Jaký byl porod

marki
10. kvě 2006

Ahoj kočky, to, co teď napíšu, se týká mého prožitku z porodu. Hned na začátku musím napsat, že se nemáte čeho bát, a že ym ženský vydržíme úplně všechno... 😉

Náš Kryštůfek se narodil 02.05.06, takže zážitky jsou ještě čerstvé. Ale od začátku.....

Už z neděle na pondělí (tj. 01.05.06) jsem skoro celou noc nespala, protože mě navštívili poslíčci....břicho mě bolelo v nepravidelných intervalech po dvou hodinách, pak hodina klid, a pak to zase na dvě hodiny přišlo...prostě celou noc jsem byla vzhůru, ale nějak jsem cítila, že to ještě nebude ono.... 😲 Ale pro jistotu jsem tu noc vařila manžílkovi na druhej den oběd...polívku, maso a brambory.-....stejně jsem nemohla spát...

Celej den už to bylo takový nijaký...a odpoledne, když jsme šli s Jožíkem (mým manželem pro nezasvěcené) na procházku, tak jsem si odskočila do nemocnice, aby se mi podívali na mimčo....řekli mi, že buď můžu jít domů, že to klidně může přijít za 3 hodiny nebo za 3 dny----prohlásila jsem (a všem to doporučuju), že radši půjdu domů (i když, my to máme do nemocnice 5 minut autem, že 🙂 )...navečeřela jsem se, dala jsem si teplou lázeň, pak jsme s Jožíkem hráli hry,,,,,,a pak přišel večer, já seděla u PC a psala tady na beremese....a v tom na mě přišly první kontrakce.....takže jsem si je začala zapisovat....a byly pravidelný....a hlavně úplně jiný než ty všechny předtím....prostě mě bolelo v podbřišku, jako když to máte dostat, ale ta bolest neustává.....takže jsem se uchýlila do ložnice, kde jsem poklečmo k naší posteli začala vydýchávat...po 20 minutách za mnou přišel Jožík a pochopil situaci, na nic se neptal, chytil mě za ruku a hladil po zádech.....tohle všechno začalo ve 20:45 h a do 23.00 h jsem to vydržela....pak jsem si řekla Jožíkovi o vanu, ale na tu jsem už neměla náladu, takže jsem se osprchovala a naznačila Jožíkovi, že si jedeme pro mimčo, že už to nemůžu vydržet....kontrakce byly po 4 minutách,,....po cestě, která nám od baráku až do pátého patra porodnice trvala 21 min, tak jsem je měla celkem 5 x.....musela jsem se vždycky zastavit a vydýchat....

v porodnici nás přijali s úsměvem, byla tam stejná paní doktorka jako při odpolední kontrole.....takže jsem ležela kvůli křivce asi půl hodiny, což bylo hrozný, když se při kontrakcích nemůžete procházet.....pak přišel na řadu klystýr, což je naprosto pohodová věc, naopak vám pomůže se uvolnit.....(tam jsem teda manžílka nebrala)......potom jsem šla rovnou do sprchy, kde mě mnažílek osprchovával.....postupně jsem si přidávala teplou vodu....a tady, i když masírovaná vodou, tak si tenhle okamžik, kterej pro mě představoval věčnost, pamatuju jako nejhorší z celýho porodu.....ta bolest, tak se nedá popsat....ale celou dobu jsem si říkala- bude hůř, holka, bude hůř.....pak mi dovolily jít na gauč, kde si mě ale jen prohlídly a řekly, že už jsem hodně otevřená a že už to nebude dlouho trvat....což se nádherně poslouchá a dodá vám to spoustu energie...takže jsem šla rovnou na sál...detaily už popisovat nebudu, na stole jsem vystřídala polohy na boku i na zádech, a pak mi doporučily stoupnout si za stůl a tlačila jsem v podřepu....zezadu mě přidržoval Jožík a bylo to super, protože jsem se nádherně uvolnila.... 😉

Nakonec ta finální fáze, kdy jsem tlačila s nohama na koze trvala 20 min a to halvně proto, že mám úzkou pánev....ale tohle už vůbec nebolelo, jen posloucháte, co se děje kolem...protože mně slábly kontrakce, a tak jsem se začala bát o mimčo....jak jsem tlačila, tak vždycky vykouklo kousek hlavičky a zase zalezla....tohle se opakovalo asi pětkrát, byly tam kolem mě už čtyři lidi....+ Jožík a ti všichni se nám snažili pomoc....nakonec mě musely nastřihnout a mimouš byl na světě....tak nám řekly, že je to kluk.....a Jožík běžel za ním, aby viděl, co všechno se děje.....a pak hrdě kráčel po sále, zatímco mě zašívaly....40 minut....a to mi bylo všechno jedno....věděla jsem, že je mimouš v bezpečí a tak jsem zápasila s paní doktorkou, která mě zašívala...sice jsem dostala injekci na umrtvení, ale asi to nepomáhá...mně teda určitě ne....ale nevadí...když mě zašily, tak jsem šla za těma svýma chlapama do tzv. obýváku, kde jsme v klidu pobyli první minuty našeho štěstí....a to bylo opravdu super....ten klid a očuchávání miminka....a pak jsem musela po hodině se osprchovat a šli jsme na pokoj.....a tím skončil náš nejkrásnější den a zážitek, který jsme s Jožíkem zažili....

mějte se hezky a ničeho se těhulky nebojte, každý porod je jiný, ale všechno stojí za ten okamžik, kdy vidíte svoje miminko na světě...a hrdýho tatínka u toho....bez něho by to nebylo ono....a jeden druhýho si vážíme ještě víc..... 😉 a na bolest rychle zapomenete----

dobrou MArkí a Kryštůfek

konja
9. pro 2008

slzička jdi na těhotenství, tam je maliníku věnované celé téma. Já ho pila a to od 34tt jednou denně a od 37tt co se do mě vešlo. Pětkrát i vícekrát za den. 😉

paskova
9. pro 2008

Takze moj porod: rano som isla do poradne, kde mi moj gynekolog zahlasil, ze som uz otvorena na 4,5 a mozem sa vychystat do porodnica. Prisla som domov, dobalila si este veci a vybrali sme sa s muzikom do porodnice. O pol jedenastej ma priali, bolesti som vsak nemala ziadne. 😉 Asi hodinku nato mi doki pustil plodovu vodu a zacali sa take 2-3 min. kontrakcie. Neboli moc bolestive, dali sa v pohode predychat. Moja dcerka sa narodila o 14:10, vazila 3200g a merala 49cm. Takze cely porod trval vseho vsudy 3,5 hodiny. Musim povedat, ze som brala homeopatika. Neviem ci tie mi urychlili porod alebo nie, ale fakt pomohly. Sitie ma takisto bolelo malinko, co sa neda povedat o diti pri prvom porode, takze som to mohla porovnat. Teraz som uz na treti den v pohode sedela. Takze buduce maminky oporucam homeopatika. 😵 😵 😵

luciauk
9. pro 2008

...Prvykrat som rodila pred skoro 10 rokmi v statnej nemocnici, ktoru medzitym zrusili, bola v ubohom stave. Ako mladucka prvorodicka (21) som si doslova nechala skakat po hlave. Porod mi vyvolavali. Oxitocin mi napichli zle a vsetko mi tieklo mimo zily. Parkrat som na to upozornila okoloiduce sestry, ale tie len zamumlali, ze vsetko je ok. Ked vytiekla cela flaska a moja ruka uz bola ako balon, konecne si ma vsimla sestricka, ktoru si jedinu pamatam ako milu osobu v tej porodnici.Rychlo ihlu napravila a doniesla druhu flasu. Este sme ani nezacali s vyvolavanim a mna uz bolel chrbat a ruka. Kym mi vytiekli dalsie dve flase, bola to hrozna bolest, chvilami som myslela, ze som v nemocnici s rukou a nie kvoli porodu. Ked sa dostavili bolesti a zacala som vzlykat, ako vsetky ostatne zeny, mlady doktor, ktory tam sedel a dobkal do pisacieho stroja, na mna zakrical:''Bez zvukov!'' Vytiekli mi slzy. Co som mala robit, snazila som sa bolesti potichu potlacat. Na psychike mi teda nepridal. Manzela som mala odcestovaneho a na chodbe stala moja mama, ale nedovolili jej byt so mnou. Bolo zimne poobedie a pomaly sa zotmelo. Predomnou odrodili 4 zeny. Ked odisla posledna, zostala som v miestnosti uplne sama. Aby som si to nahodou neuzivala, tak mi preistotu zhasli vsetky svetla a ked sa tam pol hodiny nikto neukazal, mala som pocit, ze na mna zabudli. Vykukala som v bolestiach na chodbu, ale vsade bolo mrtvo. Bala som sa. Doslova. Potom prisla ta mila sestricka. Poprosila som ju, ci by mi nedala napit. Dovolila mi par duskov a davala pozor, aby nas neprichytili. Ked som videla, aka je mila, tak som poprosila, ci by nemohla pustit moju mamu aspon na sekundu. Pustila. Mama mi prepasovala jednu mandarinku. Ked som ju zjedla, ako by som si dobila baterie. Onedlho som bola pripravena. Prisiel ten mily mlady doktor. Jeho otec bol primarom oddelenia, takze si asi myslel, ze su aj majitelmi nemocnice a zabudol, ze je tam k sluzbam pacientiek a nie na balenie mladych sestriciek...co som si parkrat vsimla. Iny mlady doktor, ktory rodil zenu predo mnou si teda vreckovku pred usta nedaval a chvalil sa pri tom aky ulovok sa mu podaril tento vikend. Asi tam mlade sestricky leteli na polovnikov. Ja som sa len modlila, aby ma nerodil. Ked som ale videla toho druheho nepodarka, ktory prisiel, tak som mala chut utiect, ale nie sily...Cely cas pocas porodu balil dve sestricky, dokonca jednu chytil za zadok. Pripadala som si tam navyse...Ked som sa ozvala krikom, tak mi bolo vynadane (rusila som ich). Ale dostalo sa mi aj rady od doktora, takze uplne nezabudol, ze tam som :''Zavri oci ked tlacis, co chces, aby si oslepla?'' Mily... ale nevedela som si spomenut, kedy sme si potykali. Ked ma zosival, tak zlomil ihlu, na to teda baby nezbali... No uplny profesional. Aby som nezabudla- ked sa dcera narodila, tak mi oznamil, ze je to chlapec! Okrem toho som cele 2 tyzdne pobytu dostavala nejaky suchy kolac 3x denne, lebo som povedala, ze som vegetarianka. Asi to slovo nikdy nepoculi. O ich sikovnosti svedci aj to, ze tam maloktora zena kojila a novorenci chytili horucky, ked upratovacky na nich svojvolne otvarali okna. Ja som sa snazila, ale riesenie mojich problemov s kojenim vyzeralo tak, ze mi sestra stlacila moju ubolenu krvavu bradavku celou silou a povedala: ''Aky mate problem? Ved vam tecie.'' To, ze tam po nas upratovacky kricali, ked sme mali papuce na zemi vedla postele a im to branilo v praci, ani nepokladam za problem. Takych drobnosti by sa naslo... Do tej porodnice som viac nevkrocila. Druhy porod som si vybavila v sukromnej nemocnici. Nebola to ziadna slava, ale aspon sprchy a toalety boli take, ze vas pri vkroceni do nich hned nenapinalo. Nase tmave spoluobcianky boli oddelene, aj jedalen mali svoju. Nic v zlom, ale pomaly kazda mala nejaku infekcnu chorobu alebo vsi, takze na to bol dovod. Bez problemov so mnou cely cas bol manzel a so sestrickami a doktorkou sme si uzili aj v tych bolestiach kopec srandy. Este ich drzal zastarany stereotyp holenia a klystiru, ale ja som si uz dupla. Oholila som sa sama a klystir som odmietla. A spravanie personalu bolo o par tried vyssie, hoci aj tam sa nasli vynimky. Ale po predchadzajucej skusenosti som bola vcelku spokojna. Hlavne som si uvedomovala, ze som dospela osoba a oni mi maju poskytovat starostlivost. Vzdy som si povedala svoje, nenechala som uz do seba pichnut ziadnu injekciu bez vysvetlenia a tak potom so mnou aj jednali. Viem, ze je to tazke, hlavne pre mlade prvorodicky, ale len my pacientky mozeme veci zmenit. Netreba sa bat. Ide o zdravie nase a nasich drobcekov.

Svoj tretí pôrod som absolvovala v Anglicku. Starostlivost a pristup zdravotnikov su uplne ine ako na Slovensku. Chvilu mi trvalo zvyknut si na ich sposob starostlivosti, pretoze do tehotenstva a porodu nezasahuju tak ako je to zauzivane u nas, ale zvykla som si a zistila som, ze mi to takto vyhovuje dokonca viac. Pocas tehotenstva som navstevovala komunitnu porodnu asistentku. Vybrala som si porod v nemocnici. Bezne s doktorom ani nemocnicou do styku tehotna zena nepride, ale ja som mala problemy, tak som chodievala na kontroly a ultrazvuky do nemocnice. Ked bol termin porodu, tak som absolvovala dva razy zakrok pri ktorom sa narusia blanky na vaku aby sa uvolnil hormon oxytocin a aby som neprenasala, lebo sa ocakavalo, ze babatko bude vacsie. Na Slovensku som skor dostavala injekcie. Vyzeralo to, ze to nezaposobilo a tak som bola objednana na vyvolavanie porodu. Do nemocnice som prisla po tyzdni prenasania vecer. Vysetrili ma prvykrat za cele tehotenstvo z vnutra a doktor povedal, ze rano mi prasknu plodovu vodu. Manzel bol cely cas so mnou. Okolo polnoci odisiel a o pol druhej v noci som zacala pocitovat kontrakcie. Nechala som ho pospat a o siedmej rano, ked uz bol vychystany na odchod do prace, som ho privolala spat. Doktor aj sestricky sa smiali, ze od strachu z vyvolavania porodu som zacala rodit sama od seba 🙂 Manzel so mnou travil cas na izbe, kde boli este dalsie tri postele, oddelene zavesmy. Chodili sme po chodbach, niekolko hodin som stravila vo vani s horucou vodou. Cely ten cas ma kontrolovali aj babatko monitorom a zasobovali nas jedlom, pitim a kockami ladu. Okolo obeda ma odviedli na porodnu izbu. Bola to mala miestnost s lozkom, umyvadlom, pristrojmi a kvietkovanymi zavesmi. Skratka prijemna. Ked sa kontrakcie zintenzivnili, ponukli mi rajsky plyn a ja som bola nadsena, pretoze bolesti trvali uz skoro pol dna. Manzel ma stale zasoboval kockami ladu a porodna asistentka kontrolovala, ci dost pijem. Ziadne procedury ulahcujuce pracu zdravotnikov a ponizujuce rodicky, ako holenie, klystir a hladovka, som nemusela absolvovat. Ked porod nepostupoval, rozhodli sa mi predsa len prasknut plodovu vodu. Jednej sestre sa to nepodarilo, tak zavolala inu. Ta bola uspesnejsia, co som ja vlastne ani neregistrovala, kedze som mala rajsky plyn. Syncekovi zostala na tento zakrok pamiatka v podobe jazvycky na hlavike☹ Ked som uz zacala tlacit , plyn mi vzali, aby som mohla plne vnimat a reagovat. Manzel bol ako clen porodneho timu. Robil vsetko, co mu nakazali a aj vdaka jeho prisnosti som to nakoniec zvladla. Dietatko bolo naozaj vacsie, a nevedela som vytlacit hlavicku. Po pol hodine tlacenia a po naliehani manzela aj porodna asistentka nakoniec uznala, ze bez strihania to nepojde a nastrihla ma. Ked bola von hlavicka, tak nechceli ist zasa ramienka. Kedze syncekovi sa prudko znizovali ozvy srdiecka, rozhodli sa pre zakrok, pri ktorom som si musela lahnut (dovtedy som sedela) a sestricka malemu vykrutila ramienka a vytiahla ho von. Bolo to v poslednej chvili, lebo ozvy mal uz velmi nizke a nadychal sa aj prvej novorodeneckej stolice. To uz na neho cakali dve mlade doktorky, ktore sa o neho postarali. Ked nas uistili, ze bude v poriadku, a ked konecne zacal aj plakat, manzel zobral fotoaparat a nafotil krasne fotografie z prvych minut zivota nasho syna. Vtedy sme sa aj prvykrat bavili o tom, akeho je pohlavia. Potvrdili sa ocakavania. Maleho zavynuli do akejsi plachticky, dali mu ciapocku a mohli sme si ho pritulit a ja aj prilozit k prsniku. Ked sa uz vsetko upratalo a vsetci sme sa ukludnili, zacali sme si vychutnavat prve spolocne chvile. Manzel syna prezliekol do dupaciek, ktore sme mu doniesli. Porodna asistentka neskor prisla s ponukou, ci si ho chce odvazit a odmerat, tak jej s tym pomahal. Ina sestricka prisla aby mi zasila nastrih. Bolo to uplne bezbolestne a trvalo jej to 5 minut. Hned potom som normalne chodila aj sedela. Cely cas nam nosili obcerstvenie podla priania a prisla aj sestra, aby nam pomohla pri kojeni. Vecer by som mohla ist domov, ale kvoli syncekovym problemom s dychanim sme ostali na pozorovani 24 hodin. Pocas nich som dostala lieky, kedze som v tom case bola chora, pomahali nam s kojenim, vysetrili mu sluch aj klby. Jedlo som si vyberala z menu a na izbe sme boli zasa styri zeny s babatkami, ale kazda mala svoj priestor ohraniceny zavesmi. K dispozicii som mala pohodlne kreslo na kojenie, skrinku s trezorom, televizor, ventilator a pitie s ladom. Bol to moj najtahsi porod, ale mam nan najlepsie spomienky a najskor som sa zotavila. Na druhy den sa ma pytali, ci chcem ostat dalsi den, ale ja som sa uz nevedela dockat domova. Podakovala som sa a s usmevom som sa rozlucila...

hlavinka
9. pro 2008

Paskova: tak to je take porod snu! Gratuluju 🙂 Hodne stesti Tobe i Tvym holcickam 😉

luciauk
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
hlavinka
9. pro 2008

Luciak: tak to jsi si fakt "uzila" ☹
Prosim Te, a kde jsi takhle rodila?

luciauk
9. pro 2008

Moyzesova Košice a doktor bol primárov syn 😠

lenkabu
9. pro 2008

luciauk:ježišikriste 😅 😝 😠 🙄

phoebe003
10. pro 2008

Ahojky lidičky,tak jak tak tady čtu vaše parádní zážitky z porodu,nedá mi to a taky se přidám. 🙂

Před dvěma lety se mi narodila dcerka Eliška s mírami 2950g a 49cm.O tomhle porodu jsem vždycky říkala,že byl hezkej a rychej na prvorodičku.No Celkově trval 9 hodiny. 5.6.2006 ve 12:00h mi praskla z ničehonic plodová voda,ve 13.hod mne odvezl táta do porodnice-bez kontrakcí.(manžel byl v práci) v15hod mi začaly slabé kontrakce po 10ti minutách-zatím pohodička klídek žádnej stres. 😉 No po dalších 3 hodinách tj 18hod jsem začal mít opravdu silné kontrakce po 5ti minutách a pak už to semnou šlo z kopce.měla jsem objednanej Epidural,ale na celou nemocnici byli jen 3 anesteziologové. Jeden byl u autonehody,druhý u těžkého porodu a 3 na dovolené někde na Velikonočních ostrovech,nebo kde,takže jsem trpěla a trpěla...To už semnou byl manžel.Sestra nám řekla,že musím stále chodit a neflákat se na posteli,ačkoliv kontrakce byli silné,stále jsem se neotevírala a branka byla průchodná jen na 2cm.každou půl hodinu,né-li častěji mne chodila kontrolovat PA,(podle mne spíš dábel v převleku sestřičky) a dělala mi hamiltonův hmat.No bolest jak nevím co a nebylo to nic platné... ☹ Už jsem myslela že to nezvládnu,když najednou mi začaly bolesti po minutě a trvaly cca 50sec.no děs.Už jsem neměla žádnou sílu,měla jsem hlad a oni mne připásali na křeslo a kontrolovali ozvy.No asi všechny co rodily vědí,že při kontrakci se žena potřebuje dát do takové polohy,která jí nejvíce ulehčuje předýchávání stahů a né ležet na zádech a nesmět se ani hnout...no dobrá.po 20ti minutách mne sundali z pásů a zase nastoupila moje oblíbená PA. 😨 konečně ve 20.50h přišel anesteziolog a píchnul mi můj vytoužený a "drahý" epidural.No pravdou je,že jak jsem se na něj těšila,tak jsem z něj byla zklamaná....místo aby mi ulehčil od bolestí,tak mi rozjel porod.Dr mi ho zavedl,stoupnul si vedle mne a ptá se.Je to lepší? já na to NE NENÍ. a za chvilku znovu: Je to lepší? a já zase .NE NENÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ !!! pak zamumlal něco v tom smyslu,že by to mělo už zabrat.No zeptal se mne ještě dvakrát a pořád žádná změna.najednou jsem ucítila příšerný tlak do konečníku a jak jsem byla utahaná,tak jsem se chystala slézt z toho křesla a říkám sestře.Já potřebuju na velkou a na malou taky...tak jako že mi pomůže dolů a už,už mne chytala za ruku,abych neslítla.no ale v tom mi dr nadzvednul košili a s úsměvem na rtech říká: sestři nevadí vám,že vám rodí???No hlavička byla už v porodních cestách...proto ten tlak:o)))byla to sranda.třikrát jsem zatlačila a moje holčička byla na světě.přesně ve 21:00h.krásná vlasatá a taaaaak maličká… Oba jsme s manželem plakali štěstím…

A o mém porodu před dvěma měsíci:o)))Takže náš chlapeček Adámek se narodil v neděli 19.10.2008 v 00.10h (3dny před termínem porodu:o))Ale jak to všechno začalo?celou sobotu už od rána jsem měla slabé ale nepravidelné kontrakce.občas jo,pak zase ne a tak jsem tomu nevěnovala přílšnou pozornost.spíš žádnou a dělala jsem všechno tak jako jindy.uvařit,uklidit,pohrát si s Eliškou apod.kolem 20h večer kontrakce nabrali mírnou pravidelnost.nahnala jsem naší Elišku do postele a sedla si k počítači s brambůrkama…tak okolo 22h mne začalo bolet v podbřišku jako na MS,ale to se mi stávalok večeru docela pravidleně,no řekla jsem si,že se zajdu vysprchovat s tímže bud ty bolesti ustanou,nebo se to rozjede a já půjdu konečně rodit.Druhá varianta byla zprávná:o))jakmile jsem si na bříško nalila horkou vodu,rupla mi voda a dostavily se kontrakce po 3 minutách a to dost nepříjemné.vylezla jsem z vany a zavolala manžela,který byl o patro níž u rodičů a hrál karty:o)že mi teda praskla voda a že jedeme rodit…nejdříve mi nechtěl věřit,ale pak teda pochopil a šel se obléknout…ještě jsem ho donutila aby se šel oholit,že tak rychle rodit nebudu,no to jsem ještě netušila,že to půjde zas až táááááááááááááák rychle…zavolala jsem ještě našim,že jedeme rodit a at mi připraví kameru na sál,že se u nich jen otočíme.a pojedeme-Než jsme dojeli do liberce uběhla půl hodina a kontrakce byli čím dál silnější a nyní už po 2 minutách.dorazili jsme k našim,sbalila jsem kameru a ve dveřích se opírala o futra,abych se nepokácela:o)moje máma měla slzy v očích a táta zase smrt.řela jsem mámě at mi dá ještě sebou alespon 2 housky na sál,že tam budu ít hlad a kdo ví jak dlouho to bude trvat.no to jsemneměla říkat,protože mamka se svojí pečlivostí vběhla dokuchyně a horečně se mne vyptávala co na tu housku chci,salám,sýr,jestli nechci tohle,nebo tamto…no měla jsem dost.nakonec jsem s díky popadla manžela a suchou housku a řekla že pokud mne chtějí odrodit sami,tak at mne ještě chvilku zdržují.dojeli jsme konečně do porodnice a to už bylo 23.15h a to už šlo rychle.dali mne na sál,na pásy,pak přišla PA která mne prohmátla při čemž mi úplně prasknul plodový vak a pode mnou bylo spooooooousta vody:o))), a že jsem otevřená na 4cm a že to bude co nevidět.zatím mne poslala do sprchy a dala mi klystýr.asi za 20min přišla znova,že se jde na pásy. To už byli stahy po minutě.pak přišla zas a že jsem už otevřená na 10cm a hlavička vstupuje do porodních cest.ještě odběhla s tím že na vedlejším sále už se taky začíná rodit a že t stihne a hned bude u mne,že mám zatím jen dýchat a netlačit.ale těžko netlačit,když máte nutkání…zůstala tam semnou jen sestřička…říkám jí,že už mám potřebu tlačit.ona se na mne podívala a viděla že to asi jinak nepůjde,tak mi řekla at začnu tlačit,tak jsem začala,pak ale řekla at s tím ještě chvilku počkám,tak jsem stáhla stehna vší silo,abych nemusela tlačit a chytla jsem se za spodek a to už jsem cítila hlavičku malého ve své dlani,zavolala jsem,že cítím hlavičku,ta setra přiběhla,viděla žalostně se na mne podívala,rozhlédla se a když jí došlo že je tam opravdu sama tak mi řekla,at teda zatlačím,zatlačila jsem jednou,dvakrát,třikrát,pak malého musela otočit,protože se mu samotnému nechtělo,což bylo dost nepříjemné točit mi ho v pánvi,(docela to zabolelo) a pak už vykoukla ramínka a já zatlačila naposledy a malý byl na světě.V tom okamžiku přiběhla dr a druhá sestra a PA která teda viděla,že jsme to tak nějak stihli,nestihli:o)))jedna mi malého ukázala hned jak ho vytáhla ještě byl celý od mázku,směla jsem si na něj sáhnout,bylo to nádherné—na doktorku,která mne měla původně rodit zbyl jen porod placenty..:o))) smála se a říkala že to nějak nestihla a že jsem to zvládla na jedničku:o)))pak už jsem jen dostala malého na ruce a spolu s manželem jsme vychutnávali první společné chvíle štěstí:o))dr mne ještě musela zašít,kvůli tomu,že se malý nechtěl otočit,tak mi musela udělat malý nástřih hráze,ale jen 1,5cm,takže jsem z toho vyšla jen se třemi stehy které se za 14 dnů vstřebali a dnes už ani nevím,že jsem rodila:o))) tak to je můj příběh z porodů:o)))

hlavinka
11. pro 2008

Phoebe: dekujeme za prispevky, hezke. Tak hodne stesti a zdravi Tobe i Tvym detem 🙂

Holky, mam dotaz - kdyz se otvirate, rozsiruje se ta panev, je to nejak citit? Jasne, mate kontrakce a ty boli, ale boli i tohle otvirani pavne, potazmo pochvy?
A jak moc boli samotny pruchod mimca uz dolejskem? Je to pres ty bolesti kontrakci nejak citit? Nebo je to citit vic nez kontrakce?
Dekuju. 🙂

larakroft
11. pro 2008

hlavi, mně osobně bolelo za celý porod jediné, a to když ten nejširší obvod hlavičky prolejzal z pochvy ven, jinak celej postup miminka nijak zvláš'´t cítit (bolestivě) nebyl. A i to byly asi jen 2 vteřiny a na stupnici bolesti bych to zařadila asi...nevim...třeba předevčírem jsem zi blbě zlomila nehet, trochu do živýho...tak jak jsem ho (blbec) dotrhávala, tak asi tak podobně 😅 (já vim, jsem ta "klikařka" s nebolestivým porodem, holt)

phoebe003
11. pro 2008

hlavinka.děkuju za přáníčko 😵 já jsem u první dceři průchod hlavičky ani necítila.měla obvod jen 32cm,cítila jsem jen ramínka a to jako tlak,než jako bolest,u adámka byl průchod hlavičky nepříjemný (obvod 34cm) ale ne bolestivý,a spíš to bylo proto,že jsem měla stažená stehna abych netlačila a potom bylo "bolestivé" otáčení ramínek v pánvi,on se nechtěl otočit sám,tak ho setřička musela otočit silou a to zabolelo(jinak se mimi otočí samo),ale samotné roztahování pánve necítíš:o)když ti vstupuje hlavička do porodních cest,tak necíšíš přímo bolest,ale tlak:o)máš pocit,že se "pokakáš" bolestivé mi přišly jen stahy...každopádně ti přeju aby jsi měla porod rychlý a pokud možno "bezbolestný" a hlavně ti přeju krásnou zdravou holčičku:o)

paolin
11. pro 2008

hlavinka, u me to bylo docela husty. chvili jsem kvuli te bolesti odmitala dal tlacit 😒 ale jak pisou holky, byla to fakt chvilka. u obou porodu jsem tedy zadny extra tlak na konecnik necitila a ani otaceni nebo tlak mimca. az na ten prochod hlavicky ven 😉

luciauk
11. pro 2008

hlavinka, tak to je veľmi rôzne,niekto to prirovná k zlomenému nechtu 😀 niekto k odchodu na druhý svet 😒
ja som cítila hlavne tie tlaky v dolnej časti,na konečník. panva sa ti rozťahovala celé tehotenstvo, to buď cítiš, alebo nie. ja som si to pri prvých dvoch tehotenstvách ani nevšimla a pri treťom som preplakala celé noci.
a tak to bolo aj pri pôrodoch. tie prvé dva boli skoro rovnaké. velmi to bolelo, ale dalo sa. pri treťom, obvod hlavičky 37cm 😖 to bolo horšie. hlavička sa zasekla, keď konečne vyšla, tak nešli ramienka, nasledovalo otáčanie a odmotávanie pupočníka a to všetko bolo neskutočne dlhá záležitosť, asi 5 min. a samotné tlačenie 40 min. predchádzajúce pôrody som celú 3 DP zvládla za 10 min 🙂 no tak ti prajem,aby si mala pôrod ako larakroft 😉

marselina
11. pro 2008

druhý porod docela pohoda,odtekla voda,pak jsme čekali na častější kontrakce,za 10min 1,jsme začali tlačit (stačilo pouze 3x) a v 1h a 3minutky byl malej na světě 😀

lenkabu
11. pro 2008

marselina:já jsem si říkala že tě tu nějak nevídám a ty jsi rodila 😀 Gratuluju 🙂 Pomohl ten nápoj na vyvolání porodu?

mirjanka
11. pro 2008

Hlavinka - mě vytlačovací fáze ani tak nevadila, nepřipadala mi bolestivá jako kontrakce před tím...je pravda, že jsem rodila bez nástřihu a když procházela hlavička, bylo to trochu nepříjemné...ale oproti kontrakcím snesitelnější
Marselina - gratuluji

marselina
11. pro 2008

lenkabu:ano ano,nápoj pomohl,v 16h jsem ho vypila a ve 20h mi praskla plodovka,porod byl fakt rychlý.

lenkabu
11. pro 2008

hlavinka:průchod miminka mně nebolel ani trochu 😉

marselina:tak to je super nápoj,budu si ho pamatovat kdybych náhodou příště přenášela 🙂

hlavinka
11. pro 2008

Holky, moc vam dekuju za upresneni, jak to vlastne pri tom samotnem pruchodu je.

Phoebe: dekuju za pranicko. Vsak mne se za tehu zdaly asi 3 sny o porodu a ani jednou to nebolelo 😀 Tak verim, ze to bude tak super, jako ve snech (ver a vira Tva te uzdravi 😀 )

No, mne boli kycle, stydka kost asi uz dva mesice, takze si myslim, ze jsem docela rozsirena. Ale fakticky nechapu, jak se z 0cm muzeme otevrit na 10 cm. Priroda, wow! 😲

liaah
12. pro 2008

tak konecne somm si nasla chvilku na opis svojho druheho porodu 😵 😵 😵 😵 Termin som mala jeden 22.11, druhy 23.11. no a kedze moj muzik odchadzal 29.11 na sluzobku, tak bolo nutne aby som porodila do 28.11, lebo som ho chcela mat pri porode.S dokym som sa dohodla ze dojdem vo stvrtok 27.11 na prijem a nieco poriesime. Rano som teda docupitala cela nazhavena, pozrela ma dr. najprv mala problem najst krcok 😀 😀 😀 potom zavelila ze som zatvorena este, comu som dost dobre nechapala, a hned som sa ohradila, ze neni mozne, ved uz mesiac som otvorena 😠 tak potom povedala ze vlastne hej, ze som na 1cm otv. a krcok ma este 1cm, a ze ked bude volno na porodnici, tak ma poslu na ten oxitocinovy test, s tym ze to mozno rozbehne porod 😠 to uz som sa videla ze tam stvrdnem... Potom dosiel doky, ze aj on ma pozrie, tak som mu povedala aky nalez bol 20minut predtym, a on ze nevadi, ze ma skontroluje.... Tak ma kukol a ostal vyvaleny, ze jaky 1cm, ze to je na dobre 2-3, ze kebyze mi pusti vodu, ze porodim... 😲 😲 😲 som ostala cumet, jak sova, ze cooo, za 20 minut som sa tak otvorila??? 😲 😲 😲 no nic, bola som este na uzv. a ekg atd atd, no a potom dosiel za mnou ze vecer o desiatej mi daju cipok do krcku na zjemnenie porodnych ciest a ked to nevyvola porod, ze rano mi pusti vodu 😉 😉 😉 tak som bola kludnejsia. Do vecera som behala po schodoch este, , ze ved nech to urychlim 😀 😀 😀 no o desiatej si cupitam na ten cipok, baby na chodbe, niektore uz mali tych cipkov v sebe asi 4-5, hehe, tak ma uzemnovali, ze nech si nerobim nadeje, ze to mozno vobec nezabere 😠 tak ma uz zas chytala depka, jak svina 🙄 🙄 🙄 no a dokyna ktora mi zavadzala cipok, tak hovori ze no najlepsi nalez z tych 5 bab, ktorym nam to zavadzala 😉 😉 😉 toz som sa uz potesila, no a dosla som na izbu, kazali mi hodinu lezat a nic nerobit no po 5 minutach take supy kontrakcie, ze uz som bola cervena, pritom som mala zimnicu jak prasa, no hrozne pocity, po hodke ma supli na monitor, tam uz pravidelne kontrakcie, som mala co robit, aby som ich rozdychala veru, fuj, no a potom ma kukla dokyna zase, to uz som mala problem sa doplazit na vysetrovnu 😀 😀 😀 jake haluzne silne boli kotrakcie... no a uz som bola na 5cm, tak ze sup na porodnicu, vsetkym som hned kricala ze mam zaplatenu epi a ze ju chcem hned, no nemali nejak snahu, ani sestricky, vobec, mali v pazi, kua, no a dostala som klistir, zazitok jak mraky predychavat na hajzliku, pocity teda ze hrozne. Cestou z piateho na porodnicu som rychlo volala muzovi, nech okamzite dojde, ze uz rodim, no po klistire sme sa stretli na chodbe, dosiel chvalabohu rychlo, dali nas na box.Dokyna ma pozrela a ze super, do hodky porodim, tak som sa potesila, aj ked som mala nervy ze zase bez epi 😠 😠 😠 😠 hlavne ze som sa trepala na prednasku, platila to a aj tak som ju nedostala, no nestihali teraz.... napichli mi oxitocin, hnusne kontrakcie zacali po pol minute, nestihala som sa ani vydychat, jak nahusto chodili, sakris a zrazu ze tlaky , tak som volala Mirku ze uz citim tlaky dosla kukla ma a povedala co a ako mam tlacit a na jednu kontrakciu na dve zatlacenia bola Melisska vonku z bruska 😵 😵 😵 😵 😵 bez nastrihu, par trhliniek som mala, ale uz par hodin po porode som sedela obkrocmo na posteli, vobec nic mi nebolo, skratka usper porod, velmi bolel, ale bol taky rychly ze som sa nestihla zbadat, ved od toho cipku za 2,5 hodiny bola mala na svete, takze brutalna rychlovka 😀 😀 keby mi niekto predpovedal taky porod tak mu zatukam na celo, ci mu sisi, lebo pri prvej som sa natrapila 17 hodina a nastrih desne bolel a toto bolo labuzo 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵

ktore mate pred porodom velmi odporucam doktorku Dubcakovu, je to anjel 😵 😵 😵 a velmi drzim palce, aby ste mali podobne porody bez komplikacii ako som mala ja 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵

liaah
12. pro 2008

no a vlastne Melisska sa narodila 28.11.2008 o 0:40 😀 😀 😀 😀 😀

andy21
12. pro 2008

Která pravidla porušuje: | Zruš V pátek 5.12. přišel domu jenda a já byla na něj pěkně protivná, že budu těhu do smrti, budu přenášet, že mě vše bolí...no prpstě protivná kňoura Nicméně večer jsme si v posteli zalaškovali a já šla na WC a dost krvácela, tak si říkám, že mi tam asi něco podráždil a že jdu spát.Bylo půl 11.V půl 12 mě vzbudila bolest břicha a tlak do zadku.Šla jsem na WC a byl to teda Saigon A šla si lehnout a buch další bolest, já si řikala, se.u na vás, paroubci, já do porodky nepojedum, okud neuvidim hlavu, neboi tam zas budu trapčit zbytečně.
Ale bolest byla častějc.Vždy začal bolet podbřišek, ztvrdlo břicho a tlak do zadku nakonec.Bolesti byly po 7, pak po 5 a najednou po 3 a já si říkala ku.va to je asi ono, tak jsem vzbudila Jendu v před 1 jsme vyrazili.Na příjmu moje známá PA , strašně sympatická, že jako jestli už fakt jdu na to, tak já že jo.Monitor byly kontra po 3, některé a ke stovce, jiné jen 70-80, pak mě vyštřetřila, já na 3 prsty, a že jako teda dnes budu rodit a že půjdem do boxu.Jendu poslala převlíct a mě dala klystír.Měla jsem ho držet 5-10 minutm takk jsem se hecla na 8,ale při kontra to bylk mazec.No a šla jsem tak 3 krát na WC.Po Klystíru se bolesti rozjeli fest Jsme vždy funěla, opřela se o postel a J.mi masíroval kříž,já ne něj Jendu přitlač, no mazec.V půl ´přišla PA a já byla otevřená pořád na 3, tak mi říkala, ať chodim, skáču na míči a sprchuju se, jsem teda dělala, bolesti pořád po třech.přišla v půl 4 že mrknem a dyžtak rupnem vodu,krásný, jste na 5, já byla tak štastná, vypustil bazének a říkala mi, teď začnou bolesti, že si budete myslet, že vám to utrhne prdel
Byla mladá a milá a fakt vpohodě a tak omluvně, že mě musí dát na monitor, to bylo nejhorší, ležet v těch bolestech,ve 4.55 jsem začla řvát na jendu, ať jí zavolá, že já chci tlačit, přilítla a já byla na 8, tak hned začal shon, přiběhla další PA a přidali k posteli ty nohy nahoru a mrkla na mě, a že ještě jednu kontra si prodýchám a jdem na to.Já si řikala, doprdele to je mazec, je to tu
A začlo tlačení, tak krát při každý kontra, mezi kontra jsem funěla a J.mi dával kyslík a při kontra tlačil hlavu na krk a v tý době jsem byla fakt mimo svět, úplne jinej stav vědomí, strašně strašně jsem se snažila tlačit do zadku a PA že už vidí vlásky, ale hlavička zas zajela zpátky, najednou přilítl primář, který měl službu, v roušce a já se uklidnila, že jsem tak nějak v dobrých rukou, kdyby něco, tak poslední tlačení a budete ji mít venju, jsem se do toho opřela, 2 PA mi tlačily na břicho a cítím, že mě nastřihl,ale nebolelo to a najednou cítím jak tam mám hlavičku a něco kluzkýho ze mě vyjelo
Primář začal vyjeveně, že měla abnormální rotaci a narodila se obličejemnahoru.Proto mi nešla vytlačit, je to těžší.
přestřihl šnůru a da mi ji na břicho a mě vytryskly slzy.pak ji vzali a J.šel s nima a já čekala na stah, pak jsem jednou zatlačila jen tak málo a placenta venku, jsem si ji nechala ukázat, to je teda trochu hnus
A začal mě šít, to tak jako tahalo a ke konci už boelo, ale to už přišel Jenda s Máli a já měla oči a myšlenky jen pro ně. Všichni mě začali chválit, že tak krásný porod by měl být každý, ani jednou jsem neřvalam jen vší silou tlačila....primář mě stiskl ruku, že prej díky za spolupráci a za 2 roky mě chce zas vidět

Pak nás nechali 2 hodiny s Máli samotné, ty pocity euforie a absolutního štěstí nejdou popsat, musí se zažít a já věděla, že i kdyby to bolelo 2 krát víc, stálo to za´to, střídavě jsem se smála a brečela a měla jsem strašnej hlad a žízeň.

Musím taky říct to samý co Jumík, nemít tam Jendu, je to daleko horší, věděla jsem, že je vedle mě a že mi pomáha a jak jsme tam pak byli ty 2 hodiny jen my tři, uvědomila jsem si ,že předtím byl náš vztah tak nějak neúplnej a teď že je to dokonalý
Málinka na nás koukala a mlaskala pusinkou a já si říkám asi po 10 min, zkusim přiložit, třeba chce pít a malá se hned přisála a dudlala a já už zase bulela, pak jsem zkusila i z druhýho prsu a to taky šlo, takže když přišla PA, že zkusíme přiložit, mohla jsem jí to hrdě oznámit a byla docela vyjevená z toho, že prej teda na prvorodičku dobrý.Já jí děkovala, a ona mi taky, že to byl super porod a prý nebýt tý rotace vytlačím ji sama a možná bez nástřihu.

Pak nás odvedli na šestinedělí, kde teda to bylo celou dobu taky super, strašně milý setry, říkaly nám kočky a děvčátka a se vším pomáhaly a radily

Málinka byla první den po pordodu neklidná, ale od tý doby jen dudlá a spinká a chvíli kouká, je to miláček.

Já v porodnici skoro musela furt na ní koukat a říkala jsem si, jakej to je zázrak a že je fakt naše a že je nádherná a tak.

Tak asi tak, euforie mi pořád trvá, je to fakt krásnej pocit,nejhezčí v životě.

Na porod taky nikdy nezapomenu,bylo to to nejtěžší a nejvíc bolavý za celej můj život, ale s nejkrásnějším koncem

andy21
12. pro 2008

Jé to je dýlka snad nebude nudit 😅

liaah
12. pro 2008

andy21 kraaasny opis 😵 😵 😵

Ja som pri prvom porode tu euforiu nezazila, lebo som bola total mimo, tesila som sa z Vanessky, ale teraz to bolo uz uplne ine, vychutnala som si ten porod do detailov, a neskutocne som sa tesila ked som zbadala Melissku, ze je pri nas, mojho uzasneho muza, ktory mi bol uzasnou oporou, ja neviem ako by som bez neho tie porody zvladla, velmi si chvalim ze tam bol, a on je tiez hrdy ze to absolvoval so mnou a hned si videl obe princeznicky 😵 😵 😵 tesi sa z oboch 😵 😵 😵 A pri tomto porode som zazila to co kazdy opisuje, ze ked vam ukazu babo, hned su bolesti prec, no a presne tak to bolo, akonahle som zbadala Melissu uz bolo po bolestiach 😀 😀 😀 😀 😀

Deti su to najdrahsie co v zivote mame 😵 😵 😵 a by som za vsetky poklady sveta nedala tie nase dve slniecka. A tym ze sme teraz este v nemocke (melisska ma tu vrodenu hyportyreozu - nefunguje jej stitna zlaza) tak si ovela viac uvedomujem ake je stastie prchave, a velmi velmi velmi sa tesim ze uz ideme domkov a budeme v poriadku, a jedno viem, budem si viac vazit zdravie a to, ze som so svojimi milovanymi doma a v pohodke 😵 😵 😵 niekedy v tom zhone zabudame mysliet na to co je naozaj podstatne 😵 😵 😵 Ja uz viem ze nic nie je dolezitejsie ako moja zdrava rodina 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵

luciauk
12. pro 2008

liaah, krásne si to napísala. a pripájam sa, že ani ja som si neužila prvý pôrod tak, ako ten druhý a pri treťom som precítila a všímala si každý detail. lebo som si uvedomovala aj to, že je to pravdepodobne posledný raz, čo niečo také prežívam. pri prvom pôrode som manžela nemala a je to rozdiel. tá psychická podpora a blízkosť je nenahraditeľná.
a máš pravdu aj v tom, že popri každodenných starostiach v práci, domácnosti a všetkom, si človek niekedy neuvedomuje, aký má vlastne bezstarostný život, keď sú deti zdravé. 😉 a to nie sú frázy 🙂

liaah
12. pro 2008

luci 😵 😵 😵 ja som ola hotova a uplne mimo ked nam olali ze hned mame dojst na hospitalizaciu ☹ ☹ ☹ ☹ ☹ ☹ ☹ ☹ ☹ velmi som si zelala sa zobudet z toho sna ☹ ☹ ☹ ☹ a teraz si azim ze nemame nic horsie 😉 myslim uprimne kazde slovo zo svojich prispevkov, nic nie je tak dolezite ao zdravie 😉 😉 😉 😉 😉

andy21
13. pro 2008

liaah tvůj porod teda suprovej 😵 😵 😵 mě ty popisy dojímaj 😅 se mi to vždycky vrátí 🙂 přej mellisce hodně zdraví a aby to sní bylo vše co nej...jinka tvé holky jsou moc krásné 🙂

digysa
13. pro 2008

Zdravie, zdrava rodina, zdrave deti....bez zdravia ani tie peniaze nebudu, vsak ano????

Tiez som rada, ze mam zdrave deti, ale ja mam pravy opak s tymi porodmi. Prvy si velmi dobre pamatam, lebo trval dlho a druhy bol taky kratky, ze s manzelom sme sa pytali jeden druheho...."a to je vsetko?" Uz ju tu mame? Ved sme sa nestacili ani usalasit v nemocnici 😉 Ale to iba preto, lebo pri prvom som si nezelala epiduralku ( pri poslednych 2 hodinach moj muz zavelil, aby mi ju pichli, lebo sa nemohol na mna pozerat)...
A pri druhom porode sme este nelezali na posteli a uz som vsetkych nahanali, aby zavolali anesteziologa na epiduralku...

Pri synovi som pistala, kricala, plakala, trhala si vlasy....
Pri dcere sme sa s lekarkou bavili o politike a pozerala som telku.... 😎

samicka
16. pro 2008

TP jsme měli 19.12.2008
tajně jsem si přála,abychom na Vánoce byli už všichni spolu doma a moc se mi líbilo datum 12.12. Dne 11.12. jsem měla kontrolu v porodnici a monitor. 4 dny před kontrolou mi začala odcházet hlenová zátka a v den kontroly jí odešel opravdový kus. Mudra mi řekla, že se to kráásně chytsá, že jsem už na 2 prsty a se šibalským úsměvem dodala, že to tam dole trošku pozlobíme...a udělala Hamiltona, přičemž jsem jí hned řekla, že "dneska nééé, manžel jel do Prahy a vrátí se až zítra!". Odhad na UTZ byl 3200g a že to nebude žádný obřík. Měla jsme v plánu zajet do práce vyklidit kancelář konečně a odevzdat klíče,ale vrátila se mi kámoška po dlouhé době a chtěly jsme se vidět, tak jsem jela autem do Ikea, kde jsme měly sraz. Docela mě začalo pobolívat břicho. V Ikea jsem si ještě nakoupila vánoční svíčky a podložku na přebalovák a když jsem se došourala k autu, bylo po 16h a já se rozhodla, že už nikam nejedu, jen na poštu a domů. Na poště byla fronta jako blázen a já měla bolesti a když se mi nepodařilo poslat balík na Nový Zéland po 25min ve frontě, prže se na poště nedá platit kartou ☹, tak jsem tam přes zuby procedila něco jakože "sakra, já tady snad porodím"....a šla jsem pryč. Doma jsem si lehla a odpočívala. Začala jsem si ze srandy zapisovat časy, kdy bolesti přicházely a divila jsem se, že chodí pravidelně co 6min.... Manželovi v Praze právě začnala veledůležitá akce s klienty a já začala trochu být jako na trní, že co když se něco děje a on to prošvihne. nechtěla jsem ho odvolat z akce zbytečně nebo brzy...ale nebylo mi nic moc a chtěla jsem ho mít u sebe. Volala jsem tchýni, že se asi něco děje a pro zichr, jestli by mě odvezli , tak že jo. Taky jsem cinkla na sousedku, která když mě viděla prodýchávat kontra, tak vyděšeně houkla "ty rodíšš??"🙂 a že teda je doma a taky jsou ready mě odvézt do porodky, která je jen asi 1km od našeho domu. Dala jsem jí klíče od bytu, že si jdu napustit vanu na radu PA a kdybych nemohla vylézt, budu volat 🙂. Ve vaně se kontra zrychlily na 4min....bylo mi ouzko, že je MM v Praze a že mu bude trvat minimálně 2,5h než sedne do auta a dorazí a kdo ví, jestli bude D1 v pohodě...byli jsme v kontaktu, co 15min mi psal, jak mi je a že by teoreticky už mohl vyrazit, že nejdůležitější část programu je za ním. Tak jsem neváhala a řekla, ať sedne a okamžitě jede...vylezla jsem z vany a mezi kontra jsem dobalovala tašku a oblíkala se. Ještě jsem si rychle vyfotila na pamatku těhu knížku, páč jsem věděla, že mi ji seberou.
Před 21h jsem zavelela sousedům, že teda jedem. Hodili mě na příjem porodního sálu a čekali na ortel. Na vyšetření jsem byla na 3 prsty a na monitoru běhaly pěkné kopečky..."tak paní, tady máte košili, vemte si přezůvky, jste přijata k porodu"...wow...neuveřitelné. PA si prošla můj porodní plán a konstatovala, že tam nemám nic úplně extra a že to zvládnem. Jediný volný porodní box byl oranžový a ten jsem si moc přála, páč jsem na něj dostala tip od jedné PA. Tak mě to strašně nadchlo a potěšilo. Pokoj krásný, prostorný. PA mi pustila kazeták a že donese čaj a já si vybalila pár nezbytností. Domluvily jsme se na klystýru...já se jen bála, aby to moc neuspíšil, MM byl teprve na půli cesty z Prahy, pršelo a nemohl jet moc rychle. Klystýr byl teda šílenej 🙂,ale určitě jsem za něj byla moc ráda. Když jsem s ním byla u konce, dorazil na pokoj MM....super. v ten moment jsem si nepřála nic jiného, než abych po teplé sprše slyšela pozitivní zprávy o tom, že se porod pohnul...a POHNUL! Pa mě vyšetřila a říká "super, krááásně nám to postupuje, už jste na 8 prstů". Tak teď se snažte chodit, když přijde kontra, hezky nožky od sebe, at má mimi prostor sestupovat a kdyby něco zazvonte." MM jen koukal, nechtěla jsem ,aby na mě šahal nebo cokoliv, když přišla kontra, nemohla jsem mluvit 🙂. On to meril a chodilo to už po minutách...kolem 23h jsem začala mít pocit tlaku na zadek...zazvonil, PA došla a vyšetřila a řekla, že se to hýbe, ať zkusím zatlačit...a že super, že hlavička se posunuje, že jdeme na věc. Donesla porodní stoličku (byla jsem v tu chvíli happy, představa, že lezu na stůl ležet mě vůbec nepřišla vhodná). MM si sednul dozadu, já před něj a opřela jsem se o něj. Pa nachystala vše k akci, dřepla si ke mě a cinkla na zvonek a přišla mudra a dětská sestra,které teda jen stály u dveří a přihlížely...PA mi začala dávat jasné a skvělé instrukce (nádech tlačímeee, výdech a zatlačímeee, stačí, ještě trochu a povzbuzovala mě, že hlavička už je skoro venku....lup a hlavička venku...teď zatlačíme na ramínko...áááá miminečko vyklouzlo). juj, krásný pocit úlevy....dostala jsem rybičku na hrudník, slizoučký brouček byl jako pěna, jen koukal 🙂. Taťka ačkoliv nechtěl původně stříhat pupečnk, tak střihnul a šel koukat na ošetřování a já jsem 1x zatlačila a placenta byla venku. Pak mě přesunuli do lehu na gyn. křeslo a šlo se na revizi poranění. Vzhledem k tomu, že jsem investovala a koupila si EPI-NO a cvičila jsem a den před porodem jsem se dostala na obvod 27,5cm, neměla jsem nástřih, pouze jsem se trochu natrhla a mám 2 vnitřní stehy. Takže musím říct, že super. Ale i tak ty 2 stehy teda stály za to...☹, chuděry holky, co jsou pošité hodně....Pak MM šel s malým Dominičkem a setrou na vážení a měření (48cm, 3050g) a pak jsme přikládali k prsu a kochali se.

Můj porod byl porod snů...kdybych si ho mohla přát, určitě bych byla skormnější, ale jsem šťastná, že to proběhlo až tak krásně. příjem ve 21h na 3 prsty a porod ve 23.30h, bez nástřihu. Prostě paráda.
PA a pak i celý komplet personál na novorozeneckém a šestinedělí v porodnici Obilní trh, Brno byl na jedničku s hvězdičkpu, prostě neuvěřitelně, všechno parádní. moc jim děkuji a taky manželovi, že to stihnul a mohl být u porodu s náma, moc mi jeho přítomnost pomohla.

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru