Jak zkušenosti matek ovlivnily váš přístup k porodu?

Ahoj Nevěstinko 🙂

Já,abych řekla pravdu,tak jsem se mojí maminky na detaily z porodů nikdy moc nevyptávala,ale vím,že první porod,s bráchou měla hodně těžkej,i celý těhu,ale nakonec to dopadlo dobře a za půl roku byla těhu zase,se mnou,to prý bylo hooodně rychlý,ale hooodně bolestivý,ale říkala,že nejvíc jí vadil vlažný přístup sester,ležela na hekárně a měla obrovský bolesti a než se tam někdo uráčil přijít a odvést jí na sál,tak tam skoro porodila sama 😖 a třetí porod,se ségrou,po 10-ti letech,byl taky náročnější,pže jí odtekla plodovka a museli jí píchat vyvolávačku a ve finále jí při šití chytla neskutečná křeč do lýtka a musela to vydržet,než jí došili a pomohli 🙄. Ale já jsem se na svůj porod neuvěřitelně těšila,hlavně na ten první okamžik,kdy mi dají syna na bříško a my ho s přítelem opláčeme,bolestí jsem se vůbec nebála a absolutně jsem si nepřipouštěla,že by se mohlo něco zkomplikovat,ale bohužel.....závěr byl celkem drsnej,nakonec mi museli udělat akutní CS a malýho jsem viděla až za několik hodin a přítele až druhý den ☹. Nicméně se na další porod,až to bude aktuální,zase těším a věřím,že si budu moct "užít" i přirozenej porod 😉. Obavy před porodem jsem asi neměla z toho důvodu,že moje mamka neměla zrovna pohodový porody a i přesto má tři děti a zvládla to a mě pořád říkala,že to zvládnu taky,a že narozdíl od ní,tam budu mít velkou oporu a podporu,svýho chlapa 😵

moje mamka mě říkala jaký měla porod, ale nijak mě tím nestrašila. Neměla tedy nijak těžký porod, porodila cca do pěti hodin po odtoku vody (tím ji porod začal), ale i tak si samozřejmě užila bolestí, musela ležet (dřív žádné možnosti volného pohybu nebyly 😉 ), nechali ji samotnou na sále při otevřeném oknu (byl březen a venku ještě sněžilo) a jí bylo tak zle, že to okno ani nedokázala zavřít, pak když to na ni přišlo tak byl doktor zrovna na obědě a sestra ho nemohla sehnat, takže jen hystericky řvala - proboha netlačte, netlačte a tak to musela vydržet skoro hodinu než doktor přišel, pak ji skákali po břiše, protože ji z toho ustaly kontrakce a z dlouhého a namáhavého tlačení měla popraskané žilky nejenom v očích, ale až na hrudníku. Ale vždy když mě o tom vyprávěla tak to říkala tak klidně a vždy mávla rukou, že to prostě nic nebylo a dnes je doba úplně jiná a přístupy jiné atd., že to na mě žádné újmy nezanechalo 😉 Spíš mě to utvrdilo v tom, že chci dítě privést na svět co nejpohodověji,nejpřirozeněji, v co největším klidu, v porodnici kde si mě budou všímat, kde je budu zajímat a udělají vše pro to abych já i dítě byla vpořádku. A to se mě také povedlo 🙂

Jsem přesvědčená že záleží hodně moc na tom jak makta porod podá. Moje to líčí jako něco co se dá v pohodě přežít,skoro to vyzní jako že si odskočila na svačinu 😀 Je pravda že rodila max hodinu a půl a to mně protože jsem se oproti bratrovi "flákala" 😀 Já se na porod těšila,s tím šla do porodnice a bylo to takový jak líčila máma 🙂

moja vzdy hovorila ze volala Pana Boha...a to je ateistka :D

Moje mamka ségru dorila cca 5 hodin a mně tak hodinku 😀 Tak nebylo ani čím strašit 😀 Porodu jsem se bála, byla to velká neznámá. Ségra ze svého byla na prášky a pak porodila do 3 hodin 😀 Malá se narodila 3 týdny před termínem. Vsadila bych se, že to bylo hlavně tím stresem 😒

Z vyprávění mojí mámy vyplývají dobové souvislosti - nedostatek informací, absolutní autorita lékaře a nízké sebevědomí rodičky. Její příprava na porod s tou mojí se nedá absolutně srovnat (to jí nevytýkám, tak to tehdy bylo, nebyl internet, žádné předporodní kurzy atd.). Na porody máma nemá úplně nejlepší vzpomínky a i mě se po porodu zeptala, jestli to "bylo strašný" 😀 😅

damy, dekuji za vase zajimave prispevky.
Je dobre videt, ze v nekterych pripadech i kdyz byly zkusenosti ze strany matky spise negativni tak vlastni pristup k porodu jste mely jiny.

Jinak sem si vzpomnela, ze v den mych 20tych narozenim mi mamka rekla, ze se ji te noci zdalo, ze me zase rodila a ze si to pekne prozila znovu. 😉 A ano, i z jejich vypraveni znam ten system, hekarnu, preplnene porodnice. O to silnejsi ty nase mamky byly, ze to zvladly v takovych podminkach 😉

Nevěstinko - něco na tom určitě bude.
Moje mamka měla první porod dost děsný (ten se mnou 🙂 ) , protože jsem lezla zadkem napřed, byla jsem rozená o 6 týdnů dřív a navíc byla děsně šitá, ale když to popisovala vždy říkala, že se všechno dalo přežít a vydržet a důkazem je to, že má další 2 děti 😀
Já se porodu nebála a měla jsem ho v pohodě.
😀

Tak já určitě jsem ovlivněná tím, co mi říkala mamča, rodila 3 krát, já byla první a všechny porody byly prý v pohodě, samozřejmě že to bolelo, ale vše se dalo vydržet, takže ani já se porodu nebojím, těším se, až bude Karolínka venku, vím, že ven stejně musí, takže nač se stresovat. 🙂 A doufám, že i porody jsou v genech a že to budu taky pohodový a rychlý, jako to měla moje máma! 😵

Nebudu vyprávět zkušenost mojí, ale mojí kamarádky, která má roztroušenou sklerózu a je veliká bojovnice. Její mamka jí porody strašila děsně, při jednom jí zlomili žebro u druhého kostrč...a kamarádka měla naprosto pohodový a rychlý porod, dodnes na ten úžasný okamžik, kdy jí přiložili vymodlený pokládek na prsa, vzpomíná s dojetím 😵 .

My zijeme v cizine, na porod jsem si zavolala mamcu k nam, abych v tom nebyla sama. Nikdy jsme se o porodech do detajlu spolu nebavily a kdyz jsem vyvadela pri kontrakcich, nevedela jsem o kolik vetsi bolest mam cekat atd, mamka me drzela za ruku a smutne na me koukala a rikala: 'Vendulko ja nevim, ja ti neporadim zlaticko moje, vydrz...' Mamca mela dva planovane cisarske rezy (ze zdravotnich duvodu) 🙂 Zvladli jsme to

Moje maminka mě nijak neovlivnila.O svých porodech se se mnou nikdy nebavila a o ten můj se taky nezajímala.Jediné,co jí zajímalo bylo to,jak moc mám popraskané břicho a když jsem se před ní odmítla svléknout,šla mě přepadnout do koupelny,když jsem se sprchovala. 😅
Jinak já se v těhu na porod těšila,protože mě to přiblížilo k miminku.Rozhodně jsem se toho nebála.Při dalším to bude horší,protože už budu vědět,do čeho půjdu. 😀

karotky> 😅
to je dobre, ze ses na porod tesila

nevestinka2010,.....................rozhodně se v budoucnosti vyvaruju jakéhokoliv strašení nastávajících maminek.Kolegině v práci to měli neustále jako žhavé téma a fakt už se to nedalo poslouchat. 😅

Tak moje maminka mě porodem nikdy nestrašila, vlastně její porod byla rychlovka, rodila mě asi 2h jenom, byla jsem narozená ve 32tt. Porod prej měla super, akorát pak strávila 3 měsíce v porodnici se mnou,byla jsem malinká a měla jsem silnou žloutenku takže mi několikrát měnili krev...Takže z pohledu mojí maminky byl porod pohoda. Pak jsem si vyslechla několik porodů kamarádek, a ač jej některé líčily velmi katastrofálně tak mě to neodradilo vůbec, přeci jen porod je u každé ženy jiný... Takže když mi praskla plodovka tak jsem jela do porodnice s nadšením že za chvilinku budu mít v náručí naši dcerušku, moc jsem se na ni těšila. Malá byla venku za 4h od prasknutí plodovky 😉