Existuje v ČR povinnost nahlásit těhotenství lékaři?

kachne 23 trochu ze zákona :

Zákon č. 48/1997 Sb.o veřejném zdravotním pojištění v § 12 stanoví lidem pojištěným podle tohoto zákona povinnost mj. podrobit se na vyzvání lékaře preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy. Takovým obecně závazným právním předpisem je zákon o péči o zdraví lidu, který ve svém paragrafu 22 odst.2 ukládá povinnost podrobit se v rámci dispenzární péče nebo obecně prováděných preventivních akcí podle směrnic ministerstva zdravotnictví na vyzvání příslušných zdravotnických zařízení preventivním prohlídkám, vyšetřením a diagnostickým zkouškám, které nejsou spojeny s nebezpečím pro zdraví. Pokud by se žena, kterou gynekolog vyzval na vyšetření nedostavila a i opakovaně by se nedostavila, pak jí podle zák. o zdravotním pojištění může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 500 Kč.

Zásadně však platí, že Vaším základním a nezadatelným právem je odmítnutí jakýchkoliv vyšetření a lékařských úkonů. Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, v § 23 (citace viz níže) stanoví, že všechny vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného, nebo lze-li jeho souhlas předpokládat.
Jestliže nemocný odmítá , tak si o tom ošetřující lékař vyžádá písemné prohlášení neboli revers.
Revers tedy není o souhlasu ale nesouhlasu s výkony. Tohoto problému se také týká Úmluva o lidských právech a biomedicíně ratifikovaná Českou republikou, konkrétně její kapitola II. čl. 5, 6, 8 a 9 (citace viz níže). Platí tedy vždy, že s poskytováním léčebné péče, tj. např. s vyšetřeními či léčebnými postupy, by měla být žena zásadně předem seznámena a měla by s nimi vyslovit souhlas (pokud možno s každým konkrétním postupem). Pokud by chtěla tyto postupy odmítnout, má na to právo. Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony jen v případě, není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví.

Související otázkou může být odpovědnost matky za osud plodu. Zde platí, že do doby, než se plod narodí, sleduje osud matky a nelze jej samostatně ochránit. Rozhoduje o něm tedy matka a není za to postižitelná. To znamená, že může odmítnout, event. nepodstoupit jakákoliv vyšetření či zákroky i v případě, že by odmítnutí mohlo ohrozit život či zdraví plodu. Jiná situace nastává po narození plodu. Pak začíná platit odpovědnost matky za zdraví dítěte a v případě, že by mohl být ohrožen život či jeho zdraví, může lékař vykonat léčebný úkon bez matčina souhlasu.

Ohledně dávek v mateřství a rodičovství, pak přichází v úvah jeden problém a tím by mohl být nástup na mateřskou dovolenou a čerpání peněžité pomoci v mateřství.
Zde je totiž podmínkou potvrzení lékaře o očekávaném dni porodu, k němuž se vztahují zákonem dané možnosti nástupu na mateřskou dovolenou a počátek poskytování peněžité pomoci v
mateřství.
Žena si ve většině případů nástup na mateřskou dovolenou určuje sama, přičemž, ji může nastoupit nejdříve počátkem osmého týdne, nejpozději však počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu (stanoví lékař).

Související paragrafy:
zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu

§ 22
Aktivní péče o zdraví obyvatelstva

(1) Zdravotnická zařízení pečují aktivně o zdraví
obyvatelstva zejména prevencí nemocí, jejich včasným rozpoznáváním
a účinným léčením; používají dispenzární metody práce, kterou se
zabezpečuje aktivní péče především o děti a dorost, o ženy v
souvislosti s mateřstvím, o osoby, které jsou vystaveny zvlášť
souvislosti s mateřstvím, o osoby, které jsou vystaveny zvlášť
nepříznivým vlivům pracovního prostředí, o osoby vykonávající
činnosti, při nichž je nebezpečí šíření infekčních onemocnění,
a postupně o další skupiny obyvatelstva stanovené ministerstvem
zdravotnictví.

(2) Každý je povinen podrobit se v rámci dispenzární péče
nebo obecně prováděných preventivních akcí podle směrnic
ministerstva zdravotnictví na vyzvání příslušných zdravotnických
zařízení preventivním prohlídkám, vyšetřením a diagnostickým
zkouškám, které nejsou spojeny s nebezpečím pro zdraví.

§ 23

Poučení a souhlas nemocného
(1) Lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného,
popřípadě členy jeho rodiny o povaze onemocnění a o potřebných
výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při
poskytování léčebně preventivní péče.

(2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem
nemocného, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Odmítá-li
nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si
ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers).

(3) Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného
výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby
zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo
opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o
provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou
vzhledem k své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového
výkonu.

(4) Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a
léčebné výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít
nemocného i do ústavní péče
a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze
uložit povinné léčení,
b) jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace
ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo
c) není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat
si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně
života či zdraví,
d) jde-li o nosiče.4a)
------------------------------------------------------------------
4a) § 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

ÚMLUVA NA OCHRANU
LIDSKÝCH PRÁV A DŮSTOJNOSTI LIDSKÉ BYTOSTI
V SOUVISLOSTI S APLIKACÍ BIOLOGIE A MEDICÍNY:

ÚMLUVA O LIDSKÝCH PRÁVECH A BIOMEDICÍNĚ

Oviedo 4. 4. 1997

Kapitola II - Souhlas

Čl.5

Obecné pravidlo

Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést
pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný
a informovaný souhlas.

Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze
zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích.

Dotčená osoba může kdykoli svobodně svůj souhlas odvolat.

Čl.8

Stav nouze vyžadující neodkladná řešení

Pokud v situacích nouze nelze získat příslušný souhlas,
jakýkoliv nutný lékařský zákrok lze provést okamžitě, pokud je
nezbytný pro prospěch zdraví dotyčné osoby.

Čl.9

Dříve vyslovená přání

Bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně
lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu,
kdy může vyjádřit své přání.

Zákon č. 48/1997 Sb.o veřejném zdravotním pojištění

§ 12

Pojištěnec je povinen:
a) plnit oznamovací povinnost podle § 10 odst. 6 (narození pojištěnce).
d) poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole průběhu
léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený léčebný režim,
e) podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak
stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy,

§31
Dispenzární péče

V rámci hrazené péče se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným mj. v těchto skupinách:
a) dětem do jednoho roku,
d) těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství.

(3)Nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího lékaře stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
VYHLÁŠKA MZ 60/1997 Sb (v těhotenství prohl. 1x 4 týdny prvních 9 měsíců a 1x1 týden v 10. měsíci, šestinedělí 1x na gynekologii)

§ 44

4) Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce podle § 12 písm. e) nebo při porušení povinností podle § 12 písm. i) až k), nebo byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

tak snad ti to trochu pomůže 😉