Porod akutní sekcí, jak se s tím vyrovnat?

saminomimino
1. srp 2012

Vím,že to bylo to jedinné správné pro záchranu a zdravý mého dítětě,nicméně vše mělo být jinak,císař mně neksutečně zaskočil a při vzpomínce na to jak jsem své posledné dítě přivedla na svět je mi čím dál hůř,vím že je brzy a že čas to asi zahojí,ale jak na to?co vám pomohlo,kdy to přebolelo??Děkuji
Možná nám jen pomůže se vypovídat,mám pocit že to nemám komu říct ☹

luciesofi
18. říj 2012

Sice jsem psala, že už sem nepáchnu 🙂 , ale uviděla jsem diskuzi na první stránce, tak napíšu, jak na tom jsem teď - 3 měsíce po porodu. Můj porod je popsaný někde na začátku této diskuze..
Nechci přehánět, ale zdá se, že jsem se s akutním SC už celkem vyrovnala.... 🙂 Dokonce mě opustil i strach pokusit se příště porodit přirozeně..🙂 Lidská psychika je úžasná věc...já jsem to prostě nějak zapomněla a naše malá princezna mi to všechno vynahrazuje..🙂 A jizvu vnímám jako památku na její zrození!

Sama jsem překvapená, jak rychle jsem se z toho vzpamatovala a totéž přeju Vám ostatním!!!!!
Mějte se všechny moc pěkně a hodně štěstí a zdraví Vám i vašim drobkům 🙂 😵

(PS: koukám, že se tu stále objevují "srovnávačky neštěstí" a další chytračky - hoďte to za hlavu, holky, hlupák zůstane hlupákem 😉)

marketka.27
18. říj 2012

@saminomimino Mohlo - nemohlo, kdoví? Taky sis nemusela nechat píchnout vodu a kdyby se to i tak pos..., tak bys zas dumala nad tím, žes to nechala zajít daleko a kdyby ses rozhodla dřív mohlo to být jinak ....

lucie1110
18. říj 2012

Maminky, nevíte něco o Keisy a Laurince?

xmarg04
18. říj 2012

@ikarkulka Jojo, scenar koukam podobnej, jen ja jsem se vyhla tomu oxy. Ja jsem od pocatku mela dojem, ze ta ruptura byla spatne a vycitala jsem si, ze jsem to dopustila. Spis slo o to, ze ty kontra pak bez vody byly pro me tak strasny, ze se mi cely telo dostalo v podstate do krece a mimco jsem nepustila, aby mohlo dorotovat a sestoupit. Ale to uz nevratim, nakonec byl fakt velkej a mozna by to nedopadlo dobre... Jo ale ted u druhyho jsem doktorovi na ferovku na zacatku porodu natvrdo rekla, ze se nic pichat nebude a on rikal, ze souhlasi, ze to muze nekdy zpusobit vic zla nez uzitku. Ale upozornil me, ze pokud nepraskne sama, nakonec ji pichnout bude muset, aby mohla mala ven. Coz teda nakonec taky tak bylo, me proste voda sama od sebe nepraskne, ale byla jsem otevrena na 10 cm, branka zasla a uz se cekalo jen na to, aby mala sestoupila do panve.

@saminomimino To si nevycitej, takhle to rict nejde, ze bys neco zpusobila. Navic si myslim, ze tim, ze to bylo uz treti ditatko, ze tam misto melo a kdyby melo jit vsechno fyziologicky, tak by to tak proste slo. Ale to ti nikdo rict nedokaze...

marketka.27
18. říj 2012

@luciesofi Super zprávy 🙂

ikarkulka
18. říj 2012

@saminomimino Ježiš, to ne, tohle si neříkej a nevyčítej si to. Promiň, to jsem nechtěla ☹
Ono to může být a nemusí.
Já jsem se na to ptala xkrát, co se stane, pokud si to vodu píchnout nenechám a praskne mi až samovolně při tlačení nebo prostě během první doby porodní. A nikdo na to neodpověděl, všichni to ignorovali.
Vůbec jsem nechápala, proč tak naléhají, abych si ji nechala prasknout. Prý se to uspíší. Ale já nic uspíšit nechtěla!

Taky jsem si to pak vyčítala, že to byla moje chyba, že jsem si měla stát za svým. Jenže pak už to nešlo. Totálně člověka zviklali a rozložili, že už jsem nevěděla, co dělat, abych neudělala chybu a neublížila dítěti.
Dneska vím, že největší chyba byla, že jsem nedomluvila dulu. Nejela bych tak brzo do porodnice a vyhnula se těmhle procedurám.

Jak píše @diviska, tohle se nedá odhadnout, nikdy nevíš, jak se rozhodnout, co je správně a co ne. Ty ses takhle rozhodla, tak to tak mělo být a hotovo. Já si to taky tak říkám, že to prostě bylo, jak to bylo, že to asi mělo nějaký důvod.

ikarkulka
18. říj 2012

@xmarg04 No jasně, kdyby mi ji píchli už před tlačením, tak bych neprotestovala, dítě jít ven musí.
Vadí mi to píchání předčasně, pro jistotu, na urychlení porodu.

diviska
18. říj 2012

@luciesofi tak to je príma, že si se vyrovnala. Já taky, už jakože dávno, jen mě teď párkrát přepadla takovou nějaká podzimní depka...

saminomimino
autor
19. říj 2012

našla jsme tyhle hezká slova na rodině.cz od jedné uživatelky,dokonale to vystihla

"cítit se po porodu, u kterého jsi ztratila kontrolu nad dějem, jako přepadená, traumatizovaná, je normální a v podstate správná obranná reakce tvé psýché. Řeči, že máš být ráda za zdravé dítě, jsou opravdu jen hloupé řeči.

saminomimino
autor
19. říj 2012

@ikarkulka no u mně to píchntuí vody tak bylo,neměla jsem tucha že když si to nechám předčasně může to být průser,ptali se jeslti chci ale nikdo mi neřekle že se dá počkat až před tlačením ☹ já to fakt netušila,myslela jsem že bez prasklé vody porod nepostupuje,vždy mi voda rupla sama a pak se porod rozjel,tak jsme to tak brala i teď,vím že to možná nebyl důvod,ale vnitnřne cítím že ta možnost byla velmi reálná,pač podle uz byla malá uložená dobře a najednou se nacpe ksichtíkem,zkrátka se mohlo s rupturou vody počkat aspoň až se více otevřu,kdyby mi byl býval někdo řekl že se to dá až při tlačení počkala bych,myslela jsem že dělám dobře ☹ ach jo,pořád se s tím špatně vyrovnávám,občas je mi hůř a hůř

ikarkulka
19. říj 2012

@saminomimino ☹ Nezbývá než doufat, že to prostě čas zahojí a bude líp. I já mám dny, kdy se mi to všechno vrací a znova si to v hlavě přehrávám a hledám chyby a viníky, ale nakonec si řeknu, že už se to nedá vzít zpátky a že se s tím prostě musím smířit. Eliášek mi to vynahrazuje 🙂

bolekat
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
druidee
24. říj 2012

@luciesofi tak to je skvělé 😵 , moc budu držet pěsti, ať další mimi může na svět přirozeně. jinak o jizvě si taky říkám, že mi zbyl na památku úsměv na bříšku 🙂
Nojo, chytrolíni, co nemají nic lepšího na práci, než mluvit o něčem o čem ví prdík, se najdou vždy a všude 😅

michele30
26. říj 2012

Ahoj, jestli taky můžu přispět svým názorem, synovi jsou 3 měsíce a narodil se akutní sekcí. Myslela jsem, že jsem se s tím srovnala docela dobře, po fyzické stránce úplně v pohodě, byla jsem z porodu tak vyřízená, že mi to v tu chvíli bylo opravdu jedno, chtěla jsem, ať už to skončí, jedno jak a po porodu jsem byla ráda, že je Tomáš zdravej. Ale teď s odstupem je mi líto, že jsme spolu nebyli hned po porodu, že jsem ho nemohla pohladit. Dostala jsem ho na pokoj až třetí den, do té doby mi ho nosili na kojení, syn se vůbec nepřisál, domů šel na UM a já bez mlíka, doma jsem začala po troškách odsávat a nakonec se i Tomášek po 3 týdnech přisál. Ale od mala je hodně nespavé a ubrečené miminko, má záchvaty hysterického pláče, už v nemocnici mi ho sestry nosily s tím, že je neurotickej a že si s ním doma užijeme a mě do dneška strašně bolí,že tam někde brečel bez mámy, která by ho ukonejšila. Samozřejmě nemůžu dokázat, že je to způsobené tím porodem, ale já tomu věřím.
Když to vezmu rozumově, jsem ráda za možnost císaře, odtekla mi voda, začaly hned hodně bolestivé kontrakce, bolest šla hodně do zad a od začátku byl interval po 5 minutách. Protože porod nepostupoval, rvali do mě oxytocin, to už jsem lezla po zdi a po 12 hodinách byl nález stejný, já zavřená a hlavička nevstupovala do porodních cest, tak žekli, že normálně neporodím a udělali sekci. Odhad na utz byl 3,5kg, Tomášek měl 4,5kg, takže ani normální by nebyl asi nic příjemného a mohl skončit špatně, ale....prostě je to pro mě nepěkný zážitek.

ikarkulka
26. říj 2012

@druidee Co psala? Nestihla jsem.

ikarkulka
26. říj 2012

@michele30 Koukám, že Tomáškovi jsou "teprve" 3 měsíce. Asi to ještě chvilku potrvá, ale to nejhorší nějak otupí časem.
I to nespavé a ubrečené miminko tak nějak odezní 🙂 Držím palce 😉

medvidek
26. říj 2012

Tak já taky přispěji. Rodila jsem akutní sekcí před 19ti měsíci. Neměli jsme ještě ani vybrané jméno. Kryštůfek se narodil ve 33+0. A nijak mě to netrápí že jsem rodila císařem. Jsem ráda, že jsme přežili ve zdraví. I když manžela primář (měl zrovna službu a to nám nejspíš zachránilo oběma život) informoval, že by to nemuselo dopadnout, že je to hodně zlé a šance na přežití malé. A když se syn narodí může být postižený. A jak to začalo? Vlastně úplně nijak, žádné příznaky nic, byla sobotu odpoledne a mě se udělalo špatně, zvracela jsem, krvácela, průjem, nemohla jsem dýchat. A bylo vymalováno. Diagnóza: Hellp syndrom s těžkým průběhem. A konec. Oba jsme přežili a bez poškození. Kryštůfek je zcela zdravé a normální dítě, které svou nedonošenost dávno hodilo za hlavu a leckdy je rychlejší než donošené dítě. A já, čtyři dny jsem nevěděla o světě, 2x mě vraceli zpět do života. Už nikdy nebudu zdravá a do konce života budu brát léky na vysoký tlak, chytnu každou chřipku a rychle se unavím. Dle doporučení lékařů, už si žádné děti nemám pořizovat.

druidee
26. říj 2012

@ikarkulka myslíš ten smazaný příspěvek? popravdě už vůbec netuším.. ☹

druidee
26. říj 2012

@medvidek ahoj, přiznám se, že jsem si musela vyhledat a pročíst pořádně, co to ten hellp syndrom doopravdy znamená...uf!! Nedokážu si ani představit, jakým strachem a všemi pocity jste prošli, když vám oznámili diagnózu a vyhlídky a taky čím vším sis musela projít i po tom porodu. Je skvělé, že to tak dobře dopadlo a Ty i Kryštůfek jste v pořádku a zdraví!!! 🙂
Musím souhlasit, že nedonošeňátka jsou velmi silná, ba dokonce dá se říci ambiciózní 😀 a často opravdu i předeženou své "vrstevníky". Také se léčím s vysokým tlakem a asi už nevratně, nastálo a únava je u mě (i na mě) také více znát (ale u mě to souvisí s onemocněním ledvin atd).. moc Ti přeji, ať se prognóza zlepšuje a je jen líp!! 🙂

druidee
26. říj 2012

@michele30 ahojky, já rodila a rodit budu jedině sekcí. malej se narodil jako "dráždivější" což mi vysvětlili, že je velmi citlivý na všechny podněty z okolí.. hodně se lekal, byl hodně "ztuhlý, pevný" né jak jiná miminka, poddajná jak hadrové panenky 🙂 jelikož měl i novorozenecké křeče, museli jsme pak docházet na kontroly k neurologovi a tam mi (stejně jako jedna zlatá sestřička v nemocnici) poradila doktorka balit ho často do polohy vajíčka, klubíčka.. dítě se uvolní a uklidní. dále pomáhají i dětské masáže, byli jsme na kurzu, ale je i kniha a docela pěkně zpracovaná. Zkus to, možná se malý časem také uvolní. chce to trochu trpělivost a už to vědomí, že dělám něco pro zklidnění mimča, uklidňovalo i mě a byla jsem víc na pohodu a nenervovala se z toho, že malý je napjatý a není v pohodě. nám to opravdu pomohlo a přestal být napnutý jak struna.. tak snad to pomůže i u vás 🙂
Stejně jako Ty, jsem ráda za možnost CS, ale mě taky hodně ranilo, že se malý narodil a hned byl pryč -bez pohlazení, přivítání... na xx hodin a dnů (musel do inkubátoru na monitor mozečku kvůli těm křečím) ten kontakt a to, že jsem nemohla být s ním a pro něj..

saminomimino
autor
27. říj 2012

@medvidek můžu se zeptat co je to help syndrom ??

saminomimino
autor
27. říj 2012

@michele30 Vítej,
naše malá byla velice úzkostilivá plačtivá,třesavá a stále je lekavá a více citlivá,jistě je to i osobností ale já taky pevně věřím že akutní císař na tom má velkou vinnu,ano rozumově,to je správné,zachránilo nám to ,stejně jako tobě a malému,třeba i život,nebo postižení,ale tam někde plakala sama bez mámi,porod zážitek hrůza,já pociťovala velký stres a strach a vše to vnímala i malá,s žádným dítkem jsem neměla takové problémy jako mám sní,je jiná a potřebuje zcela jiný a trpělivější přístup a je to o to složitější že mám doma ještě dva kteří mně taky potřebují,.
Je mi líto,že i tvůj porod skončil takhle,byť to bylo správné,vím jak se cítíš občas bezmocně když malý pláče,je to zoufalé zároveň ti to rve srdce a je ti ho líto,prostě něco bylo špatně,něco neproběhlo jak mělo a člověk to tam někde uvnitř má a navždy mít bude,jen se s tím musíme naučit žít a dětem to vynahradit 😵

sisus
27. říj 2012

ahoj holky 🙂
taky jsem rodila akutní sekcí před téměř 5 měsíci, v 34. týdnu se mi udělalo špatně, tak jsme jeli do nemocnice, odkud mě okamžitě převáželi do Ostravy a stejně jako u medvidka zněla diagnoza Hellp syndrom s těžkým průběhem...malá byla naštěsí v pořádku, stihli ji vytáhnout včas, stačilo lehce profouknout kyslíkem, ale mě se už u porodu "rozpadala" krev, selhaly mi ledviny a manželovi řekli, že šance je 50:50 😒 naštěstí po 4 dnech se můj stav začal zlepšovat a nyní jsem úplně zdravá a bez jakýchkoliv následků 🙂 nicméně jsem na Jipce strávila celkem 3 týdny, další ještě týden na normálním pokoji, dostala jsem celkem 8 transfuzí, malou jsem poprvé viděla po 14 dnech, do té doby jen na fotkách a videích, která mi manžel denně ukazoval.. na kojení jsem ji poprvé přiložila 17. den po porodu, z nemocnice nás pustily, když jí byl přesně měsíc...byla dráždivější a chodíme taky na neurologii, cvičíme, abychom posílily svalový tonus a celkový vývoj, ale čím je starší, tím je na tom líp a myslím, že dnes už je stejná jako ostatní miminka 🙂
ale tahle diskuze je o tom, jak se s tím vyrovnat, já se snažím si to nepřipouštět, nemyslet na to, že jsem ji po porodu nemohla mít u sebe a když mě někdy přepadnou špatné myšlenky, tak se k ní přitulím a děkuju za to, že jsme obě živé a zdravé 😵

medvidek
28. říj 2012

@saminomimino http://lekari.porodnice.cz/hellp-syndrom-0

Normálně řečeno, krvácela jsem uvnitř, selhávaly orgány a o ničem jsem nevěděla. Syn by se udusil a já vykrvácela. Díky zkušenému lékaři, primáři gynekologie na Bulovce jsem z toho vyvázla pouze s léky. Poležela jsem si na JIPce, syna viděla až na za několik dní, byl v inkubátoru. Na JIPce jsem ve spánku dostala eklampticky záchvat, který dal primáři opět zabrat, k snídani jsem jedla osm prášků různých barev, dostala jsem několik krevních plazem a když se mi tlak ne a ne snížit a stále vám za hlavou křičel monitor, tak jsem ho v duchu začala prosit, aby se už nekřičel. O to těžší to bylo, že sousedům měsíc přede mnou umřel doma desetiletý syn a měsíc na to jsem zkolabovala já těhule. Takže na jednu ulici toho bylo trošku moc.

saminomimino
autor
28. říj 2012

@medvidek a jak se to proboha stane,to k tomu má někdo dispozice,nebo za to "může"to miminko,promiň asi se ptám jak vůl,ale docela mně to děsí 😅

saminomimino
autor
28. říj 2012

@medvidek ten článek je nam ně moc složitý,rozumím půlce,je to příliš odborné ale v celku to chápu,tak tay bych se ani netrápila že bych rodila SC,tady šlo naprosto o vše,měli jste obrovské štěstí

medvidek
28. říj 2012

@saminomimino řekla bych že je to náhoda, prostě jsem chytla černého petra. Byla jsem ve středu v poradně, vše v naprostém pořádku (krev, tlak, moč i prohlídka) a v sobotu jsem porodila. Ale co vím, tak se to teď stává docela často. Moje dvě kamarádky to samé. U jedné to zachránili kortikoidy, že to nebylo tak strašné v ohrožení života a u té druhé pečlivost lékaře.

pajule
28. říj 2012

Kočky já rodila normálně, porod pohoda, rychlej a se vší parádou a úplně chápu Vás, které máte trauma z toho Císaře, protože když byl Toníček ještě v břiše, tak nebyl otočenej hlavou dolu a hrozil mi císař a nebo porod koncem pánevním. Byla jsem z předporodního kurzu tak namotivovaná na normální porod, že jsem ho strašně chtěla zažít. Ten císař mi strašně vadil a nechtěla jsem ho. Takže úplně chápu co proříváte - teda úplně bych to asi pochopila až tehdy kdybych si tím taky prošla, ale mám pro tyhle pocity pochopení. Je jen třeba zdůraznit, že je taky máte proto, protože v dnešní době si spoustu žen všechno plánuje dopředu, představuje si jak to chtějí a co od porodu očekávají a pak je někdy prostě těžké se smířit s tím, že je všechno zcela jinak, než si člověk přál. Myslím, že je nesmírně těžké zvyknout si i na tu roli matky a rodiče - takže pokud se k tomu přidá ještě nějaký další problém, mnohdy se žena není schopná soustředit na roli maminky a řeší sebe. Já takhle po porodu řešila (nepatří to sem) kojení. Už z porodnice jme jeli s příkrmem a kojení máme jen takovou chuťovku. Pak mi pediatrička rozhodila sandál na první návštěvě a zdůraznila mi to slovní spojení VÝLUČNÉ KOJENÍ přednáška jak se musím rozkojit, jak mám být v pohodě a nejlépe opečovávaná u rodičů, bez povinností všedních dní....bla bla bla bla ....Prostě taky jsem byla týden v pytli a myslela jsem si jak jsem matka na H...
No a právě vypsat se z toho, politovat se, zhodnotit si to pro sebe a vědět, že nejsem sama kdo má tento problém mi strašně pomohlo. Takže zde nechápu, jak může lékařka - u které se předpokládá že bude empatická, psát takový reakce.
A pokud nesouhlasí, tak nechápu proč sem píše, protože mi tohle téma příjde jako možnost, jak se z nějaký tý poporodní depky dostat. Právě to, že to někam napíšete a podělíte se o to s ostatními je lepší, než to hodit za hlavu a za pět let zjistit, že vám vázne vztah mezi Vámi a dítětem kvůli nedořešenému problému, keterj se zaháčkoval pěkně vzadu v psychice a vesele si dělá cestičku dál.
Tohle téma mi příjde 1000 krát přínosnější než téma Můžu dát ročnímu dítěti rybu?nebo Můžu si v těhotenství obarvit vlasy?
Protože nikdy nevíte co potká Vás.
Pa a myslete pozitivně! 😉

renca_hanych
28. říj 2012

@medvidek je me hrozne kdyz ctu tvuj prispevek,jako bych ho psala ja.synovi budou v prosinci dva roky.na svet prisel v 37.tydnu,diagnoza taktez hellp syndrom(do te doby bezproblem.tehu)zaclo to unavou,bolesti pod zebry,pak se pridalo masivni krvaceni z nosu,zvraceni a pocit ze me exploduje bricho.nasledovala sekce,3 dny na ARU,3 dny na JIPu,malyho jsem videla 4.den,kdo nezazil,nepochopi,ale byl zdravy a v poradku,to byla motivace.mliko se rozteklo 9.den.v porodnici jsme byli 21 dni,14 dni po porodu me operovali znovu.duvod?rozsahly hematom nad cisarem.nemluvim o nefunk.ledvinach,otocich atd.maly me tak moc hnal k tomu abych byla brzo fit...sestinedeli bylo krizovy ale zvladli jsme to,jsem rada ze jsme to prezili a ja musim narozdil od tebe rict,nastesti bez nasledku,to me moc mrzi.mit dalsi dite jsem zamitala i lekari ho zatim nedoporucovali a ted?jsem v 22.tydnu tehu,nekomu to mozna prijde nezodpovedne,ale jsem hlidana,a ja proste verim ze to vse bude v poradku,ikdyz v podvedomi strach mam.neni sekce jako sekce a je dobre ze lekari umi zachranit zivot miminku i mamince,ja jim vdecim za mnoho

jakelina
28. říj 2012

@renca_hanych úplně mám husí kůži, hlavně že to dobře dopadlo. Já mám první porod sekcí a pak tři normálně a všechny byly prostě zážitek na celý život. 😉

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru