Jaký byl porod

marki
10. kvě 2006

Ahoj kočky, to, co teď napíšu, se týká mého prožitku z porodu. Hned na začátku musím napsat, že se nemáte čeho bát, a že ym ženský vydržíme úplně všechno... 😉

Náš Kryštůfek se narodil 02.05.06, takže zážitky jsou ještě čerstvé. Ale od začátku.....

Už z neděle na pondělí (tj. 01.05.06) jsem skoro celou noc nespala, protože mě navštívili poslíčci....břicho mě bolelo v nepravidelných intervalech po dvou hodinách, pak hodina klid, a pak to zase na dvě hodiny přišlo...prostě celou noc jsem byla vzhůru, ale nějak jsem cítila, že to ještě nebude ono.... 😲 Ale pro jistotu jsem tu noc vařila manžílkovi na druhej den oběd...polívku, maso a brambory.-....stejně jsem nemohla spát...

Celej den už to bylo takový nijaký...a odpoledne, když jsme šli s Jožíkem (mým manželem pro nezasvěcené) na procházku, tak jsem si odskočila do nemocnice, aby se mi podívali na mimčo....řekli mi, že buď můžu jít domů, že to klidně může přijít za 3 hodiny nebo za 3 dny----prohlásila jsem (a všem to doporučuju), že radši půjdu domů (i když, my to máme do nemocnice 5 minut autem, že 🙂 )...navečeřela jsem se, dala jsem si teplou lázeň, pak jsme s Jožíkem hráli hry,,,,,,a pak přišel večer, já seděla u PC a psala tady na beremese....a v tom na mě přišly první kontrakce.....takže jsem si je začala zapisovat....a byly pravidelný....a hlavně úplně jiný než ty všechny předtím....prostě mě bolelo v podbřišku, jako když to máte dostat, ale ta bolest neustává.....takže jsem se uchýlila do ložnice, kde jsem poklečmo k naší posteli začala vydýchávat...po 20 minutách za mnou přišel Jožík a pochopil situaci, na nic se neptal, chytil mě za ruku a hladil po zádech.....tohle všechno začalo ve 20:45 h a do 23.00 h jsem to vydržela....pak jsem si řekla Jožíkovi o vanu, ale na tu jsem už neměla náladu, takže jsem se osprchovala a naznačila Jožíkovi, že si jedeme pro mimčo, že už to nemůžu vydržet....kontrakce byly po 4 minutách,,....po cestě, která nám od baráku až do pátého patra porodnice trvala 21 min, tak jsem je měla celkem 5 x.....musela jsem se vždycky zastavit a vydýchat....

v porodnici nás přijali s úsměvem, byla tam stejná paní doktorka jako při odpolední kontrole.....takže jsem ležela kvůli křivce asi půl hodiny, což bylo hrozný, když se při kontrakcích nemůžete procházet.....pak přišel na řadu klystýr, což je naprosto pohodová věc, naopak vám pomůže se uvolnit.....(tam jsem teda manžílka nebrala)......potom jsem šla rovnou do sprchy, kde mě mnažílek osprchovával.....postupně jsem si přidávala teplou vodu....a tady, i když masírovaná vodou, tak si tenhle okamžik, kterej pro mě představoval věčnost, pamatuju jako nejhorší z celýho porodu.....ta bolest, tak se nedá popsat....ale celou dobu jsem si říkala- bude hůř, holka, bude hůř.....pak mi dovolily jít na gauč, kde si mě ale jen prohlídly a řekly, že už jsem hodně otevřená a že už to nebude dlouho trvat....což se nádherně poslouchá a dodá vám to spoustu energie...takže jsem šla rovnou na sál...detaily už popisovat nebudu, na stole jsem vystřídala polohy na boku i na zádech, a pak mi doporučily stoupnout si za stůl a tlačila jsem v podřepu....zezadu mě přidržoval Jožík a bylo to super, protože jsem se nádherně uvolnila.... 😉

Nakonec ta finální fáze, kdy jsem tlačila s nohama na koze trvala 20 min a to halvně proto, že mám úzkou pánev....ale tohle už vůbec nebolelo, jen posloucháte, co se děje kolem...protože mně slábly kontrakce, a tak jsem se začala bát o mimčo....jak jsem tlačila, tak vždycky vykouklo kousek hlavičky a zase zalezla....tohle se opakovalo asi pětkrát, byly tam kolem mě už čtyři lidi....+ Jožík a ti všichni se nám snažili pomoc....nakonec mě musely nastřihnout a mimouš byl na světě....tak nám řekly, že je to kluk.....a Jožík běžel za ním, aby viděl, co všechno se děje.....a pak hrdě kráčel po sále, zatímco mě zašívaly....40 minut....a to mi bylo všechno jedno....věděla jsem, že je mimouš v bezpečí a tak jsem zápasila s paní doktorkou, která mě zašívala...sice jsem dostala injekci na umrtvení, ale asi to nepomáhá...mně teda určitě ne....ale nevadí...když mě zašily, tak jsem šla za těma svýma chlapama do tzv. obýváku, kde jsme v klidu pobyli první minuty našeho štěstí....a to bylo opravdu super....ten klid a očuchávání miminka....a pak jsem musela po hodině se osprchovat a šli jsme na pokoj.....a tím skončil náš nejkrásnější den a zážitek, který jsme s Jožíkem zažili....

mějte se hezky a ničeho se těhulky nebojte, každý porod je jiný, ale všechno stojí za ten okamžik, kdy vidíte svoje miminko na světě...a hrdýho tatínka u toho....bez něho by to nebylo ono....a jeden druhýho si vážíme ještě víc..... 😉 a na bolest rychle zapomenete----

dobrou MArkí a Kryštůfek

slevik
30. dub 2007

Laz - krásně popsaný 😵 . Trošku jsi mě uklidnila, kdyžs to zvládla ty, zvládnu to snad i já 😎 . A Nellinka je nádherná... Nejlepší je ale ta fotka s pacem nahoru, mám z toho pocit, žes byla vysoce v pohodě 😀

doubek
30. dub 2007

Karotky: to co ty popisujes to je tragedie. To mi zavani jak za totace. Ja jsem hned po porodu mela Amalku u sebe, na zadne detske oddeleni mi ji nedavali, protoze prece dite musi s tebou, zvlast po takovem zazitku. I pro dite je to velky stres. A jak popisujes, ze mel zloutenku, tak Amalka taky, ale me dali samostatny pokoj, Amalka byla v takove mistnosti se svetlem a ja jsem tam s nim mohla byt stale.Zadne omezovani. Ten pristup opravdu nechapu. 😒

kyri
30. dub 2007

laz, dobrý😀

měla jsem dost podobný pocity, jako ty - poslouchat PA s mudr., to mi hrozně pomohlo - jak na vojně, prostě plnit rozkazy a ono to šlape, jak na drátkách 🙂
(nikdy bych to do sebe neřekla, většinou jsem hrozně svéhlavá a na autority prdim, ale tady se to fakt vyplatilo 😀)
a dál ta porodní stolička, na mě ta jejich byla dost vysoká, neb mám krátké nožičky 😅 ale v sedě na wc se mi přitlačovalo skvěle 😀

kajule: mě teda pohled na placentu uchvátil a přítele taky - akorát nám ji hrozně rychle odnesli, tak to bylo jen pár vteřin, ale shodli jsme se na tom, že se nám líbila 😀

...já snad napíšu taky, jaký to bylo - i když už mi to připadá hrozně dlouho... 😕

kackadu
30. dub 2007

kyri jojo napiš! Nás, co to teprv čeká, to tak nějak uklidňuje 😀

anddy
30. dub 2007

jo kyri a pis dopodrobna ju? 😅

macanet
30. dub 2007

kyri určitě napiš, že ti položila vrána malou na parapet a břicho do rána splasklo samo 😀

alcatko.j
30. dub 2007

Lazousi muj, super popis, super porod 😵 Moc vam vsem trem gratuluju, mejte se strasne moc radi, at vas tatka opatruje.Nellus je kocka a je cela ty 😵 😵 Ty ses borka, zes to tak pekne zvladla 😵

Tak at ted jeste napis pribeh dvou cernych bobku 😔 😅 😀 😀 😀

lazenka
30. dub 2007

Anddy-já teda při epi chodit mohla,ale nechodila jsem.Odpočívala jsem a sbírala síly,než přišla kontra.Seděla jsem na té stoličce....

lazenka
30. dub 2007

Hele Alčí,se obávám,že příbeh mých černočerných bobků nikoho netankuje.Nebudu tu přeci holky strašit,že po porodu se prostě normálně vysr... nedá 😀 😀
Kajule-když budeš chtít,budu tady v noci prodýchávat kontra s tebou.Pošleš mi textovku na mobil a ja vystřelím k PC na pomoc 😉 no problem!

kristi
30. dub 2007

Laz, hezky jsi to napsala, je super, ze i kdyz ses tak bala,tak jsi to tak krasne zvladla..sikulka. A Nella je nadherna..ma krasny kukadla. 😎

lazenka
30. dub 2007

Jééééééééééééé,čááááááááááu!!!Sem si říkala,že se tu ani neukážeš....Máme doma druhou Miu ty vole,je tak hodná,jak ta vaše.To se nám hodí ne,taková synchronizace 😀

kajule
30. dub 2007

Laz, to bys byla moc hodná, ale určitě budeš taky ráda, když se budeš moct vyspat. No ale kdybys náhodou nemohla spát a já tady strašila, tak napiš, budu ráda. 😉

kristi
30. dub 2007

Laz, my byli v Pze na solarku, tak jsem spalena jak rak..ale dobry, ono to zhnedne. Vidis to, tak holky jsou sehrany, to je super...pisu do IP, at tady neoxiduju...

lazenka
30. dub 2007

Spaní neřeš,Kajul.Po porodu zjistíš,jak málo člověku stačí spánku,aby fungoval.Neříkám,že nejsem utahaná.Ale jsem šťastná.Lepší než smutná a vyspalá.Písnu ti tel do IP,klíďo píďo volej,nebo piš,až to vypukne...

kajule
30. dub 2007

Laz, to máš pravdu radši budu nevyspalá, ale s Prckem vedle sebe. 😵

andira
30. dub 2007

Laz - kraaaasnej popis a krasna holcicka 🙂 je ti fakt doooost podobna!!! Uz jsem se nemohla dockat, az se nam sveris se svyma zazitkama. Co Apolinar, bylo tam vse OK???? Ja jsem tam byla minuly tyden na exkurzi, tak jsem si na tebe vzpomnela, jak to tam zvladas!!!

carlisse
30. dub 2007

Laz mooc gratuluju k Nellince. Vždycky když tu čtu nový popis porodu tak si pobrečím...🙂 Už aby přišel ten můj porod, u toho nebudu brečet, u toho budu spíš řvát 😀

aniani
30. dub 2007

Ahoj, tak ja taky prichazim se svou troskou do mlyna..
V pátek 13.4. jsem mel aasi od 5 hodin vecer slabe kontrakce tak po 10 min...rikala jsem si, ze jsou to zase poslici, mela jsem je dost silne..uz jednou jsem jela do porodnice, ale zbytecne..tak jsem cekala. Mela jsem jit stejne v sobotu odpoledne na kontrolu... do rana jsem ale nespala, 2x vana, nepomohlo to, tak jsme asi v 9 vyrazili do porodnice. Prijeli jsme neco po pul 11, natocili mi monitor..kontrakce zacaly slabnout a ja silela z toho, ze by me zase poslali domu...Nalez byl jen 1 cm, ale cipek nastesti skoro spotrebovany, tak jsem premluvila Mudr, aby si me tam uz nechali...
Asi v 11:30 me dali na sal, Mudr mi zavedla prasek-dost drsne, ale dalo se to vydrzet. Asi 10 min po tom mi zacala jedna neprestavajici kontrakce. Sla jsem do sprchy, pak klistyr-je to pohodicka, holky, krasne me to uvolnilo, takove teplicko v brisku,...zase sprcha..no, ale pak mi zacal klesat hrozne tlak, pri kazde kontrakci jsem se hrozne trepala, ze mi manzel musel drzet nohy, a bylo mi na omdleni, takze sprcha nebo balon neprichazely v uvahu... takze mi napichli asi 3 kapacky a musela jsem jen lezet...Asi v ve 13:00 prisla Mudr, pichla mi vodu a rekla, jestli chci epidural, at se zbytecne netrapim, ze to vetsinou hezky rozjede... Mela pravdu. Ve 13:50 mi pichli epi, byla jsem cca 20 min bez bolesti a pak sileny tlak na konecnik...Manzel honem volal¨sestru, aby se na me prisla podivat. Ta me zkontrolovala a rekla, ze nalez je 6 cm,bodejt bych nemela tlak, ze hlavicka je v panvi, at vydrzim tak 3 kontrakce a ze jdeme rodit. Asi po 20 min tlacení v 15:15 maly vykoukl na svet... Dali mi ho na brisko, byl to uzasny pocit a uz jsem o nicem nevedela...ani siti, vubec nic...jen euforie...mela jsem naraz silu na rozdavani....Manzel byl celou dobu se mnou, jen me treba drzel za ruku, byl naprosto klidny, zadne povzbuzovani, chtela jsem jen ,aby tam byl se mnou...pak maleho odnesli a ja jsem asi za hodinku sla na pokoj... maleho mi prinesli asi za 4 hodinky a od te doby jsme spolu a je nam moc krasne 😅

jojojo
30. dub 2007

aniani - moc gratuluji a přeji celé rodince jen a jen radosti. Díky za popis, teď všechno hltám. Mám termín 8/6, tak jsem zvědavá, víš 😀
Měj se krásně a mimi taky 😀 😀 😀 papa

aniani
30. dub 2007

jo a holky, co vas to teprve ceka-vubec se nebojte...kdyz pak slysite krik detatka, ukazi vam ten maly uzlik stesti a vite, ze je vse v poradku, vynahradi vam to vsechno to trapeni.. urcite do toho pujdu zase..boli to, nerikam ze ne, ale i kdybych rodila 12 hodin, co je to 12 hodin ve vasem celem zivote....to detatko za to urcite stoji...

aniani
30. dub 2007

jojojo: ahoj, dekuji..kde chces rodit? ja rodila v Brne na obilnaku..

lennis
30. dub 2007

KYRI, čekám na tvůj porod, napiš, šup šup!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

verunnecka
2. kvě 2007

ahojky,já jsem mela kontrakce uz od 7 hod,vecer doufala jsem ze to nic není ale kdyz se stupnovali tak mi to prisli divny,v 11 vecer jsem si lehla ze snad usnu,ale OMYL v pul 12 v noci jsem byla v poronici s tim ze jsem otevrena na 1 cm a sesticka rikala ze jestli porodim do rana tak se bude divit,bolesti jsem vykricela,nic mi nepomohlo- to vite krizove bolesti..kdo si je nezazil nedokaze si to predstavit.ráno jsem byla tak zoufala ze jsem chtela vyuzit vanu jestli mi pomuze ale nic,pritel me hladil a sprchoval ale byla jsem vztekla,dokonce jsem prý volala mami!pak povídám sestricce ja uz chci porodit tak s tim neco udelejte :o).tak me vysetrili na kolik sem oterena a hned sem sla rodit protoze jsem se v te vane uplne otevrela.no porod byl jeden velkej cirkus :o).nadávala jsem jim tam,protoze jsem to nemohla vydrzet.sestricka mi klekla na bricho aby malýho vytlacili protoze me to moc neslo,o bolesti radsi pomlcim.no dostala jsem asi 5 injekcí.pak pan dokor vytáhl od nekud takovou vec na kterou sem koukala jak blázen a po chvilce mi doslo ze je to prisavka,a hned to do me chtel strkat,a já sem mu rekla ze mi to aspon mohl rict co mi bude delat,tak me nastrihl snad vsude a vytáhl malýho,narodil se v 9:25,dali ho tatínkovi a pak me zasivali pres hodinu a já sem si s ním u toho povídala :o).pocitala jsem mu stehy.a nejlepsi bylo kdyz sem se zeptala kolik to jeste bude stehu onrekl 4 a já za chvíli to bylo ale 5 pane doktore a on :Tak vy to jeste stihate pocitat?ale jedna maminka rikala ze jen zatlacila a malej byl na svete ze si to ani nestacila uvedomit..no kazda to ma jiny.maminky preju vam hodne stesti a radosti s miminkem a hodne sily u porodu.ahojte

jojojo
3. kvě 2007

aniani - já bych chtěla rodina taky v Brně na Obliňáku 😀

aniani
4. kvě 2007

Jojojo-porodnice super, fakt jsou moc hodne a chapave PA, ale na sestinedeli-hruza... teda byla na nadstandardu, ale sestricka se tam neukazala za cely den...a kdyz jsem potrebovala neco s malym, tak jsem je musela nekolikrat volat a ony se jeste tvarily, jako bych je obtezovala... Meli tam totiz narvano...ja chtela rodit v Bohunicich, ale tam byl stop stav a na Obilnaku jsem byla posledni, kterou ten den prijimaly...tak mozna to bylo tim, ze nestihaly...Ale jinak preju, at ti vse dobre dopadne a at uz jsou sestry kdekoliv jakekoliv, ty 4 dny se daji vydrzet...Ale nenech se odbyt... 🙂

kyri
10. kvě 2007

lennis - tak ses nedočkala mýho popisu a už máš za sebou svůj porod 😀

...já nějak nestíhám 😲 😲 😲

macanet: 😀 😀 😀 jj, tak nějak to bylo😉

janinac
18. kvě 2007

Ahoj,

Tak jsem se rozhodla, že Vám taky napíšu svůj zážitek z porodu…třeba to bude pro další nastávající maminky alespoň trochu povzbuzující J

Někdy 7.5. brzy ráno mě vzbudili „poslíčci“ ale ty mě posledních pár dní budili dost často, takže jsem tomu vůbec nevěnovala pozornost. Až ve 4h ráno byl ten „poslíček“ nějak moc silnej a navíc za pět minut dorazil další a to mi už bylo trochu divný. Pak jsem měla bolesti dvakrát za 12 min a pak se to už ustálilo a bolesti chodili pravidelně po 10min. Asi dvě hodiny jsem ležela v posteli a snažila jsem se mezi tím spát. Někdy po 6h se vzbudil manžel a tak jsem mu řekla, že je to asi tady, ale že ještě má spát, že si půjdu dát sprchu a uvidím jestli se to rozjede nebo zastaví. Ve sprše to bylo asi to nejhorší co jsem mohla udělat. Bolesti tam byli silnější a navíc jsem se bála, že se mi tam udělá tím horkem špatně a ještě sebou fláknu o dlaždičky J takže jsem šla do obýváku a vždycky když jsem cítila, že se blíží další bolest tak jsem vstala a chodila jsem a chodila jsem a chodila jsem J a řikala jsem si: „bude hůř“ „bude hůř“ „bude hůř“ J

Někdy po 9h se vzbudil manžel a tak jsem mu řekla, že to pořád trvá a že asi zavolám do porodnice jestli mám nějak plašit a hned přijet a nebo jestli mám ještě počkat. V porodnici mi řekli, že mám počkat jestli se to rozjede a budou bolesti po 5 min nějakou dobu a kdybych to už nezvládala, tak mám okamžitě přijet. Čekala jsem do 12ti hodin…jednou přišla bolest slabší a za 10 min přišli snad dvě za sebou. Měla jsem pocit, že se to tak střídá…slabá a dvě za sebou. A časy se už ani měřit nedali…jednou to bylo 10min…pak 7 min…pak snad hned po minutě…nooo prostě všelijaký a tak jsme se oblékli a vyrazili jsme do porodnice.

Cesta nám trvala asi 20 min a za tu cestu přišli „jenom“ dvě bolesti, ale už docela silnější. Ale byla ještě docela sranda, protože jsem nevěděli jestli můžeme zajet až před porodnici, takže jsem nechali stát auto u takové cesty a šli jsme kus pěšky J V kontrakcích se fakt dobře chodí J V porodnici se mě hned ujala pani doktorka. Ze začátku jsem s ní měla docela problém, protože mluvila slovensky a ještě hrozně potichu, takže jsem se pořád musela ptát: „prosím?“ a taky mi to přišlo, že je v práci z donucení a že jí hrozně obtěžuju. Po prohlídce mě napojili na monitor a zatím vyplňovali porodopis. Každou chvilku se u mě objevil jiný doktor a každý mě protahal, že jsem myslela, že jim uteču J Ono v kontrakcích nechat do sebe šahat není zrovna moc příjemný. Porodopis se mnou sepisovala hrozně příjemná sestřička. Takový sluníčko, že jsem snad i chvílema zapomněla, že mě něco vůbec bolí.Po sepsání mě oblékli do toho andělíčka a odvedli na „hekárnu“. Pak za mnou pustili manžela a ten se hned ptal co a jak a tak jsem řekla, že jsem otevřená na 3cm a že mi řekli, že by to mohlo být rychlý a že to rychlý být musí, protože chci porodit dokud je tam ta příjemná sestřička J Zrovna mi převlékala postel, takže všechno slyšela a řekla, že to určitě stihneme. Protože jí směna končí v 18h a tak jí manžel řekl, že si asi počkáme až přijde na ranní směnu, že nevěří, že by to šlo tak rychle J

Pak mě nechali chvilku odpočívat…no spíš jsem se houpala na míči a při každé kontrakci jsem se opírala o vanu… Asi za čtvrt hodky pro mě přišli, že mám jít na klystýr…a asi za další čtvrt hodky přišla pani doktorka že mi píchne vodu. V tu chvíli už byla hrozně milounká a ptala se jestli víme co to je a jak se bude jmenovat, takže jsem v tu chvíli taky nemyslela na to, jak ta jehla na píchnutí plodovky vypadá příšerně a že to fakt do mě bude strkat J Pak mě znovu napojili na monitor a zase chvilku nechali s tím,že teď budou kontrakce silnější a že kdyby něco tak pro ně má manžel přijít. Zbýňa seděl celou dobu u mě a koukal na ten monitor a řikal jak se tam ty kontrakce zobrazují…takže to bylo samý…Jani už to zase stoupá….šedesát, sedmdesát,osmdesát….dobrý už to jde dolu J jako bych to sama necítili J Ale měla jsem ho u sebe a byla jsem za to hrozně ráda.

Před 15h přišla kontrakce, že jsem vyletěla z postele….nešlo to ani prodýchat, nemohla jsem mluvit, nemohla jsem se snad ani pořádně nadechnout… a Zbýňa vystřelil a utíkal pro doktorku….přišla sestřička a říká ať se to snažím prodýchat a až bude po bolesti, tak mi má manžel pomoc z postele a půjdeme na sál. To mi přišlo hrozně nemožný…naposledy řekli, že jsem otevřená na nějakých 7cm a to mi přišlo ještě malinko a čekala jsem, že tam ještě nějakou dobu budu muset takhle trpět. Poslední kontrakci na pokoji si úúúplně pamatuju J Byla jsem opřená o vanu a koukala se na sbalenou tašku a na té tašce jsem měla položený boty ve kterých jsem přijela a tak jsem řekla Zbýňovi, že mám hrozně špinavý boty J jako kdyby to v tu chvíli bylo to nejdůležitější J

Sestřička mi pomohla na sál a na lehátko….a pak se u mě všichni schromážili a pořád mě dávali na monitor a říkali, že ještě nemám tlačit, ale to jsem řekla, že už musím, že to nemůžu vydržet a prostě jsem začala tlačit. Po první kontrakci mě doktorka pochválila, že tlačím dobře a že při další mám tlačit úplně stejně a že malej bude hned venku. Ale při další mi to tlačení vůbec nešlo, takže se mi sestřička válela po břiše, doktorka řikala jak mám tlačit…manžel mi držel hlavu a hladil mě…Nooo a já se snažila co jsem mohla. Po druhé kontrakci jsem řekla, že už tlačit nemůžu, že už nemám sílu a na to mi doktorka řekla, že tlačit musím a rychle, protože je tam malej už přidušeném a ona už vidí vlásky. To, že mi řekla, že je přidušenej bylo jako kdyby mě něčím nadopovala a já zabrala co jsem mohla. V každé kontrakci jsem tlačila na třikrát, ale tu poslední kontrakci jsem vůbec necítila, prostě jsem jenom tlačila co jsem mohla. Po prvním tlačení jsem otevřela oči a viděla jsem hlavičku a asi i ramínka a tak jsem se hned nadechla a tlačila jsem znovu a pak jsem ho viděla už celého venku, ale vůbec neplakal a tak jsem se zeptala jestli je v pořádku. Pani doktorka řekla, že je, ale že měl dvakrát otočenou šňůru kolem krku, takže je trochu přidušenej a nalokanej vody, ale že to bude dobrý. Odnesli ho na ošetření a já jsem ještě musela porodit placentu a pak mě sešili. Nooo sešívali mě hrozně dlouho. Už jsem měla malého u sebe a zkoušel pít a pořád mě sešívali J Sice to hrozně bolelo, ale držet toho drobečka a vědět, že je po všem a že teď už bude jenom líp…..to bylo to nejkrásnější.

Zbýňu u mě nechali ještě dvě hodiny (do 18h..takže jsme to stihli, než šla sestřička domuJ) a tak jsme hned posílali SMSky J Manžel mě pořád hladil a dával pusy a pak pusinkoval Adámka a zase hned mě….a bylo mi jedno, že mě bolí celý tělo, protože v tuhle chvíli jsme byli poprvé rodina a já jsem už na sále řekla, že pro tenhle pocit, bych rodila znovu. Porod doopravdy bolí a bolí hodně…a bolí to i po něm dlouho než se tělo dá trochu dopořádku, ale ten uzlíček lásky za to stojí.

Bála jsem se, jaký bude mít Zbýňa názor na porod. Jestli mu nebude špatně nebo jak bude zvládat to, že mi vlastně nemůže pomoc, ale pro mě v tu chvíli bylo nejdůležitější, že jsem věděla že je se mnou…a i ta drobná pusa do vlasů mezi kontrakcemi byla jako kdyby mi dal svojí sílu….. Děkuju, že jsi byl se mnou a že jsi tak skvělej chlap!!!! Teď mám doma už chlapy dva… moje dvě lásky….moje dvě štěstíčka.

pirlenka
18. kvě 2007

😢 😵 😢 😵 😢 😵 Janinko, nádherně napsané! Ještě jednou tady na Koníkovi gratuluji ke šťastné a krásné rodince 😵 😵 😵

janinac
18. kvě 2007

Ahoj Leni, děkuju 🙂 Ty jo, já až teď zjistila jak je to dlouhý 😀

swetlus
18. kvě 2007

Jani, zamackavam slzicku. 😉 Moooc gratuluju. Vsechny jste holky taaak sikovny... tak preju at vam prckove krasne rostou.

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru