Partner u porodu - nemůžu se zbavit pocitu, že mi nechtěl pomoci (i když reálně chtěl)
Ahoj holky,
vím, že od mnohých se asi dozvím, že řeším úplnou hloupost a hledám problémy, kde nejsou. Ale jsem hold taková 🙂
Měla jsem hodně náročný, ale krásný porod, na který oba s manželem v dobrém vzpomínáme. Byl mi po celou dobu obrovskou podporou, až mě překvapilo, že vůbec mohl být tak super, a mám dojem, že bych bez něj snad ani neporodila. Doslova - po desítkách hodin mě totiž právě on přesvědčil, že už opravdu bude potřeba oxytocin. Hned po aplikaci kontrakce zesílily - nebyly vysloveně nesnesitelné, ale já jsem byla tak vyčerpaná, že jsem si s nimi už nedokázala poradit a hned jsem si říkala o léky na bolest. Manžel věděl, že jsem chtěla porod zcela bez zásahů, a i díky němu jsem nic nedostala. (PA to taky hnala tím směrem, přeci jen měla můj porodní plán, znala moje přání...) Manžel mi potom říkal, že nechtěl, abych si něco vyčítala, a taky že teprve v tu chvíli mi začaly ty opravdové porodní bolesti a nevědělo se, jak to půjde, a že taky to dělal s ohledem na mimčo... Zpětně jsem mu potom byla hrozně vděčná. Stejně se ale občas přistihnu, jak si pomyslím něco ve smyslu, jako by se mnou neměl soucit. Je to pro mě hrozně složité - vím, že jednal absolutně v mém zájmu a dělal to kvůli mě... ale přeci se nemůžu zbavit té stránky, že mě nechtěl zbavit bolesti.
Nevím, jak se těch myšlenek zbavit. I když vědomě prostě vím, jak byl obětavý - probděl se mnou dva dny a kromě těch léků se snažil dělat cokoli, jen aby mi ulevil.
@jenny91 Hele, s těmi konrrakcemi...to je tou debilní terminologií porodníků. Dřív ženám u porodu pomáhaly jen porodní báby, někdy v 19. stol. se toho chopili muži-doktoři a porodnictví učili chirurgové. A když pak začaly kontrakce měřit stroje a personál se na ně začal spoléhat, tak prostě když viděli, že ty "čárky" nejsou moc vysoké, označili je za slabé, jedno, jak moc silně je žena cítila. Takže je možné, že tvůj muž jednoduše nechápe, že slabé kontrakce neznamenají nutně méně bolestivé. Vysvětli mu to. 😉 Já to třeba měla přesně opačně - kontrakce byly silné tak, že se nevešly ani na papír, ale mně to nenutilo ani křičet, jen hučet. Primář na mě koukal jak na zjevení. 😅
@odula suhlasim..ja som to takto mala v hlave nastavene u oboch porodov. Do porodnice som isla porodit miminko a porodit ho rychle ;) Prvy porod 6h, druhy menej nez 4h. Vedela som, ze to boli, vedela som, ze si to neviem.predstavit a preto som v hlave nemala ziadne ocakavania. Brala som to tak, ze porodilo tisice zien predo mnou, porodim aj ja. Slo to do vnutra, musi to ist aj von :D Zenske telo je k tomu vytvorene a ma vsetko, conk porodu potrebuje. Samozrejme mozu prist komplikacie a preto rodime v porodnici. Ale zakladom je myslienka "zvladnem to, je to otazkou par hodin a potom uz len tuleni s miminkem 🙂"
My ženy říkáme občas ne a není to tak úplné ne a občas ano a není to zas tak úplné ano. 😀 Chlapi tomu moc nerozumí,jsme pro ně záhady. Můj muž má pro to výraz - ženské jinotaje. Nechtělas žádné léky proti bolesti,ale pak to bylo tak nesnesitelné, že bys je byla ráda dostala. Jenže,on obhakoval ten orvní názor a tys pak došla k jinému. Zkus se vypsat na papír a pak to spal. On Ti škodit nechtěl,ale my,ženy jsme složitej jinej druh.😀
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
Já tě určitým způsobem chápu. Chtěla jsem přirozený porod, nechtěla jsem epidural, nebo jiné oblbováky. A pak přišla chvíle, kdy bych odkývala všechno i císaře. A říkala jsem si, proč už mě sakra neříznou. Jenže za mnou nikdo nepřišel, protože v té porodnici o epi rozhoduje doktor, nedává se na přání rodičky. Zpětně jsem ráda, že se nikdo neptal, protože bych souhlasila a byla pak naštvaná.
Zkus si to probrat v hlavě, co kdyby to bylo naopak. Co kdyby tě muž od epi neodrazoval a ty jsi bez komplikací porodila. Nebyla bys naštvaná taky, že ti v tom nezabránil? A co ta dula, neprobíraly jste to spolu?