• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Za jak dlouho jste se maminky "vzpamatovaly" po porodu?

18. července 2012 
Psychicky jsem na tom byla dobře (v rámci poporodních možností), šestinedělí jsem snad ani neměla, byla jsem klidná, vyrovnaná, spokojená. Něco mě ale mrzí pořád, a uvědomila jsem si to až později, že třebaže jsem rodila vag., tak jsem syna ihned po narození neviděla, neslyšela, a můj první pohled byl až na oblečené miminko, tak ta lítost kvůli tomu už ve mně asi zůstane. Fyzicky za rok a půl, dodnes při rychlejším posazení se... , cítím jizvu.
20. kvě 2012 ve 23:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Asi tak po tom šestinedělí? Fyzicky a i psychicky.
I když nedávno "se stalo" něco, co mě tohle moje přesvědčení, že jsem OK po fyzické stránce, vyvrátilo. :unamused:
20. kvě 2012 ve 23:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fyzicky to bylo pár dní po porodu. Neměla jsem veliký nástřih a porod byl fajn, takže to bylo v pohodě :slight_smile: Ale čistila jsem se celé šestinedělí, takže tak :slight_smile:
No a psychicky jsem neměla snad žádný problém. Porod jsem si užila a byla jsem hned po narození dcerky nadšená.
Jen jsem prvních pár dní po porodu byla více tesknivá, trošku rozhozená a trvalo mi těch pár dní, než jsme se s malou sžily a já získala jistotu.
Takže si dodrž klidné šestinedělí, neboj se požádat o pomoc manžela nebo rodinu a užívej mateřství :grinning:
21. kvě 2012 v 09:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Já měla po porodu asi 3 měsíce hodně velké deprese a potíže s kojením a velmi uplakané miminko... do toho žádná pomoc od nikoho (manžel se hrozně snažil, ale byl pořád v práci a nikoho jiného jsme neměli), prostě peklo na zemi. Strašně nerada na to vzpomínám. Jinak zahojení po nástřihu bylo tak do měsíce, ale sex byl snesitelný až tak po 5 měsících.
21. kvě 2012 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Fyzicky po sekci tak 2 měsíce. Psychicky jsem na tom někdy špatně i teď. Ale né kvůli malé, ona je zlatá, hodná, nepláče, je s ní sranda, ale spíš kvůli našemu začátku. Někdy si vyčítám, že jsem jí nedonosila a že byla první 4 dny života sama v jiné nemocnici v inkubátoru. Pak se na ní ale kouknu, a vidím, že je naprosto v pořádku a živá a je to v pohodě. Ale prvních pár týdnů to bylo hrozné, pořád se mi chtělo brečet. Teď už bulím jen u dojáků :slight_smile:
21. kvě 2012 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Šestinedělí pro mě bylo psychicky děsně náročný, už jsem i přemýšlela, že vyhledám odborníka, ale nakonec jsem to díky partnerovi ustála. Míša byl nedonošený, nedařilo se nám kojení a já dřív byla hodně spavá, což s novorozenětem není možné praktikovat...no prostě na mě toho bylo víc než jsem čekala. Po 3.měsíci už jsem byla ale úplně spokojenou a vyrovnanou maminkou těšící se z prcka. Fyzicky je to mnohem horší. Díky tomu, že to ze mě Míša "nevycucal", kila stále zůstávají. Spoléhala jsem na to, protože sportovní typ zrovna nejsem :frowning2: Tak si občas přijdu stále jak vytahaná velryba, ale tak zrcadlo neprasklo, přítel se s tím srovnal a hlavně, že je prcek zdravej. Třeba to vyběhám až začne chodit :grinning:
21. kvě 2012 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Fyzicky - porod byl císařem, jizva se nějak zahojila až cca 3 měsíce po a je nepříjemná dodnes, ale to už jsem nějak pustila z hlavy. Spíš celkově se fyzicky už navždy cítím jinak, taková slabší, starší :stuck_out_tongue_closed_eyes: unavenější, vykojenější :grinning: (pravda že po skončení kojení se to trochu zlepšilo). Předtím jsem byla docela aktivní a i když se snažím i teď, není to už jako dřív. Ale beru to jako daň za štěstí :dizzy_face: Psychicky pohoda, byla jsem zamilovaná od první chvíle - z toho jsem se vlastně taky ještě nevzpamatovala :sunglasses: Po téhle stránce mi mateřství prospělo, ale do stavu "před" se to vrátit nedá. Intimní život se taky změnil, ač jsem neřešila poporodní poranění, spontánní chuť dost dlouho nebyla, ale to je asi normální.
21. kvě 2012 ve 14:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pro mě šestinedělí = nejhorší období v životě, i když jsem si dítě strašně moc přála a toužila po něm, měla jsem komplikace po císaři ještě asi 2 měsíce, takže děsný jak fyzicky, tak psychicky, úplně dobře mně bylo až tak po půl roce :wink:
21. kvě 2012 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Už jsou to 4 roky a stále na to "VZPAMATOVÁNÍ" čekám :confused: :slight_smile: tak snad se někdy dočkám :grinning:
21. kvě 2012 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj, já mám od pátku po šestinedělí- i když nevím, jestli nemám nárok na prodloužení, když mám doma miminko teprve 3 týdny, co se táče- psychiky, tak už mi není ze všeho do breku a nehysterčím, že nic nezvládnu a že není čas, to mě opravdu přešlo, fyzicky? no zůstala mi velká vana, ale za tu si můžu sama a hodně popraskané břicho. Co se týče sex. života, tak mi přijde, že stále cítím mírnou bolest- nebo spíš pálení, ale to je spíš tím, že jsme měli půl roku styk zakázaný a teď si teprve zvykám.... chutě zatím já sama nemám..
21. kvě 2012 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
asi za 3 týdny
21. kvě 2012 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fyzicky tak cca měsíc, psychicky tak za půl roku :grinning:
21. kvě 2012 v 17:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Psychicky jsem se se vším srovnala tak za dva měsíce, fyzická bolest se vytratila do šestinedělí :slight_smile:
21. kvě 2012 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
u prvního psychicky (než se najel režim atd.) 1,5roku,fyzicky tři měsíce. :frowning2:
u druhýho oboje tři dny,po třech dnech mě nic nebolelo a už jsem se jen radovala.
21. kvě 2012 v 17:55  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já měla dramatický komplikace 6 dní po porodu (masivní krvácení, 2x hospitalizace, 3x transfuze, revize), ale 4 týdny po porodu jsem křepčila i s miminkem na svatbě :wink: Já myslím, že jednu věc prožívá deset lidí jinak a každá jsme jiná, někdo hysterčí nad třískou, někdo mávne rukou nad subjektivním nepohodlím :wink: Poznamenávám, že šitá jsem byla všude možně a 2x, neb mě roztrhli při revizi :wink:
Miminko mám ultra mega nespavý, do půl roka jsem kojila i po hodině i v noci...ale každá jsme jiná, zkušenosti nepřenosný :dizzy_face:
21. kvě 2012 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Po prvním porodu to po fyzické stránce trvalo cca 2 měsíce (císař), psychicky jsem se vzpamatovávala fakt dlouho, dokonale jsem se "uzdravila" až tím druhým krásným porodem (tj. po dvou letech :slight_smile: )... Po druhém porodu jsem se vzpamatovávat vůbec nemusela, fyzicky i psychicky se cítím nejlíp v životě.
21. kvě 2012 v 18:31  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
po fyzické stránce jsem byla ok už na porodním sále :slight_smile: Po psychické to trvalo asi to šestinedělí, malá měla problémy s jídlem a prdíky,takže jsem to blbě nesla a učily jsme se režim,takže nebýt těch věcí mohlo být jinak, prostě to tak vyšlo. Ve druhém měsíci už malá měla režim, tak se to srovnalo a spala jsem celou noc (stejně jak malá), to mi taky hodně pomohlo
21. kvě 2012 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Asi tak půl roku po porodu. Docela mě bolel nástřih. Po psychické stránce cca 3 neděle po porodu - ale bylo to dost spojené s tím že jsem měla bolesti zad a zánět v prsou, takže když odeznělo to, byla jsem i psychicky v pohodě :slight_smile: .
22. kvě 2012 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
fyzicky 4 dny po porodu(cisar) a psychycky jsem na tom stejne jako pred tehotenstvi - vse ok :slight_smile: jen se mi ted chce brecet, kdyz v novinach rikaji, ze nejaky prcek zemrel, ze ho tyrali, ze nasli miminko ve sklepe - to jsem predtim vubec neprozivala ... no a samozrejme spím kdykoliv spí Terezka :grinning:
22. kvě 2012 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Po klasickém porodu psych. za den,fyzicky za rok. Po sc oboje ještě po 3,5 letech není ok..Hlavně hormonálně je vše špatně.
22. kvě 2012 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
fyzicky asi za mesic...to uz jsem ani nevedala, ze jsem rodila, nastesti...psychicky asi prvni tri mesice...nemela jsem ze samotneho porodu nejake trauma, docela si i u kojeni, kdyz jsem se divala na malou, vzpominala porod, jestli se to tak da vubec rict, mela jsem hezky porod :slight_smile: spis z tech zmen co nastaly...prvni tri mesice byl zahul, protoze mala byla moc plactiva a neuveritelny nespavec,takze nez se se svetem nejak srovnala ona,pak uz zacaly byt radostne chvilky a ty nastesti casem prevazuji... :slight_smile:
22. kvě 2012 v 10:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Po prvním porodu fyzicky hned..no v podstatě jak jsem přestala cítit jizvu po nástřihu, tak asi za 14dní. Psychicky to byl mazec..měla jsem zdravotní potíže (omezenou pohyblivost asi následkem rozvolnění vazů), ty ustoupily po měsíci, a deptaly mě spíš psychicky než fyzicky, připadala jsem si neschopně, malý hodně brečel...začalo se to zlepšovat po 4 týdnech a s mateřstvím jsem se srovnala do 8 týdnů.
Po druhém porodu fyzicky naprosto hned, poranění žádné, všechno v poho, pohybově jsem na tom byla mnohem lépe, žádné omezení, miminko hodné, člověk už ví co a jak..možná první týden, 14dní jsem byla na vlně hormonů trochu, ale nic zvláštního. Teď se cítím úplně normálně :slight_smile:
22. kvě 2012 ve 14:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Po obou porodech jsme byla fyzicky v pořádku do 3 dnů, čistila jsem se ale do konce šestinedělí. Psychicky po obou porodech hodně špatné první 2 měsíce u obou dětí :stuck_out_tongue_closed_eyes:
22. kvě 2012 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
u prvního porodu fyzicky celé 6N, když jsem šla na dýl ven, myslela jsem, že mi odpadne pipina :sweat_smile: psychicky tak půl roku. Byl to prostě šok. Do té doby jsem se 29 let starala jen sama o sebe, dělala jsem si co jsem chtěla a kdy jsem chtěla a najednou prostě bylo úplně fuk,co chci já, že se mi chce spát, že mám hlad, že se mi chce čůrat...prostě tady bylo miminko. První dny jsem fungovala jako stroj, prostě že musím...později se to srovnalo. U druhého dítěte už jsem věděla, co mě čeká, fyzicky jsem byla dobrá po cca 14 dnech, psychicky okamžitě. Už mě prostě nemohlo nic překvapit v negativním slova smyslu. Byly už jen pozitiva, to voňavé mrňavé miminko závislé zcela na mě. U prvního mi to přišlo příšerné, teď vím, jak to rychle utíká a nepřijde mi to příšerné, ale nádherné :dizzy_face:
22. kvě 2012 ve 20:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
fyzicky hned po porodu - byla jsem schopná rodit znovu a šitá jsem moc nebyla. Psych. no to bude horší, ale myslím, že tak týden po tom, co jsem se vrátila, ale šíleně mě otravovaly všechny návštěvy. :angry:
22. kvě 2012 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Psychicky jsem na tom byla dobre za týden po porodu..tech prvnich cca 5 až 6 dní po porodu bylo krušných, v porodnici jsem brečela sestricce na rameno, že jsem neschopná matka, že si malýho neumím přiložit k prsu, že se na nej bojim chytnou, že si pořad pročůrává plíny-samozřejmě tím že mu je neumím pořadně nasadit, atd atd... :grinning: Jak me po týdnu(malej mel žloutenku, tak jsme tam byli týden) pouštěli z porodnice, už jsem byla v poho.
A fyzicky?...No to trvalo podstatně dýl...zhruba rok(zašití a problémy s tím, dlouho jsem krvácela -jelikož ve me zustal kousek placenty, břicho, váha, vlasy, ..proste vše:slight_smile:Zhruba ten rok...
15. čer 2012 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fyzicky ihned. Psychicky tak nějak pořádně po 3 měsících, malá měla reflux, moc nepřibírala a já z toho byla dost v křeči.
15. čer 2012 ve 21:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fyzicky okamžitě, druhý den jsem nevěděla, že jsem rodila :slight_smile: dole se to obešlo bez jedinýho šrámu u obou porodů.
Psychicky se oba porody lišily, s prvorozeným stačilo na regeneraci šestinedělí.
Zato teď s Laurinkou je to výživný i po 3 měsících. Dny spíš krájím než užívám...
Ale já se nedám :slight_smile: Určitě se to uklidní, nejpozdějc až půjdou na střední školu...
15. čer 2012 ve 21:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Myslím,že hodně záleží na tom,jaký je porod.. :wink:
15. čer 2012 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
První porod - psychicky jsem byla tak týden trochu mimo. Rozbrečel mě i večerníček, pořád jsem byla ze všeho dojatá, už jsem na sebe byla naštvaná, jak mě všechno rozházelo. Fyzicky to trvalo o něco déle, ale na konci šestinedělí už to bylo v celku ok, až tak po roce úplně ok. Teď druhý porod - psychicky úplně stejné - pár dní jsem byla ze všeho "naměko" :slight_smile:, ale už je to v poho. Fyzicky jsem na tom o 100% lépe než u prvního, bez nástřihu, hned úplně funguju...
23. čer 2012 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek