Jaký byl porod

Ahojky holky,

taky se přidám stím jaký jsem měla porod...

Štědrý večer jsem ještě strávila doma,což mi vyšlo a přesně na termín 25.12. v 00:00 hod.jsem se vzbudila a zjistila jsem,že mi odtéká plodovka,ale po troškách,tak jsem vyčkávala,žádný bolesti jsem neměla.Ve 2 hod.ráno ze mě valila už hodně tak jsme se vydali do porodnice,mám ji naštěstí 5 minut od baráku.Dojeli jsme,prohlídli mě,nasadili antibiotika kvůli infekci a řekli že na porod to ještě nevypadá,že se bude čekat a bud se to rozjede nebo mi to za 24 hodin vyvolají.Tak jsem si říkala,ach jo,tak jsem si to nepředstavovala...bolesti žádné,tak jsem šla spát..Dopoledne stále nic,až v 16 hodin mi začlo pobolívat v podbříšku(komtrkace) po 5 minutách,tak mě prohlédli a řekli,že jsem otevřená na 3cm,poslali mě s přítelem do porodního boxu,dali klystýr.Za dvě hodky jsem byla otevřená na 9 cm a šlo se tlačit..tlačila jsem hodinu a v 19:01 hod.byla malá Klárinka na světě.Byl to ten nejkrásnjěší zážitek.Musím říct že na prvorodičku to u mě prohledlo super,jen 3 hodky bolestí..paráda...všem přeju pohodovej porod jaký jsem měla já....
Být mámou je to nejkrásnější co mě v životě mohlo potkat.

A pila jsem maliník a jedla homeopatika na dobré hojení po porodu...

Měla jsem jen 3 venkovní stehy a ani jsem necítila že mě šijí...takže když to shrnu tak super porod...a tak jsem se hrozně bála...

Ahojte maminky....Já měla porod taky docela dobrý....Museli mi ho vyvolávat...Kontrakce jsem měla už od půl šesté od rána...Otevřená jsem byla 14 dní před porodem akorát ta plodová voda nechtěa prasknout...Doktor mi vodu praskl 12 odpoledne a malá se narodila ve 12.30...to už potom šlo rychle....Bolesti se dají vydržet....Vždycky to jednou musí skončit a myslím si že ženy to zvládnou proto taky rodíme mi a ne chlapy... 😀

mracku a prenasela jsi? Nebo vyvolavali kuli otevreni-kontrakcim? Jak moc jsi byla uz otevrena a vis jaky si mela CS?

Ahojte,

takze moj porod zacal s prehankami na WC. Zobudila som sa o 5 hod rano, ze musim na WC. Potom som si isla lahnut, po 10 minutach znovu. Takto sa to zopakovalo 3 krat, ked mi zacalo dochadzat, ze to nebude len tak. Tak som si dala sprchu, bolesti trosku zosilneli, ale nic strasne. Sedela som v obyvke do 8 hod rano a citala Harryho Pottera 7. Asi o 9:30 hod, sme dorazili do porodnice. Povodne som si myslela, ze doma budem dlhsie, ale po jednej stavnatej kontrakcii, som zavelila odchod. Asi hodinku som bola na monitore. Vedla vo vzdycharni bola taka pani, ktorej vyvolavali porod. A ta tak jacala, ze ma dokonale zdeptala, pozerala som cela bleda na doktora. Prave mi zacalo dochadzat ake to asi bude. Este stastie, ze som mala zaplatenu epi. O 11 hod mi ju pichli, to som sa prechadzala, kecala s mojim sprievodom, s doktorom, nastavovala fotak, chodila na WC. Ale ten koniec bol katastrofa. Maleho som zacala vytlacat o 13:45 hod, ale mal kratku pupocnu snuru, takze sa nevedel pretlacit von. Mohla som tlacit ako som chcela. Vzdt sa posunul o kusok a potom sa vratil na spat. Ako jojo. Tak nabehli dvaja doktori, obaj mi tlacili brucho. Teda taky tlak v hlave som v zivote nezazila. Za 15 minut bol na svete. Ale to do mna doktor vrazil celu ruku, aby ho dostal von. Aj ked som bola nastrihnuta, aj tak ma natrhol. Dva tyzdne som si nesadla a asi mesiac som nemohla poriadne chodit. To natrhnutie bolo velke. Mala som vsade napisane velke sitie, dali mi injekcie proti bolesti/ked som este nemala mlieko/ Ale som rada,ze maly je ok, zdravy.
Inka som porod mala v pohode az na ten koniec.

ahojte baby,,
ja som pred mesiacom rodila svoju druhu dcerku a poviem vam, ze krajsie to ani nemohlo byt..
uz mesiac pred terminom som bola otvorena najprv na dva, potom na 4, 5 a v den poslednej kontroly na 7 cm,,
kontrakcie nikde, bolo mi veselo, len dr ma uz nahanala, nech idem na prijem, tak mi priatel bezal pre tasku, presla som vsetkymi procedurami..dali mi infuziu, aby mi vyvolali kontrakcie a prepichli mi plodocu vodu a o hodinu a pol bola mala na svete, ani ma nenastrihli, sice to bolelo, ale to bol pravy porod, sama som si ju vytlacila, neuveritelny pocit. 🙂
pri prvej dcerke ma nastrihli a tak rychlo ju zo mna vytisli, ze som si ani nestihla uvedomit, ze rodim,,, samozrejme nehovorim o kontrakcia, tie som si uvedomovala az moc, ale ten pocit, ako sa dietatko pomalicky posuva a citite hlavicku..no poviem vam, do smrti na to nezabudnem...zakazala by som nastrih, neviem preco sa to pausalne robi, akoby to muselo tak byt, pritom som pocula a citala, ze ked sa hradza natrhne samovolne, hoji sa to minimalne tak ako ked nastrihnu,, 😒
babam, ktore este nerodili drzim vsetky prsteky, nech si porod vychutnaju, ved to hrozne nebude trvat vecne a kvoli tomu krasnemu babatku sa oplati vydrzat 🙂

Ahojte!!

Nemate nahodou predat mi niekto YAL GEL??? Teda, ak ste ho nahodou nestihli vyuzit ... bojim sa, ze ani ja by som ho nestihla 😅 ... a preto by som ho chcela kupit takto spod ruky, ale este plny ... chichi 😉 Ak ste ochotne predat mi ho za cca 100,- tak mi napiste prosim internu postu... Dakujem 😵

Ahojky Babaro....Vůbec jsem nepřenášela....Porod mi vyvolávali na můj druhý termín porodu....Otevřená jsem byla už úplně takže bylo o bolest méně....Museli mi ho vyvolat protože už jsem měla problémy s vysokým tlakem....Zavřeli mě 7 dní před porodem do nemocnice a bylo to hrůza...Navíc jsem v těhotenství přibrala jen 5 kilo a bříško jsem měla strašně veliké takže i proto mi ho vyvolávali....Bůhví kdy bych porodila normální cestou samo o sobě....Jsem ráda že to bylo takhle moc jsme se těšili.... 😀

ahoj holky, nemáte některá zkušenost s porodem koncem pánevním normálně vaginální cestou??

Ahoj pupkajda,ja som Ninku rodila konvom panvovym a porod bol prirodzeny,kedze som prenasala,porod mi vyvolavali,tie kontrakvie,co prisli ma uplne odrovnali,pretoze prisli zrazu,vo velkej intenzite a prichadzali kazdych 20 sekund 😖 nebol cas ani predychat.Este ze som mala epidural 😉 porod od prvej kontrakcie trval 3 hodiny,takze celkom rychlo.Kedze mala bola zadockom,a asi by som ju nevedela vytlacit,pomahali mi tlakom na brucho,ale to ma vobec nebolelo,potom som uz citila ako ide von najprv zadockom .Samozrejme ze ma nastrihli,ale to sitie bolo dost bolestive aj pri epiduralke.Takze samotny porod bol uplne v pohode,len tie kontrakcie na zacietku a sitie.Ninka bola uplne v poriadku,mala Apgar 10-10-10 🙂

smisela no dakujem pekne, ja mam malu tiez dolu zadockom, ale ja pri tomto rodit klasicky necchem, dufam ze to pojde cisarakom

Pri mne sa tiez rozhodovalo ci normalne alebo cisarsky,ja som chcela prirodzene,ak by to neohrozilo dieta,navyse mala odhadom 3200 g a moje panvove kosti mali dobry rozmer,takze sa dalo pomyslat na prirodzeny porod.Neviem porovnat tento porod s inym,ale ako povedala moja doktorka,aj poloha koncom panvovym je fyziologicka poloha a samotny porod bol rychly ak porovnam ine prvorodicky,ktore porodily deti hlavickou napred 🙂 urcite obavy boli ale pri ktorom porode nie su,v kazdom pripade drzim palce,a nech ste obe zdrave 🙂

Tak i já jsem se konečně dočkala a porodila. O porodu jsem žádné zvláštní představy neměla. Počítala jsem tak nějak s čímkoliv, ale přiznám se, že s císařem jsem nepočítala ani v koutku duše. Bohužel člověk míní, život mění. Takže jestli pomohlo pití maliníku, jedení lněného semínka a masáž hráze, vám bude muset říct asi někdo jiný. Mě to bylo k prdu a jsem docela ráda, že jsem nakonec neinvestovala do Epi-na :o)
První kontrakce přišla z úterka na středu ve dvě hodiny ráno. Změřila jsem asi tři, zjistila, že jsou nepravidelné a usnula. Vzbudila jsem se s manželem do práce někdy v půl sedmý. Klidně bych ještě spala, ale už to nešlo. Věděla jsem, že už je to tady, ale byla to zatím brnkačka, ani jsem nedodýchávala, stahy byly stále nepravidelný, takže jsem manžu poslala v klidu do práce. Kdyby se něco změnilo, byl by do půl hoďky doma, při nejhorším by mě hodila do porodky švagrová. Kontrakce chodily v rozmezí 8-6 minut, ale na těch slavných 5 minut jsem se ne a ne dostat. Naložila jsem se do vany, pak si udělala snídani a zasedla ke koníkovi. S holkama mi to alespoň pěkně utíkalo. Někdy kolem poledne začaly kontrakce zesilovat, takže jsem od počítače vždycky vyskočila, prošla se, občas prodýchala silnější kontrakci. Zkoušela jsem si lehnout, protože jsem začínala být unavená, ale to nešlo. Hopsání na balonu mi taky nedělalo dobře. Zabírala vana a chůze. Ta asi nejvíc, takže jsem toho ten den po bytě nachodila hodně :o) V sedm dorazil z práce manžel. Kontra stále nepravidelný. Dala jsem na rady koníkářek maminek a kolem osmé jsme vyrazili na svižnější procházku. Kontrakce jsem venku prozpívávala. Poradila mi to moje fyzioterapeutka . Taky radila hekat jako při orgasmu, ale to se mi ve ztichlých ulicích opravdu nechtělo :o) Dorazili jsme domu, kontra byly pořád nepravidelný. Manža už by frčel, ale já jsem byla zaťatá. Nechtěla jsem, aby mě vrátili domu. Pořád jsem čekala na kontrakce po 5ti minutách, které budou trvat alespoň dvě hodiny. V deset jsem si napustila zase vanu. Manžel u mě seděl a měřil. Najednou přišly stahy po 2-3 minutách. Vydržela jsem ve vaně ještě asi půl hoďky a stále byly po 2-3 minutách. To mě trochu vyděsilo, takže jsme se dobalili, dala jsem manžovi ještě instrukce, co dovést do porodky a vyrazili jsme.
Do Motola jsme dorazili ve dvanáct v noci. Samo, že jsem měla pocit, že se porod zastavil. Kontrakce už jsme sice neměřily, ale rozhodně zeslábly. Takže jsem se začala smiřovat s tím, že jsme měli falešný výjezd. Vyzvedli jsme v kartotéce mojí složku a zazvonili na porodnické oddělení. Manžu usadili v čekárně a mě hned připíchli na monitor. Bylo tam asi 5 mediků a chtěli si hrozně povídat. Já byla vyjukaná a fakt na to neměla náladu. Ondrášek se bohužel rozhodl, že porod asi prospí, takže mi pořád hýbali s břichem a snažili se ho vzbudit. To se jim sice na chvilku podařilo, ale pak zase vytuhnul. Chudák toho měl za těch 22 hodit asi taky dost. Na monitoru jsem ležela hodinu. Pak přišel doktor, vyzval mě ať si odložím kalhotky a hupsnu na kozu. Opět na mě koukali 3 medici, ale což. Někde se to naučit musí. Doktor do mě hrábnul a sdělil mi, že jsem otevřená na 2 cm. Pomyslela jsem si, že to není žádná sláva po tak dlouhý době kontrakcí, ale rozhodli se, že mě přijmou a že jsem přijela akorát. Pak jsem ještě svolila, aby si mě prozkoumala jedna medička a šupajdila jsem do přípravny. Ještě před tím jsem vyfasovala nemocniční košili. Manža pořád čekal.
Na přípravně byla ještě jedna rodička. Už za sebou měla klystýr a lítala střídavě do sprchy a na záchod. Říkala jsem si, že mě asi čekají pěkný chvilky. Oholit jsem nepotřebovala, to jsem stihla doma. Aby ne, když jsem na to měla celý den :o) Sestra natočila vlažnou vodu, ale ještě před tím mi napíchla kanylu a dala vykapat antibiotika kvůli streptokokovi a dostala jsem pigáro do zadku na zajití branky. To trvalo asi 20 minut. Pak přišla a šlo se na klystýr. Poprosila jsem jí, aby mi natočila čerstvou vodu, protože tahle zatím vystydla a studenou jsem do břicha fakt nechtěla. Vpustili to do mě a dostala jsem instrukce, že co vydržím, co vydržím. Rozhodně neplatí 5 a více minut. Já to vydržela asi tak dvě :o) Zašla jsem si 2x na záchod a tím tahle akce hasla. Pak jsem si sprchovala břicho teplou vodou. Po 15 minutách chodila sestra a kontrolovala miminku srdeční akci. U Ondry se jí to nějak nedařilo. Pak za mnou dorazil manžel převlečený do nemocničného, chvilku jsme tam poseděli, udělali fotky v doktorských hábitech a dorazila sestra, že můžeme na porodní box.
Tam jsem si musela opět lehnout, což mě moc nepotěšilo, protože stahy vleže na zádech nejsou nic moc. Ale sestra mě navnadila, že mi teď natočí zase monitor a pokud bude v pohodě, tak pak budu moc chodit i do sprchy. Přišla doktorka a oznámila nám, že jsem otevřená na 5 cm. Zaradovala jsem se a říkala si, že půlku máme za sebou a že to půjde šup šup. Paní, co se mnou byla na přípravě měla těsně před tlačící akcí a já si naivně myslela, že to půjde taky takhle rychle. Jenže miminko mělo špatné srdeční ozvy. Při kontrakci mu tep klesal pod 40 a pořád spal. Tady už ztrácím pojem o čase. Píchly mi plodovku. To vůbec nebolí, ale kontrakce byly trochu intenzivnější. Prodýchávala jsem opakovaně stahy, které chodily po nějakých 2-3 minutách. Na monitor mi chodilo koukat hrozný kvantum lidí, ale nikam se to nehýbalo :o( Pak přišla doktorka, která ani nepozdravila, jen ucedila mezi zuby, že mi zavedou do dělohy sondu, která bude monitorovat, zda se dítě dobře okysličuje. Je to takový uzoučký dlouhý přístroj se zaváděcím aplikátorem. Jí se ale bohužel tu sondu nedařilo dostat, tam kam potřebovala, takže aplikátor odložila a jala se jí zavádět ručně. A tím začalo pravý peklo. Stahy byly oproti tomuhle procházka růžovým sadem. Neskutečně to bolelo. Měla jsem pocit, že mi protrhla dělohu i střeva a rejdí ve mně ostrou kudlou. Na stole jsem jí utíkala směrem nahoru a brečela bolestí. Po neskutečný době se jí podařilo sondu dostat, tam kam potřebovala. Přilepila mi jí mezi nohama a odešla. Nevím jak dlouho jsem tam pak takhle ležela, ale sonda se pohnula a přestala snímat signál, takže se všechno opakovalo ještě dvakrát. Mezi tím mě vždycky vyšetřili a sdělili, že jsem otevřená na 8 cm, ale to bylo všechno. Nevím, jestli tam Ondru díky zavádění sondy nezatlačila zpět nebo špatně fungovala děloha, ale vůbec nesestupoval do pánve. Už jsem měla všeho plný zuby. Poprosila jsem je o epidural, ale odmítli mi ho dát, protože by se porod přibrzdil a to vzhledem ke špatné srdeční akci miminka nebylo žádoucí. Prošlo mi jen něco na bolest. Bohužel mi ale praskla žíla, takže museli znovu zavádět kanylu. Žíly díky stresu a bolesti úplně zmizely, takže mě do levé ruky napichovala snad 10x. Když už to vypadalo, že je v žíle, tak při zavádění kanyly žíla praskla :o( Nakonec zkusili na 5x pravou ruku a konečně se jim to povedlo, takže jsem po půlhodině konečně dostala něco na bolest. Trochu to pomohlo a mezi stahy jsem usínala. Ale zkuste odpočívat, když máte co 2 minuty stah a musíte ho prodýchat. Ve finále jsem se ještě pozvracela. Jen tak tak, že to neschytal manžel.
V sedm ráno se vyměnila směna. Přišel se na mě podívat i sám primář. Byl moc milý. Ten první začal o tom, že to vypadá na císaře, ale že ještě zkusíme vydržet, jestli se to někam nepohne. Opět se tam vystřídalo spousta doktorů, koukli na mizerný monitor a zase odešli. Já sama už neměla sílu vůbec na nic a při představě, že budu muset třeba ještě tlačit, jsem začala panikařit. Když se zase ukázal doktor, poprosila jsem o ukončení. Ať mi prostě toho císaře udělají, že už nemůžu. Nikdo mi nic neslíbil. Byli jsme s manželem hotový. Nakonec vydrželi asi do osmi a pak to začalo lítat. Navlíkli mi stahovací punčocháče,píchli něco na zastavení stahů, po osmi hodinách zvedli z lůžka a za doprovodu manžela a PA jsem si došla, ani nevím jak, na operační sál. Tak mě hodili na bok. Koukala jsem na manžela, který byl za prosklenou stěnou. Napíchli mi páteř, o čemž vůbec nevím. Pak se mi do nohou rozlilo teplo a pak už jsem nic necítila. Asi za 10 minut vyndali Ondru z břicha. Neplakal, ale mě to bylo všechno nějak jedno. Jen jsem koukala na manžela a říkala si, proč nešel s pediatrem a Ondrou. Až později jsem se dozvěděla, že nesměl, že museli malýho profouknout ambivakem. Byl trochu promodralý, ale jinak zdravý. Manžel ho za chvilku přinesl. Byl to oteklý a evidentně unavený uzlíček. Bylo 21.2.2008, 8.54 hodin. Po 31 hodinách od první kontrakce jsem se stala maminkou Ondráška, který měřil 48 cm a vážil 2790 g.
Manžel se mnou zůstal na sále, když mě zašívali. Pak mě převezli na Jipku, kde jsem musela 24 hodin zůstat ležet. Ani mi to nevadilo. Celou dobu jsem spala. Po 24 hodinách přišla rehabilitační a zkusila jsem se zvednout. Zašla se mnou do sprchy. Byl to teda mazec. Celá jsem se klepala a motala se mi hlava. Trochu jsem se osprchovala a šla zase ležet. Ondru mi přinášeli na jen na přikládání. Bylo to hrozně smutný, když ho po chvíli zase odnášeli. 22.2. odpoledne mě přesunuli na 6nedělí. Stále jsem měla zavedenou cévku s močí, takže jsem moc mobilní nebyla. Na 6nedělí jsem byla až do 4 dne po císaři. Dřív jsem nebyla schopná se bohužel o svoje dítě postarat. Taky se bohužel objevila prudká bolest hlavy, takže mi hrozili znovu napíchnutím zad. To se naštěstí nepotvrdilo. Jednalo se jen o zablokovanou krční páteř z toho jak jsem dodýchávala v leže stahy. Měla jsem z toho solidní depky, protože po spontánním porodu už se chodí domu a já teprve šla 4. den na roming, kde jsem konečně měla Ondru u sebe. Ale i přes všechny tyhle trable, jsme s Ondrou všechno dohnali. Kojit jsem začala 3 den. Ondrášek se krásně přisával a tu svojí nízkou porodní váhu pěkně dohání. Po porodu zhubnul jen 20g, pak už jen přibíral. Když jsme šli 6. den domu měl krásných 2920 g.
Dělohu mám pohmožděnou ještě teď. Dokonce jsem musela frčet na ambulanci s akutní bolestí a dostala jsem prášky na bolest. Je možné, že to dopadlo, jak to dopadlo i díky tomu, že patřím mezi 18% žen se zakloněnou dělohou. Jak to bude s dalším těhu je taky ve hvězdách, ale pravda je, že zapomínám velmi rychle. Jak bolely stahy už teď nevím. Až se zklidní děloha, zapomenu asi i tohle ale hlavně mám doma ty svoje dva chlapíky, který mě pomáhají zapomenout. Rozhodně nechci nikoho strašit, jen jsem popsala ten svůj porod. I tak bohužel může dopadnout, ale rozhodně to za zdravého syna stálo. Když to vezmu kolem a kolem, byl to jeden jediný negativní týden v mém životě. Teď už mě snad čekají s klukama jen samý nezapomenutelný pozitivní zážitky.
A ještě bych chtěla říct, že manžel byl miliónovej. Je bezva tam mít někoho blízkýho, i když třeba jen drží za ruku, hladí po vlasech a podává láhev s vodou. Bez něj bych to nedala. Byl mi obrovskou oporou i v době rekonvalescence, kdy jsem si připadala fakt k ničemu. Po tomhle všem vím na 100 %, že syna jsem porodila tomu svému „Panu Božskému“.

mobi, to jste si teda užili 😒 , ale důležitý je, že jste oba v pořádku 🙂 přeju, ať Vám malej dělá jen samou radost 🙂

Teda Mobi, běhá mi mráz po zádech!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 😢
Také věřím, že máte už vybráno a že vás čekají už jen krásné chvíle.. Je u nás žen správně "naprogramováno", že tak rychle zapomínáme na bolest..jinak by jsme tam žádná snad 2X nešli..
Ještě uvidíš, co vám dá Ondrášek radosti..s každým úsměvem, s každým úspěchem a pokrokem..vším ti tu bolest vynahradí.. Také máme Ondru a na počátku jsem zdaleka netušila, co všechno ten malý uzlík umí dát!!!!!
Držím palce! 🙂 🙂 🙂

Mobi: To sis teda opravdu uzila dosytosti. Ja jsem po "pouze" indukcne vyvolavanem porodu tvrdila, ze uz v zivote rodit nebudu (podotykam, ze nejsem zadna cita). No a po 10-ti mesicich si uz ani nedokazu vybavit presne bolest a dobu, ktera mi pripadala pri porodu nekonecna. Preju tobe a manzelovi at vam Ondra dela jen samou radost.

Kajuš tak som si teda pobrečela 😢 "Užila si si to teda pekne....ale máš Ondráška a to je to hlavné 🙂 🙂 🙂 Hlavne, že už ste obaja O.K. 😉 🙂

Ja mam dve deti.Starší bude mať 3 a mladší má 5 mesiacov. Prvého som rodila 8 dní po termíne a tiež to trvalo asi 27 hodín,na vzdichačke 25 hod.a na sále som bola asi 2 hodiny. Chudáka manžela poslali domov sa vyspať že nemocnica nieje hotel. Tak o 2,30 išiel domov(cesta trvala 30 min.) a rano o 7,00 som ho volala že idem na sálu.Luboško mal 3500g a 53 cm.Rodila som normál, len ma nastrihovali- ale iba trocha. 😝
Druhý pôrod bol horší- čo som bola prekvapená, lebo sa hovorí, že pri druhom to ide rýchlejšie.

Dávidko bol v brušku stále hore a nezostupoval. Rodila som o týždeň skôr(vyvolávačkou), lebo mi malý tlačil na pečeň a tým mi dobre nefungovala. Svrbilo ma celé telo. Musela som sa škriabať s kefou a hrebeňom(to spôsobovala tá pečeň).Posledné noci som spávala veľmi málo. Dodnes neviem prečo. Najprv som nemohla zaspať a potom skoro pravidelne som bola od 3-5 rána hore. O 8 ma starší syn budil že je hladný a poobede keď som si chcela pospať, tak som nemohla, lebo mi vadilo svetlo. 😢
Do nemocnice som nastúpila na materno-fetálne odd., kde som pobudla 7 dní.Bolo to neplánované-takže si manžel musel brať OČR-ku. Tam mi nasadili lieky a robili mi testy. Zoznámila som sa tam s babami a zažili sme kopec srandy, naozaj! Cítila som sa tam ako na dovolenke(ale drobec mi strašne chýbal).
Potom jedného dňa bola vyzita a Dr.-dôležitý zavelil, že sa bude vyvolávať a že už nemam jesť-ani raňajky (už by som to nikdy nedovolila, radšej by som ešte týždeň prebdela každú noc.Príroda vie kedy to ma spustiť!) 🙂
takže do hodiny začali bolesti a okolo 15,30 už boli každých 5-10min., tak som sa presunula na vzdychačku.
Jak na just, tam ustali.Tak ma tam potom vyholili (holila som sa doma , ale to by ma vo sne nenapadlo že tam stihnem ešte zarásť! 😀 ), dali mi klystír a počúvali malého srdiečko. Už som nato mala normálne alergiu. Stále som počúvala celé dni (7) ten buchot-sestričky si to dávali nahlas, aby to počuli až do svojej izby- no horor!
Mal so mnou byť aj manžel, ale ako na potvoru malý dostal slintavku a keďže je to infekčné , a manžel bol s ním tak nemohol prísť. Bolo mi na nič! Nakoniec sa mi ponúkla moja kamoška, ktorá mala doma dve deti (6,3 roč.)Chcela hneď prísť, ale sestra hovorila že je to zbytočné, že som ešte neni otvorená.Tak išla domov.
No pretrpela som si svoje dostala som strašne krče do pravej nohy (mala som krčové žily a nevyviazali mi nohy). Boly silnejšie ako pôrodné bolesti. Chcela som to vychodiť, ale bolo to čím ďalej tým horšie. Nechceli mi dať ani injekciu, ani lieky, že o tom rozhoduje primárka. Tak som za ňou s plačom išla nech mi na to niečo dá. Našťastie bola vnímavá a videla, ako ma to strašne bolí (kamoškine masti na kŕče vôbec nezaberali, hoci boli drahé).
Aby som to skrátila,bolesti boli nepravidelé a všeliako. Na noc mi dali niečo do žily, aby som sa vyspala a oddýchla si. To mi veľmi pomohlo- našťastie tam bol a nikto tam nevrieskal, a dobre som sa vyspala. No porodila som až o 18, 07 večer. Aj to som Dr. umodlikala (rodil ma našťastie ten istý ,mladý Dr.ako pri prvom), aby mi spravil cisára, že to nezostupuje.
Bola som tam 2 dni o hlade a smäde,vysilená,vystriedala som 3 smeny-horor!A to som mala ešte k tomu zaplatený epidural- chúďa aneseziologička, celý čas tam musela byť so mnou. Išla na obed a ja som tam jačala, že kde toľko je, nech mi dá ďalšiu dávku.
Takže som sa zobudila až na izbe a maleho som si uvidela až ráno. Ani som nemohla spať. Stále som rozmýšlala ako asi vyzerá.Dávidko mal 3980g a 53 cm.
Zaviedli mi hadičku do maternice (redon) a tá mi odsávala asi 4 dni krv z maternice. Tým mojím tlačením mi tam popraskali žily či čo.
Ale prežila som to. Malí ma dnes 5 mesiacov a 7500g.
Prajem všetkím budúcim maminám odvahu a silu! Za 1 aj 1/2 roka sa chystáme na babu! 😀 😀 😀

moby-jsi statečná!!!!!!!!!!!!!!!!!!Při čtení jako bych rodila s tebou -hlavně že už to máte zasebou a jste o.k 😉

Holky hrozne rada to tady ctu...i ty drastictejsi prispevky..moc vam za ne dekuju a vsem preju at jsou s mimiskama co nejvice stastni a amji co nejmene problemu a starosti!Vzdycky u tech vasich prispevku bulim...hlavne an konci,kdyz prijde happy end🙂)
Mam termin za tyden,tak si ctu na co se mam pripravit...tak jeste jednou dik vsem maminkam,co tady sve zazitky napsali...snad se k vam brzo pridam🙂

Ahojky tak můj porod byl celkem v pohodě 🙂 .Vše to trvalo 5 hodinek.Pár dnů jsem přenášela a tak už jsem měla termín nástupu na vyvolání ale malá se rozhodla že půjde na svět dobrovolně.
Bylo to v pátek, ráno jsem oběhala město a udělala velký nákup a celý den prožila v pohodičce bez jakýchkoliv příznaků.Jen mě sem tam píchlo v bříšku ale tomu jsem nedávala žádnou důležitost bříško jsem měla celkem velký a tak jsem si říkala že se to jen celý zase napíná apod.Odpo jsme s manželem dali menší procházku a pak celý den siesta na gauči.Bylo 18.55 a já se zvedla že jdu dělat věčeři.Měli jsme v plánu smradlavý syrečky nějak jsme na ně dostali chuť jinak to moc nejíme 😉 no ale naštěstí můj močák zavelel nejdřív na WC a hned!!!
Dodnes jsem mu vděčná že mě ušetřil pěknýho trapasu a ža na ty smraďochy už nedošlo, páč představa že jedem jako dva smraďoši do porodnice fujjjj naskakujou mi z té představy pupínky ještě dnes.
Takže na WC mi praskla voda, ještě jsem si říkala paráda až po mě budou chtít vědět jakou měla voda barvu nevím co jím povím( používám ty barevný WC bloky) ale naštěstí tý plodovky bylo že jsem měla možnost zjistit že je krásně čirá i po půl hodině ve sprše.Tak po hodince jsme odjeli směr porodnice, to už v autě začali kontrakce po 5 min ale byli v pohodě. V porodnici nás přivítala moje oblíbená PA z předporodního kurzu a tak mi spadl kámen ze srdce.Pak mi udělali příjem, monitor a klistýr.Kdo se ho bojí fakt to nic není a neumím si to představit ho nemít.Tak jsem párktát byla na WC než jsem se celá vyprázdnila, pohopsávala na balonu a s úsměvem prodýchávala kontrakce a říkala si že jestli to bude takhle dál tak je to pohodička 🙂 😉
PA mi napustila vanu s aroma olejíčkem, jééééé to byla úleva ale jen asi pár minut.v té teplé vodě naběhli kontrakce na 1 min takže sotva jsem rozdýchala jednu už tu byla druhá uf.Manžel mě masíroval, poléval bříško teplou vodou a s úsměvem pozoroval jak se mi vždycky ztvaruje bříško 😲 při kontrakci.
Už začalo jít do tuhýho, bolesti začali být ukrutný a tak jsem si řekla o EPI.PA mě vyšetřila a s úsměvem mi řekla že už mi ho dát nemůže že za chvilku už budem tlačit.Otevřená už na 8cm. No a pak začala ta krušná hodinka.Úsměv mě už přešel a na mě šli tlaky na konečník.Nemít ten klistýr tak jsem posr...... až za ušima jak to bylo silný a neovlivnitelný.Jednou rukou jsem drtila madlo u postele, druhou ruku manžela a nohy mi bolestí odcházeli z postele.V tu chvíli jsem viděla snad všechny svatý.Opět mě PA vyšetřila a párkrát jsem za její asistentce přitlačila a pak zavelela a jdeme na to!!!!Odvedli mě na sál, vylést na porodní křeslo v kontrakcích byl další nadlidský výkon ale nakonec se zdařilo.A mohla jsem začít tlačit. Jedna kontrakce asi tři nádechy a zatlačení a malá mi ležela na bříšku.Je to taková úleva když už člověk může začít tlačit. Já mám problémy s dechem takže zadržet dech a na delší dobu a ještě při tom tlačit mi dělalo trochu problém ale moje PA a manžel mě tak vyhecovali že to pak šlo ani nevím jak.Pak už jen úleva že to mám konečně za sebou a když mi malou přinesly a ona na mě koukala těma krásnýma modrýma očima bylo vše zapomenuto 🙂 Pak už jen to nepříjemný šití, bohužel to bylo tak rychlý že mě nestihli ani nastřihnout a tak jsem trochu potrhaná, dalo to asi na 6 stehů zvenčí a něco málo prý i uvnitř.Ale co hlavně že to mám zdárně a rychle za sebou a malá mi tu teď vrní v sedačce. 🙂
Jak jsem se porodu bála tak to celkem šlo 🙂 přeju pohodový a rychlý porod všem a brzy ty krásný uzlíčky v náručí 😉 🙂

Využívám toho že Vanduška spinká a popíšu tady svůj pohodový porod

Termín jsem měla stanovený na 4.3.,ale nevím proč si myslela že určitě porodím už v únoru, nejlíp 29.2.:) Únor přešel aniž by se něco zásadního dělo, poslíčky jsem neznala, břicho někdy tvrdlo,ale jinak mně míjely všechny těhotenské příznaky a neduhy jako ostatně celé těhotenství. V poradně 28.2. jsme se s dr dohodly že pokud neporodím do 6.3., pošle mně do rizikové poradny do nemocnice a domluvíme vyvolání.
V pondělí 3.3. jsem si šla večer ještě zatančit břišní tance a usnula aniž by se cokoliv dělo mimo tvrdnutí břicha kt. Bylo časté už asi 3 dny. Přesně o půlnoci jsem se vzbudila a ucítila pohyb jakoby mi malá narazila hlavičkou do stydké kosti a vzápětí jsem cítila jak ze mě něco teče. Kupodivu mi hned došlo že to bude plodovka, pořád jsem myslela že to nepoznám.🙂 Došla jsem na WC, ještě trochu vyteklo a pak nic. Tak jsem vzbudila manžela že pojedem, šla jsem se oholit a dobalit tašku, manželovi jsem řekla ať si udělá něco k jídlu,že tam budem možná dlouho páč nemám bolesti a vůbec..že ho asi stejně pošlou ještě domů. On mi ještě zapnul PC ať to ohlásím na koníka V porodnici jsme byli o půl jedné, mně bylo trochu trapně že jdu rodit a vlastně mi nic není,jen trochu začínaly ms bolesti. Test na plodovku byl pozitivní,natočili mi monitor kde se ty ms bolesti zobrazovaly jako docela pěkný kontrakce..to jsem zírala..zatím byly nepravidelný,ale dr. řekla že půjdu do přípravy, že jsem otevřená na 3 cm a dopoledne porodím. Dostala jsem yal,dala si sprchu, pak seděla v přípravně na lehátku a říkala si že ty bolesti co mám fakt nebudou porodPo hodině mně PA zavedla na sál, vyšetřila mně a sdělila že jsem na 4 cm (opět jsem zírala kde se to vzalo) a že mi to jde samo Taky žekla že ta plodovka jen sákla a že mi udělá dirupci vaku blanc….tak praskla ten zbytek (to jsem nevěřila že je jí jen litr, zdálo se mi to jako pět). Pak hned nastoupily kontrakce po 3 minutách co už jsem musela prodýchávat….hrozně mi vadilo že musím být 20 min na monitoru, vleže jsem pomoc nedávala. Do toho už přišel manžel, já jsem seděla na míči,on mně masíroval. Při každý kontrakci jsem měla tlak na konečník a taky se mi chtělo zvracet…tyhle dvě věci mi vadily víc než bolest, bylo to hrozně nepříjemný. Přesunuli jsme se do sprchy, to byla nádhera..horká voda mi hodně ulevovala, hlásila jsem MM že chci rodit ve sprše Nevolnosti při kontrakcích se pořád zhoršovala, po jedný jsem se po.lila jak alík Nic příjemného,ale vzpomněla jsem si co říkala PA na kurzu…že kdo zvrací ,rychle rodí Když už bylo ve sprše moc vedro, vrátili jsme se na sál … to bylo ve 3:00, tam jsem seděla na míči, mezi kontrakcemi se houpala, když přišel stah tak jsem zhluboka dýchala…to bylo to jediný co pomáhalo a pak masáž od MM. Chůzi ani jiný polohy jsem nedávala..od sprchy byly kontra po 2 min,ale daly se vydržet a mezi nima jsem si vždycky trochu odpočinula…vzpomínám si že se mi chtělo hrozně spát a měla jsem chuť na čokoládu Ve 3:30 přišla PA, zkontrolovala ozvy a řekla že za hodinu mně přijde vyšetřit…tvářila se dost pozitivně a já si říkala že s tím tlakem co mám při každým stahu už půjdem určitě brzy tlačit. Ta hodina než přišla utekla hrozně rychle…každý dvě minuty prodýchávání, mezitím se mi chtělo spát s sjížděla jsem z balonu Ve 4:30 přišla PA se žákyňkou a ptala se jestli si mně může vyšetřit taky…já že jo a pak přišla kontra s takovým tlakem že jsem poprvé použila i „psí dýchání“ Žákyňka mně vyšetřila a říká 4-5 cm…to jsem myslela že ji zabiju,ale PA ji hned opravila,že ne,že je zašlá branka a půjdem tlačit. Hned na další stah jsem se chytla pod kolenama a zkoušela tlačit tak jak nás učili v kurzu a ještě jsem říkala MM ať mi drží hlavu. PA mně chvílila že tlačím výborně, já si pamatuju že se mi blbě dýchalo jak jsem se snažila vydržet tlačit co nejdýl, někdy po druhé kontraci jsem zaregistrovala že PA volá mobilem doktora že rodíme. Při třetí kontra jsem tlačila jak o život., protože už jsem cítila že je malá nízko…MM pak říkal že na konci už byla vidět hlavička. Když stah přešel, slyšela jsem že PA poslouchá ozvy a ty jsou nějak hrozně pomalý a ona říká doktorovi že jdou na 70…to jsem se hrozně vyděsila a chtěla tlačit dál a zrovna jak na potvoru stah nepřicházel. Navíc se najednou všichni otočili a začaly chystat věci, se mnou zůstal jen manžel…ještě jsem viděla že PA říká žákyňce ať se připraví že mně střihne, dostávala jsem kyslík tak jsem se snažila dýchat co nejvíc abych okysličila miminko. Pak jsem zahlásila že mám stah, zatlačila co nejvíc, ucítila jsem jak mně střihli (nebolelo to,jen takový velký uvolnění) a pak jsem cítila jak ze mě Vanda vyklouzla, manžela jak říká že je nádherná a PA jak hlásí že má 2x pupečník kolem krku…tak jsem se hned dívala a ptala jestli je růžová a dýchá. Ona tam ležela a kníkala, viděla jsem že je v pořádku a hrozně si oddychla. Pak ji odnesli na ošetření, manžel šel s nimi, já porodila placentu a šlo se na šití….Pro mně nejhorší z porodu, doktor sjel žákyni že mně střihla blbě a doktorce doporučil ať si dělá nástřihy sama. Udělal mi 2 vnitřní stehy a já myslela že ho zabiju, páč do mě cpal tampony a zrcadla a přišlo mi že hrozně necitlivě…a ještě mi říká ať se uvolnim…tak jsem si myslela jak by se on asi uvolnil v mojí situaci Naštěstí udělal jen ty vnitřní stehy a celý to nadělení venku šila doktorka,která mi to umrtvila a to už se dalo v pohodě vydržet. Do toho už přišel manžel s Vandou v náručí, já jsem se nemohla dočkat až si ji pochovám. Ještě jsem říkala doktorce ať mi to sešije tak ať je to aspoň funkční když už to nebude jako dřívKdyž mně došila, dali mi Vandu do náručí a přiložili k prsu…sála hned jak ďáblík. Já jsem si říkala jaký je to zázrak že jsem porodila takový nádherný dítě, že jsem opravdu maminka a ten krásnej tvor je můj Dvě hodiny jsme zůstali na sále, obvolali rodinu, rozeslali sms a užívali si jeden druhého. Na porod vzpomínáme s manželem hrozně rádi, oba jsme pyšní jak jsme to společně zvládli a jsme si díky tomu mnohem bližší.
Ještě dodám že se Vanda narodila ve 4:44 s váhou 3380 a dlouhá je 51 cm. Porod opravdu v rekordním čase….a větší bolesti jsem měla až od 2:15 kdy mi PA praskla vodu.
Přála bych všem takový bezproblémový porod, recept na něj bohužel nemám….v naší rodině jsou porody rychlý, mně mamka rodila hodinu a půl..takže můj porod okomentovala slovy „to jde“  Celý těhu jsem se hodně hýbala, už několik let dělám břišní tance, chodila jsem cvičit i plavat..možná to pomohlo…taky jsem pila maliník i jedla semínko.
Cos e týká šití..nechci vás děsit…hodně to bolelo dva dny,teď se to lepší o 100 % každým dnem, dneska už cítím jen že stehy trochu táhnou a sedím normálně.

lenkabu gratuluji k narození vaší holčičky a přejí jí krásný a bez starostný život, at je zdravá, štástná a vám dělá jen samou radost. já se hrozně bojím porodu a jak jsem si přečetla tvůj příběh tak mě zahřál u srdíčka moc hezky jsi to napsala a já bych si moc přála abych měla taky takový krásný porod a vzpomínala na něj v dobrém.

Ahoj Lenkabu,tak uz to mas z nas breznovek za sebou...a jak krasne🙂Moc gratuluju k mimiskovi a preju tobe i jemu do zivota mooooc moooc spolecnych chvilek
stesti🙂

Holky-prosím vás k emu slouí ten maliník a od kdy se má zaít pít.Koupím ho bez receptu? Děkuji mooooc

toni78 maliník se dá normálně koupit v lékárně, a myslím že jsem tady někde četla že se pije od 34 týdne, ale nevím to zase tak určitě musím to taky ještě zjistit od kdy se pije a jak často.

miksa-ahoooj, ve ctvrtek jdu na tu krev-tak mi drz palecky 😉 jooo a platí se tam něco?Nevís?

miksa-v tech Vitkovicich(promin)