Největší poporodní krize. Jak to bylo u vás?

asi ve 3,5 měs. (růstový spurt, byla jsem nemocná a vyčerpaná a mléko mu už nechutnalo a bylo ho málo, chtěl po hodině) a pak v 6tém měsíci, kdy jsme a byli oba vážně nemocní, mm býval do 22 v práci, dělala jsem asi 6 zkoušek během měsíce, máma se léčila z rakoviny a přijela tchýně na delší návštěvu, honila jsem se, aby vše bylo perfekt a místo toho jsem se sesypala...takže opravdová krize si na mne počkala až po 6nedělí
dodneška se taky špatně vyrovnávám s tím, že kdyby 3 den porodu nezasáhli, byli bychom na tom velice špatně

Binki, ty sis opravdu teda zkusila, jsi fakt silna holka. U nas se strida fajn den s horsima, ale opravdova krize byla myslim taky az po sestinedeli, uz si nevzpomenu kolikaty tyden, ale mala mi opravdu v kuse prorvala cely den od rana az do pozdniho odpoledne, netusila jsem proc, najezena, prebalena, asi ji neco bolelo a ja uz byla tak silene bezradna, ze jsem bulela po cca 6hodinach s ni 😒 .A taky jednou asi tak v 3-4tydnu, kdy jsem dostala vysoke horecky, zanet do prsa a sotva lezla, mala co chvili plakala a ja na ni byla celý den sama, taky hrozny.

Ahoj...ja jsem mela krizi v podstate pri prvni holcince hned kratce po porodu, kdyz nemohla byt se mnou a pak druhy den, kdyz mi lekarka rekla jeji diagnozu, prevoz z Podoli do Motola na JIP a kolotoc zacal...to bylo opravdu krute,ale dekuju za tu zkusenost,protoze jsme to zvladli a jsme o to silnejsi. U druheho ditete jsem mela krizi jen, kdyz jsem prisla o mleko a taky tyden po porodu, kdy me nastrih bolel tak, ze jsem nemohla ani vyjit schudek do sprchy natoz poradne nakojit vsede...to pro me bylo opravdu krusne...ale binki...na tuto tvoji krizi tedy nemam slov...jeste, ze jsi to zvladla 🙂

tak pro mě největší poporodní krize bylo,když mi v nemocnici poprvé přinesli malýho,nedokázala sem uvěřit tomu,že to co držim v náručí je to,co mi vyrosto v bříšku a že je to moje miminko,jen sem ho držela a prohlížela si ho jak bumbá mlíčko.Byla to hrozná směs pocitů,radost,láska,obdiv,strach,úzkost... bylo to hrozně skličující... přešlo mě to až druhý den,když plakal,to mě prostě potřeboval a vyhrála láska 😉 A určitě ještě nějaké krize budou,ale tohle bylo emotivně zatím to nejvíc co sem zažila(nepočítam samotný porod,to v první řadě byla úleva,že už to mám za sebou,ale s mrňousem na bříšku,kterej krásně křičel a držel se mého prstu to bylo něco neuvěřitelného,to se nedá popsat,to se prostě musí zažít,že maminy 😉 😝 🙂 )

U mna asi - tak dva-tri tyzdne po porode. Maly sa narodil predcasne, boli sme v nemocnici takmer tri tyzdne. Ten prvy tyzden som zvladala dobre, bola som este na sestonedeli, sice ubolena po cisarskom a maly nebol pri mne, ale dalo sa... potom nas dali spolocne na izbu a strasne som sa tesila, ze sme spolu. Len sme sa natrapili s jedenim, bol slabucky a nevedel vypit celu svoju davku, musel byt sondovany a ked to tak slo uz tyzden, ze sme sa trapili pol hodinu jedenim a aj tak musel zase dostat sondu, bola som zufala. Okrem toho som velmi ochorela, bolo mi mizerne (zapal pluc), bola som strasne slaba, nevladala som k nemu vstavat, nevedela som si oddychnut, lebo som musela odsavat... hrozny zacarovany kruh. Ale o par dni uz bolo dobre. 🙂

Ahoj holky, tak já jsem krizi zažívala 3 dlouhé měsíce, protože naše maličká od rána do večera pořád jen plakala. Byli jsme zoufalí a jsem ráda, že už to máme za sebou. Hlavně proto, že důvod pláče byl zánět středního ucha, teda obou, který zjistili až v těch 3 měsících 😠
Po uzdravení už jsme měli zlatou holčičku 🙂

karot-také jsem vzdychala když jsem viděla teprem ty čekatelky 😀 Ale teď bych už neměnila!

zoozi ja malinko odpocim a jen se optam, jak jste na to v tech 3 mes. dosli u male? Nekdy mi prijde, ze mala ma zanet ucha od narozeni do ted 😀 😀 .

odbocim jsem myslela 😉

no jak už jsem psala, pořád plakala a kroutila se. Takže Dr pořád, že to jsou prdy, tak jsme si říkali no hold na to trpí. Pak ale přestávala jíst až do sebe nevzala nic, tak přijel dr a poslal nás do nemocnice na sledování a tam nás hned poslali na ušní, protože měla rýmu a tam, to zjistili

Abych to zhrnula, byla to prostě náhoda, kdyby nepřestala jíst tak by nejspíš trpěla dýl 😠 Co ji vyléčili tak byla jak vyměněná, takže si myslím, že to měla od narození

Být tebou, tak s malou zajdu rovnou na ušní! Aspoň pro tvůj klid. My tam už taky jdeme rovnou když vidíme, že něco není v pořádku. Praktického k tomu stejně nepotřebuješ

Aha, no tak nase ma apetit, ze ji musim brzdit a rymu jsme taky jeste nemely, ja to myslela tak, ze obcas je pekne uknourana, ale zanetem to nebude urcite 😉 . Chtela jsem jen vedet jake byly priznaky at vim, kdyby nas to v budoucnu taky postihlo, diky.

tak to joooo. U té naši se to začalo teda hlavně potom projevovat tím jídlem. No ale doufám, že už si tím nikdy neprojdem, protože jak ji to začali píchat, tak to bylo ještě horší a dostávala se z toho měsíc ☹

Tak hlavně ať jste zdraví a nepostihne vás to!

tak ja vzdy 4.den po porode - pri obidvoch porodoch, to bol depkovy den a neviem preco. mozno to suviselo s rozbehnutou laktaciou, no skratka hormony

První krizi jsem měla v porodnici, kdy malý probulel druhou noc a já byla nevyspalá a macešsky jsem ho odložila k sestrám, aby se o něj postarali... Ještě druhý den ráno když mi prcka sestra přinesla a neopomněla rejpavou poznámku, že pak spal celou dobu, tak jsem se cítila jako nejhorší matka na světě a bulela jsem manžovi do telefonu ☹
Druhá krize byla zhruba týden, dva po porodu, kdy prcek od rána jen řval, já nechtěl spát, usnul jen když jsem ho chovala a jakmile jsem ho položila do postýlky, tak byl vzhůru. Manžel přijel domů asi v 1, já v noční košili, nevyčištěné zuby, nenasnídaná, no prostě jsem nestihla nic 😒 Jen co vešel do dveří, tak jsem spustila pláč a byla k nezastavení 😒
Dneska už se tomu směju, ale tenkrát mi bylo fakt ouvej 😔