Jak se vám rodilo poprvé? Mám z toho nervy

@coufii neboj to zvladnes, hlavne budes mit primo v baraku hlidani tak skolu dodelas 😉 ,nejsi prvni ani posledni 😉 😉

@camelinka mm ale tu bych si i dala 😀 ale ted sem dojedla tu velkou krabicku kinder cokolady...tak az zejtra 😀 😀 😀 jojo pritel bude muset zustavat doma...jelikoz nasi jsou oba kamionaci a jsou doma jen 1x za 14 dni 😖 😉

@coufii život někdy tak zamíchá kartama, že se člověk až diví, ale spolužečka taky rodila ve třeťáku, pak jí čekal čtvrťák, individuál jí teda nepovolili,a tak musela dojíždět denně do školy a pak maturita a taky to zvládla, za pomocí matky a její babičky to zvládla, ale ona se s tím těžko smiřovala, malý chtěla dát k adopci, ale nakonec nedala a dalo by se teda říct, že víc se o malýho starala její matka než ona, ona chodila pařit a tak jako kdyby malej nebyl a došlo jí to až malej začal říkat svojí babičce mami, tak se začala starat, ale stejně nemají nějak dobrý vztah ikdyž malej už je ve škole, tak to prostě v něm zůstalo a i v ní a to už bydlí samotní. Ono je to hodně o lidech a o psychice.

@coufii hmmm aha, tak hlavne ze pritel pri vas stoji 😉 😉

@camelinka musi...nic jinyho mu nezbejva 😀

Jako prvorodicka jsem mela porod super, 3 hodky a byla venku, proste rychlovka. Bat se dopredu je blbost. Radsi bych rodila nez byla 9m tehotna, to mivadilo daleko vic

ještě koukám téma nástřih ano či ne.. První měl 3130, šel s rukou jak superman ven, tak mě střihli.. druhý den ok, nic mě nebolelo.. U druhého váha 3680, nevím na co si hráli, ale prostě mě nestřihli, jasný že mě rozthnul až k řiti... Takže po druhém si léčím hemeráček a to šití jsme taky cítila déle.. takže radši nástřih ano než ne.. za mě..

@kristi tak to ja bych byla tehotna hned 😵 😵 😵 😵 😵 ,ale bez porodu 😀 😀 😀 😀

@coufii neboj! Muze se neco semlit, ale vubec nemusi.. Ja mela oba porody uplne v pohode. Tu bolest vnimas uplne jinak. Jako, ze je to dobry kdyz te to boli, ze to proste dobre pokracuje..a treba me to fakt moc nebolelo. Jen na konci a to je pak chvilka. Niceho se neboj a oddej se personalu. Hormony taky udelaj svy. Ja byla vzdycky jak v rauši 😀 Jeli jsme do porodnice 50min autem, ja kontrakce po 4min a rikam muzi jen s vyrazem 'mesicek na hnoji' - ted, ted mam zas kontrakci, ted...neboj, to je v pohode! A on v nervaku 😀 😀

Vůbec nedej na řeči kamarádek a už vůbec ne těch, které ještě nerodily. Asi sama víš, že porod bolí, ale dá se to vše krásně zvládnout. Nemá cenu se strachovat předem. Užívej si těšení a až to přijde, věř, že nebudeš mít čas nad něčím přemýšlet. Než se rozkoukáš, budeš mít vedle sebe malýho drobečka 🙂 tak se vážně neboj

@coufii Ahojky ja rodila trikrat a vzdy to bylo jine,jen bolest stejna.nechapu teda tvoje kamosky,ze ti rikaji neco takoveho,kdyz ani nevi jake to je.psala si,ze proto nechteji mimco kvuli porodu.Divne uvazovani a ty si nekaz tehotenstvi a uzivej si ho.ja teda nemit deti jen kvuli porodu,tak to bych nedelala.Porod se da zvladnou a je to ten nejkrasnejsi okamzik v zivote,ze rada na neho vzpominam.Bolest je jen chvilku a na tu zapomenes a budes mit to nejkrasnejsi na svete co te muze potkat a to materstvi.

Žádný strach, porod sice bolí, ale je to nejkrásnější zážitek většiny žen. A ten pocit štěstí, když vidíš poprvé svoje miminko, ten se ani nedá popsat 😵.
Ať jsou kamarádky radši zticha a pomáhají ti vybírat výbavičku 😉

Ahoj,ja jsem take velky bolestin,dokonce jsem se chtela pri ceste do porodnice otocit a utect 😀 mám za sebou 2porody.Mne hodne pomohlo u 1.mit domluveneho dr a taky manžela..trosku té uklidni,ze tam kolem tebe víc lítají..,i kdyz jsem se samozrejme bála..nechtěla jsem epidural(ze strachu:-/)tak jsem
Odrodila sama,porod se vyvolal ale samovolně,to hraje velkou roli..pokud by ti ale miminko vyvolavali(jako mne u 2.porodu)epidural ma smysl a byla jsem zA nej neskutečne šťastná..sami mi ho nabídli,ale rodila jsem U Apolinare,tam je to normální praxe..snad uz to je praxi i v ostatních porodnicich..moc ti Držím palce,pokud muzu vyber si porodnici,kde maji moznosti ti ulevit ,můžeš si to behem porodu rozmyslet a chtit pomoct právě třeba epiduralem..já si na hrdinku nehrála..hodne štěstí

Taky jsem se hodne bala...protoze clovek nevi co ma cekat...paradoxne me uklidnil predporodni kurz a doktor na nem, ktery zacal kurz tim ze rekl: "nechapu, proc si zeny nerikaji jak porod boli, boli to hodne a trva to dlouho" nevim, paradoxne me to nejak uklidnilo, asi tim jak to rekl a to ze to tak proste je a neni to nic vyjimecneho a zvladly to vsechny a nekolikrat a deti se rodi porad... 😀 tak jsem si rikala, ze to proste dam taky...bolelo to, ne ze ne, ale nastesti si to nepamatuju...mozek si to umi zaridit, od zacatku jsem se pripravovala na to, ze to proste prijmu tu bolest a nebudu se tomu branit a nejdulezitejsi je verit tomu, ze to bude rychle, verit svemu telo a nebranit se tomu...protoze sila vule je silna a muzes si porod zastavit...a to nekecam, ja jsem si zastavila porod, po tom co jsem dojela do porodky byla tam blba neprijemna sluzba a nebyl volny nadstandart a chteli poslat manzela pryc, nez se to uplne rozjede...polozili me na monitor a bylo po kontrakcich...kdyz to zacalo za dva dny podruhe, uz jsem s tim pocitala, ze by to tak mohlo byt... a porod byl rychly (az moc kontrakce hned po 4 min,,,pak valily po dvou min...vubec jsem si nemela kdy odpocinout, a tak me to dost bralo sily, ale bylo to rychle za mnou...o pul devate mi praskla voda a za 4 hodiny byla mala venku...a nesmim zapomenout nejvetsim hrdinou dne byl muj manzel, byl mi neuveritelnou oporou a to doslova ne jen psychicky...prakticky jsem to na nem provisela 😀

@coufii tak takove kamaradky bych poslala nekam.. Porod boli, ale je to opravdu jina bolest, ja treba mnohem vice trpela po operaci slepaku nez pri porodu. Porod muze byt taky uzasny zazitek, na ktery nikdy do konce sveho zivota nezapomenes a na ktery budes vzpominat v tezkych chvilich, aby sis pripomnela, co jsi uzasneho prozila 🙂
Hlavni je se nebat, verit si, citit se v bezpeci a mit kolem sebe podporu. Kazdy to vnima jinak, nekdo potrebuje kolem sebe hromady pristroju a alespon 3 doktory a nekdo chce byt radeji sam a na vsecno mit moznost se soustredit.
Tehotenstvi ber jako moznost zkoumani sama sebe a porod jako vstup do "noveho" sveta, rozhodne to za to stoji! A na takove chytre kamaradky se vykasli 😉
Jo a ja sama mam panickou hruzu z jehel, predstava epiduralu a uz jsem omdlevala. Ale pro porod, kdyz jde vse ok, fakt nepotrebujes zadne injekce ani transfuze ani buhvi co. Zenska proste rodit od prirody umi a kdyz se nahodou neco pokazi, tak tu nastesti uz mame takovou lekarskou vedu, ktera vcas zakroci 😉 Proste hlavu vzhuru a zacni myslet pozitivne 🙂

@coufii Na takový řeči se vyprdni. Miluju, když někdo zasvěceně mluví o něčem, o čem vůbec nic neví... 😒 Porod bolí, nebudu tvrdit že ne, ale dá se to zvládnout. Ani jako prvorodička jsem se porodu nebála, spíš jsem se děsila toho následnýho pobytu v porodnici, kdy se sama budu muset postarat o ten malý uzlíček. O dětech jsem toho moc nevěděla, nikdy jsem si nechovala něco tak malinkýho a najednou jsem měla být sama mámou... 🙂 Když mi na poslední kontrole doktor řekl, že na porod to ještě nevypadá, ale že by mi mohl zkusit pomoct ho rozjet, v tu chvíli jsem dostala strach, že už by to mohlo přijít, a odmítla jsem. Další kontrolu jsem měla mít v pondělí, ale už jsem ji nestihla. Ten den v 6 ráno mi začaly bolesti, po sprše nepřešly, tak jsme vyrazili do porodnice. Přijeli jsme tam kolem 9. a to už jsem byla otevřená na 5 a kontrakce pravidelný asi po 5 minutách. Ve 12 mi píchly vodu, kontrakce zesílely, proti bolesti jsem si nechala píchnout dolsin, ale nevím, jestli mi nějak pomohl. Příště už ho asi chtít nebudu, po porodu jsem po něm byla oblbnutá a motala se mi hlava. Ve 14:59 se na pár zatlačení narodil náš syn Patrik (3790g, 51cm) a v tu chvíli jsem byla snad nejšťastnější ve svým životě. Když mi ho hned po porodu položili na břicho, tak jsem na všechnu tu bolest zapomněla. Po prvním vážení pak přišel menší šok, protože jsem nemohla pochopit, jak jsem mohla porodit takovýho cvaldu 😀 V srpnu mě čeká 2. porod a už teď se na něj těším, protože vím, že to bude stejně úžasný zážitek jako poprvé 🙂 Tak se ničeho dopředu neboj, ono to tak hrozný není 😉
Jinak za sebe můžu doporučit partnera u porodu. Pro přítele to byl taky úžasný zážitek a příště chce jít zase, tak snad nám to vyjde 🙂

Úplně tě chápu, že máš strach, asi by to ani nebylo normální kdyby jsi ho neměla. Samozřejmě to bolí, ale jak tady píšou ostatní, na bolest hodně rychle zapomeneš, jen co uvidíš a podržíš ten svůj uzlíček. Ten za tu všechnu bolest stojí. Já rodila 23 hodin, ale ona je v každé fázi ta bolest jiná. Ale my jsme ženský a vydržíme hodně. Hodně štěstí a žádný stres.

..Taky mám strach, ale zatím nic hrozného. .. a taky si ráda počtu příspěvky tady🙂. Ty kamarádky, co říkají, že už proto by miminko nechtěly... no comment 😝 . Tohle teď říká moje pubertální neteř. Ještě že takový přístup nemá každý, jinak bychom vymřeli. A věřím, že i ony časem změní názor.
Ono se to asi ještě změní, ale já už se celkem těším, těhotenství mě už nějak zmáhá... raděj bych bezproblémové- chodit ven a po obchodech.. po výbavičce.. no smůla.

@coufii: jak už tady padlo kamarádky neposlouchej, zvlášť ty co znají porod jen z vyprávění, nechápu proč tě tak děsí, kdyby to byl takový horor asi by si nikdo nepořídil další dítě. Bezbolestné to opravdu není, ale pro mě ačkoliv jsem měla oba porody hodně dlouhé to byly nejkrásnější zážitky v životě a klidně bych do toho šla znovu. Prostě se těš, ta bolest skončí a až dostaneš do náručí svoje miminko na všechno zapomeneš, příroda to chytře zařídila🙂

@coufii pro mě byl porod nejuzasnejsi životní zážitek. Ani za nic bych se i tenhle zážitek nechtela obrat zbytečným strachem. Bolelo to, ja ho měla hodně rychlý, takže asi o to víc bolel... ale opravdu na to vzpomínám jako na nejuzasnejsi věc co jsem zažila a na příští se tesim taky.
Bojím se jen, aby nebyly komplikace, ale snad ne 🙂
Na kamosky kašli, ony pak dospějí.
A teda pokud máš hodně strach, doporučuji epi-no. Přecti si o tom diskuzi. Mě právě hodně psychicky pomohlo ( u porodu i fyzicky).

@coufii Zlato mě je také 19...a to už rodím na konci června. Taky mám z toho všeho starosti, ale přece mi miminko za to stojí! Tu bolest si vytrpím ! Taky jsem se ze začátku bála., přešlo mě to a užívám kopanců..Moc na to nemysli...Mysli jen pozitivně a užívej těhotenství...A až to příjde tak to příjde....Zase to není nic hrozného...Teď ti příjdou kopance...a budeš užívat pohybů...A nemysli na to! 😀 Malej začne růst...Začneš ho cítit...a to je také krásné...To ti řeknou všechny maminky.... 😀 No a až se mimčo narodí...Tak budeš hrdá na to, že ho máš 😀. tak neplaš 😀. A dej na mé slova 😀

@coufii Ahoj, vůbec se tím nestresuj a hlavně vůbec nedej na ty zaručené zprávy kamarádek, že porod je něco strašného. Já měla první porod celkem pohodový, do porodnice jsem jela když mi praskla voda, kontrakce jsem měla hned po 5 minutách, malej se narodil za 5 hodin od odtorku polodovky - přirozeně, bez epidurálu, bez nástřihu. Druhý porod jsem měla překotný, byla do bleskovka, probudila jsem se s 3 minutovýma kontrakcema, hned jsme jeli do porodnice, z příjmu jsem šla rovnou na sál a za 20 minut byl malej na světě. To mě ještě manžel do té porodnice doslova vykopal, protože já bych si bývala šla v klidu lehnout, že to jsou jen poslíčci. 🙂 Je fakt, že těma porodama jsem se vůbec nestresovala, dokonoce se na ně i těšila. Vždyť je to úžasný, že začíná nový život!

@coufii Porod bolí, to nepopírám, ale s manželem jsme chodili na supr předporodní kurz a pak jsem si dobře vybrala porodnici, kde preferují přirozené pororody (mimo jiné mají nejmenší podíl cíasařů v kraji). Kolem poledne jsem volala manželovi, ať jede zase domů, než jsme se vypravili a dorazili do porodnice, tak byly dvě hodin, příjem v proodnici do půl třetí a malá byla na světě o půl desáté večer (podrobnější popis porodu můžu zaslat do IP, když se ozveš). Naprosto respektovali můj porodní plán, žádný epidurál ani urychlování, píchnutí vaku blan, volný výběe polohy během rvní doby porodní i během tlačení. Tím, že porod běžel samovolně a hormony tím pádem krásně pracovaly, taky jsem byla docela dlouho ve vaně, nebo ve sprše na míči nebo jen venku na míči, když už mi bylo moc teplo z té vody, tak jsem bolesti docela zvládala, vůbec jsem nevnímala čas a ani moc okolí, jestli uběhla minuta neb hodina jsem nebyla schopná rozlišit, dotazy PA a doktorky mi musel tlumočit manžel, jeho jsem byla schopná poslouchat a reagovat na něj. Plodová voda mi odtekla jen trochu a to až pár minut předtím, než jsem začla tlačit (díky tomu asi malá nebyla vůbec omačkaná a já neměla kromě mini nástřihu žádná jiná poranění, prý bez píchnutí plodovky porod trvá o něco déle, ale zas prý je méně bolestivý). Jen ke konci jsem si nakonec asi po třetí nabídce nechala dát mírné spasmolytikum, protože mě chytali křeče do stehen i do břicha a nešlo mi proto moc tlačit. I když jsem cvičila s Epi-nem, tak mi udělali malý nástřih, ale až po mém souhlasu, mám dost tuhou hráz (i to cvičení mi šlo předtím dost pomalu) a malá měla 3,7kg, před šitím mi pak píchli umrtvení, to štíplo mnohem víc (ale žádná hrůza) než šití potom, tom jsem cítila jen jako tupé tahání, bylo to jen 4 malé stehy na nástřihu. Ještě ten večer jsem mohla v pohdě chodit i sedět. Jak mi daly malou hned po narození na břiško, tak se mi navalilo do těla ještě víc hormonů, jsem byla skoro v rauši 😉 a všechna bolest byla zapomenuta, pak ji teda vzali (manžel šel s nima) a museli jí odsát a dát pod nos trošku kyslíku, dost si lokla plodovky, já mezitím porodila placentu, probělo to šití a pak už byl manžel s malou zpátky, přitulila jsem si ji tělo na tělo, manžel nás zakryl dekou a proběhlo první přiložení, na porodním sále jsme byli skoro dvě hodiny a pak jsme se přesunuli na pokoj na šestinedělí.
Prostě i přes tu bolest bych šla z fleku klidně rodit znova 🙂.

@coufii možné příběhy a vyprávění tvých známých a kamarádek se hlavně netýkají tebe,to je si myslim základ uvědomit.Já se na všechny svoje porody těšila,ale i se připravovala,byla jsem potom daleko klidnější.Co se bolesti týče,srovnat s návštěvou zubaře a trháním zubu se naprosto nedá.Raději 2xrodit,než jednou jít na plánovaný trhání,je to neskutečná radost a euforie přivést na svět dítě,zdravé,spokojené,milované.Bolest je tvůj přítel,jen s její pomocí si porod prožiješ fyziologicky,tak jak je to přirozené,strach je jen v hlavě a když pomyslíš na miminko,co to si prožije,než se na svět prodere,bude tvoje utrpení o to menší!Nauč se správně dýchat a prodýcháš se vším

@coufii Ahoj, tak jasně, že to bolí, ale je to taková jiná bolest, prostě víš, že dřív nebo později skončí a hlavně na konci je krásný výsledek - tvůj drobeček. A teď prakticky - vezmi si sebou partnera - budeš mít komu drtit ruku a jeho bude bolet aspoň něco a nech si dát epidurál, ten mi úplně úžasně ulevil, jo a ty kamarádky, nejsou kamarádky, ale pěkný kravky a do porodu bych s nimi být tebou přerušila kontakt. Tak hodně zdaru.
A ještě něco, já jsem hodně velká hysterka (u zubaře vyžaduji injekci ještě než se mi podívá do pusy) a kontrakce jsem měla co 5 minut celých 36 hodin než se Anežka narodila a můžu ti říct, že v ten moment jsem o nich nevěděla a věděla jsem, že chci mít druhé. Takže když jsem to zmákla já, zmákneš to taky 😉.

Když mi dělaly ten nástřih, tak jsem ho vůbec necítila, jak je ta hráz napnutá a střihnou pŕi kontrakci, tak to byla spíš úleva 😉. No, kdybych neměla tak tuhou hráz nebo byla malá menší, tak by to bylo nejspíš bez nástřihu nebo natržení. Tak aspoň mi Epi-no pomohlo, že jsem byla psychicky připravená, že porod zvládnu, navíc měla nástřih fakt malý a mohla jsem pak po porodu v pohodě sedět 🙂.