Návštěvy v šestinedělí. Přijímaly jste je?

@dzungala dekuju!!! Tve radky jsou pro me mooc velkou podporou.
ještě to vecpat manzelovi do hlavy....nebo mu to dam precist. ☹ Děkuji

@lenam kdyby mi prisla navsteva s obedem a veceri a nabidkou, ze pouklizi prosim to jeste chapu.... ale to, aby prisel nekdo, na koho nemam chut a jeste resit jestli je např. Na wc toaletni papír, nebo se nekde nevali prádlo ci neni tip top pouklizeno... ( coz nebude - muj muz by shnil klidne v bordelu ) bych se mohla vykvaknout.

@jana12369 Tak asi mám normální rodiče, tchánovce, sourozence a kamarádky 😀

Měla jsem na návštěvy štěstí, zdržely se max hodinu. Nej byla kamarádka, která mi pohlídalala malou, abych se mohla prospat, a to mi u toho ještě vyžehlila! Tímto jí moc děkuji 🙂

Návštěvy v šestinedělí mi nevadily a ještě stále nevadí, co mi vadilo mnohem víc, byly nezvané návštěvy v porodnici a popravdě vlastně i ty zvané - vyjma mého muže. Těch pár dní tam jsem prostě nechtěla vidět nikoho, jen svého chlapa a dítě.
Šestinedělí ve smyslu návštěv nedržíme, ale malou si doteď chovali krom nás, rodičů, akorát dva lidi a to až tenhle týden (4.tý po porodu). Jinak byla vždycky v kočárku nebo postýlce a smělo se na ní jen koukat. Nedovedu si představit, že bych svoje malinkatý miminko nechala jít na návštěvě z ruky do ruky, ať si každej užije a ošmatá...

Tak k nám do porodnice přijela hned druhý den po porodu mamka, další den tchýně se švagrovou. Manžel byl v porodnici každý den. Jak jsme přijeli domů, tak se s návštěvami roztrhnul pytel. Nevadily mi, když se u nás dlouho nezdrželi. Ale když došla tchýně, která si k nám přišla "popovídat" na celé odpoledne - 3-4 hodky klasika - tak to už mi vadilo hodně 😠 , ale řekla jsem to jen manželovi - ne přímo jí... Jestli bude nějaké příště, budu víc důsledná. Jinak babičky došly až po šestinedělí.

Asi záleží jak se kdo cítí.... Ja jsem tři týdny po porodu a návštěvy si sice domu nezveme, kromě mých rodičů co přijeli na 10 dni vařit a uklízet, ale ja mam tolik energie a doma nevydržím, že známé obcházíme s malým sami... A je to lepsi než aby chodili k nám domu, protože se muzu kdykoliv zvednout a odejít a nemusím se o nikoho starat.... 😉

holky, tak u nás tématem návštěv po porodu začalo období neshod, hádek a nakonec vyústilo v rozchod.. V porodnici - byla jsem po CS, takže jen ležela - za mnou přišli moji rodiče, sestra a partner. Asi třetí den po porodu i švagrová, moji dva synovci a tchýně. To jsem tak nějak ještě brala, nevyhazovala jsem nikoho, protože jsem předpokládala, že jsou rozumní a nepřijdou jinak než zdraví. Jenže 10.den po porodu, dvě hodiny potom, co nás konečně pustili domů, si bez ohlášení dorazila na návštěvu švagrová (ségra partnera), s tchýní a ke všemu se třemi neteřemi!!! ve věku 2,5 roku, 4 a 7. Myslela jsem, že mě trefí! Tím, že mi zazvonily u dveří a já nevěděla, že s sebou mají děti, jsem otevřela a pustila je. Pak jsem si to vyčítala, protože ty dvě mladší měly rýmu, pořád chtěly na malou sahat a ke všemu mě všechno bolelo, takže namísto toho, abych spala, jsem stála u postýlky a odháněla je jako vosy.. Když jsem pak brečela (ano, přiznávám, že hormony udělaly své), že jestli bude malá nemocná nebo nedej bože něco horšího, tak si to neodpustím a řekla, že si už další nevyžádané návštěvy nepřeju dřív než po 6 nedělí, byla z toho hádka jako blázen. Partner neviděl nic špatného na tom, že mě otravovaly hned pár hodin, co jsem byla doma a nechápal, jak je nebezpečné malé dítě, které má rýmu nebo je klidně v inkubační době neštovic (zrovna řádily ve městě).. A řeknu vám, že příště (pokud doufám bude druhé miminko) si to dopředu ošetřím u všech známých i rodiny, aby se to nestalo podruhé. Dcera se mi narodila ze třetího těhotenství a bála jsem se o ni celých 8 měsíců, co jsem věděla, že jsem těhotná. Kdyby se jí něco stalo jen kvůli těm dvěma slepicím, už bych seděla na Borech...

Tak mě kamarádka řekla, že můžu na návštěvu po šestinedělí. Na den, ne-li na hodinu přesně...To mi přijde hodně divné...Je jí jedno jestli jsme zdraví, neřeší, jak na tom bude ona, prostě koukla do kalendáře a na den přesně 6 týdnů od porodu má "otevřeno". Není s tím spojen nějaký rituál nebo pořekadlo nebo já nevím? Přijde mi to hodně moc divné. Když pominu fakt, že jsem se těšila a i jinak se s ní chtěla vidět a taky měla pro malou nějaké věci, které jí už možná po těch skoro dvou měsících budou malé...Co si o tom myslíte vy?

@veverka33 Ja to chapu. Byla jsem v sestinedeli absolutne nespolecenska,navstevy me neskutecne stresovaly a obtezovaly,jen s vyjimkou mamky a me dospele netere,co prisly pomoct. Slo mi jen o maleho. Teprve po sesti tydnech se to zacalo pomalu lepsit. Manzel par navstev nezvladl odmitnout. Pokud bude druhe,budu tvrdsi a vsem reknu po sestinedeli. Jde i o zdravi miminka.

Po kazde navsteve nam maly nechtel v noci spat...takhle ve tri rano jednou i manzel souhlasil s tim,ze do konce sestinedeli uz fakt domu nepustime nikoho mimo rodinu.

@veverka33 Dřív byla žena po porodu opravdu jaksi "hájená", měla v místnosti domu vymezený koutek, kde ležela s miminkem, býval i oddělen nějakou plentou. U nás na Moravě se šestinedělce říkalo "kůtnica", prostě ležela v koutě, a ostatní ženy z příbuzenstva jí tam nosily posilující jídla, třeba silnou slepičí polévku, dokonce na ni byl i speciální kameninový hrnec... Šlo o to, aby žena po vysilujícím porodu nabrala síly, zotavila se, nechytla nějakou infekci a mohla zas pak začít makat...
Novorozenec nemá ještě vybudovanou imunitu, tak to šestinedělí je taková minimální ochranná lhůta, protože tak citlivý organismus může chytit kde co. Nehledě na to, že rodiče se s miminkem sžívají, všichni si zvykají na novou situaci. Učí se novým věcem, které předtím nebyly. A někomu prostě vadí byť jen krátké narušení tohoto období. Já osobně jsem měla příšerné první šestinedělí, byla jsem po SC a bylo mi hrozně, neskutečně unavená, jen se mi chtělo brečet, chtěla jsem jen spát, připadala jsem si neschopná... Takže v tomto stavu jsem si opravdu nedovedla představit ještě přijímat návštěvy. Ocenila jsem pouze mamku, která mi přijela pomoct, ale to jsem ani jako návštěvu nevnímala. Naštěstí se všichni ostatní rozumně hlásili až po šestinedělí. Každý to ale prožívá jinak... Po druhém porodu jsem byla brzo ok i psychicky, ale kvůli mrňavce chodily návštěvy taky až po

Tak prcek byl nejhodnější cca první 3 týdny - pak už to s návšeětami bylo šílené.. bohužel hodně známých právě ctilo tu pověru o šestinedělí a pak se divili, že prcek ječí a já jsem na nervy.. když jsem je zvala první týdny, tak nechtěli a pak jsem na ně neměla náladu já.. prcek do dvou let byl kojený co dvě hodiny v noci co hodinu, takže jsem vzpomínala s láskou na prvních 14 dní, kdy jen spal a jedl 🙂

@veverun pardon, pokračuju... po šestinedělí.
Takže mně osobně na chování kamarádky nepřijde nic divného. A oblečky na prcka jí můžeš nechat třeba ve schránce na poštu...

@veverka33 Naprosto kamarádku chápu. Šestinedělí má význam psychologický i fyzický, že někdo tu potřebu nemá, je samozřejmě jeho věc, ale já to mám primárně nastaveno taky tak, že na návštěvu až po šestinedělí. Oblečky kupuji větší. Jednak právě z důvodu, že na miminko se nejdu podívat hned, a jednak proto, že většina maminek těch prťavých oblečků má dostatek a ocení spíše oblečky na miminko větší.

Ja mela navstevy v porodnici i hned 1. Den doma kamarady. A nevadilo mi to. Ja jsem hodnevspolecensky clovek. Kdyz mela mala tyden jeli jsme na 14 dni ke tchyni

@veverka33 taky kamarádku naprosto chápu.. Synovi bude 5,5 měsíců a některé kamarádky ho ještě ani neviděly 😀 šestinedělí je strašně náročný období. Kup ji oblečení pro prcka větší.. Ty děti stejně strašně rychle rostou.

Děkuju všem za reakce. Mě nešlo o to, že bych nepochopila, že první týdny o návštěvu nestojí, ale že to určila takto přesně na den, ne-li na hodinu 6 týdnů od porodu. Tak jsem si říkala, že s tím musí být spojená nějaká pověra, protože to je divné...Jinak strach o nákazu miminka naprosto chápu, tam ale nejde o před a po šestinedělí, obecně bych k mimču nešla s nějakou nákazou, i k většímu. A maminka myslím má už třeba sílu na návštěvu i 5 týdnů a 3 dny po porodu 🙂. Ale je to individuální, proto bych čekala spíš obecně říct, že se ještě prostě necítí a hotovo než říct - od tohoto data (a této hodiny - skoro 🙂 ) můžeš přijít....Třeba zrovna když přijdu 6 týdnů a 3 dny po porodu, nebude mít sílu a nebo může být jiný problém...No tak prostě to tak má. A třeba je opravdu na to nějaká pověra, tak ji prostě chtěla dodržet 🙂.

já jsem chtěla mít doma celkem dlouho klid, tím, že jsem neměla moc mlíčka a malá byla malinká a moc nepřibírala, tak jsem řešila jiné starosti, než návštěvy.

K nám se každý s*al pořád a hned druhý den co jsme byli doma se mi tu nakvartýrovala tchýně.. Tchýni jsem výslovně do telefonu řekla, že nechci pomoc, nechci aby chodila za mnou, že chci mít klid, na což ona napsala sms "přijdu zítra v 10" No, myslela jsem, že budu brečet, naše vztahy jsou dost špatné a ona myslela, že po narození malého budeme najednou sluníčkovat a kávičkovat spolu nebo co... Tak jsem jí tu dala na vyžehlení koš prádla, když přišla pomahát, no a pak už pomáhat nikdy přijít nechtěla... 😀 😀 😀 😀 😀 Ostatní se k nám taky pořád s*ali - volali manželovi jestli můžou (že by se někdo zeptal mě??) a ten jenom kýval, že jo... Až jsem se jednoho večera rozbrečela a složila doslova, že nemám klid, ani soukromí, že už mě to štve, tak si zas všechny návštěvy odvolal... 😀 😀 😀