Jaký byl porod

marki
10. kvě 2006

Ahoj kočky, to, co teď napíšu, se týká mého prožitku z porodu. Hned na začátku musím napsat, že se nemáte čeho bát, a že ym ženský vydržíme úplně všechno... 😉

Náš Kryštůfek se narodil 02.05.06, takže zážitky jsou ještě čerstvé. Ale od začátku.....

Už z neděle na pondělí (tj. 01.05.06) jsem skoro celou noc nespala, protože mě navštívili poslíčci....břicho mě bolelo v nepravidelných intervalech po dvou hodinách, pak hodina klid, a pak to zase na dvě hodiny přišlo...prostě celou noc jsem byla vzhůru, ale nějak jsem cítila, že to ještě nebude ono.... 😲 Ale pro jistotu jsem tu noc vařila manžílkovi na druhej den oběd...polívku, maso a brambory.-....stejně jsem nemohla spát...

Celej den už to bylo takový nijaký...a odpoledne, když jsme šli s Jožíkem (mým manželem pro nezasvěcené) na procházku, tak jsem si odskočila do nemocnice, aby se mi podívali na mimčo....řekli mi, že buď můžu jít domů, že to klidně může přijít za 3 hodiny nebo za 3 dny----prohlásila jsem (a všem to doporučuju), že radši půjdu domů (i když, my to máme do nemocnice 5 minut autem, že 🙂 )...navečeřela jsem se, dala jsem si teplou lázeň, pak jsme s Jožíkem hráli hry,,,,,,a pak přišel večer, já seděla u PC a psala tady na beremese....a v tom na mě přišly první kontrakce.....takže jsem si je začala zapisovat....a byly pravidelný....a hlavně úplně jiný než ty všechny předtím....prostě mě bolelo v podbřišku, jako když to máte dostat, ale ta bolest neustává.....takže jsem se uchýlila do ložnice, kde jsem poklečmo k naší posteli začala vydýchávat...po 20 minutách za mnou přišel Jožík a pochopil situaci, na nic se neptal, chytil mě za ruku a hladil po zádech.....tohle všechno začalo ve 20:45 h a do 23.00 h jsem to vydržela....pak jsem si řekla Jožíkovi o vanu, ale na tu jsem už neměla náladu, takže jsem se osprchovala a naznačila Jožíkovi, že si jedeme pro mimčo, že už to nemůžu vydržet....kontrakce byly po 4 minutách,,....po cestě, která nám od baráku až do pátého patra porodnice trvala 21 min, tak jsem je měla celkem 5 x.....musela jsem se vždycky zastavit a vydýchat....

v porodnici nás přijali s úsměvem, byla tam stejná paní doktorka jako při odpolední kontrole.....takže jsem ležela kvůli křivce asi půl hodiny, což bylo hrozný, když se při kontrakcích nemůžete procházet.....pak přišel na řadu klystýr, což je naprosto pohodová věc, naopak vám pomůže se uvolnit.....(tam jsem teda manžílka nebrala)......potom jsem šla rovnou do sprchy, kde mě mnažílek osprchovával.....postupně jsem si přidávala teplou vodu....a tady, i když masírovaná vodou, tak si tenhle okamžik, kterej pro mě představoval věčnost, pamatuju jako nejhorší z celýho porodu.....ta bolest, tak se nedá popsat....ale celou dobu jsem si říkala- bude hůř, holka, bude hůř.....pak mi dovolily jít na gauč, kde si mě ale jen prohlídly a řekly, že už jsem hodně otevřená a že už to nebude dlouho trvat....což se nádherně poslouchá a dodá vám to spoustu energie...takže jsem šla rovnou na sál...detaily už popisovat nebudu, na stole jsem vystřídala polohy na boku i na zádech, a pak mi doporučily stoupnout si za stůl a tlačila jsem v podřepu....zezadu mě přidržoval Jožík a bylo to super, protože jsem se nádherně uvolnila.... 😉

Nakonec ta finální fáze, kdy jsem tlačila s nohama na koze trvala 20 min a to halvně proto, že mám úzkou pánev....ale tohle už vůbec nebolelo, jen posloucháte, co se děje kolem...protože mně slábly kontrakce, a tak jsem se začala bát o mimčo....jak jsem tlačila, tak vždycky vykouklo kousek hlavičky a zase zalezla....tohle se opakovalo asi pětkrát, byly tam kolem mě už čtyři lidi....+ Jožík a ti všichni se nám snažili pomoc....nakonec mě musely nastřihnout a mimouš byl na světě....tak nám řekly, že je to kluk.....a Jožík běžel za ním, aby viděl, co všechno se děje.....a pak hrdě kráčel po sále, zatímco mě zašívaly....40 minut....a to mi bylo všechno jedno....věděla jsem, že je mimouš v bezpečí a tak jsem zápasila s paní doktorkou, která mě zašívala...sice jsem dostala injekci na umrtvení, ale asi to nepomáhá...mně teda určitě ne....ale nevadí...když mě zašily, tak jsem šla za těma svýma chlapama do tzv. obýváku, kde jsme v klidu pobyli první minuty našeho štěstí....a to bylo opravdu super....ten klid a očuchávání miminka....a pak jsem musela po hodině se osprchovat a šli jsme na pokoj.....a tím skončil náš nejkrásnější den a zážitek, který jsme s Jožíkem zažili....

mějte se hezky a ničeho se těhulky nebojte, každý porod je jiný, ale všechno stojí za ten okamžik, kdy vidíte svoje miminko na světě...a hrdýho tatínka u toho....bez něho by to nebylo ono....a jeden druhýho si vážíme ještě víc..... 😉 a na bolest rychle zapomenete----

dobrou MArkí a Kryštůfek

hanik
27. lis 2007

ahojky holky,

tak muj porod byl tak trochu necekany a hlavne nesel klasicky, ale cisarem, ..takze nemuzu nikoho uklidnit, ze je to tak ci onak, muzu jen napsat muj zazitek. 😉

Vse zacalo tak, ze jsem ve ctvrtek 15.11 sla na klasickou kontrolu do poradny (37tt+3) a sestricka mi zmerila jako obvykle tlak. ..avsak tentokrat jsem mela 160/100. ..mela jsem s sebou i prasek na tlak, tak jsem si ho hned vzala, aby me pak jeste jednou premerila. ..po hodine ..tlak opet 160/100 😒 ..a sestricka hrozila, ze me nechaj na pozorovani ..ja ji rikala, ze nechci ..tak jeste vyzkousela jednu variantu ..a nechala me polozit na pul hodky. ..pote jsem mela ale nejakejch 200 buh vi na co, to mi ani nerekla na co 😨 ..tak jsem ji rikala, ze me na tlak pomaha spis chozeni a cerstvy vzduch. .sla jsem se projit a hned byl tlak 140/90 😉 😎 ..tak jsem si oddechla a sla na prohlidku k dr. ...ten me vysetril. ..a nejspis mi odpomohl od hlenove zatky, protoze mel rukavici od jakehosi naruzoveleho hlenu 😕 ..a rikal, abych se nedivila, ze muzu trochu spinit. ..a pak mi rek, at si dojdu domu pro veci a ze jdu na "vyvolani", ze jsem pripravena 😲
..ale to ja jsem nebyla.. .teda ne psychicky a ani doma jsem to teda nemela jeste pripraveny. 😅 ..tak jsem se ho ptala jak blb, jestli to fakt mysli vazne...?? 😨 ..a myslel ...zadny lehnuti na pozorovani s tlakem, ..rovnou na porod. ..tak to bych v ten moment brala ten tlak. 😝 😅
..takze jsem zavolala manzovi, ze mi poradna skoncila a at jede domu, ze musim zabalit a jedem rodit. 😝
..do porodky jsme dorazili kolem pul ctvrte. ..dali me na monitor a musim rict, ze mi prislo, ze kazdych 10 minut zacinam mit lehke bolesti podbrisku a zad. ...kazdopadne v mem pripade to bylo pak uplne jedno, protoze mi opet zmerili tlak. ..vzali krev na rozbor. ...a rekli, ze hodinu pockaj, jak dopadnou. ..ale ze to videj na cisare pod epiduralem. ..nakonec ani nepockali na vysledky z krve, protoze jsem mela tlak kolem 170/110, takze rekli: "v 18 rodite" ...a bylo vyreseno. ..manzel si uzil porodnich bolesti vedle z pokoje od pani, co rodila uz druhy den. ..ja jsem se s kontrakcema dostala maximalne na 30, coz je fakt jen menstruacni bolest. ..ve 3/4 mi napichli cevku ..a nechali me presunout na sal. ...pak prisel anesteziolog. ..napichnul mi pater. ..to bylo neprijemny 😖 ..a pak opravdu zacli ..citila jsem jen tupy tlaky na brise, ze se tam neco deje, neco taha, talci...atd ..a v 18:10 jsem uslysela prvne naseho Risu zakricet 😵 😵 ..dali mi ho k obliceji a pak odnesli. ..jinak umrtvena jsem nakonec byla az po bradu. 😅 ..no ale rozhodne lepsi byt umrtvena vic nez min, ze 😎
pak me prevezli na JIPku ..po celou dobu pusobeni anestezie jsem se klepala jak ratlik zimou. ...Risu mi jinak ukazali jednou vecer. ..pak rano dali zkusit prilozit k prsu ..a hned po tom me vyhnali z postele. ..jen co jsem se postavila, tak uz me vylifrovali na klasicke sestinedeli. ..jojo, zadne mazleni. ..kazdopadne me silene bolela hlava. ..skoro celou dobu, co jsem byla na sestinedeli (jakykoli pohyb ..a ja mela pocit, ze se mi hlava rozlitne). ...ze nakonec asi 4. den mi zavolali anesteziloga a ten rekl, ze mi daj na to naplast. 😨 ..tak jsem si to neumela predstavit ..az kdyz jsem videla, co chtej delat ..tak jsem zacala litovat, ze jsem se do toho dala. ..sebrali mi z ruky asi 20ml krve a tu mi pichli do patere 😲 ..jsem litovala cely 3 hodiny, co jsem lezela na zadech, do ceho jsem se to dala. ...teda az do ty doby, nez jsem se smela postavit. ..a musim rict, ..jako kdyby se stal zazrak 😵 ..po bolesti hlavy ani pamatky. ..takze pokud by vas neco takovyho potkalo, tak se nebojte nejen rict, ze vas neco tizi. ..ale ani tyhle prapodivny procedury. 😉 ..musim rict, ze jsem se pres tu bolest ani poradne nedokazala tesit z malyho ..coz me fakt trapilo 😖
..a abych nezapomnela na nas poklad ...tak se narodil 15.11.07, v 18:10, a mel 53cm a 3,71kg 😵

lenkazdenek
28. lis 2007

Holky tak já taky přispěju,zrovna jsem to psala kamarádce tak to jen zkopíruju 😉 jinak jsem strašnej srab a zvládla jsem to 😉 Začalo v neděli 18,11 dopoledne tvrduntím břicha každých 10 minut,jenže to se mi dělo poslední víkendy pořád,tak jsem tomu nepřikládala žádný význam.
Okolo druhý už to začínalo i bolet,ale furt to šlo rozdýchat,tak jsme se s miláčkem dohodly že když to nepřejde do 4 jedem na bulovku. zkusila jsem i vanu,že když je to falešný tak to tam prý přestane,ale bylo to snad ještě horší tak jsem si aspoň umyla vlasy a oholila se a jely jsme jenže tam se ty bolesti stratily,takže sem měla jít v pondělí na kontrolu a v úterý vyvolání no bulela jsem,žejsme jely zbytečně . Doma to ale okolo 18 začlo znova,ale tentokrát už fakt hustý bolesti,jenže já už nikam jet nechtěla tak mě Zdenda našel v půl 11 vnoci v obýváku jak řvu bolestí,hodil mě do auta a už jsme jeli. V porodnici otevřená na 3 cm a rovnou na přípravnu,řeknu ti ten klystýr mi bodnul a když jsem si šla ven pro miláčka tak to ještě šlo,ale pak začly krutý bolesti po 1 minutě,plakala jsem a prosila všechny o pomoc,chudák zdenda nevěděl jak mi pomoct tak mi dával aspoň napít,držel mě za ruku.......
Po 2 ráno mi praskla voda,nechala jsem si dát utišující injekci,která způsobila jen tgo,že jsem mimo bolest byla totálně mrtvá takže jsem v půl sedmý dostala epidurál,řeknu ti to byla boží úleva,dokonce jsem se už i usmívala,porod jako takovej jsem pak skoro necítila párkrát jsem zatlačila,doktor mě nastřih a šup najednou jsem měla malou v náručí a zdeněk mě se slzama v očích objímal. PAk mě šili a já ještě blbla aby mi tam aspoň jednu dirku nechaly fakt díky bohu za ten epidurál!!! Po porodu jsem nabyla ani unavená a za chvíli jsem už i sama chodila a celkem v pohodě seděla,jinak sem myslela,že nebudu mít vůbec po tom všem chuť na sex a teď už se těším na konec šestinedělí JInak malá se narodina v pondělí v 7:52 zrovna když jsem měla jít na kontorlu

lenciatko
28. lis 2007

Taaaaak… konecne som sa dopracovala k tomu, ze mam chvilku cas, kym milacik spinka a ja mozem popisat aspon v skratke zazitky z porodu.
V prvom rade chcem povedat, ze cele svoje tehotenstvo som brala jako dar Bozi a vlastne cely priebeh od zaciatku do konca som citila, ze Boh je s nami.
Takze v utorok rano som sla ako kazdy tyzden na monitor. Samozrejme, ze rovna ciara, takze ziadna zmena. S vysledkom som sla k svojmu doktorovi. Ten mi urobil prehliadku a prehlasil mi, ze je presvedceny, ze sa tam vo mne zacina nieco diat a vypada to, ze dnes porodim. Hned ma poslal do porodnice a ze vraj sa nemam zdrzovat. To bolo nieco kratko pred obedom. Ja som zavolala mnazelovi, ze vraj rodime. Manzel sa ma prekvapene spytal: uz??? Ja ze ano, ze mi to oznamil doktor. Ze sice ja osobne nic necitim, ale ze mame ist rovno do porodnice. Tak moj Dav prisiel domov, cestou v pohode este zasiel na postu, prisiel domov, spolocne sme chvilu pokecali a povedali si, ze vyrazime. Tvaril sa celu dobu tak divne, lebo nechcel vypadat jako blbec – ze tam pojdeme „len tak“ – kde sa nic nedeje. Nakonec sme teda prisli na prijem, kde sa ma , samozrejme, pytali, ze co chcem. Ja ze rodim. Oni ze ci mam nejake pravidelne kontrakcie, ci mi odtiekla plodovka alebo krvacam. Musela som priznat, ze nic zo spominanych priznakov nemam. Pani sa na mna udivene divala, ale ked som jej ukazala odkaz od doktora v mojom tehupreukaze , kde stalo „hospitalizaciu hned a eventuelne aj porodit“, tak ma teda prijali a vysetrili ma. Otvorena na 3cm, takze nic moc, kontrakcie nie su… lekari a sestricky nechapali preco ma doktor poslal rodit. Nechapali a pytali sa ma, na zaklade coho ma tam poslal. Tak ale ze uz ked som prijata, tak ma uz nebudu pustat domov. Ale bolo na nich vidno, ze zo mna velku radost nemaju. Navyse ma vysetrovali 2 chlapi – doktori (jeden z nich bol, myslim, primar), obaja sa tvarili fakt divne. Urobili mi monitor, ale jako inak – bez viditelných znamok kontrakci. A tak ma ubytovali na izbe, ktoru maju zrejme pre mamicky-cakatelky. Povedali nam, ze o 2 hodinky spravime monitor zas, teda o 14,00 nas to trapkovanie cakalo znova. S manzelom nam uz bolo dlho , tak sme este zasli do miestneho bufetu na obed. Celu dobu som pocitovala slabulinke tlaky v brusku. Ale bolo to tak slabucke, ze ani ten monitor tam ani nic ukazat nemohol. Po obede sme prisli na izbu. To uz bolo 14,00. Monitor zase nic neukazal. Take male kopceky, ze sestricka to nazvala len „Delozny neklid“. Dr ma zas vyšetřil a zistil, ze moje 3cm su stále 3cm. A tak mi rovno povedal, ze z toho nic nebude, tak mam manzela poslat domov. Dav ale domov ist nechcel, ze pohudne so mnou aspon nejaku dobu radsej na izbe. A tak sme spolu kecali, Dav este dohovaral Vikine do bruska, ze co mu to robi, ze nech sa uz rodi, aby nevypadal jako blbec, kde pride do práce a povie, ze manzelka ho volala zbytocne. Ako sme tam tak sedeli, asi za 20min, to bolo presne o 15,00 som pocitila prvu silnejsiu kontrakciu. Za chvilku dalsiu a dalsiu. Pred 15,30 to uz bolo silnejsie a silnejsie, tak som sla oznamit doktorom, ze pravdepodobne rodim. Poslali ma do sprchy, kde som si vsimla, ze mi rupla plodovka. Super!!! Tak som prisla na izbu a cestou som este oznamila tuto skutocnost personalu. Nastastie uz mala sluzbu „moja“ dobra pani doktorka, ktora ma hned prisla vysetrit. Ako som si lahla na postel a Dr sa ma dotkla, tak zo mna zacala plodovka vytekat fakt prudom. To mi oznamila, ze sa zacinam trosku otvarat. Tak mi urobili este raz monitor a konecne sme tam videli vytužené kopceky – vytuzene kontrakcie. A Dav vlastne prvy raz pocul srdiecko Vikinky. To sa uz moje kontrakcie zacali trosku zosilnovat. Po monitore mi dali klystyr, po ktorom som hned bezala na zachod. Plodovka stále tiekla prudom. To ma uz poslali do sprchy. Tvrdili mi, ze sa mi ulavi. A prd! Bolesti riadne. Dokonca som zahlasila Davovi, ze som sa rozhodla, ze sa necham zmrazit. A hned. Ze porod odkladam na neurcito, lebo takato bolest je fakt hnusna. Nakonec som si odtrpela cas v sprche a vratila sa na izbu. Tam som zahlasila, ze chcem epidural. Po sprave, ze anesteziolog pride tak do 15min, sa mi az skoro zahmlilo pred ocami pri představě, ze budem este tak dlho cakat. Ked prisla anesteziologicka, tak mi nakazala, aby som si lahla, ohla chrbat a nehybala sa. No, nehybte sa, kde na vas ide kontrakcia a cele telo sa vam uz trasie od bolesti.  Ale prezil sme, zvladli sme vpichnutie a nechali nas zas s buducím tatom samych. Dav sa mi snazil pomoct tym, ze spominal na vsetky ulavove polohy, ktore nam ukazovali na prednaskach pre tehotne. Ale v tej chvili mi boli ukradnute. Proste clovek sa radsej skrutil do nejakej prapodivnej polohy - len aby si aspon trosku ulavil. Takze akykolvek dotyk mojho manzela nepripadal do uvahy. Skor by mi asi prekazal. Ale bol mi VELMI napomocny, ked robil prostrednika medzi mnou a personalom. Bolo dobre, ze sme v tej izbe mali sukromie. Bola to taka nasa osobna „hekaren“.  To uz bolo nieco po 5 vecer a ja som uz mala ten hnusny pocit, ze musim tlacit, ale este som nemohla, lebo som nebola dost otvorena. Epiduralka neviem, ci nejak vyrazne stlmila moje bolesti, ale v kazdom pripade neboli take „ostre“. Kazdy ten pocit na tlacenie som predychala psim dychanim. Dav ma povzbuzoval, ze to zvládám dobre. To mi davalo silu. Ked som uz fakt nemohla vydrzat ten silny pocit na tlacenie, poslala som po moju Dr. Prisla, vysetrila ma a povedala mi vetu, na ktoru som sa cely cas trvania kontrakci najviac tesila – mozeme ist tlacit! Vysla som si na tu postel/stolicku, ci jako to nazvat, nastavili mi to podla mojho zelania. Sranda bola, ze prave v tej chvili sa mi az tak tlacit nechcelo ako v tej izbe. Nakonec som ale parkrat zatlacila, medzitym ma stihli nastrihnut, pichnut mi oxytocin, sestricka pomahala a tlacila na brusko a kratko pred 6 bola Vikinka na svete. Hned mi ju dali do narucia. Dav bol z toho vsetkeho taky mimo, ze az zabudol ist po fotak a kameru. Tak potom rychlo bezal. A cestou pon este symbolicky prestrihol pupocnu snuru, a tak sa stal hrdinom dna.  Vikinku mi vzali na vysetrenie. Mala presne 49cm a 3kg. A v tej chvili sme sa stali skutocnou rodinou…

aponchie
28. lis 2007

Ja mela termin nekdy10.brezna,posledni kontrola byla nekdy ve ctvrtek,otevrena na 1cm asi takze pohodicka,manzel mel mit ten vikend volno tak jsem si rekla ze koupime neco dobreho na jidlo a budeme naposledy vegetit spolu doma,no on se zase tesil a ze srandy rikal at rodim ted bo muze cely vikend aspon slavit .. 😀 takze ve ctvrtek po kontrole u Dr mi bylo receno at si klidne dopreji sex a dam si krapet cerveneho vinka coz jsme udelali 😎 no a v ptak rano sem mela zaludek na vode jako po flamu no divne mi bylo nejedla sem a skoro nic nepila-neslo to.sla sem na wc kde ze me vypadla zatka trosku sem se lekla ale rekla sem si ze to asi nic hrozneho nebde ze pravdepodobne po sexu 😀 neco..no manza sel do prace a ja do mesta na nakup,koupila sem papani a venku dve hodky kecala s kamaradkou ze jeste pojedu do tesca pro knedl🙂no sednu do auta dojedu k obchodu a rupla mi voda proste jen tepla voda na sedaku trosku sem se lekla pac sem vedela ze uz musim jet bez vody mohou prijit kontrakce a co ja tam saba,mela sem skoro vybity telefon zadne veci u sebe proste nepripravena!poslala sem sms manzovi ze uz jedu at tam s vecma nejak dojede..chudacek.no tak sem zaparkovala u nemocnice a dobelhala se na gyndu hned me poslali nahoru na porodni sal,vysetreni se zaverem otevrena na 4cm zatka pryc porod brzo..ale me uz bylo zase dobre zadne stahy nic proste jen nervoza,manza za pul hodky u me vyfasoval mundur a sli sme na por.sal.nadherny pokoj radio,wc super,chtela sem epidural a i me byl doporucen kvuli astma jsem zmatkar a nervak a zapomela bych asi i dychat tak radsi pro uvolneni 😀 super pohoda Dr rikala ze co pul hodky se davka doplnuje tak sem tam lezela manza pode mnou vymenoval ty hadry krvave a pak dosla teda vlastne pred epiduralem myslim PA ze mi jeste pichne vodu kdyz sem videla tu strasne dlouhou jehlici jak na pleteni co do me zacala strkat malem sem omdlela ale nic sem necitila no a pak se to pomalu zacalo rozjizdet prijeli sme kolem4hodiny,3hodiny pohoda jen sledovani pak se to trosku stupnovalo po tom odtoku vody prej sem byla jak bible blanovita a ta voda co mi vytekla v aute byla jen tretina !no sprcha o nicem to me nervovalo akorat dali mi jeste yal gel misto klystyru jenze jak sem sla na wc a chtela zatlacit mela sem pocit ze tlacim malou no hruza meli mi to dat davno podle me a ne az u konce.no apak uz sem jen lezela a monitoring a uz se cekalo zacali tam vozit nastroje stolky ty mundury zelene tak sem tusila ze uz to asi bude .bolesti byly ale spis tlaky.no ja na hodinach videla ze uz mam dostat dalsi davku epiduralu svitily tam nad dverma tak sem prosila at mi honem neco daji 😀 prej uz ne ze uz jde videt hlavicka atd jenze ja zurive rikala honem mi neco dejte!kdyby mi dali treba tictac asi bych to nepoznala a byla v klidu no tak Dr me drzela za ruku a pichla mi oxytocin 😀 liska podsita🙂)no a na dve zatlaceni mala nechtela ven tak me strihli ani sem to necitila a mala vyletela na jednou ven cela ohodila kachlicky na protejsi strane a bylo hotovo jen musim podotknout ze samotne siti a lezeni 2hodky na sale byly nejbolestivejsi nevim proc:(jinak pohoda rodila bych znova jen si rikam ze uz to nemusi byt takove rychle a pohodove ale co kdyztak i dam epidural a bude klid radsi budu rodit v klidu nez rvat a hekat a pak prosit na posledni chvilku

chechta
10. pro 2007

Ahojte děcčátka, už jednou jsem sem psala příspěvek, ale celý se mi smazal a tak jsem se odhodlala to tu znova až ted.

Byla středa 5 dní po termínu a ve 3 v noci mě vzbudila bolest břicha - nemohla jsem spát tak jsem šla dát sprchu a zjistila jsem, že bolest odezní a zase příjde tak sem začala měřit a bylo to po 5 min - no jenže na porod se mi to nezdálo přesvědčivý. Ráno jsem musela stejně na amnioskopii tak jsem to až tak moc neřešila jen jsem pro jistotu asi v 5 šla probrat manžela, že už mi to možná začalo - ten se jen zeptal možná nebo určitě a já, že nevím - se slovy až to budeš vědět se otočil a chrápal dál 😀 😀 😀 😀
No v 8 sme vyrazily směr nemocnice - to už bolesti přicházeli zcela nepravidelně a v čekárně mi skoro zmizely. Natočili mi pásy a že tam mírné kontrakce jsou, ale nic moc - doktor mi udělal amnio a že už jsem nachystaná a pokud chci mím mimi už dneska tak mi pomůžou - jinak, že mám přijít v pátek. V tu chvíli mi problesklo hlavou "no konečně" - cejtila jsem se už jak nemotornej hroch tak sem byla vděčná za tento návrh. Napsal parere a my s mužem šli na porodní sál. Manžel si ještě šel odběhnout do práce něco nutně vyřídit a ono se mnou zatím sepsali papíry, dali klystýr a pod... a pak už semm šla na sál kde mi dali prostaglandinovou tabletu a že mám hodinu leže - donesli mi čaj a časopisy a já si začla číst - no asi za 10min začali přicházet mírné kontrakce - pro jistotu hned po 2 min - občas se přišla podívat sestra pak natočili monitor a bolesti se stupnovali asi za 2 hodiny přišel manžel a sledoval kontrakce on - to už jsem je měla po minutě a trvali 40s. šla sem do sprchy a zase monitor - doktorka mě prohlídla a že už to pěkně postoupilo a jak mám kontrakce. Tak říkám po minutě a ona, že na to vypadám, že jsem úplně v pohodě a že se ještě občas usměju, že to asi ještě toliknebolí - no mě to v tu chvíli stačilo - no jenže jsem netušila, že to je fakt teprv pohodová bolest. No a pak mi doktorka štípla vodu a chvilku se ve mě prohrábla - to bylo fakt hnusný. To bylo asi ve14hod. Po štípnutí vody se to fakt krutě rojelo - sama si to vše nevybavuju - mám to takové v mlze - nic mi nepomáhalo, sprcha, chození balón - nejraději bych jen ležela a oni po mě furt chtěli nějakou aktivitu, že mimi musí sestoupit a že si mám na bolest zvyknout 😝 - haha - to se mi fakt nepovedlo. Sestra mi ještě říká jsme teprv nazačátku to mě opravdu polil pot - páč kontrakce po 1 min - trvali min - bolest jak kráva. No šla jsaem do spršky a tam jsem ucítila ten známý tlak na konečník - vyhnala jsem muže at jde pro sestru, že už asi rodím - vrátil se s tím, že je to ještě prej brzo, ale at se utřu a příjkdu, že se kouknou a ono se to fakt hejblo, že už sem mohla začít tlačit, ale furt se nic nedělo - tak dolu z lehátka a tlačit ve stoje nebo v kleče - prej, že mám chodit - haha 😀 😀 😀 to mi nešlo - no a asi po půl hodinětlačení - semmohla zpátky na lehátko a že už je vidět hlavička a at pořádně zaberu. Pak mi PA začla říkat tlačte tlačte a ted nádechj a zase tlačte - to mi strašně pomohlo. Ještě jsem cejtila jak mi roztahuje a strašnej tlak a najednou jsem cítila strašnou úlevu(to mě nastřihly) a malej vyklouzl jak po másle. Položili mi ho na břicho a on hned začal řvát a já jsem se jen zmohla na to, že jsem řekla "ten je krásnej" a strašně se mi chtělo brečet. Manžel byl tak konsternovanej, že mu Dr. musela říct - jestli má foták at ho vytáhne - jinak by snme snad ani fotky neměli 😀 😀 😀 Celý porod od zavedení tablety do konce trval 6hodin - nejhorší byli poslední 2 hodiny co mi štiply vodu - takže naštěstí rychlej porod. Bolí to, ale stojí to fakt za to - byl to jeden z nejemotivnějších zážitků v mém životě a s odstupem času můžu říct i nejkrásnější i když ted mám těch nejkrásnějších zážitků z Tedíkem moc.

marcelana
12. pro 2007

Ahojte holčiny,tak jsem si řekla,že napíšu stručně jak vypadal můj porod.
Termín jsem měla 29.11...30.11.jsem si večer ve 21h dělala adventí věnec,seděla jsem s manželem v obyváku a najednou jsem cítila mokro na nohou.Tak jsem si říkala,co se to děje?Vstanula jsem a najednou jsem byla mokrá víc...tak říkám manželovi,Martinku,asi mi odtéká voda...A on na to..To si děláš srandu,že?No tak jsme se nachystali a odjeli do porodnice,byli jsme tam kolem 22.30h.Vyšetřili mě,udělali UTZ a zjistili,že mimi je hodně veliké..přes 4kg...už teď přesně nevím kolik mi řekli váhový odhad,ale bylo to hodně.Chtěla jsem rodit do vody,ale to mi nedoporučili že je mimi veliké.No a otevřena na 1cm...Uložili jsme se,já na postel a manžel do křesla,ten usnul,ale já začala mít mírné bolesti,tak že jsem neusnula.Každé dvě hodiny mě vyšetřovali a stále otevřena na 1cm.Začala jsem být nervozní že se neotvírám.Kolem 3h jsem začala mít silnější bolesti a bylo to čím dál horší...no a když mi sestra řekla,že to ještě nic není,tak jsem ji vážně děkovala...Chodila jsem do sprchy,manžel dělal masáže...A neustále se střídal monitor s vyšetřováním.Bolesti byly už vážně hodně velké a já byla stále na 1cm.Po 13h mi dělali další vyšetření...otevřena na 1cm,hlavička sestouplá..no tak to jsem si říkala,to je konec,ono to vůbec nejde...Zavolali primáře,ten rozhodl o kapačce,no tu jakmile mi napíchli,tak jsem myslela že budu doslova lozit po zdi.Ovšem to nepomáhalo a ozvy miminka se začaly ztrácet...Okamžitě jsem musela na sál,ani mi nestačili nasadit punčochy,museli jsem rychle,ovšem v těch kontrakcích to byl zážitek..Odvezli mě a za 10min byla naše Karolínka na světě.Musím říct,že jsem si užila hodně,ale jak píše každá maminka...Za to naše Zlatíčko to stojí za to.A já jsem moc vděčná a moc děkuji svému manželovi,že byl celou tu dobu se mnou a podporoval mě.Oba dva je šíleně moc miluji.

gimulka
12. pro 2007

jéžiš holky, to je tak hezký jak to tady popisujete až se mi chce brečet, tak tohle si vážně číst nemůžu, jsem brekna prvního stupně.... 😵

zanetka82
12. pro 2007

ahoj.ja mam za sebou už dva porody a každy uplně jiny. ten prvni byl před 5lety.byl dlouhy typicke pro prvorodičku.bolesti začali 2.unora v 17.hod ve 22.00 jsme jeli do porodky na přijem otvřena na 2cm. po všech višetřeních usoudili že to jsou silne bolesti ale ne porodní nybrž posličci. dostala jsem injekci a manžela poslali domu. to bylo kolem 1.hodiny v noci. mě řekli že si mam v klidu lehnout a spat to teda vubec nešlo. ale oni mi nevěřili. tak to šlo celou noc. rano jsem dostala něco k jidlu a bolesti i nalez byli stejne. ve 13 hodiny mi praskla plodova voda. bolesti se stupňovali. nejlip mi bylo ve sprše na balonu. v 17.00 jsem mohla zavolat manželovi. po 20.00 hodině jsem už nebyla schopna komunikovat se světem. jen si pamatuji že jsem chtěla něco proti bolesti a řekli že je ještě brzo. pak mam vypadky paměti. jen vim že kolem desate večer už zase bylo pozdě na něco proti bolesti.pak se tam objevilo trochu víc doktoru a radili se co dal. primař nařidil dat kapačku naplno a jestli do pulnoci se nalez nezmění tak cisař. a něco se asi stalo. v 0.15 byl na světě Petřík vaha 3400g a 51cm na sedm zatlačení. byl krasny.pamatuji si jen že mi ho dali na břicho a pak už nic. normalně jsem odpadla 😅 je divne že i přes to šiti sem se nevzbudila 18 stehu i s nastřihem a potrhanim. petřik šel ručičkou na před. druhy porod už byl o něčem jinem. kontrakce začali kolem 20.00 hod do porodky jsme jeli tak ve 23.hod. nalez 4.cm otevřena kontrakce po 4.minutach. akorat nas znepokojovalo to že to přišlo o 3.tydny dřív. nakonec se ukazalo že byl špatně vypočitany termín.opět mi bylo nejlip ve sprše. maly Kuba se narodil 24.7.2006 3.47 vaha 3335g a 51cm. po prvnim porodu jsem si nemohla sednout ještě dlouhych 5. tydnu a po druhem ještě ten den 😀 . porod boli ale stoji to zato je to něco krasneho. a děkuji hlavně svemu manželovi a vybornemu personalu Vítkovicke porodnice. přeji všem pohodove porody a zdrve děti 😵

f.nina
12. pro 2007

Ahojky tak já se odhodlávám už půl roku napsat zde svůj zážitek z porodu,ale až dnes jse dostavila ta odvaha.Byl přesně nedělě 10 června 7hod ráno když přítel odcházel na zápas ve fotbale,já jsem vztávala sním jelikož celé těhu mne trápila nespavost najednou mi začla bolest jako lehce zaražené prdíky,přítel jse mi smál jelikož toto mne trápilo taky celé těhu.Když přítel odešel já si zašla na wc a že si ještě schrupnu,jenže to nešlo tak sem si to pro jistotu stopovala a nezdálo se mi to z důvodu že to přicházelo co minutu,šla jsem tedy zavolat mamce a ta že pro mne pro jistotu přijede a pojede se 🙂 Když jsme dorazili do Vítkovické nemocnice tak sem rychle volala příteli ať přijede že ASI rodíme.Když jsme přišli na příjem sestra jse ptala co chceme a já že mám bolesti jako zaražené prdíky a jsou po minutě,ta teda že mne všetří.Když přišla paní doktorka tak konstatovala otevřená na 5 prstů 😀.Když jsem přišla na porodní sál byly tam dvě sestřičky velmi milé které semnou sepsali papíry.Na řadu přišel monitor a u něho rupnutí plodovky okamžitě nastoupily bolesti v tom já že prostě nemůžu ležet a odpojovala jsem si ho 😅 ,sestřička se s vým vysvětlováním že to musí byt vůůůbec neuspěla,ochotná tedy že mne zavede do sprchy ale že už nestihneme klistýr tak ať si ještě zajdu sama na zácho,jenže když jsem se snažila o velkou tak najodnou strašný tlak tak já si za běhu oblíkala erár a že rodím,rychle sem vyskočila na lůžko a malej byl na druhý vytlačení venku přesně v 10:30 v tom přiběhl přítel a naštěstí stihl ještě přestřihnout pupeční šnůro 😀 když odešel s naším pokladem na ošetření mne zašívali clkem v poho 3 stehy.Takže já od první bolesti až do samotného porodu 3,5 hoďky,jsem ráda že to bylo tak rychlí když mne odváželi z porodního sálu pní doktorka mi říkala že prej za porod mám 1* 😅 Takže klidně dotoho půjdu znovu jen bojím,bojím že už to taková pohodovka nebude 😖

lenkabu
12. pro 2007

Krásný popisy holky, moc ráda to tady čtu a slibuju že taky napíšu 😀

markyzka
17. pro 2007

Ahojky holčiny.... 🙂
Dnes je to právě 18 dní od toho nejkrásnějšího okamžiku...narození našeho chlapečka Samuela 😵
Svůj porod jsem si v duchu celých 9 měsíců přehrávala a říkala si: "Jaké to asi bude?" Nakonec jsem si naplánovala pro mne "nejideálnější" podobu porodu: Nechtěla jsem přenášet, ale ani předčasně porodit,přítel měl být doma, až si dítko usmyslí přijít na svět a být při porodu,přála jsem si, aby mi nejdříve začaly kontrakce a voda praskla až v porodnici, abych mohla co nejdéle zůstat doma a do nemocnice vyrazit až na poslední chvíli,abych rodila sama a tím pádem nemusela slyšet z ostatních porodních boxů křiky budoucích mamin,milý personál....a samosebou téměř bezbolestný a krátký porod....A jak se mi to vše splnilo? No, posuďte samy... 😉
Termíny porodu jsem měla 2...podle PM 1.12. a podle UZ 29.11. V noci z úterka na středu v 02:00 mě probudily bolesti,které se každých 8 minut vracely.....v takovémto intervalu se opakovaly 5 a 1/2 hodiny....začala jsem tedy uvažovat o začínajícím porodu 😉 Přítel si vzal dovolenou, aby mě mohl do porodnice doprovodit....K mému zklamání se ale během dne bolesti o něco zmírnily a vracely se po 15-20 minutách ☹ ...Začala jsem se obávat, zda to tedy nejsou jen poslíčci....odpoledne kontrakce opět přicházely po 8 minutách, začínaly v podbříšku a pokračovaly do kříže,bříško tvrdlo....a tak rada starších rozhodla, že bych se měla jet podívat do porodnice....asi okolo 18:00 mě prohlédla doktorka a usoudila, že ještě mohu vyrazit domů (bydlíme 5 minut od porodnice)....hned po návratu se mi intervaly kontrakcí začaly rapidně zkracovat - 5 až 8 minut.Přítele jsem kolem desáté poslala na kutě a já si užívala horkou vanu...kontrakce přicházely po 4 a pak dokonce po třech minutách....v 02:30 jsme tedy opět zvonily na příjem...v porodnici nás přivítala PA se slovy, že se s paní doktorkou vsadila, že nejpozději ve tři budeme zpátky....otevřená jsem byla na 3 cm a tak si nás v nemocnici již "nechali"....k dispozici jsme měli svůj vlastní pokoj s koupelnou, kde jsem trávila celou první dobu porodní....kolem 04:30 mě přišla PA vyšetřit (kontrakce po 2 minutkách) a její slova mě velice potěšila - otevřená na 7 cm 😉 V 5 prý mě vyšetří doktorka...to už jsme se přesunuli na porodní sál a vše šlo ráz na ráz...doktorka mi píchla vodu,připojili mě na monitor,zavolali pediatra a v 5:35 jsme s přítelem uslyšeli ten nejkrásnější hlásek na světě - řev našeho Samuelka 😵 Bylo 29.11., přítel byl celou dobu se mnou (byl mojí velkou oporou),na porodním sále jsem byla jedinou rodičkou,v porodnici jsem před porodem strávila pouhé 3 hodinky,u porodu jsem měla velice příjemnou a milou paní doktorku a porodní asistentku, s kterýma jsem si celou dobu povídala a vtipkovala,bolest sice byla velká, ale dala se v klidu vydržet a už pár minut poté byla zapomenuta....můj sen o ideálním porodu se vyplnil 😵 😵 😵 ....jsme moc šťastní a hrdí tatínek a maminka 🙂

liaa
17. pro 2007

Jé Markyzka!!.-)No tak to byl super porod!!!.-)Gratuluji 🙂

parybka
17. pro 2007

markyzka: to se dobře čte 🙂) taky jsem si naplánovala podobně. No uvidíme 😀
nástřih byl?

markyzka
17. pro 2007

parybka...nástřih byl, protože měl samuelek vedle hlavičky i ručičku, takže mi bylo vysvětleno, že to znamenalo, jako bych rodila čtyřkilovýho macka (malej měl 3430g a 51 cm)...a já jsem malá - mám jen 162 cm.....no, ten nástřih samosebou v plánu nebyl, ale..... 😉

Liaa...to byl super porod...hned bych do toho šla znovu 🙂 A hlavně, malinkej nám dělá samou radost 😵 😵 😵

minea
17. pro 2007

Probudila jsem se v půl deváté a při vstávání z postele jsem ucítila šplouchnutí. Loužičce jsem nevěnovala velkou pozornost, ke konci těhotenství jsem si zvykla, že ze mě furt něco teklo. Šplouchnutí se ale opakovalo vždy, když jsem vstala ze židle nebo jinak změnila polohu. D. měl ten den přijet dřív, tak jsem mu poslala sms, že bych odpoledne potřebovala odvézt do porodnice na Temešváryho test (jen pro klid duše). Asi o dvě hodiny později se objevil čirý hlen. Situaci jsem přehodnotila a usoudila jsem, že se nejedná o plodovou vodu, ale o hlenovou zátku – není tedy kam spěchat 🙂. Přesto jsem raději rychle dokončila objednávku postýlky a vaničky. Kolem poledne začaly kontrakce. Opět jsem to moc neřešila, tvrdnutí břicha bylo u mě na denním pořádku, ale když jsem si všimla, že v tom je tentokrát určitá pravidelnost, začala jsem si pro jistotu psát časy. Intervaly, které byly nejdřív po dvaceti minutách, se podezřele rychle zkracovaly. Nejvyšší čas dobalit tašku, pomyslela jsem si. Ve dvě hodiny, když přijel D., byly kontrakce už po třinácti minutách. I usoudila jsem, že je načase napustit vanu (oficiálně doporučený postup, zpětně v mém případě asi pěkná blbost 🙂. D. se šel oholit, prý aby se ho dítě neleklo, a průběžně mi zapisoval kontrakce. Ve vaně stahy zesílily, tak jsem raději zase vylezla. Začalo jít do tuhého, stahy byly bolestivější a já jsem horko těžko vzpomínala na úlevové polohy a správný typ dýchání.
Když jsme opouštěli byt, měla jsem kontrakce po dvou minutách a byly čím dál silnější. Cesta do porodnice byla náročná – ještě že to máme blízko. I tak se mi nesmazatelně vryl do paměti jistý kruhový objezd, semafor a další míjená místa. Svíjela jsem se v autě a měla jediné přání – ať už tam jsme a ať mi někdo pomůže. Pak to bylo všechno rozkouskované. Kontrakce u branky do areálu, další v momentě, kdy jsem zaťukala na příjmovou ambulanci – nebyla jsem schopna slova, jenom jsem sestřičce podala průkazku a upadla mi při tom kabelka, kterou jsem už nedokázala zvednout. Při další kontrakci mi měřili tlak a těsně před následující mě doktorka požádala, ať si vylezu na vyšetřovací stůl. Zalapala jsem po dechu, řekla „omlouvám se“ a jala se plazit po okenním parapetu. Vyšetření proběhlo bleskově před nástupem další kontrakce a pak nastala akce kulový blesk. Doktorka zavolala na sestru, ať přiveze vozík, že jsem otevřená na osm až lem a plodová voda dávno odtekla. Nezanedbala jsem něco?, pomyslela jsem si, ale to už mě vezli rovnou na porodní sál, klystýr neklystýr.
D. mezitím posbíral všechny mé odhozené tašky a boty a následoval mě o patro výš. Předání dokumentů včetně jejich nalezení musel vyřídit sám. Mě převlíkli do ústavní košile a napojili na monitor. Bolest už byla skoro nesnesitelná. Zaúpěla jsem, jestli si můžu lehnout na bok, což mi bylo umožněno. Zjištění, že to vůbec nepomáhá, mě dvakrát nepovzbudilo. Doktorka se mě zeptala na souhlas s píchnutím dolzinu. I když jsem původně byla proti medikacím, v té chvíli jsem jí to odkývala, hlavně ať se pohneme z místa. Nechala mě na boku a vrchní nohu mi dala na podnožku – prý abychom udělali miminku místo. V té době už byl D. u mě a držel mě za ruku. Doktorka na mě mluvila příjemným hlasem a byla úžasně v klidu, jako by se nedělo nic mimořádného 🙂. Řekla, že ještě chvíli a půjdeme na to. Pořád jsem byla na boku a prodýchávala kontrakce – ukázalo se, že když se to dělá správně, tak to pomáhá. Pak navrhla, že si vyzkoušíme tlačení. Položila mi ruku na podbřišek a řekla, že až bude vrchol příští kontrakce, mám zkusit zatlačit proti její ruce. Udělala jsem to tak a ona mě pochválila. Po pár minutách usoudila, že nastal čas a zavelela k přesunu na záda. Horko těžko jsem se překulila a někdo zvedl opěrku zad do polosedu. V té době už jsem moc nevnímala zrakem - nevím, jestli jsem měla vědomí zúžené díky dolzinu nebo kontrakcím. Každopádně jsem se soustředila na lékařčin hlas a její pokyny. Odpojili mě z monitoru. Po několikerém zatlačení, při kterém mi D. předpisově podpíral hlavu a tlačil bradu na hruď, a za hlasitého povzbuzování doktorky přišla na řadu epiziotomie. Vnímala jsem její přípravu – dezinfekce, nůžky, atd., ale moc jsem to neřešila. Nástřih jsem cítila jako kousnutí, myslím, že se doktorka netrefila přesně do vrcholu kontrakce, ale bylo mi to jedno. No a pak se to stalo – na příští zatlačení vyšla hlavička a na to následující celý miminko. „Je to holka“, oznámila doktorka. Neplakala, ale to mě nijak neznepokojovalo. Asi neměla důvod (o pupeční šňůře dvakrát omotané kolem krčku jsem v té chvíli nevěděla 🙂. Požádala jsem, aby by mi ji dali na břicho. Trochu jsem je tím zaskočila – podivili se, jestli ještě před přestřižením pupečníku. Doktorka nebyla proti, ale vložila se do toho jedna z asistentek a začala tvrdit cosi o placentě a krvi a že prý to nejde. Nehádala jsem se. Pak malou odnesli na novorozenecký box a novopečený tatínek ji následoval. Uslyšela jsem její křik. V hlavě jsem měla prázdno, vnímala jsem jen, že už to skončilo. Něco mlasklo, vyšla placenta. Doktorka mi píchla mezokain a pustila se do šití. Nebylo to vyloženě bolestivé, ale tak trochu jako kdyby mě někdo píchal jehlou. Pořád jsem se ptala doktorky, jestli už to bude. Asi po deseti patnácti minutách bylo hotovo. Pak se vedle mě objevil lékař, který se představil jako pediatr. Řekl mi váhu a míry, které mě potěšily. Narodila se trochu dřív, ale vypadalo to, že nebude mít problémy s adaptací. Zeptala jsem se na Apgar skore a jeho hodnoty mě uspokojily. Pak se objevil D. Po chvíli přinesli naše dítě zabalené v pleně a položili ho ke mně. Poprvé jsem si to stvořeníčko prohlédla. Malá měla semknuté ručičky, jako by se modlila. Měla oteklá víčka a nevěděla, čí je, ale bylo to to nejkrásnější miminko na světě. S D. jsme si ji prohlíželi a najednou jsme byli rodina. Narodila se přesně hodinu po příjezdu do porodnice.

liaa
18. pro 2007

Mineo ano-takto nějak chci prosím taky porodit!!! 🙂
Měla jsi štěstí na dobrou doktorku-a legrace,s tou plodovkou!.-)Ale pro tebe velké plus!!!Protože takto si mohla spoustu času být doma v klidu.
Fakt pohodový porod-a Laura nádherná!!🙂

parybka
18. pro 2007

mineo... zajímavě popsané 😉
A liaa má naprostou pravdu!! Takový porod bychom braly všechny.
v kolik se malá narodila? tedy.. za jak dlouho po prasknutí vody?
Nemáte nějak velkou postýlku?? 😀 😀 pěkná fotečka

minea
18. pro 2007

Haha, postýlku máme normální, spíš malý dítě 😀
Je to tak, porod jsem měla na prvorodičku fakt v pohodě. Asi jsme měli jet dřív, ale já jsem se hrozila toho, že přijedeme moc brzo a dají mě ležet na 6nedělí (v mé porodnici není klasická hekárna), což jsem nechtěla. Jo a doktorka byla fakt skvělá - mladá sympatická ženská, vyzařovala jistotu a klid.
Ještě k těm časovým údajům - doplňuju poslední větu:
Narodila se přesně hodinu po příjezdu do porodnice, 6 hodin po nástupu kontrakcí a 9,5 hodiny po prasknutí vody plodové.
Přeju i vám porod v pohodě a hlavně bez komplikací!

kejka
18. pro 2007

Tak každej jinej.Prvního kluka jsem rodila dva dny,druhýho vyvolání-bolesti ty opravdový cca 40minut,4x zatlačit a byl venku-oba měli 4kg a 53cm,a posledního císařem-moje zdravotní problémy.Ten první byl asi nejhorší.
Fakt je každej porod jinej,takže se nestresujte a přeju hodně zdraví a pohody.A nebojte se. 😉 😉 😉 😉

luccinkav
22. pro 2007

Ahoj děvčata,tak přidávám svou zkušenost z porodu jo😀
Tak že pravidelné kontrakce se mi rozjeli kolem půl druhé odpoledne-byli po 7minutách.Tak že to ještě byla pohodička....Kolem 17:30h už jsem je měla sice nepravidelnější ..zhruba po třech,čtyřech minutách ale silnější 😅 Kolem půl osmé večer jsme se rozhodli ,že radči pojedeme.Když jsme přijeli do nemocncice velice mě vykolejil přístup obouch sester,které po otázce co chci jako???Když jsem jim řekla,že mám kontrčakce po 3-4min.Tak mi řekli a co jako????To jako jdete rodit nebo co????Já na ně koukala,jak vyvoraná myš😀😀 Ale příjemné to od nich nebylo 🙄 a to byl teprve začátek 😒 .Pak tedy jen řekli kde máte tašku a já že je ještě v autě že kdyby to nebylo že bych chtěla ještě jet domů!!!A oni na to,že neé.že když už jsem přijela tak že mě nikam nepustí!!!Manža mi šel pro tašku a mě vyšetřili.Holky v tu ránu bylo po kontrakcích...no asi z toho jak jsem se bála😀.Ani né poropdu,jako že tam budu mít takové k*ávy☹ 🙄 🙄 🙄 Jedna ta byla vyloženě teda hustá...my pořád říkala jak jsem tlustá!!!!!!!!!!A byla na mě pěkelná!!!!No kolem deváté večer mi udělali klistýr-což podotýkám nic není 🙂 🙂 Kolem desáté večerní hod mi píchli plodovou vodu a pak už začali ty správné kontrakce.Měla jsem je hodně silné..křížové a i Ms užila jsem si hroznou bolest,ale stálo to za to..¨Samotný porod,jako že tlačení nebolí vůbec..je to jen velký tlak ,ale kontrakce FUJ 😅 😅 😅 😅 !!!!Hned po porodu jsem řekla,že už druhý mimí nikdy raději adopce.Ale teď už to tak černě nevidím 😉 😉 😉 🙂 Jinak co se týče porodu tak jsem byla na sále zhruba 45min rodila a 45min mě zašívali a to nebylo moc gut ☹ ☹ Má milovaná JULINKA mě potrhala ze vnitř a když to šili,tak se jim to pořád trhalo!!!!JULINKA se mi narodila teď 17.12.2007 ve 2:50hod ráno vážila 3800gr a měří 49cm🙂♥♥♥

vendy01
22. pro 2007

Ahoj holky,já jsem měla termín 3.12. A toho 3. mě pořád trochu pobolívalo břicho, ale nepravidelně, tak jsem si řikala, že to jsou poslíčky 😀 Večer před 7h jsem vstala od televize a zdálo se mi, že ze mě něco teče 🙂 Na záchodě nic moc, tak jsem zase zasedla k telce, ale když jsem za chvíli vstala podruhý tak už to byl proud 🙂 Prostě mi praskla voda 😀 Byla jsem šťastná!! Asi za hoďku jsme jeli do porodky. Začaly mně kontrakce, ale nic hroznýho. Ještě jsem v pohodě došla z parkoviště přes celej areál nemocnice. Po příjmu mi natočili monitor, kde první ozvy ukazovaly jen 80 za min. Už jsem začala natahovat, že se něco děje,sestry na sebe pořád tak divně koukaly, ale prckovi se nakonec jen nelíbilo, když jsem ležela na zádech. Takže jsem nakonec i rodila skoro v sedě 😀 Po prvním vyšetření od doktora(sloužil zrovna můj gynekolog, takže paráda) jsem byla otevřená na 4cm. Pak proběhla příprava(vyprázdnění pomocí Yalu).. Tohle se událo asi od 20:30 do 22:15. Mezi tím zesilovaly kontrakce, ale pořád se to dalo snýst. Pak jsme šli na sál. Nejdřív mě doktor znovu vyšetřil a během hodinky jsem byla otevřená na 8cm. Jak už jsem psala, tak jsem nemohla vůbec ležet, takže nasledovalo hopsání na míči na 20 kontrakcí. Pak už jsem byla otevřená na 10cm a branka zašlá. Jen hlavička ještě byla vysoko, tak se mnou chvilku "cvičili" z boku na bok. Pak už šlo všechno rychle,až jsem se divila, že už to je ono a jdeme opravdu tlačit 😀 😀 😀 Ještě mi píchli oxytocin na zesílení kontrakcí a během 20 min (0:42h) byl Filípek na světě 🙂 Novopečený tatínek byl u porodu skvělej, díval se úplně na všechno a hlavně povzbuzoval. Hlavně si pamatuju, jak do mě všichni hučeli ať mám hlavně pořádně zavřený oči 😀 😀 Filípka mi hned po porodu dali na břicho. Byl to nejůžasnější pocit na světě!!! Pak ho odnesli k ošetření. Měl 51cm a 3250g. Pak jsem porodila placentu a asi půl hodiny mě šili. Jinak jsme měli Filípka celý ty 2h po porodu u sebe. Závěrem chci říct, že porod byl celkově úžasnej, ikdyž to bolelo a personál byl taky skvělej. Měla jsme asi štěstí, že jsem jako prvorodička rodila tak krátce. Všem maminám bych přála takovej bezproblémovej porod.
Teď Filípek spinká a my už se moc těšíme na Vánoce, protože to je náš nejkrásnější vánoční dárek 😉 😉

janab78
23. pro 2007

Ahojte, Napíšu moji zkušenost z porodu. Byl to celkem mazec.Termín jsem měla 3.12., ale malé se nechtělo vůbec ven. Nakonec se páni doktoři rozhodli, že se porod uměle vyvolá. Bylo mi jasný, že uměle vyvolaný porod bude asi horší, ale pořád jsem byla klidná a těšila se na mimčo. V nemocnici jsem dostala hormony do pochvy a čekalo se, až začnou působit. Asi za hodinu mě začalo bolest v kříži a břicho v intervalech 3-5 min. Za hodinu se bolesti stupňovaly, ale monitor žádné kontrakce neukazoval. Po 2 hod častých stahů, jesm si již pokřikovala. Naštěstí jsem zjistila, že mi na bolesti pomáhá sprcha, bez níž byly bolesti špatně zvládnutelné. Zesilující stahy trvaly 8 hodin,potá jsem byla vyšetřena a byla jsem sotva na 1 cm otevřená. Už v ten moment jsem měla pocit, že to nevydržím. Přesídlili mě na předpokoj, kde jsem vážně křičela každé 3-5 min a myslela, že je to můj poslední den v životě.Strašně jsem se těšila na epidurál, který se bohužel dává až při otevření na 4cm. Bylo to k zešílení. Křičela jsem jak Viktorka u splavu🙂, ale bylo mi to fuk. 😉 Dýchání, které má prý pomáhat bylo zcela na nic a říkala jsem si, že ten předporodní kurz byly vyhozený prachy. No nic. 😠 Za 12 hodin od prvních bolestí jsem byla již na 4cm a přišel anděl v podobě anesteziologa a konečně mi píchnul epi. Bohužel to na bolest vůbec nezabralo 😖 , ale otevřela jsem se alespoň 😉 rychle na 10cm a šlo se tlačit. To už tam byl se mnou manžel, držel mě za ruku a já už byla šťastná, protože se blížil konec. Tlačila jsem párkrát a malá byla po 14 hod venku. Konečně. Když jsem viděla malou, byla jsem straaaašně šťastná a vím, že to stálo za to.To moje zlatíčko za to utrpení stálo.Příště si ale raději počkám na přirozený porod. 😠

janickabez
25. pro 2007

Ahojky tak jsem našla snad chvilku, kdy bych taky mohla napsat jak to u nás probíhalo.
Termín porodu jsme měla 7.12.2007, ale do té doby jsme to nevydrželi.
Bylo pondělí 26.11.2007 manža měl dovolenou a měl jet pryč v 6 hodin ráno, já jsme v 5,00 vstala že mu nachystám věci s sebou a najednou ze mě teklo větší množství "vody"....nalistovala jsme příručky a odpovídalo to plodové vodě, takže jsme vzbudila manžu a suše mu oznámila, že místo výletu raději pojedeme do porodnice....

V 8,00 jsme se taxíkem 😀 dostali do porodnice, kde po přezkoumání vložky a potřebných vyšetřeních, monitoru a UTZ řekli, že voda to není a na porod to zatím nevypadá a že můžeme jít domů a druhý den máme přijít v 6,30 na vyvolání, protože malá je stále v poloze konec pánevní, ale je tak "krásně malá" a tak "krásně" naléhá zadečkem, že to pujde přirozenou cestou.....po tomto oznámení se, ale ještě rozhodli, že mi pro jistotu přeměří znovu tlak který byl již předtím vyšší, a překvapivě byl ještě vyšší po této "krásné zprávě"....takže posední verdikt byl, že tatínek pujde domů a mě si už nechají v porodnici a provedou všechna vyšetření a oxytocinový zátěžový test, abychom byly nachystány na druhý den.

Od 10,00 jsem hodinu seděla na monitoru, a začaly mi trochu bolesti, jenže jak se ukázalo někde se stala chyba a dávky oxytocinu se nespustily a tak jsme museli celý test opakovat znova, oxytocin mi to trochu pošťouchl a bolesti byly větší, ale o nějakých kontrakcích a "horách" na papíru z monitoru nemohla být řeč. Měla jsme bolesti do zad a tak mě PA poslala do sprchy. Ležela jsme na pokoji se 2 rizikovýma pacientkama a tak to všechno měly chudinky holky v přímém přenosu....

Asi po 3 sprše se mi to začalo opravdu pěkně rozjíždět, na monitoru, ale stále nic, manža přišel v 15,00 na návštěvu, byl zelenej jak nemocniční plášť a skoro to vypadalo, že rodí on a ne já 😎 😎 😀 😀 😀 😀 ....po návštěvách už jsme do sebe nenasoukala ani chleba, co mi donesli k večeři, pak mi dala PA balon a to mi trochu pomohlo, kontrakce cca po 5-6 minutách, ale na monitoru zase skoro nic 😀 ...
Pořád jsme chodila místností sem a tam, to mi dost pomáhalo....kolem 21h přišla dr a podívala se na mě byla jsme otevřená na 2 cm, bolesti stále přetrvávaly a tak mi PA řekla že se pomalu přesuneme na sál....

NA sále přišla PA a říkala jestli budeme volat tatínkovi, ale po tom, co jsme manžu viděla v 15 h na návštěvě jsem usoudila, že to zvládnu bez něj, a že pro nás všechny bude lepší, kdayž zustane doma (on se nezlobil, u porodu moc být nechtěl, protože se moc bál, ale samo by to pro mě udělal, kdybych zavolala ať přijede). Takže jsme PA řekla, že ho tam nechci. PA se sice trochu divně koukala 😕 , protože nemít muže u porodu dnes moc nefrčí 😎 , ale nic nenamítala a řekla...dobrá, tak to zvlásneme spolu samy.... 😀 😀

Dostala jsme klystír a pak jsme seděla asi hodinu ve sprše na balonu...to už jsme pomalu ale jistě ztratila přehled o čase...jen mě překvapilo, že cca po hodine a půl jsme byla otevřená už na 7 cm a bolesti byly intenzivnější.... dostala jsme sondu na břicho, abychom kontrovali malou, což byl docela opruz, když se kroutíte v bolestech a dejcháte do břicha a pořád někdo po vás chce, aby ta sonda správně snímala...😠

Nakonec jsme dostala glukozu a pak oxytocín, který rozjel ty správné kontrakce, PA mi píchla vodu a trošku pomáhala při otevírání porodních cest, to bolelo, ale co bych pro svou holčičku neudělala, vzhledem k tomu, že malá lezla zadečkem napřed, tak jsme se řídila poslušně pokyny dr. a PA, protože hladký průběh a příchod zdravého miminka, byl přednější, před VŠÍM.

Boelsti trvaly asi 3 hodiny, postihlo mě i zvracení ,to jsme si říkala NIDKY VÍC 😎 😎 , ale už mi pomalo šlo na tlačení, což jsem oznámila PA, tak zajásala a řekla, že jednu kontrakci mám ještě prodýchat....a v tom se na malinkatém sálíku (cca 10m2) objevilo asi 15 lidí, a jako naprosto sehraný tým proměnili postel, na které jsem ležela v porodní křeslo....samozřejmě díky poloze miminka se mi nevyhnul ani nástřih, ale vzhledem k tomu, že byl větší a plánovaný, takl mi místo lokálně umrtvili.
Na 2 tlačící kontrakci jsme viděla jak vyšla ven prcka a zádíčka a na 3. kontrakci vyšla ven hlavička... samotné tlačení bylo hrozně rychlé a malá byla hned venku.... narodila se 27.11.2007.... 55 minut po půlnoci, pak jsme na další kontrakci porodila placentu, ale to už byla hračka, šití trvalo paní doktorce cca 15 minut (a bolelo hrozně druhý den ...ale 4 dny po porodu už to byla paráda, na to že jsem to měla až k zadku 🤐 )

Pořád jsme koukala na malou, která byla na přebalovacím stole asi metr odemně a podepisovali ji a odsávali a balili do zavinovačky a co se děje jinde už mě nezajímalo.... bylo to hrozně uvolňující, všechny bolesti 9 měsíce v jedné minutě odešly....bylo to super pocit...ve finále mě PA a dr. moc pochválily jak jsme pěkně spolupracovala a krásně tlačila, že to byl krásný porod. 😎

Jsem ráda za všechny urychlení po pomoci PA, protože by jakékoliv otálení mohlo ohrozit moje miminko a mě by to 5x dýl bolelo... personál na podním sále na Obilním trhu v Brně byl 100% profesionální , stějně tak i na 6 nedělí(i když prostředí a strava stála za prd) sestřičky a lékaři by snesli modré z nebe, na porod vzpomínám ráda a myšlenky "NIKDY VÍC" jsou ty tam..... 😀

Byla jsme ráda i za to že tohle neviděl manža, protože, ten by to určitě dlouho rozdejchával, když jsem odcházela z toho malinkého sálu vypadalo to tam jako po letecké havárii 😀 😀 , nemyslím si, že kdyby tam byl, tak by si mě víc vážil nebo něco takovýho, milujeme se a vážíme si jeden druhého i bez toho abychom se museli dívat na to jak jeden z nás trpí a čím vším si musel projít...a on sám je mi neskutečně vděčný, že jsme ho tohoto zážitku ušetřila... 😎 😎 😎

Měla jsme strach z přirozeného porodu koncem pánevním, ale díky 100% péči proběhlo vše hladce a malá byla v pořádku, nemuseli ji křísi ani nic a já byla druhý den po porodu vcelku v pohodě.....

lu777
26. pro 2007

janickabez: krásně napsaný 🙂
moc moc gratuluju, jste holky šikovný 😵 😵

lucinecka
27. pro 2007

Jani, krása 😵 Ještě jednou moc gratuluju k Janičce, zvládly jste to na jedničku 🙂

byyz
28. pro 2007

tak malá usnula a já jsem se rozhodla taky podělit o svůj porod dřív, než to zapomenu 😉
termín jsem měla 23.12., ale už 16. asi v půl pátý jsem se probudila kvůli bolesti, úplně jiný než ty co mě trápily už cca 2 měsíce a kupodivu jsem hned poznala, že to je "ono", tak jsem se zaradovala a sedla jsem si k počítači, že si počtu na koníkovi a budu u toho měřit intervaly
no ale bolesti si chodily, jak chtěly, jednou po 8 minutách, pak půl hodiny nic....navíc byly docela slabý, daly se v pohodě prodejchat, tak jsem byla celkem zklamaná, přišlo mi že z toho nic dneska nebude, tak jsem v 6 šla zkusit vanu, že prej podle teplý vany se to pozná....no kdo jste ještě nerodil, tak tomu nevěřte - nepozná, zůstala jsem tam hodinu a měla jsem za tu dobu jen 2 kontrakce! to mě teda otrávilo, já už se na porod tak těšila 😀
takže jsem se rozhodla, že půjdu spát, že to nemá cenu.....
ale v posteli jsem vydržela jen půlhodinku, protože hned po ulehnutí mi začly pravidelný bolesti cca po 8 minutách, při vstávání mi taky praskla voda, takže spolu s manželem, kterýho probudilo moje hlasitý prodejchávání jsme se přesunuli do obejváku, já jsem seděla na balónu na dětský osušce (no stejně se pode mnou udělala kaluž) manžel vedle mě na židli a na počítači jsme měli puštěný stopky na měření stahů....v tu chvíli byly po pěti minutách a manžel mě přemlouval k odjezdu do porodnice, což jsem odmítala, že nechci bejt v porodnici zbytečně brzo, a že když je to první, tak stačí jet do porodnice po 2-3 hodinách pravidelnejch bolestí po 5 minutách, takže jsme tam seděli mezi kontrakcema si povídali, četli na počítači noviny, vyprávěli si vtipy, já jsem snídala chleba s rajčatama (sem usoudila, že jako prvorodička porodím cca večer a do tý doby musím z něčeho fungovat, že).....no a najednou přišla kontrakce po 3 minutách, ta další taky i další...a manža odmít bejt se mnou doma, že mu tam porodím 😅
zavolal mi sanitku, ta byla u nás skoro hned, manžela nevzali, ale slíbil, že hned vyráží za náma - to mohlo bejt cca 9 hodin, půl desátý? nevím, nějak si s manželem nemůžeme vzpomenout, přestali jsme sledovat hodiny
teda řeknu vám, cesta sanitkou nic moc, cejtila sem každej hrbol, takže sem si říkala, jak v tom můžou vozit zraněný, že je každý drcnutí musí děsně bolet (na takový blbosti sem myslela 😅 )
na příjmu v porodnici byla děsná zácpa, spolu se mnou dorazily další asi tři maminy a všechny PA začínaly bejt poněkud nesvý, kam nás všechny daj (ale vešly sme se)
doktorka mě vyšetřila, řekla, že jsem na 3 cm, což mě otrávilo a říkala jsem si, že sem měla doma zůstat dýl, že takhle porodím fakt až večer a co tady jako do tý doby budu dělat? pak přišel monitor, což bych řekla, že byla nejhorší část porodu, protože teda vleže se ty bolesti nedaly moc zvládat, takže když se na mě přišla podívat doktorka, rovnou sem se jí zeptala na epidurál, ale řekla mi, že je na něj moc brzo (no a pak sem si na něj až do konce nevzpomněla a stejně by se asi nestih)
pak jsem šla na přípravu, po klystýru jsem to teda vydržela jen asi tři minuty, jen do další kontrakce, pak sem si vzala míč a pohupovala se na něm a už jsem vlastně moc nevnímala nic okolo....pak mi zavolali manžela a PA mi navrhla ať se osprchuju, tak jsem se uvelebovala ve sprše i s balónem (manža zatím fotil přípravnu, takže víme, že bylo třičtvrtě na 11) pouštěla jsem si horkou vodu na břicho manža mi masíroval záda a tak se bolesti pořád daly vydržet, pak jsem v jednu chvíli prohlásila, že chci tlačit (no asi dost hlasitě 🙂 ), přišla PA a že se teda přesunem na sál....v tu chvíli jsem začla uvažovat, jak jsem asi otevřená a usoudila jsem, že to trvá ještě moc krátce, že to bude asi tak 5 cm (no celej porod jsem prostě uvažovala o blbostech)
na sále jsem měla vylízt na to porodnický lehátko, no nakonec mě tam PA s manželem nějak vysadili a že se mám položit na levej bok, mě samozřejmě napadlo "ne, další monitor" (ten při přímu mi totiž dělali vleže na levým boku), ale najednou se mi strašně chtělo tlačit, což jsem taky dost hlasitě ventilovala 😅 a PA k mýmu překvapení prohlásila "no tak tlačte" a pak už to bylo rychlý....čtyřikrát jsem zatlačila a malá byla na světě 😅
položili ji ještě špinavou na mě, ale nějak jsem to nevnímala, pak poslali manžela s ní na ošetření a já se nějak začla probírat a zeptala jsem se na čas - bylo půl dvanáctý - 4 a půl hodiny po začátku pravidelných kontrakcí (to sem teda nemusela snídat 😀 )
popravdě, když vzpomínám na svůj porod, napadaj mě slova jako "pohoda" a "legrace" (no uznávám, že se to k popisu porodu moc nehodí, ale když zpětně koukám, co mě přitom napadalo za koniny.....tak je to asi nejpřesnější), jo mimochodem, tlaky na konečník jsem poznala až ve chvíli, kdy mě nutily mluvit o tom, že potřebuju tlačit....zpětně mi došlo, že jsem to samý, ale slabší, cejtila i při dřívějších kontrakcích, ale přičítala jsem to účinkům klystýru 🤐
tak dobrou noc a pohodový porody 😉 jo a sory za román

aallii
28. pro 2007

Ahojky Byyz,
Tyjo,moc a moc ti gratuluji k malé princezničce a normálka ti závidím.Já měla též termín 23-12-07,ale malému se bohužel ven nechce,když jsem se zeptala doktora kdy mi to vyvolají tak mi odpověděl že není kam chvátat.Mám strach abych to pak zvládla,aby bylo vše v pořádku a neměla jsem zkaženou plodovou vodu.Malej má už ke 4kilum a první syn měl 3,30kg a rvali ho ze mě kleštěma tak jak asi vytlačim 4kilové mimi nechápu.Bojim aby mi pak nešoupli rovnou na císaře. ☹ Takže ještě jednou ti moc a moc blahopřeji.Pa

nanda
29. pro 2007

Ahoj holky-tak i ja prispeju s troskou do mlyna dokud Ondrasek haja 🙂 .

Termin jsem mela 9.12. ale malemu se ven nechtelo at jsem se snazila jak jsem chtela 🙂 .Teda krome sexu-ten njsem nechtela 😀 😀 😀
Do poradny uz jsem jezdila kazdy druhy den a ve stredu mi pani doktorka rekla to bylo 13.12. ze se to malicko pripravilo ale k porodu to neni.A jestli se to nerozjede tak 19.12.nastup na vyvolani ☹ .tak to ve me hrklo.
Ve ctvrtek jsem koukala na Ordinaci v Ruzovce jak tam Sasa rodila a uz jsem citila ze mi docela pravidelne tvrdne brisko-ale zatim bez bolesti.Ve 21.30hod asi jsem sla na zachod a tam mi odesla hl.zatka.Tak si rikam noa je to-ted uz to muze byt kdykoli.Co cert nechtel manza zrovna paril s klukama 😠 😠 😠 .Sla jsem si lehnout a citila jsem jako poslicky ale porad v pohode.Manza prisel tak jsemu nastvane oznamila ze mi odesla zatka a nedej boze aby jsem rodila dneska protoze se do porodky radsi odvezu sama-hrdinka 😀 😀 😝 .
No ale usnula jsem a v 0.15hod jsem slysela citila ranu jako kdyz praskne vetev-tak si rikam no aje to praskla mi voda 😕 😕 .Tak jsem mlezela a cekala co se bude dit a ono nic.Tak jsem se zvedla v tu chvili ze me vysplouchla voda. Sla jsem do sprchy a pak vzbudila manzu.Hned jsem mela bolesti,docela dost.Do porodky jsme dorazili po pule,hned jak jsem vlezla do dveri jsem hulakala ze chci epid.A udelala jsem dobre 😀 Natocili me na monitor aze pry tam kontrakce nejsou,tak jsem se hned ozvala coze tohle nejsou kontrakce????? 😒 😒 😒
Manzu poslali domu a me dali na pokoj jeste s jednou te taky praskla voda ale byla bez bolesti a s jednou co mela rodit az za 4tydny 😨 😨 😨 .ta ze me musela byt paf chudera-ja bych teda sestram podekovala kdyby mi to udelali mesic pred porodem 😉 😉 😉 .Do rana do 6hod jsem tam skucela a chodila do sprchy.V 6hod nastoupila nova smena a sestra si me vzala na vysetrovnu,myslim si ze me pri prohlidce otevrela protoze pak to bylo jeste horsi ☹ ☹ ☹ Kolem 8hod me prohlidla dr.a rekla at si na 9hod zavolam manzu ze jdu na pripravnu a na sal.A ze jsem otevrena na 2cm.A vzhledem k tomu ze jsem mela prni cisarem tak je u me epid.aktualni protoze jsem to mela drasticke-jak jsem ji byla vdecna 😀 😀 😀
Manza prijel a ja jsem sedela vesele na wc po klistyru 😀 😝 😝 .Znovu monitor a prisel anesteziolog a povida jestli nechci pockat jeste pul hodiny-rikam v zadnym pripade chci ho hned, teda EPID.Tak mi ho teda dobnul-no ale je to teda operace vam povim 😀 😀 😀 Ale to byl balzam,me najednou nic nebylo.Hodinu a pul jsem byla v pohode.Pak mi pichli oxytocin do zily ale to byl mazec.behem chvilky jsem citila tlaky na konecnik.Dr.me prohlidla a ze jsem se behem hodiny otevrela o 7cm 😕 😕 😕 .Pry je ke me priroda milostiva 😅 Jak jsem citila ty tlaky na konecnik tak jsem strasne zpanikarila a dala nohy k sobe,tak mi PA domliuvaly ze to nemuzu ze miminku zlomim vaz 😕 To me trosku uklidnilo a zacala jsem spolupracovat.jeste po me chteli at si v kontrakci stoupnu aby malej sestoupil dolu.At se pohupuju v kolenou a vrtim panvi jak pri plouzaku-to uz jsem hulakala ze spadnu.No a pak uz to slotrikrat jsem zatlacila a po ctvrte mi doktorka povida jeste jednou zatlacite takhle krasne a mate mozna po porodu.rikam to nezvladnu a doktorka si natahovala rukavice a susmevem mi povida.Mate neco jineho v planu??????? 😉 😉 😉 Tak jsem zatlacila,jeste jsem si vsimla ze mi PA loktem hupla na bricho a malej byl venku-to byla kraaaaaaaasa 😵 😵 .Siti mi Dr umrtvila tak to bylo v poho.Povidam ji ze se mi ten porod vlastne libil-tak mi povida se smichem-zenska vy jste neuveritelna 😀 😀 😀
Maleho jsem mela na brisku a byla jsem s Manzou tak stastna.
Takhle to nevypada ale zpetne to byla fakt sranda a je to to nejhezci co jsem kdy zazila 😵 😵 😵

nanda
29. pro 2007

Jo jeste jsem zapomela napsat ze Ondrasek se narodil ve 13.04hod.Takze po zhruba po 12hod vykoukl na svet nejkrasnejsi uzlicek na svete-jeste s nasim prvnim hosickem Stepankem 😵 😵 😵

adelinka
29. pro 2007

aallii..ja mela termin 21.12.a porad taky cekam..v pondeli mam nastup na vyvolani..tak si tady ctu co me ceka a nemine.. 😝

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru