Jaký byl porod

marki
10. kvě 2006

Ahoj kočky, to, co teď napíšu, se týká mého prožitku z porodu. Hned na začátku musím napsat, že se nemáte čeho bát, a že ym ženský vydržíme úplně všechno... 😉

Náš Kryštůfek se narodil 02.05.06, takže zážitky jsou ještě čerstvé. Ale od začátku.....

Už z neděle na pondělí (tj. 01.05.06) jsem skoro celou noc nespala, protože mě navštívili poslíčci....břicho mě bolelo v nepravidelných intervalech po dvou hodinách, pak hodina klid, a pak to zase na dvě hodiny přišlo...prostě celou noc jsem byla vzhůru, ale nějak jsem cítila, že to ještě nebude ono.... 😲 Ale pro jistotu jsem tu noc vařila manžílkovi na druhej den oběd...polívku, maso a brambory.-....stejně jsem nemohla spát...

Celej den už to bylo takový nijaký...a odpoledne, když jsme šli s Jožíkem (mým manželem pro nezasvěcené) na procházku, tak jsem si odskočila do nemocnice, aby se mi podívali na mimčo....řekli mi, že buď můžu jít domů, že to klidně může přijít za 3 hodiny nebo za 3 dny----prohlásila jsem (a všem to doporučuju), že radši půjdu domů (i když, my to máme do nemocnice 5 minut autem, že 🙂 )...navečeřela jsem se, dala jsem si teplou lázeň, pak jsme s Jožíkem hráli hry,,,,,,a pak přišel večer, já seděla u PC a psala tady na beremese....a v tom na mě přišly první kontrakce.....takže jsem si je začala zapisovat....a byly pravidelný....a hlavně úplně jiný než ty všechny předtím....prostě mě bolelo v podbřišku, jako když to máte dostat, ale ta bolest neustává.....takže jsem se uchýlila do ložnice, kde jsem poklečmo k naší posteli začala vydýchávat...po 20 minutách za mnou přišel Jožík a pochopil situaci, na nic se neptal, chytil mě za ruku a hladil po zádech.....tohle všechno začalo ve 20:45 h a do 23.00 h jsem to vydržela....pak jsem si řekla Jožíkovi o vanu, ale na tu jsem už neměla náladu, takže jsem se osprchovala a naznačila Jožíkovi, že si jedeme pro mimčo, že už to nemůžu vydržet....kontrakce byly po 4 minutách,,....po cestě, která nám od baráku až do pátého patra porodnice trvala 21 min, tak jsem je měla celkem 5 x.....musela jsem se vždycky zastavit a vydýchat....

v porodnici nás přijali s úsměvem, byla tam stejná paní doktorka jako při odpolední kontrole.....takže jsem ležela kvůli křivce asi půl hodiny, což bylo hrozný, když se při kontrakcích nemůžete procházet.....pak přišel na řadu klystýr, což je naprosto pohodová věc, naopak vám pomůže se uvolnit.....(tam jsem teda manžílka nebrala)......potom jsem šla rovnou do sprchy, kde mě mnažílek osprchovával.....postupně jsem si přidávala teplou vodu....a tady, i když masírovaná vodou, tak si tenhle okamžik, kterej pro mě představoval věčnost, pamatuju jako nejhorší z celýho porodu.....ta bolest, tak se nedá popsat....ale celou dobu jsem si říkala- bude hůř, holka, bude hůř.....pak mi dovolily jít na gauč, kde si mě ale jen prohlídly a řekly, že už jsem hodně otevřená a že už to nebude dlouho trvat....což se nádherně poslouchá a dodá vám to spoustu energie...takže jsem šla rovnou na sál...detaily už popisovat nebudu, na stole jsem vystřídala polohy na boku i na zádech, a pak mi doporučily stoupnout si za stůl a tlačila jsem v podřepu....zezadu mě přidržoval Jožík a bylo to super, protože jsem se nádherně uvolnila.... 😉

Nakonec ta finální fáze, kdy jsem tlačila s nohama na koze trvala 20 min a to halvně proto, že mám úzkou pánev....ale tohle už vůbec nebolelo, jen posloucháte, co se děje kolem...protože mně slábly kontrakce, a tak jsem se začala bát o mimčo....jak jsem tlačila, tak vždycky vykouklo kousek hlavičky a zase zalezla....tohle se opakovalo asi pětkrát, byly tam kolem mě už čtyři lidi....+ Jožík a ti všichni se nám snažili pomoc....nakonec mě musely nastřihnout a mimouš byl na světě....tak nám řekly, že je to kluk.....a Jožík běžel za ním, aby viděl, co všechno se děje.....a pak hrdě kráčel po sále, zatímco mě zašívaly....40 minut....a to mi bylo všechno jedno....věděla jsem, že je mimouš v bezpečí a tak jsem zápasila s paní doktorkou, která mě zašívala...sice jsem dostala injekci na umrtvení, ale asi to nepomáhá...mně teda určitě ne....ale nevadí...když mě zašily, tak jsem šla za těma svýma chlapama do tzv. obýváku, kde jsme v klidu pobyli první minuty našeho štěstí....a to bylo opravdu super....ten klid a očuchávání miminka....a pak jsem musela po hodině se osprchovat a šli jsme na pokoj.....a tím skončil náš nejkrásnější den a zážitek, který jsme s Jožíkem zažili....

mějte se hezky a ničeho se těhulky nebojte, každý porod je jiný, ale všechno stojí za ten okamžik, kdy vidíte svoje miminko na světě...a hrdýho tatínka u toho....bez něho by to nebylo ono....a jeden druhýho si vážíme ještě víc..... 😉 a na bolest rychle zapomenete----

dobrou MArkí a Kryštůfek

kacabacka
2. dub 2007

doubek: ježiši!!! 😲 To bych je odtamtud všechny vypakovala! 😒 😀

krejcirice
14. dub 2007

Ahoj také se s vámi podělím o mojí zkušenost z porodu.

Termín jsem měla stanovený na 19.3 podle menzes.V pátek 16.3 jsem pocitovala menší bolesti již od rána a bolel mě moc žaludek.Večer jsem již bolesti necítila ale zato mě ještě víc bolel žaludek,myslela jsem že když půjdu spát že mě to přejde.Kolem půlnoci mě ale vzbudila šílená bolest žaludku a tvrdé břicho zjistila jsemže necítím ani pohyby.Tak jsme na nic nečekali a jeli do porodnice.Tam mě prohlédli a řekli že jsem otevřená jen na 3 prsty a že si mě tam nechají že bud se porod rozběhne a nebo ne a půjdu ráno domu.Samozdřejmě se přes noc nic nedělo ale nechali jsi mě tam.V sobotu kolem 15hodiny mi přijela návštěva do nemocnice a i začali menší kontrakce po 7minutách to jsem nahlásila sestře a ta že se uvidí.Do 21hodin se mi kontrakce zkrátili na 3min.a byli také dosti blestivé na to jsem chodila do sprchy aby to tak nebolelo.Doktorka mě prohlédla a zjistila že jsem již otevřená na 8prstů a že mi dají klistýr.Klistýr jsem absolvovala a byla asi pak hodinu ve sprše.Potom mě převezli na porodní pokoj kde ale se mi chtělo již moc tlačit ale nebyla jsem ještě úplně otevřená píchli mi vodu a nic se nedělo.Po delší době kdy jsem se snažila prodýchávat tlačení,zjistili že už nedokážu pořádně dýchat tak mi nasadili kyslík.Doktorka mě prohlédla a zjistila že nemam ještě zašlou branku a že mimčo se nerotuje do porodních cest a že již nezvládnu netlačit tak mě v mžiku převezli na sál a že mi udělají císařský řez. Když už mi chtěli uspat tak sem jen řekla že se mi chce hrozně moc tlačit na to mě ještě stihla porodní asistentka zkontrolovat a zjistila že již je branka zašlá a mohu rodit.Asi 3krát jsem zatlačila a malí byl venku.Potom jen mě zašili (ani jsem necítila že mě nastřihli)a pak mi dali do náručí asi na hodinu malého.

Omlouvám se že popis je tak strohý chtěla jsem ho napsat lépe ale musím spěchat než se mi vzbudí mimčo. 😉

karotky
14. dub 2007

Kokám........Krejčiřice..........že jsi měla docela maratón. 😅 Hlavně,že to máš za sebou a že to dopadlo dobře. 😉
Tak ať Tě kluci moc nezlobí,aby sis to mateřství užila. 🙂

alcatko.j
18. dub 2007

Zdaar holky mojee, po silnem natlaku si tedy delam cas a pokusim se sepsat, JAKE TO TEDY BYLO…Dle meho nazoru MAZEC,😅 ale clovek strasne rychle zapomina a navíc pod vlivem opiatu(to sem se docetla ve zprave, ze je do me narvali), jsem mozna videla a citila, co videt a citit byt nemohlo. 😅

Termin jsem mela vypocitany jen jeden a to 7.dubna, na posledních kontrolách u me mudry mi bylo receno, at pocitam spise s koncem brezna, ze porodni cesty jsou pripraveny…Tak jsem se tesila, ze to budu mit drive za sebou…Tak jsem se zaregistrovala do porodnice, kam jsem tri tydny dochazela na kontroly.Uz tam mi na kazde kontrole hlasili, ze porodni cesty jsou kraaasne pripraveny, ale jsem zavrena, tak ze to jako bude v terminu..To jsem slychala kontrolu co kontrolu..No a pak jsem zacala prenaset..Na konikovi jsme se s holkama podporovaly vzajemne, ze uz to nemuze dlouho trvat, me humor neopoustel, jsem vedela, ze porodit musim, tak zadny krece, ze ano…Vysnila jsem si 13.dubna..Na Velikonocni pondeli uz jsem mela ale tak akorat vseho dost a rozhodla jsem se, ze skocim ze skrine, kdosi mi to poradil a tak jako Nelus vyzenu ven 😀 😀 .No, nakonec porod vyvolalo něco jiného..nikdo mi nevymluvi, ze to nebyly Jirkovi palacinky.Sezrala jsem čtyři.😨
Tu noc jsem spala u nasich.Asi v jednu v noci jsem se vzbudila na zachod, stoupla jsem z postele a uslysela jsem rachu jako hrom…mrknu dolu a vidim, ze ze me tece voda proudem..v tu dobu by se ve mne krve nedorezalo, doslo mi, ze budu rodit!!!!To, na co jsem se celou dobu tesila, mělo prijit!!!Zacalo mi busit srdce, klepat se mi kolena a dostala jsem strasnej strach….Vzala jsem rucnik, nacpala si ho mezi nohy, sedla v obýváku do sedacky a cumela jsem na mesic, později jsem zjistila, ze jsem tam tak sedela dvacet minut!!Magor, no.Zavolala jsem Jirkovi, rekla jsem mu, at vezme auto, vycisti si zuby, oblece se a v klidecku prijede k nasim, ze kontrakce nemam, jen mi praskla plodovka..Pak jsem se sla osprchovat, oblekla jsem si ciste obleceni, nahazela do tazky poslední věci, joo, na sbaleni tazky casu dost…a sla jsem vzbudit mamku…Jirka dorazil za dvacet minut.A vyrazili jsme.V aute jsem zacalo COSI citit, vzhledem k tomu, ze jsem do te doby nemela poslicky, tak jsem nevedela, co to je, jestli jako kontrakce, nebo teprve poslicci, nebo mam jen zarazeny prdy…Joo, do te porodnicejsme dorazili o pul treti…tam me fikli na monitor a zjistili, ze teda mam kontrakce a to po trech minutach, ještě se divili, ze to nepoznam,ze se chlamu…mne to vazne prislo desne prcovni, jako ze bezva dobrodružství, vsude ticho a tma, kolem mne asistentky,Jirka bledej jak stena a ja si blahove myslela, ze jako rodim a Neli bude co nevidet u mne..
No, takze me prevlekli , Jirku taky a dali mi klystyr(nebo jak se to pise).To byl teda zážitek, byla jsem rada, ze mi ho dali, ale fakt jsem myslela, ze se poseru.No, pak nas fikli na bezvadnej porodni sal, tri tydny nove udelanej, nejvic me fascinoval provaz ze zdi, sem si vzpomnela na me mladi, kdy jsem zakladku reprezentovala ve splhu po provaze.Jen mi bylo divny, v cem jako by mi to ted mělo pomoct.😅
No, ale byl tam i balon, na ten jsem se tesila nejvic, mame stejnej doma a ja za cely tehu nebyla schopna na nem poskakat, tak me to desne zajimalo.
No, takze cca od tri jsme s Jirkou skakali na porodnim sale(skakali na balone😅 ), poslouchali radio, obcas jsem si vlezla z nudy do sprchy, protože se vsude pise jak to pomaha, ja teda pomoct nemusela, ale rikala jsem si, ze když uz teda jako rodim, využiji všech nabizenych moznosti..Kontrakce furt po trech minutach.Jeste jsme se s Jirkou smali, ja na balone, Jirka v ruce stopky, ja mu rikam:“ Jirii, kolik uz uteklo minut, mela bych mit kontraaakciiiii..(kontrakciii jsem uz vyzpivavavala,pac prisla.)No a ani jsme se nenadali a bylo 10 rano a Neli furt v bruchu!!To uz jsem zacala byt nervozni, pac mi bylo jasny, ze mi nedaji nic na jidlo aja mela deznej hlad…A taky ze jo, sem poprosila o rohlík a oni mi donesli sladkej caj!!!
No, v 11 furt nic, mezitím porad monitory, kde bylo videt, ze Nelinka je spokojena, tam kde je, a ven nepude, jednak i proto, ze jsem porad zavrena, kontrakce nekontrakce, plodovka neplodovka fuc.
Ve 12 poslali Jirku domu….Ze ho pak zavolaji…me zavezli na pokoj, at se prospim…V 6 vecer, mi zacali davat kapacku a rozhodli se porod vyvolat…Ja si zaviskla, pac jsem naznala, ze uz to bude jen chvilka, navíc kontrakce po trech minutach byly furt ale nebolely, tak jsem si lebedila, jak primovne rodim…A sla jsem chrundit s tim,ze me to udajne vzbudi a zacnem rodit…Joo, vzbudilo me to..asi v jednu v noci, kontrakce sice ne po trech minutach, po deseti, ale bolest jak prase!!!!Jeste ze jsem byla na pokoji sama, protože během noci se intervaly zkratily na 4 minuty a prodychavala jsem je sama samotinka na pokoji, v podrepu a smírným vytim….V sedm rano jsem myslela, ze uz jsem v nebíčku…Prisla pro me asistentka, to uz mam ovšem v mlze, na porodnim sale uz cekal Jirka.A to uz byl fakt jak ja rikam MAZEC….Od sedmi jsem myslela, ze neziju..kontrakce byly snad furt.Skakala jsem na mici tak zurive, ze mě Jirka radsi přibrzďoval, do sprchy jsem nevlezla ani jednou, nebylo sil se tam dobelhat, Jirka mi masiroval zada, podaval piti snad co minutu, ja ani nemluvila, vždy jsem jen sykla, zakoulela ocima, on hned vedel, co ma udelat.tusim, ze jsem byla i neprijemna, strasne me rozcilovalo, ze mi neumi cist myslenky a musim mu vse rikat.Nejhorsi bylo, když po mne chteli, at si vlezu na stul, ze zmeri monitor…a vydržet ty minuty tam, v leze…Pak najednou uz bylo na sale tech lidi vic, taky jsem zacala citit, ze musim urychlene tlačit.jedna PA mi skocila na bricho, to me teda nasrala, bolelo to jako prase.Jirka stal vedle me, drzel me za ruku(později vsem ukazoval škrábance, pry jsem byla surova), PA mi skakala po brichu, nekdo me povzbuzoval, at tlacim, ze je videt hlavicka, a tak ja jsem tlacila..tato cast byla pro me osobne nejtezsi, ani ne tak, co se tyce bolesti, jako spise toho, ze jsem byla uz opravdu strasne vycerpana, unavena, chtelo se mi spat, hlasy jsem slysela jakoby z dalky, chtelo se mi spat a někdo po mne chtel, at tlacim,ze všech sil. No, ale tak jsem teda tlacila, z dalky jsem zaslechla, ze někdo rikal, ze tlacim dobře, ze na další zatlaceni by mala mohla byt venku..to mi dodalo neuvěřitelnou energii a ja zatlacila ze všech sil(zaroven jsem ucitila, ze curam)….A pak, pak jsem videla, jak se Jirka rozbrečel..doslo mi, ze poprve uvidel Nelu, naší dceru…a najednou jsem ji uslysela, rev,rev a rev, a mela jsem ji polozenou na brise, malinkou, scvrklou, skaredouckou, ale naší..........
V krku jsem pocitila knedlik a strasnou, bezmeznou lasku, az me to bolelo…Matne si vybavuju, jak mi Jirka dekoval, porad dokola opakoval, ze mi dekuje…
Dve hodiny nas nechali, at si uzivame sami sebe.Ja lezela, divala jsem se mlcky na Jirku, ktery celou dobu Neli choval a byla jsem strasne šťastna…nic me uz nebolelo, unava nebyla, jen takova apatie, jako ze TO bylo Ono, ze je to za mnou, ze mam sakra dceru, ze jsem maminkou, uz na cely život, ze je tu někdo, kdo me ted strasne moc potrebuje, a ze je tu někdo, koho miluju vic nez svůj život..ze je tu někdo, ke komu citim vetsi lasku nez ke svemu muzi, ze je tu někdo, pro koho bych umrela…

Ještě par malickosti..byla jsem nastrihnuta a podle vseho dost, ale nastrih jsem vůbec nepostrehla, provedli mi ho na vrcholu kontrakce a kdyby me nesili, nevim,ze nastrih byl, siti jsem uz tedy citila, ale opravdu jen citila, takove tupe skubani, ale s bolesti to nemelo nic společného.

Dnes je to presne tyden, co se Neli narodila, bolest je zapomenuta, a uz to ani trosku nevidim tak, ze jsem trpela, klidne bych rodila znova. Není to prochazka ruzovou zahradou, porod boli a moc, ale je to bolest, ktera se da vydržet. Kontrakce po minute jsou desne, boli, tlaci, unavuji, ale prejdou, a je klid, na chvilku…Tlaceni na zaver, pro me nejhorsi, se da ale taky vydržet,protože je to něco, co vy ovlivnite, je to na vas, ja osobne jsem do toho dala vsechnu svou zbyvajici silu.
Tak, to je ve zkratce asi tak vse. Mam v hlave diky hormonum ještě spousty myslenek a poznatku, ale to by bylo na tri strany.Tak snad to pro predstavu staci.
Chtela bych ještě jednou vsem podekovat za smsky, které me podpořily, za ip a za všechny gratulace.Omlouvam se , ze ne vsem odpovim, proste nestiham akdyz mam chvilku cas, snažím se dospavat.

A ještě bych chtela rict, zemit chlapa u porodu je to nejlepsico me mohlo potkat, byl mou neuvěřitelnou podporou, drzel me za ruku, hladil, utiral pot, masiroval, podaval piti, podporoval me, utesoval, bez nej bych zdechla.Jirko, dekuju moc.

sarinka
18. dub 2007

Alenko,jsi kočička statečná 😵 😵 😵 Při 6 odstavci zezdola,se i mýmo manželovi zaleskla očička.Princeznička je slaďoučkáááááááááááá 😵 😵 😵

myska
18. dub 2007

Alči, tak to je síla, moc pěkně napsaný, hlavně ten 4. odstavec 😢 😵

myska
18. dub 2007

á tak pardon, trošku jsem to popletla 😅 moc pěkně napsaný, hlavně ten konec druhýho odstavce. 😔 🙂

danielah
18. dub 2007

Alči, ty jofka, taky jsem si poplakala 😵 😀

makal
18. dub 2007

Alči ,je to kráááásně napsaný,až mi vyhrkly slzy do očí.Já už chci taky mimí i za tu námahu.
Gratuluju k holčičce,je krásná.

megy
18. dub 2007

měla jsem slzy na krajíčku 😔

carlisse
19. dub 2007

Alcatko díky za úžasný popis porodu! Užívej si Nelinku. Už aby byl srpen🙂

zenuska
19. dub 2007

Ajčáku, ty jsi mi teda dala tím popisem.......bulím tu jak želva.....vedle mě je hora kapesníků a já jsem celá dojatá a hotová 😅 😔
Jsem ráda, že jsi to zvládla a že to máš za sebou. Vítej mamino mezi nás a užívej si té nejhezčí role v životě 🙂
Jirko taky ti děkuji, že jsi podržel moji mylenku 😅 😅 😀

macanet
19. dub 2007

To byl teda porod, ale stálo to za to, nakonci odměna v podobě takový krásný princezny. Taky jsem si poplakala 😉

andira
19. dub 2007

alcatko, krasnej a dojemneeej popis 🙂

janinac
19. dub 2007

Alí, řvu jak želva. Nádherně napsaný a ještě jednou blahopřeju! 🙂

lazenka
19. dub 2007

Alčí,ty voléééééééééé,si mě rozbrečela jak malou holku.Krásně si to napsala,fákt.Mějte se všichni tři fajn a hodně lásky a zdraví a všeho,co si přejete....

karotky
19. dub 2007

Alčí...........opravdu nádherná slohová práce.Být učitelnicou,tak Ti dám jedničku s hvezdičkou.
Úplně jsem se do toho vžila a když jsem se probudila s agónie,byla jsem v šoku z toho,že tu nikde nemám Nelinku. 😀
To víš,že mi ukápla slzička.Jsem poslední dobou trochu labilní. 😅

verculka
19. dub 2007

Alčí fakt krásné. Myslím, že mi, ale zachvíli nebude fungovat klávesnice, protože jsem do ní nabrečela 😉Ať se Vám daří a ještě jednou blahopřeji 🙂

kristi
19. dub 2007

Jeziiiiis, ja rvu ..kurna, blby hormony.

luciass
19. dub 2007

Alí nááááádhera, gratalace a ještě jednou náááádhera, du vytřít tu louž slz podemnou.....

linda02
19. dub 2007

Alči, krásně napsaný a s těma tatínkama jak je to dojme to musel být krásný zážitek. Už se nemůžu dočkat. 😀 I když se samozřejmně bojím 😝 😉 Hodně zdravíčka Nelince a hodně sil tobě. 🙂

ivet
19. dub 2007

Alči, kráása...krásně jsi to popsala, krásně jsi to zvládla!!! A Jirka byl skvělý!!! Tak se držte!!

macanet
19. dub 2007

http://www.novinky.cz/koktejl/zakaznice-hyperma... tak tohle je taky mazec, mamina by zasloužila pořádnou pochvalu 😉

kalerat
19. dub 2007

Alci moc krásně popsané, brečela jsem u toho jak želva. Je vidět, že jste skvělá rodinka a moc vám přeji ať vám vše vychází. 😉

ivusenka
19. dub 2007

Alcatko, nádherně napsáno, hodně zdravíčka pro Vás všechny, také jsem skoro brečela 😵

kackadu
19. dub 2007

Alči tak jsem to taky ořvala a dostavil se mi "ten knedlík v krku". Ale teda pěkně sis to vyžrala. To Ti teda povím. Máš to za sebou. Mco gratuluju!!!

berenika1
19. dub 2007

Alčíííí, to je fakt nádhera, mooooc Vám gratuluji, ať jste holky obě dvě moc zdaví a malá Vám dělá jen samou radost.Tatínkovi skládám poklonu, muselo to pro něj být také dost náročné, když tě viděl jak trpíš a nemohl ti nijak pomoci... 😉
Ještě jednou mooooc zdravíčka a děkuji ti , že jsi se s námi o tak silný a krásný zážitek podělila. Také se moc těším, až to budu mít za sebou pápíky Verča
Ps: Také bulím jka želva, ty hormony jsou prostě hrozný... 🙂 😀

mobina
19. dub 2007

Alčinko stejně tak jako jsem s tebou prožívala začátek těhu a do dneška si pamatuji, co jsi napsala v tom krásném mailu, tak teď jsem prožívala i tvůj porod, ostatně jako 3/4 koníka 😀. Je to hrozně úžasný dát alespoň prostřednictvím písmenek ochutnat nám snažilkám a těhulkám, jaký je ten okamžik, kdy se staneš maminkou. Přeju vám celé rodince jen to nej 😵

zabza
19. dub 2007

Alcatko, ctu tvuj pribeh a brecim jak zelva. Chvilema krasne vtipne napsane, chvilema dojemne, ze mi z toho beha mraz po zadech.

chaluska
19. dub 2007

Teda slzy neudržím. Alčátko přeju ti ať se ti síly znovu brzo obnoví a přeju spoustu zdravíčka celé rodince. 😉

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru