Jak nekřičet u porodu?

tyf
8. říj 2014

Ahoj maminy, takový divný dotaz, spíš tak pro odlehčení 🙂 Před prvním porodem jsem si o sobě myslela, že jsem ten typ, který bolest dusí v sobě. Takže jsem byla docela překvapená, jak jsem se při porodu projevovala 🙂 Fakt jsem ječela jak Viktorka u splavu, vnímala jsem, jak ze mě jdou ty zvířecí zvuky ale vůbec jsem to nemohla zastavit. Přitom zpětně si myslím, že ta bolest nebyla zas tak hrozná 🙂 Celkem jsem se za to styděla, manžel byl vykulený a myslím, že to ani personálu nebylo moc příjemné a nemluvě o další rodičkách. S jednou jsem byla na pokoji a ta říkala, že jak mě slyšela, že se hrozně bála. Navíc jsem se tím podle PA strašně vyčerpávala, ale fakt to nešlo zastavit. Nepoznávala jsem se. Dokud jsem se mohla pohybovat, šlo to bez křiku, ale hodinu mě drželi na monitoru a jak jsem se nemohla ani hnout, tak jsem prostě řičela jak když zařezávají prase. Ráda bych se tomu podruhé nějak vyvarovala, pokud to půjde. Nemáte někdo typ, nebo zkušenost, jak se trochu více při porodu ovládnout?

lucisa
8. říj 2014

Nemám tuhle zkušenost, u porodů jsem nějak nekřičela, ale myslím, že jsem někde četla, že existují kurzy správného dýchání a tam se snad dá nějakou technikou naučit, jak potlačit řev a tuhle energii vložit do tlačení, zkus pogooglit 😉

alma13277
8. říj 2014

Promiňte, neporadím, ale nedá mi to, abych nereagovala 🙂 Mám trochu obavu, že vědomou kontrolou svých emocí se dá spíše ublížit průběhu porodu a sama sobě. Vždyť porod je natolik ovlivněn hormony a zvukové projevy bývají ohromnou úlevou od bolesti, že nevidím způsob jak se u porodu ovládnout. Mně byli ostatní lidé okolo včetně manžela naprosto ukradení. Bolest jsem prožívala já a u obou porodů jsem ke konci stejně byla schopná vnímat jen sebe, dítě a instrukce MUDr. Na ovládání se už kapacita nebyla. Myslím, že jste nebyla zdaleka první ani poslední, která křičela, personál je zvyklý, manžel to zpracuje a vedlejší rodička prostě měla smůlu 😉
@lucisa má dobrý návrh.

kimby
8. říj 2014

@tyf přesně takto jsem začala smýšlet v druhém těhotenství. Tedy řešit to, jak být u druhého porodu tichá 🙂 U prvního jsem si prostě zařvala, mluvíme-li o té konečné fázi, do té doby jsem to dávala, dýchala, funěla, skučela, ale snažila jsem se ovládat, v té konečné to šlo "mimo mě". A byla jsem sama sebou zaskočena, že já přeci křičet nechtěla, ale u toho tlačení to prostě nějak šlo samo.

V druhém těhotenství jsem chodila na cvičení pro těhotné spojené s povídáním, takový jakoby kurz, ale ne od porodnice. Spíše jsem chtěla alespoň něco dělat....musím říci, že tato PA, která kurz vedla, byla úžasná, protože měla za sebou 2 porody, byla mladá, dalo se s ní mluvit, tak nám přesně říkala, jak toto zvládnout a opravdu je to o tom, jak píše nade mnou @lucisa ...základem je správné dýchání až funění. Zní to divně, ale je to tak, ona nám říkala, kdy na to začít myslet, nazvu to...vědomý porod. A já do toho nyní šla s tím, že to dám lépe a musím říci, že kromě toho, že jsme měla hodně mega rychlý porod, jsem fakt dýchala, funěla, ovládala jsem se....jakmile šla kontrakce, byla jsem na ni připravena a prostě se nestyděla pořádně dýchat a myslela jsem na onu PA, při tlačení jsem si prostě funěla, tlačila, nadechovala...prostě jsem nebyla mimo.

Takže moje rada zní...zajít na správný kurz či klidně jen doma zatrénovat nádech do břicha, prodýchávání, přečíst si něco o vědomém porodu a hlavně být pozitivní a těšit se!

Nic horšího, než že si člověk zařve, se stát nemůže, jsou na to v porodnici zvyklí a patří to prostě k porodu 🙂

monul88
8. říj 2014

Mě tam říkali, abych nevrčela. Prostě při tlačení jsem se nadechla a vrčela. Bez toho to nešlo. 🙂 Moje mamka to měla u všech třech porodů. 🙂 Takže někdo křičí, jiná vrčí, hlavně, že se tlačí a dítě jde ven, ne? 😀

ducik
8. říj 2014

@tyf rvala jsem u prvni tlacici kontrakce, jak gorila 😀 rodil me primar a asi jeho autorita nebo nevim, ale rekl mi po te prvni, ze takhle si to moc ztezuju a zbytecne se vycerpavam, ze tu energii mam vlozit do tlaceni.. Na dalsi dve kontrakce byl Matula venku a uz bez kriku 😵

blondynka400
8. říj 2014

@tyf já to měla stejně jako @ducik po pár prořvaných kontakcích my bylo vysvětleno, že takto ne (ale mile, jak doktorem, tak PA), že když člověk řve, část energie jde do toho řvaní a ne celá do tlačení. Tak jsem to zkusila a fakt měli pravdu, bez řvaní se tlačí mnohem lépe.... Ale u mne to bylo asi tak nějak zafixované, porod = křik... U druhého mne to ani nenepadlo... Každopádně na okolí bych se fakt vykašlala a neřešila 😉

pejsanek
8. říj 2014

Já byla na předporodním kurzu, kde nás PA (kterou jsem potom měla i o porodu) učila, jak správně dýchat. Říkala jsem si už před porodem, že já rozhodně křičet nebudu. Ale přece jen u dvou hodně bolestivých kontrakcí jsem si zakřičela, ulevilo se mi, ale pak už jsem nekřičela. Bylo mi vysvětleno mou PA, že bez křiku je to lepší, abych se neunavovala a pomáhala miminku na svět. U porodu je přece jen hodně emocí, trochu to bolí a to se občas nedá ovládnout bez křičení 😀

schnek
8. říj 2014

pokud vím, naopak hrdelní áááááááá uvolňuje a pomáhá otevírat, aneb otevírají se obě hrdla 😉 jen proto, že někdo druhý řekne, že to vyčerpává/nepomáhá/ jánevímco, tak to neznamená, že je to pravda 😉

knobloska
8. říj 2014

@tyf já řvala při kontrakcích, ale než jsem šla tlačit. Nejdřív ne, ale myslím, že všechny víme, jaké to je, když začne jít do tuhýho. A to jsem taky křičela a byla hnusná na manžela. U obou porodů. Asistentka říkala manželovi, ať si mě trochu zkrotí, že začínám být hysterická. Taky jsem se styděla, ale ta bolest byla prostě šílená. Při tlačení jsem jakoby vrčela, ale zvuky jsem prostě vydávala...jo a taky jsem brečela, že to nedokážu 🙂. Hele já si myslim, že je to jedno, u tlačení je lepší šetřit síly a energii soustředit na tlačení, ale co se děje před tím? Na tom mně teď už nezáleží. Po porodu jsem se jim všem omluvila, jen mávli rukou.

zuzaprosek
8. říj 2014

Je ale pravda, že ke konci porodu a hlavně v době tlačení se křikem rodička zbytečně vyčerpá a navíc je důležité se soustředit hlavně na správné tlačení. Těžko radit, bolest se snáší lépe při pohybu nebo ve sprše, na lehátku nebo na monitoru je to přeci jen horší. Dle mého ale ovládání částečně natrénovat jde. Já jsem se treba u druhého porodu snažila po celou dobu nezadržovat bolest, povolit svaly, tak, jak mi radila sestra. Vnímala jsem hlavně porodníka, co mi radí a říká. Soustředila jsem se na dýchání. Já měla oba porody hezké a rychlé, ale mám zkušenost u prvního, že strachem a panikou se může " zbrzdit porod ", špatně jsem tlačila, takže jsem se ke konci zbytečně natrápila. U druhého jsem byla vzorná😀 a vše bylo rychlé. Na bolest je možné si říct o čípek nebo léky, ale nevím, zda to pak neuškodí ( nepozastaví porod, příp kontrakce jsou slabší ). Nevím, nemam zkušenost. Ale jinak bych to tedy neřešila, personál je zvyklý, bolí to každého!

ivular
8. říj 2014

@tyf Je otázkou, jestli Tě to křičení zbytečně vyčerpávalo (jak tu píše dost maminek) nebo jestli Ti z nějakého důvodu spíš pomáhalo. Pokud jsi to zkoušela ovládnout, ale nešlo to, skoro bych řekla, že je pro Tebe asi lepší křičet. Já jsem to měla přesně naopak - bolest strašná, přála jsem si umřít, ale nedokázala jsem ze sebe vydat ani hlásku (byť mi PA říkala, ať zkusím křičet, že se mi uleví).
Jinak na ten personál bych se moc neohlížela - mylím, že v tiché pracovní prostředí ani nedoufali, když si vybrali takové povolání jaké si vybrali 😉

alenavy
8. říj 2014

Já tedy taky parádně řvala. Při tlačení ne, tam už to bylo dobrý, ale pro mne byla nejhorší ta část, když tělo už prostě chtělo tlačit, ale ještě jsem nesměla. A sice jsem věděla, že křičet nemám, že se tím údajně vyčerpám, ale já si při každé kontrakci připadala, jak když dostávám elektrický šoky. A zastavit to prostě nešlo, když jsem to zkoušela, tak to mne vyčerpávalo, naopak se mi ulevilo, když jsem si zahulákala. Mně šlo tělo vyloženě i do luku a prostě si samo křičelo (jinak nevím, jak to popsat - jen si pamatuju, jak jsem u toho zároveň vykřikovala omluvy- já nechci křičet, ono to křičí samo 😀 Na druhou stranu si teď říkám, kde to jsme, když rodící ženy jsou v podstatě společensky tlačený k tomu, aby se při porodu omlouvaly okolí - to je na hlavu), fakt jak když do mne pustí proud. Já byla připravená na variantu, že v určitý okamžik ještě nesmím tlačit. Ale nečekala jsem, že musím zastavovat reakci těla, který tlačit chtělo 😅 Jakmile jsem sama sobě nemusela bránit, tak žádná bolest, na 3 zatlačení byla malá venku.

verushe20
8. říj 2014

Ja jsem řvala jak na lesi ale bohužel to bez toho nešlo..kdybych neřvala tak asi umřu bolestí.. Navíc každou kontrakci jsem se snažila ty dolní svaly nechat povolené a nestahovat je což bolelo jeste o mnoho víc... Taky jsem se pak PA omluvila a v pohodě... Nedá se no 😎

tyf
autor
8. říj 2014

Děkuju Vám za příspěvky. Já jsem měla myslím pohodový a dost rychlý porod, ale štve mě, že jsem to vůbec neměla pod kontrolou. Třeba jak píšete o tom tlačení, já jsem téměř netlačila, ale naštěstí mám prý takovou dělohu, že dítě doslova vystřelila 🙂 Vůbec jsem se nedokázala soustředit na to, co mi říkají, co mám dělat, prostě jsem se to jen snažila přežít a ještě jsem u toho porodila. Byla jsem prostě úplně mimo, myslíte, že nějaký kurz by mi mohl pomoct, aby to bylo příště jinak?

sangita
8. říj 2014

Rozum nema u porodu co delat (v pripade rodici osoby 🙂 ), ani nejake ovladani se. Tim, ze otviras hrdlo, abys kricela, pomahas telu otevirat porodni cesty. Ma to svuj vyznam. Muzes ten zvuk zmenit na mruceni, zpev. Osobne nevim, proc na takove snahy vynakladat cennou energii. Spis bych se snazila pred porodem zapracovat na tom, abych ze sveho prirozeneho chovani nemela blok. Omlouvat se za to nekomu netreba..

sangita
8. říj 2014

@tyf
Kdyz je zena u porodu mimo, rodi "spravne". Je to jiny stav vedomi, chrani Te pred bolesti atd. Spatne je, kdyz Ti nekdo rika, co mas delat, proroze Te vraci zase do premysleni.. Umis rodit, aniz Ti o porodu cokoli rekli.

eicul82
8. říj 2014

Souhlasím s tím, že je vlastně správné, když jsi u porodu "mimo". A opravdu hrdelní ááá otvírá i spodek. Fakt bych se vykašlala na to, co na to řeknou ostatní..... To by mně nenapadlo se ještě omlouvat manželovi nebo někomu jinému, fakt to neřešit 🙂 Jak to každýmu vyhovuje, tak at to dělá 🙂

mariti
8. říj 2014

Pokud si to dobře pamatuju, tak já dost křičela při jízdě autem do porodnice (ale to už byl porod v hodně pokročilém stádiu, dlouho jsme byli doma s manželem a PA). Bylo to i tím, že jsem nemohla zaujmout úlevovou polohu nebo se hýbat. Těch 30 nebo 40 minut bylo fakt krušných. Ale myslím, že mi ty zvuky dost pomáhaly, minimálně tím, že odváděly pozornost od velmi silné bolesti. Jinak jsem hodně vycházela z předporodního kurzu s PA (dýchejte přirozeně a zhluboka, nedržte to v sobě, pusťte to ven, když se otevřete nahoře - hlasivky,otevřete se i dole, je to všechno propojené). U tlačení jako takového jsem myslím už zvuky nevydávala, asi už jsem na to neměla sílu.
Také doporučuju knížky a kurzy od paní Lucie S. Groverové. Její koncept "prozpívat se porodem" mě velmi inspiroval, byť v praxi bylo všechno samozřjmě úplně jinak a o zpěvu se opravdu mluvit nedalo 🙂,
Jinak souhlasím s ostatními - na zdravotnický personál a okolí se vykašli, je to tvůj porod, udělej si ho co nejlepší pro tebe a pro dítě, to je přece to nejdůležitější, stydět se netřeba!
Přeji, ať je další porod(y) podle tvých představ.

callwen
8. říj 2014

Já taky řvala, šíleně! Taky mi všichni říkali, že se tím vyčerpávám, ale jakmile jsem přestala křičet, nešlo mi tak dobře tlačit! Tak mi i PA řekla, ať teda křičím a šlo to mnohem lépe.

tkanicka
8. říj 2014

Nám na kurzu říkali, že je každá žena jiná. Někdo prostě křičet musí, ale že oni se snaží eliminovat zbytečný křik, který je kolikrát vyvolaný jen pocitem, že se u toho musí křičet, protože jsme to viděli v televizi. Sama jsem prý nekřičela, hodně jsem žvanila, což mě PA usměrnila, ať se už šetřím a soustředím na tlačení. Každý holt bolest ventiluje jinak.

tkanicka
8. říj 2014

no a ještě teda musím napsat, že když jsem čekala na příjem, tak se z porodního sálu dlouho ozývaly opravdu šílené zvukya asistenka tam paní povzbuzovala, ať si uleví, takže kvůli personálu bych se určitě neomezovala. Maminka pak vyprávěla, jak byl porod v pohodě 😝

hojda
8. říj 2014

Hlavně nezatínat zuby. říká se, že porodní cesty se pak taky stahují místo toho, aby se otevřely. Nejlépe tedy dýchat s otevřenými ústy.

laska.nezna.hranic
8. říj 2014

nekřičela jsem, nikdo mě nevraždil, ale jak už tady zaznělo, při každém zatlačení jsem vrčela jak motorka. prostě mi to pomáhalo 🙂 někdo nadává, někdo brečí, někdo křičí... no co, ať si každá maminka ulevuje po svém 😉 neřeš to, je to tvůj porod, ne porodníkův. nestresuj se zbytečnostmi 😎

hedusska
9. říj 2014

Ležela jsem v porodnici už 5 dní před porodem a denně jsem slyšela spousty maminek jak křičí z porodního sálu ( sály byli umístěny mezi pokoji, takže bylo slyšet opravdu vše) a říkala jsem si že takhle ječet já rozhodně nebudu..😀 jooo myslim že maminky byly ještě potiché oproti tomu co jsem tam předvedla já..ale víte co? je mi to jedno..😀 Křičela jsem , nadávala jsem ale ulevilo mi to a hlavně že se malá narodila..Myslim že na to jsou zvyklí..🙂

takarazestinusakur
9. říj 2014

Tohle je pro mě velké téma, protože jsem nedávno četla, že Japonky u porodu neřvou, tak jsem zvědavá jak to udělám, když budu rodit v Japanu :D

veruska007
9. říj 2014

U prvního porodu jsem neřvala vůbec, je to zvláštní, ale ten první porod nebolel tak strašně, dalo se to snést.
Další dva porody bolely neskutečně víc, rodila jsem vždycky dva dny a poslední kontrakce jsem prořvala taky. Teda, mně přišlo, že hrozně řvu, manžel říkal, že moc ne. Ale já měla pocit, že budím lidi z nedalekého sídliště 😀 . Každopádně jsem měla pocit, že ten křik jde sám a rozhodně to nebylo z bolesti, spíš z tlaku, který jsem takto částečně ventilovala. Vůbec si nemyslím, že bych se tím vyčerpávala, naopak mi to pomáhalo být i ke konci klidná a vnímat své tělo. Ani to nebylo tak, že bych křičela a nemohla tlačit - naopak, první se narodil s nástřihem na jedno zatlačení, další dvě děti bez nástřihu na dvě zatlačení při jedné kontrakci, takže rychle.

verundice
9. říj 2014

Taky jsem si rikala, že nebudu křičet, že když si ty kontrakce logicky odůvodňim, , že jsou to stahy a sunou mimiven, tak mi to pomůže....no nepovedlo se - druhý den me bolely hlasivky jak po koncerte. Taky na to nejsem zrovna pyšna, ale myslim ze mi to ulevovalo.kricela jsem az u tlačení a jakoby mrucela pres zavrenou pusu....no des🙂

nuali
9. říj 2014

@sangita To je hodně hezky napsané, budu na to před porodem myslet 🙂

eficenka
9. říj 2014

@tyf
tělo si nějak musí ulevit...
první porod - "lékařsky vedený" - píchání vody, podání oxytocinu, nucení tlačení na zádech - řvala sem a křičeli na mě at neřvu, nešlo to...
druhý porod - přirozený - bez oxytocinu, bez píchání vody, tlačila sem v kleče a zakřičela sem jednou při tlačení a malá byla venku 🙂

dezyre
9. říj 2014

@tyf já jsem se u prvního porodu hlasově vůbec neprojevovala, u druhého jsem v první době porodní řvala snad na celou porodnici "Au to bolí" 😀 😀 ale jak mě dovolili zatlačit, tak bylo po řevu 😀 První doba porodní u druhého porodu bolela fakt ku**vsky, snad o tisíc procent víc než u prvního, a to opravdu nejsem cíťa. Ani u jednoho jsem neměla epidurál, i když jsem zrovna rychlý porody neměla. Děsím se, co třetí a asi budu žádat epidurál už na parkovišti, fakt mám bobky 😅

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru