já rodila neplánovaným císařským řezem jsem s toho ještě tet špatná juak jste na tom vy? 🤐
@markytkaaa mě pouštěli také 4.den a dodnes jim to vyčítám.Neukázali mi nic,ani jak se malý koupe!Rodila jsem v úterý,ve středu jsem byla bez něj z hlediska nedostatku místa,ve čtvrtek s malým, v pátek bez něj, měla jsem únik m,.moku a v sobotu ráno mě pustili.
@ivonne Já mám pořád před očima jak všechny maminky v porodnici seděli a koukali na svá dítka. Já seděla v kouktku, četla si a modlila se aby malej spal a já si mohla v klidu číst. Když se šli v porodce maminky sprchovat domlouvaly se mezi sebou a hlídaly si navzájem miminka a honem spěchaly ze sprchy zpět. Já ne.
Měla jsem ho ráda od doby co mi ho vyndaly, ale přesně jak říkáš. Prostě ten pocit, že něco není dokonáno do konce to všechno ovlivnilo a mně asi nějaká klapka nezaklapla kam měla. Ta klapka zaklapla až když (a za to se strašně stydím) malej pořád brečel a já už nevěděla co s ním a celá zoufalá jsem s ním docela hnusně "hodila" na přebalovák. Doslova jsem s ním nehodila, ale šetrné položení novorozencem to nebylo. Tehdá mi asi doklaplo co se mohlo stát a ta klapka konečně zaklapla.
Teď budu rodit znova a bohužel to vypadá, že CR. Moje největší starost není jak to všechno zvládnu a jestli budu dobrá máma, ale jestli budu mít svou dceru stejně ráda jako mám teď ráda svého syna.
@hehena s tím bříškem si nic nedělej,taky se mě občas nějaký vtipálci zeptají,jestli nečekáme 3tí 😖 U mě byl trochu problém,že jsem měla rozevřené i břišní svaly na 3 cm,takže i to mě šili 😒 Ale jinak celkově císaře jsem si užila 😅 ,jen ta rekonvalescence 😠 a teda s těma citama jsem na tom byla taky stejně,i když jsme je měli vymodlené a strašně jsem se na ně těšila,tak pak jsem prostě měla dva uzlíčky o které jsem se starala 😒 ještě mě říkali že budou dva kluci a nakonec tam byla holčička-radost veliká,ale koukala jsem na ní jako na jojo-žádné slzičky štěstí-žádná emoce ☹ ,ale asi po tom 6ti nedělí jsem se nějak probrala a prostě bych za ně dýchala 😅 Teď ani nemluvě,miluju je nadevše!!!!!!! 😉 A nekojila jsem taky,jen v nemocnici to pořád zkoušeli,holka se neuměla vůbec přichytit,když jí mordovali až byla rudá od řevu,tak mě to teda na psychice taky nepřidalo a už jsem se těšila domů,doma jsem chvilku odstříkávala,ale stejně dokrmovala a po cca 4 týdnech jsme najeli rovnou na UM a asi jsem vyjímka,ale z toho,že jsem nekojila výčitka nějak nemám 😅 děti jsou zdravé 😉
Ahojky,
já teda přožívala velmi těžko,.. 😖
@lamarika
@kaaatinka no holky ja to same,ja brala malou jako vetrelce co mi narusuje zivot a ja na ni kricela co ze jeste chce!!!! a pak jsem brecla jak mi to bylo lito..brecim jeste ted kdyz si vzpomenu..co znam maminy kamardky tak si pochvaluji jak byly statsne a ja na to obdobi vzpominam jako na nejhorsi nocni muru.postupne jsem se ucila byt mamou a stale cekam ze jeste "neco"prijde.nevim presne co..ale neco mi chybi..
@crca no muj pozustatek tehotenstvi je taktez diastaza-to je ten rozestup brisni steny.taky vypadam stale jak tehotna protoze to bricho proste nefunguje.na operaci chci jit az o druhem.chci se zeptat,tobe to delali tez? a sesivali ti ty svaly k sobe nebo ti tam davali tu mrizku a jake ted mas pocity po te operaci.trochu se taky na to bojim jit..ale tenhle stav je taky neprijemny,nejen vzhledove ale hlavne,jak nefunguji brisni svaly,plno veci jde hur a docela me to pak boli kdyz neco delam.
po cisari jsem nezvedla jeste ani treti den hrnek s cajem a kdyz jsem malou musela kojit tak mi tekly slzy jak hrachy bolesti.jine maminy uz behaly jak camrdy a ja byla stale jak lazar.mleko se netvorilo a mala rvala.chodila jsem ostrikavat a davala ji z lahve nakonec a to muzu podekovat jedne sestricce za jeji kouzelnou vetu ktera mi moc pomohla.rekla:no tak budete na sunaru.boze my na nem byli taky..
silena uleva.do te doby me furt sestry nutily kojit,mala jen rvala a ja s ni.mela jsem pocit ze jsem selhala a tahle sestra me zachranila od brzskeho silenstvi.bylo to hrozne obdobi..
Tak já jsem měla císaře akutního, bohužel jsem čekala dvojčata a jedno z nich umřelo...takže probuzení po narkóze bylo drsné, nikomu bych to nepřála... ale fyzicky celkem ok, všichni byli ke mně zlatí a když jsem malého viděla, tak naopak mi naběhl ten pocit lásky tak brzo, že bych to ani nečekala, natož po tom císaři... a laktace se přes to všechno taky rozjela a malý se přisával sice s problémy, což jsem obrečela taky, ale rozjelo se to... takže co se týče císaře, nakonec to nebylo tak hrozné, a teď bych skoro mohla mít na výběr, jak budu rodit, a nevím nevím... šlo by to asi přirozeně, ale mám strach, že se něco posere a to už fakt nechci... minule jsem hrozně chtěla rodit přirozeně a teď se to ve mně mele...
@fiallinka to jsou smutne azitky z porodu tedy..☹ to mi pripomnelo ze jedna znama rodila normalni cestou a maly se ji bohuzel uskrtil na pupecniku,proto chtela podruhe cisare a taky se domluvila ze chce u porodu sveho lekare a by se tohle nestesti uz neopakovalo.jenze co cert nechtel..situace byla takova,ze kdyz sla rodit podruhe,jeji doktor nebyl k mani a byl tam jen personal ktery rozhodl ze to zvladnou normalni cestou a kdyby neco,udelaji akut cisare.jenze situaci opet nezvladli a podruhe se ji dite uskrtilo.byla na tom hodne pschicky spatne.a clovek co to nezazil si to ani nedovede predstavit ale nakonec otehotnela potreti a to uz byl cisar jisty..i tak mela mala snuru kolem krku ale bylo nakonec vporadku.xlovek nevi co delat,veri doktorum,ale ani ti nejsou vsemocni..bohuzel.
tobe preji at rodis nakonec jakkoli..at jste obe zdrave a statsne.
@ivonne proboha, dvakrát si porodila dítě a dvakrát se jí uškrtilo... 😖
holky, to jsem ráda, i když vám to nepřeju, že nejsem sama, kdo se v tom plácal, měl depky, neměl rád svý dítě... taky jsem s ním jednou lupla do postýlky, občas jsem třískla dveřma, zařvala na něj 😔 nešlo to jinak, prostě to tam nebylo. a on jen řval a řval.
dneska bych za něj dýchala.
je fakt, že už mi spousta holek, co rodily přirozeně, říkala, že u nich ta láska taky přicházela postupně. ale asi tam nebyl navíc ten pocit selhání, výčitek, pochybností, neuvěřitelné touhy vrátit to všechno na začátek a zkusit to znovu a jinak...
@fiallinka to je mi moc líto :( nezažila jsem a ani já bych tohle nepřála nikomu. muselo to být těžký... :( chápu, že teď psychika pracuje o dost víc! držím palce, ať všechno proběhne v naprostým pořádku 🙂
@crca s dvojičkama se nedivím, že se bříško stahuje hůř... mě se nakonec dařilo kojit plně do 3. měsíců a dál s přikrmováním nutrošem do 6. měsíce... přikrmovat zeleninou a přesnídávkama jsem začala ve 4,5. měsících, takže to už byla skoro alchymie, neb jsem netušila, kolik toho mlíka teda vypije a v podstatě se celý dny točily jen kolem jídla a jeho dávkování 🙂))... takže i když jsem měla zezačátku trochu depku, tak musím říct, že jsem pak už byla ráda, že jsem přestala kojit...
@ivonne mě naopak sestra rovnou donesla klobouček, prý mám skoro plochý bradavky... jak jsem psala, tak nakonec se kvůli těm blbým klobrcům kojení protáhlo na hodinu a čtvrt, takže jsem ve 2. měsících zas složitě několik dní odnaučovala a vlastně se učil znovu sát. jako zázrakem jsem najednou kojila 20 minut a po delší době asi 10.... příště už budu chytřejší a i co se týče příkrmů v porodnici už to nebudu tak hrotit... bže tím, že jsem příkrmy odmítala a mlíko 4 dny nikde, byl malej pořád vzhůru, zhubl víc jak 500 g a já ten spánkovej deficit doháněla další snad 3. týdny .... škoda, že jsou zkušenosti nepřenositelný.. zpětně se na to dívám jinak... taky jsem připravená vyzbrojit se nějakýma utlumovačema bolesti - čípkama, mastičkama... na hrdinku si hrát už nebudu...
a břicho mám taky pořád povolený, vytahaný... a nekojím.
hned druhej den po císaři jsem začala plánovat druhý dítě, protože si to chci vynahradit 😀
@ikarkulka asi skoro každá maminka zažila větší nebo menší osobní selhání... i já si přitom uvědomila, že se chovám jako debil a že to malý stvoření je naprosto bezbranný, odkázaný na mojí péči.... občas mě napadaly nejrůznější myšlenky, jako že jsem asi nikdy neměla mít dítě, když to nezvládám..... nejvíc mě asi profackovalo, když jsem zakřičela a on se lekl... ani né kvůli tomu, že se lekl, ale ten jeho pohled mluvil za všechno...
Ahojky taky jsem po sekci a dala bych nevím co za to aby to šlo přirozeně,ale můj chlapeček Šimonek měl 4547gramů a 55cm a nebyla jsem schpná ho vytlačit 😖 😖 😖 😖 😖 šla jsem na vyvolání přenášela jsem 9dní,rodila jsem 8hodin dělala co mohla ale nakonec sekce ☹ ☹ ☹ ☹ měla jsem celkovou anestezii a mrtvá celý den a večer jsem malého viděla,laktace začala 5den ale malý se od porodu nikdy nepřisál takže odstříkávám a on pije moje mlíčko z flašky a domů jsem šla 6den a je fakt že ta láska přišla postupně když jsem ho viděla poprvé tak to bylo jako by ani nebyl můj ☹ ☹ ☹ ☹ ☹ ☹
antana123-Blahopřeji k Šimonkovi. Je to pěkný chlapák. Jak velkou měl hlavičku při narození? Vypadá hrozně veliký, to by se snad ani porodit nedalo a když, tak za cenu velkých poranění.
@ikarkulka je fakt, že už mi spousta holek, co rodily přirozeně, říkala, že u nich ta láska taky přicházela postupně. ale asi tam nebyl navíc ten pocit selhání, výčitek, pochybností, neuvěřitelné touhy vrátit to všechno na začátek a zkusit to znovu a jinak...
zkopirovala jsem co jsi napsala.presne tak to je.
@antana123 no to je Šimonek velikán .) i já jsem si říkala, že by nebyla žádná sranda vytlačit Kubu a to měl jen 3830 a 54 cm... obvod hlavičky po narození tu napsanej nemám, ale v jednom týdnu měl 38 cm, ale upřímně nevím jestli je to hodně nebo akorát...... krom toho už na sále mi dr. říkal, že ještě, že jsme šli břichem, neb měl hodně omotanou šňůru...
@hehena jasně, to je přece normální... spíš bych řekla že vyjímky jsou ty maminky který hned na max. prožívaj štěstí a lásku....jako ne že bych nebyla ráda že je malá zdravá atd... ale ... člověk prostě má pochyby..a to je normální a jakmile získá sebejistotu jak s prcek nakládat tak odpadne ten strach atd.. 🙂
ahoj,mě teda zatím nikdo neřekl jak druhý porod,pokud náky bude,ale asi bych šla znovu klidně do císaře
taky jsem byla asi občas zůá i na manžela a měla řeči typu,druhý niky,atd,ale prostě jsme rádi za Štěpánka,mstrašně ho miluju
když jsem ho porpvé viděla po 4dnech v inkubátoru,byl jak malý bezbraný koťátko,moje koťátko
@ikarkulka a kdyže plánuješ to druhé?já jdu ve středu na gynduta se zeptám,jak s druhým porodem
vás teda holky obdivuju, že už s tak malým prckem plánujete další 🙂 Mě to teda v té době fakt nenapadlo 😀 . A pokud můžu říct za sebe, tak ten tříletý rozdíl je parádní - první už chodí samo, jde do školky, hodně chápe, je čas věnovat se druhýmu. pokud máte dítě rok nebo rok a půl po sobě, máte to jako dvě mimča najednou, což mě by teda asi kleplo, ale někomu to zase naopak vyhovuje 🙂
no mě dr řekl že další nejdřív za rok dřív že mi to nedoporučuju ale je to možná individuální
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
Holky tak který CŘ je lepší? V celkové nebo epi? 😅 😕