na zadek. víc to komentovat nebudu

kamino
3. led 2014

Holky, @berenika39 a ostatni...mam rok a pul rostaka,je to cislo zive,rozumi hodne vecem,ale nejsem schopna mu vysvetlit nejaky zakaz. Pokud o neco stoji ( tahat popel z krbu,vyndavat cele supliky z linky ...) tak nemam sanci ho prevest na jinou bezpecnejsi cinnost. Nepomaha nic..zpocatku bylo lakavejsi jit ven,nebo dolu za tchanovci,ale posledni dobou je palicak. Domluvy typu,Bobi,hele,podivej co tady mam...a podobne selhavaji. Obcas pomuze jit ven a po navratu ho zabavit necim jinym,ale uz to prokoukl.. A dalsi vec vztekani..dneska to odnesla lampicka,vcera keramicka misa a talir..nedela to casto,ale kdyz ho chytne vztek,tak to stoji za to...duvody jsou stale tytez, nechce krajet detskym nozem,jen dospelym. Sroubovak take jen pravy..nebere nahrazky. Dneska scena,ze nepujde spat bez Clinu na okna..aby si neublizil,mlatil sebou na dlazbe,tak sel spat s nim..ale jakmile jsem ted ustoupila,tak je mi jasne,ze se to poveze.. Plysaku a hracek ma dost,ale ty ho nezajimaji,i kdyz mu s nimi hraju divadlo,snazim se upoutat na ne pozornost,ale fakt ho neberou..
Co s tim? Nejjednodussi by bylo nedbat na rev,nechat ho byt,at se vzteka,uklidnit se nekdy musi,ale to nejde vzdy...

petrajurinova
4. led 2014

@kamino no v prvé řadě by se neměl k věcem jako jsou nůž, šroubovák, nebo čistící prostředky vůbec dostat - to není přehnané odklízení věcí z dosahu dítěte, to je základní bezpečnostní opatření - životně nebezpečné věci prostě patří pod zámek, nebo aspoň tam kde na ně dítě nedosáhne. A při jiné "nevhodné" činnosti a vyvztekávání si věcí je základ dlouhodobá důslednost - když se jednou řekne ne, tak to musí být ne trvalé, i kdyby se mělo opakovat a i kdybys dítěti měla danou věc tisíckrát z ruky vzít, nebo mu ty ruce od té věci odsunout a odvést ho pryč. Když jednou místo ne, rezignuješ a řekneš "no tak si to vem"/ "tak si s tím chvilku hraj"/ "tak dneska to dostaneš ať neječíš" a pod. je to stejné, jako bys nezakázala nikdy nic.

berenika39
4. led 2014

@kamino ahoj, no to je tak, že oni jsou naprogramovaní - vážně, je to vývojový stupeň , že prostě negace bytostně nesnášejí. jako červený hadr na býka, to naše NE. Takže vysvětlit mu zákaz ti nejde potor, že bys to nedovedla, ale prostě to njede. Jestli ti to jen trochu jde, dej si to do hlavy 🙂 🙂 🙂 a nezkoušej to. Tím se ti uleví 🙂 🙂 .
Jakékoliv nenene je pro něj jojojo, tak to mají.
Takže - cokoliv budeš říkat, neneguj, ale navlíkni to na ANO. Ty si chceš asi hrát s popelem? to je skvělá hračka jak to práší, když to tu ale rozsypeme, musíme to pak dlouho uklízet a chodíme tu vě špíně. Bude na tebe koukat jako puk, zamyslí se a .....přesvědč ho, že popel JE špína. Aby pochopil proč to nechceš.
Co se týká reálných věcí, které prostě nepatří do dětských rukou, ty bych nenechával v jeho odsahu, jednak je to nebezpečné a jednak to opravdu nejsou hračky.

Ted v zimě je to obecně těžké jak se s nima nedá jít ven, nemají kde vybít energii, nic jim není dost, já vím. Trpelivost. můžeš se zatím zabývat i svým jednáím, zatím zkus před každou větou zapřemýšlet a říkat mu věi jinak, než s NE: Funguje to a vždycky to jde. 🙂))
Držím palce. Ono tohle období kolem roku a půl je krušné🙂. Ale pro dítě maximálně důležité, aby si tím prošli, patří to k vývoji, a na nás není, abychom je předělávali je, ale důstojně je tím obdbím provedly.

A mě se osvědčilo krit situacím co to jde předcházet, sama už víš, že zase bude scéna - předem si ho vezmi na klín, sedni si k němu, z očí do očí - to pomáhá - mu řekni, co ted bude - co nastane, co uděláte raději. Jak bude zmatený, zapomene na scénu.

tak hodně síly🙂

kamino
4. led 2014

@petrajurinova Peto,nuz mu samozrejme do ruky nedavam,to je jasne,ovsem kdyz varim a dite mi bud visi na noze,protoze chce delat to co ja,nebo si prisune zidli a na tu linku se vyskrabe,nebo vytahne cele supliky z linky..ta moc zabezpecit nejde,zamky z DM otevira snadno..,tak je to o nervy.. Proto ma detske veci,ovsem ty ho naprosto neberou.. Jak jsem psala,neni to vzdy,ale jednou za cas to zkusi a je jekot. Vcera tu lampicku rozbil vzteky,rozhazel vyprane pradlo,co jsem prave uklizela,vysvetlovala jsem mu,ze to musime dat do supliku a on se zacal vztekat ab odnesla to lampicka.

@berenika39 Holka ja uz chtracim jak chytra horakyne... Mam za sebou dost vycvicenych psu,myslela jsem ze s duslednosti nemam problem,ale tohle dite me skoli...on je jinak milacek,znami a rodina ho porad chvali,jaku je to sikula,ale jsou chvile,kdy me svrbi ruka. Uklid neporadnu miluje,jak sam dojde pro vysavac,jakmile bordel udela..tak jsem ho parkrat izolivala od uklidu,nesmel pomahat a to byl celkem trest... Jde mi o to,jak zabranit nezadoucimu jednani..jako nevyhazovat kos na odpadky,buseni hrackami do akvarka a podobne..prece tyto veci neodstranim? Jak jsem psala,nedela do denne,obcas ho to napadne,vi ze to je zakazane,po ocku sleduje,co udelam. Samozrejme,kdyz to vidim,ze se chysta udelat nejakou neplechu,tak se ho snazim vcas zarazit a prevadim na jinou cinnost,ovsem je tam uspesnost tak pul na pul..



je sikulka,ale jsou momenty,kdy me fakt svrbi ruka..

berenika39
4. led 2014

@kamino no přesně ti dává najevo, co chce, vyhazovat věci z koše? klasika, řekni mu: ty chceš vyhazovat věci z koše? tak pojd, budem to dělat spolu. vem koš na prádlo, do něj dej hračky, který se můžou házet, nevím, míčky, plastový figurky a trefujte se s nima do koše. chce bušit do akvárka? vem krabici od bot, namaluj na ní rybu a dej mu vařečku, at buší. ANO, tady můžeš...když budeš bouchat do opravdového, prskne, vyleje se, ryba umře. pozitivně, bez zákazů.
když už se vrhne na akvárkou, pořád dokola ho vzít za ruku, říct, co se stane (ne že nesmí), odvést, a příště znova, pevně chytit, odvést, říct informaci. nic jiného na to není a i kdybys ho stokrát plácla, bude to stejné. fakt, věř mi, čtu tu milionkrát, jak "i když ho plácnu, udělá to znova".

a neber to nějak špatně, rposím, vycvičený pes je tak něco odlišného od dítěte, že bych skoro navrhla, aybs zapomněla na výcvik psů...přeci necheš mít dítě vycvičené, aby tě poslechlo na slovo, jen proto, že ty řekneš, že ty chceš. dítě by mělo postupně všechno pochopit a jednat s nějakou mírou zodpovědnosti - přiměřeně věku. jednat tak proto, že ví, proč se něco dělá a něco ne....dítě není pes. naštěstí🙂)))

kamino
4. led 2014

@berenika39 diky,je to fakt mazec,chapu,ze upoutava pozornost,vetsinou to dela,kdyz se mu nevenuju,jenze musim i neco delat,staram se jeste o tchyni po mrtvici,varim,zehlim,uklid nastesti zvladne tchan sam a chapu,ze se prcek nudi.. Snazim se ho zapojovat jak to jde,ovsem jsou veci,ktere fakt nemuze.. vysvetlovat,ze rybicka umre je pro nej jeste hodne abstraktni,to nepochopi. Jasne,ze ho okamzite odvadim pryc,ale jemu se pravdepodobne libi ta faze odvadeni,je to zase vzruso.. No,budu zkouset co se da,vim,ze vetsina lumparen prameni z nudy,je to vsudybyl,u niceho dlouho nevydrzi,snad se to bude lepsit..

berenika39
4. led 2014

@kamino určitě, bude jaro a hned to bude jiné, se těším taky, nemysli si, petr nemá kde vybít energii, pořád se plácáme od jednoho k druhému, krom toho, že přibral dvě kila, jak nemá dost pohybu a plácá páté přes deváté, tak doma jen tak bloumá a zkoumá, potřeboval by kolo, lyže, lítat s klukama venku, a nejde to☹. to si nevybereš 😀

atinkaa
4. led 2014

kamino iba kratko...ale mna zas napada uplne klasicke a asi sa to i hodi.....hlada cas od casu teba a tvoju pozornost, ked sa hraje sam...tak sa pri nom asi pri tej praci nezastavis a nema ta....tak vie ze ked sypne cosi kamsi..tak to ta hned odputa od prace a riesis jeho 😉
iba na chvilku by som skusila jednoduche.....medzi tou vsetkou pracou doma najst chvile kedy ste spolu...aj ked jaska ze tam spolu ste ale vies ako to myslim....aktivne s nim cosi robit....este predtym nez si ta takto privolava sam...ja to tak robim rozohram hru - ci zu auticka, konicky, knizky, a potom mozem zas chvilu cosi robit 😉 a az na male vynimky nic extra nelustrujeme, netahame

kamino
4. led 2014

@berenika39 Jeste k tomu psu...on je take kazdy pes osobnost,na kazdeho se musi jinak a chyba napr.v obrane se ti najednou ukaze treba na poslusnosti..ale s ditetem se to neda srovnat..a nejsem si jista,jestli bohudik ..pes je muj balzam na nervy,bez nej bych byla uz u Chocholouska.

kamino
4. led 2014

@atinkaa myslim,ze jsme spolu hodne,ovsem nejde to stale. A prave ty chvile,kdy to vazne nejde jsou kriticke. Mama mi nadava,ze jsme ho zvykli na pozornost,coz ma asi pravdu,navic je opravdu hodne zvidavy. Byli jsme na Silvestru u znamych..zadne dite nenapadlo jim vytahnout klice ze zamku,rozstelovat TV,zkoumat kockolit... Doma to nedela,nema prilezitost a tam se mu otevrely necekane moznosti 😉 a to tam byla banda 10 deti.. Ostatni si hrali s hrackami,Prcek objevoval zaludnosti spotrebicu.. Je to hold zvidava povaha..

lucieandrlova
4. led 2014

@kamino tak u nás to je hodně podobné, jen dcera má 2 roky a 4 měsíce, tak jsme postoupili na vyšší "level"... 🙂 před Vánocemi měla 3 měsíce v kuse vztekání, vzdorování, trucu, s oblíbenými slovy - ne, moje, to ne... Teď ji to na chvilku přešlo a tak nabíráme síly na další kolo... 😉
Situace se snažím řešit podobně jako @berenika39, i když musím před ní smeknout, já tak hned nad věcí nejsem, musím se učit... 🙂 ale má pravdu, že nemá cenu něco nařizovat. (O bití nemluvím. Už v úvodu jsme se zařadily do skupiny maminek proti bití... K ničemu to nevede a děti to ponižuje...)
Většinou se hned snažím zamyslet, proč to dcera dělá. A dojde mi, že buď vyžaduje pozornost maminky nebo se nudí. Takže jí navrhnu, ať jde pro hru tu a tu, že si budeme hrát. Často pomáhá nabídnout, ať jde malovat.
Také ráda vše prozkoumává a tady je řešení různé. U nebezpečných věcí jsem nekompromisní a myslím, že je to křičení slyšet v celém baráku... Ale musí se to vydržet. Snažím se jí hned vzít na klín a říkám jí: Kačenko, poslouchej, nebreč, já ti to vysvětlím, vím, že chceš pomáhat v kuchyni, ale mohlo by se ti něco stát. Co kdybys šla do své kuchyňky a než uvařím, tak mi uvař kafé a polévku a přines mi ji ochutnat... Většinou to zabere. Jablko ji nechám krájet na stole jejím nožem nebo příborovým. Na kuchyňský nůž jí řeknu, že ten je pro dospělé a že ji ho půjčím, až bude velká jako maminka... Když chce vyhazovat něco ze skříňky, "povolím ventil, kde to může bouchnout"... Řeknu, ať jde za mnou do koupelny, tam ji otevřu skříňku, kde jsou pyžama a řeknu, že může prozkoumávat, ostatní, že je maminky a hraje si tam maminka... 🙂 v každé místnosti mám skříňku nebo šuplík, který může vyhazovat. (Ale teď už o moc nedělá). Že se může něco stát nebo rybičky umřít oni samozřejmě nerozumí, ale já se snažím mluvit jejím jazykem: když do toho budeš bouchat, rozbije se sklo, rybičky odplavou a už je nikdy neuvidíme; když budeš kolem sebe kopat a kopneš maminku, bude muset maminka k panu doktorovi... Na věci zabírá: když s tím budeš mlátit a rozbiješ to, tak místo hračky koupíme tu věc (v krajním případě: vybereš jednu tvoji hračku, tu prodáme a koupíme rozbitou věc...) ale tohle všechno jde, když jenom tak zkoumá. U vztekání - afektu jsem už vysledovala, kdy to dělá... Většinou když je unavená na spaní a jede na doraz a sama neumí vypnout. To všeho nechám, hned ji zvednu, obejmu a i přes protesty odnesu do postýlky. V ložnici se uklidní, začne se tulit a usne. Důležité je, aby maminka neztrácela hlavu a snažila se mazlit a pusinkovat a hladit. U některého vztekání zabere pohlazení nebo přitulení. Jim se teprve vyvíjí nervová soustava a neumí si s tím sami poradit a čekají, že máma pomůže a ne že jim dá na zadek... Už jsem tu zmiňovala metodu pevného objetí... A pro tak malé děti je maminka středobodem, proto vyžadují pozornost. Taky jsem četla knihu Nejšťastnější batole v okolí a dle toho máme při vzdoru mluvit jako batole - opakovat jednoduchá slova: chceš chceš chceš... ven ven... Kačenka chce jít ven... Chce ven. - naši si mysleli, že jsem cvok, ale zabralo to... Přestala ječet, kývla hlavou a já jsem ji v klidu řekla, že půjdeme ven, ale první se napapáme, abychom neměli hlad. Atp. Tak ať se daří!

berenika39
4. led 2014

@lucieandrlova 😉 😉 tak si nepřej vidět, jak to vypadá, když nad věcí nejsem 😀 😀 . a že se takových najde 😀 😀 .
ne, vážně, ono něco přišlo s věkem, jakož jsem se srovnala,zklidnila, že dovedu zabrzdit před tím, než bych udělala něco, čeho bych pak litovala. nebyla jsem taková. ale jak já dokážu pišět, kvílet, skřípat zubama, ou, někdy vadím sama sobě 😀 .

@kamino dobře, že máte pejska, pro dítě je každý další vztah jen a jen plus - obohacení. jen u psa tu poslušnost cvičíš, učíš, vyžaduješ. u dítěte ne. co by z něj bylo, kdyby bylo cvičené, poslušné....pes u nohy, čekající na něčí povel. až bys ho jendou přestala komandovat a poučovat ty, co by si počalo??? dítě potřebuje navést na to, proč a jak se věci dějí. poslušné a vycvičené dítě k dokonalosti je sice možná něco k chlubení a možná klid pro rodiče, a pro to dítě, pro jeho budoucnost, je to průser. až se jednou osamostatní, utrhne, tak pořád bude čekat něčí "pokyn, povel", a když ho nedostane, bude v pytli. v horším případě si najde někoho, kdo ho pořád povede, bude řídit - třeba partu na sídlišti, bandu prevítů, která má svého "rodiče" - vůdce.

kamino
4. led 2014

@berenika39 po ovcacich mam teriera,takze to je sama o sobe diagnoza,ten na povely moc neni. Take se nad nim musi premyslet😉 Kazdopadne Komisek mi hodne pomaha s vysvetlovanim. Beranek z Bobese rozhodne nebude,ani to neocekavam,hodne v nem vidim sebe. Jenze ma to druhou stranku mince,vecny boj s autoritami,pokud mam pocit,ze neco delaji spatne. Nastesti jsem mela vetsinou stesti na sefy,ovsem kdyz jsem delala ve fabrice,kde se nosily cervene pasky pri menstruaci,aby byla povolena jeste jedna pauza na WC navic,tak to byly celkem boje..
Vim,ze biti nic neresi,sama jsem byla bita jako zito,budicky va 2 rano a vyhazene skrine,kdyz se mamine nezdalo,ze jsou srovnane a podobne a tohle bych mu fakt neprala. Ale je tezke poznat hranici,kdy dite nechape,nebo uz si z tebe dela blazny ve svuj prospech.. To bohuzel ukaze jen cas..

lucieandrlova
5. led 2014

@berenika39 tak mně to tak z příspěvků přišlo, že jsi větší kliďas než já... 🙂 I když já jsem byla dřív absolutní kliďas a pozitivní člověk, doma vládla harmonie a klid a teď máme ďáblíka a je to jak v "italské rodině". 😉
Jsem sice starší maminka, ale klidnější tedy ne. Spíš říkám, že už na to nemám nervy než za mlada... 🙂 🙂
Ale uklidňuje mě fakt, že maminka je učitelka a říká, že by si s naší Kačenkou nevěděla rady. Má 3 děti a ani jedno nebylo tak divoké. Snad jen neteř (dcera staršího bráchy) ta byla taky jako "tasmánský čertík"...
Pořád se člověk učí... 🙂

lucieandrlova
5. led 2014

@kamino ještě jeden příspěvek... Včera dcera u večeře schválně rozházela rýži po celé kuchyni... Jednak musela vyzkoušet, jak to padá na zem, jednak co na to maminka. Tak jsem ji nechala a v klidu ji sledovala. A když slezla ze židle, že si jde hrát, tak jsem jí řekla, že ne. Že si půjde hrát, až tu rýži vysbírá. A pak jsem se bavila já... Sledovat, jak zrnko po zrnku sbírá rýži... 🙂 (aspoň si procvičila motoriku 😉 )

kamino
5. led 2014

@lucieandrlova smula je,ze tohle delame kazdou veceri a toho mizeru bavi prave ten uklid !! Hracky vubec,max rozkladaci auticko a to uz je svatek..ale vysaval a vytiral by furt... Dnes dvakrat za sebou vylil vodu,jen aby bezel pro hadr a vytiral ... Pripomina mi to me,kdyz mi mama neco zakazala,treba pohadku v TV,tak jsem ji rekla- to jsi maminko dobre rozhodla,alespon si nezkazim oci..a zacala jsem ji otravovat otazkami,napr o vzniku vesmiru,nebo jak se delaji deti a mamina me radsi po chvili poslala k te Tv 😉😉 ten samy scenar byl u jizdy na kole...to jsi maminko dobre rozhodla,mohla bych spadnout a ublizit si..a zase otazky,vsetecnost a dlouho to nevydrzela... Byla jsem hajzlik a Bobes to ma po me...
Mamina musela do skoly,protoze jsem uz od prvni tridy nepsala tecky nad J a I,protoze to nemeni vyznam slova. Az mi nekdo vysvetli,proc se pisou,budu je psat... Kolikrat se nedivim,ze jsem chodila sama modrina..

markytanka
5. led 2014

@laurital Nejsem pro bití dětí lžící, jak se tu píše, ale naprosto chápu výchovné plácnutí přes zadek. Mám velice podobný názor jako
@ninive211 ... Jestli necháme děti vyrůstat bez respektu a rodičovské autority, opravdu nám polezou přes hlavu! Mně stačí můj nevlastní synovec, který nikdy nezažil ani to plácnutí (a že by si ho zasloužil..) a teď? Odmlouvá, bije mladšího sourozence, učitelky ve škole se ho bojí a ani na školní výlety ho neberou, protože je "hyperaktivní " ... Pardon, ale slovo hyperaktivní se vymyslelo jako druhé jméno pro nevychované fracky 😉 Neříkám, že je to pokaždé, nic není černobílé.. ale vidím to často. Děti, které mají všechno a mohou všechno, absolutně neznají hranice. A to je taky špatně.
A prosím, abyste mi nepsaly, že se chci vrátit o století zpět, kdy byli děti bité ve školách rákoskama a pravítkama... taky jsem dostala na základce párkrát přes ruce.. A myslíte si, že jsem někdy někoho uhodila? Ano vlastně ano, svého bývalého přítele vlastně 😀
A nyní se každý bojí přiznat, že by OBČASNÉ plácnutí schválil... protože, co by si nedej bože o tom mysleli ostatní...

laurital
5. led 2014

@markytanka Já si troufám tvrdit, že zrovna moje starší dcera je názornou ukázkou toho, že slušně lze dítě vychovat i bez bití.Ač je to náctiletý puberťák, moc dobře zná své hranice, které jsme jí jako rodiče vymezili a snad 🙂 nás má i ráda.U té mladší si to ještě netroufám říct 😉 .
Víš, já mám občas tak trochu pocit, že mnozí rodiče na děti tak trochu kašlou a pak se vymlouvají na hyperaktivitu, protože je to pro ně pohodlné.Dítě potřebuje, daleko víc než nové lego apod., tvůj čas a pozornost.
A stále trvám na tom, že facka není argument a to jak mezi dětmi, tak mezi dospělými a vedu k tomu i své dcery.Respektu lze dosáhnout i jiným způsobem.Dítě je odrazem nás samotných a to si mnozí neradi přiznávají.

markytanka
5. led 2014

@laurital tak, jak jsi to teď napsala, tak s tím mohu jen souhlasit... jak jsem psala, nic není černobílé... moje sestra nikdy bitá nebyla a je na zabití 🙂 ale otázkou zůstává, jestli by jí ty "poprdelníky" pomohly 😉
Některým dětem ano, některým ne... Jen mi vadí, když si i rodiče nechají své děti lézt po hlavě a když ty děti jsou sprosté a bijí děti i dospělé okolo... a ty rodiče jen krčí rameny.. to mi vadí...