Deti po bondingu, sú iné?

Já tedy nevím jestli to s bondingem souvisí, ale můj druhý syn je náročné miminko, sám neusne a najít způsob jak ho uspat je každý den těžší. Každé uspávání je jiné a spánek je velice neklidný. Nošení ho moc nebere vzteká se. Potřebuje být pořád v pohybu. Se starším jsem bonding nezažila byli jsme od porodu na několik hodin separovaní.

@ange_de_la_morte holka, že já ještě někde píšu, ty ty moje názory vždy vyjádříš naprosto přesně 😵

Ja mam zase opacny pribeh, akutniho cisare jsem neovlivnila, vubec jsem si nepredstavovala, ze ten den, kdy jsem jela na pohotovost, se staneme rodici.. ja sama jsem pak skoncila na aru, takze sance bondingu nulova, malou prevezli zachrankou do jine nemocnice, kde byli lepe vybaveni. A ja malou videla poprve za sedm dni od cisare, presne tyden po porodu, kdy me propustili z nemocnice. To jsem ji mohla jen pohladit. Chovala jsem ji az po 2tydnech. Muzu rict, ze mame vztah nadherny, nepraktikujeme tedy kontaktni rodicovstvi - mala spi od prijezdu domu sama v pokojicku, ale pres den si to vynahrazujeme. Mala je mazliva, je videt, ze je hodne citliva, neustale me hladi, a ja ji. Neustale se chce mazlit a to ji samozrejme neodpiram. Myslim, ze to zlezi hlavne na povaze ditete.. videly jsme se az po tydnu, presto mame nadherny vztah..

Mám to podobně jak madulinka... Obě holky císařem... První měl tedy na pár minut na holé hrudi muž, ale jestli se to dá počítat bondingem?? Druhá byla furt v zavince, ale zase jsme se pomazlili už na sále a měla jsem jí dřív... S oběma jsem spala v posteli, nechávala jsem je "spát na prsu", hodně jsem mazlila, nosila v šátku a byla prostě v životě pro ně... No a každá je úplně jiná :oD Starší dcera je tuleň a mazel, furt by se pusinkovala a od malička jí bylo nejlíp u maminky v náručí. Mladší, přesto že naspala mnoho desítek hodin u mně na hrudi (jako maličká měla reflux a naučila se usínat mi ve svislé pozici na břiše) tak teďka mazel není - je to samorost, maminka jí moc nezajímá a sice se občas potulit nechá, ale spíš to "trpí" a hned jde dělat něco jiného :o) Myslím že to je fakt o povaze dětí - ten bonding spíš usnadní adaptaci po porodu, podle mně...

Každé dítě je jiné, má svou osobnost, ta se vytváří i výchovou, nemůžete je šmahem rozdělit do dvou skupinek jen podle toho jak probíhalo pár hodin po porodu.

diky holky je to velmi podnetne. neviem. mne uz vela ludi totiz hovorilo ze nas maly je iny ako druhe deti. tak ma napadlo ci to nesuvisi s bondingom

@daniela1983 u jedné jsem ho měla, u druhé ne. Obě jsem ale měla stále u sebe, žádné dávání na novorozenecké, max prohlídka doktora pod mým dozorem cca na2 minutky (první hned po porodu byla KP, druhá asi až za 4 hodiny). Nevidím mezi nimi žádný podstatný rozdíl, který by z toho mohl plynout, spíš jak to píšou holky výš, povahově ja každá trošku jiná.

Bonding jako takový je nezapomenutelný zážitek pro maminku a miminku pomáhá s adaptací "venku" 🙂. Pozdější "bonding" je už spíše utváření vztahu mezi dítětem a rodiči.