Porod je krásný zážitek, a to vždy. Můj pohled

bambosa
27. lis 2008

Dobrý večer holky🙂

už dlouho jsem si říkala, že napíšu, k čemu jsem dospěla skoro půl roku po svém porodu. Když tak procházím různé diskuze, pořád se něco řeší. A většinou to nejsou příjemné věci. Jako ta, co už rodila mám na srdci následující. V současné době je bohužel velice rozšířený přístup k porodu ten, že to se nějak přetrpí. Ano, přivádění miminka do tohoto světa není bezbolestné. Ale tady nejde o bolest, ale o celkový přístup k porodu.Nechci to nikomu vyčítat, sama jsem to tak chvíli také měla, ale všechny myslíte jen na sebe. Pro dítě je porod daleko horší než pro vás. Ono si to miminko neumí odůvodnit proč jej nějaká síla po devíti měsících klidu táhne ven, proč je zkroucené a všechno na něj tlačí...proč vykoukne někam kde je zbytečně zima a světlo... Porod je krásný zážitek at už je jakýkoliv a je to jedna z nejvíce smysluplných věcí, které se vám poštěstí udělat. Když mi o půl jedné v noci začaly první kontrakce, nejprve jsem nevěděla jestli je to už ono. Chodila jsem po bytě, zkusila všechno možné a nic nepomohlo. Připadala jsem si jako když mě za břicho svírá železná pěst. A pak jsem toho nechala. Můžete to znít jakkoli divně, ale nechat se tou porodní prací-bolestí plně unášet- bylo v určitém smyslu opojné. Je to něco, proti čemu nemůžete nic udělat. co si vás zcela vezme a pohltí. s každým stahem jsem si říkala, že se otevírám pro svoji holčičku a společmě s vědomím, že přijde další a další stah, silnější a silnější...když jsem si začala pobrukovat, bylo jasné, že už bychom měli jet do porodnice. po příjmu mi doktorka řekla, že jsem na deset at rychle zavolají mého muže, že zachvilku bude malá venku. a mně v té chvíli bylo skoro líto, že to zachvíli skončí. malá se narodila dvacet minut po příjezdu do porodnice. celý pobyt jsem si to neustále přehrávala v hlavě a vracela se k tomu...dotěd na mě funguje jako velice uklidnující, když si detailně vzpomínám na porod. To, že rodíte znamená, že dáváte život! jste schopné se otevřít natolik ,aby miminko vyšlo ven a pak se zase vrátit do původního stavu. když se pak díváte na to mimi, které ještě před pár hodinami lechtalo vaše žebra, věřte mi, to je nepopsatelný zážitek. porod vás jako ženy změní. nedokážu popsta jak přesně, ale změní vás zcela jistě. a budmě za to rády...protože v dnešním světě se už dá téměř cokoli nahradit, ale porodem zakoušíme jako ženy zkušenost nenahraditelnosti. nebojte se toho a jděte do porodu s odvahou. dá se zvládnout, i bez epidurálů, ta úleva, která příjde po prožité bolesti je daleko smysluplnější než úleva od bolesti. držím vám všem palce a užijte si svůj porod. je to ten nejkrásnější dárek, který můžete dát samy sobě🙂
S pozdravem Eva

sisstin
28. lis 2008

rezetka: jako já to zas neviděla strašně černě...ale prostě neměla jsem ty stavy, jaký měly ostatní..už aby byl na světě..atd., porodu jsem se fakt bála šíleně..to byla moje noční můra 😕 ...a nakonec mnohem horší bylo vydržet ty první tři měsíce...ale pak fakt lepší a lepší..a ted můžu říct, že si to už užívám 😉 🙂

berus
28. lis 2008

Pro mě byl porod nejkrásnější zážitek 😉
Rodila jsem 19 hodin, ale z toho 17 jsem byla doma a v klidu. Je fakt, že když jsem přijela do porodnice, a tam mi prdly vodu, začal trochu masakr a nemyslela jsem na to, že budu mít miminko, ale že to bolí jako kráva. Já jsem si vlastně ten konec nestihla užít, protože to byl fakt fofr. Ale právě ta otvírací doba, kdy jsem byla s manžlem v posteli a celý den si povídali, jedli 😀 a občas koukli na telku, byla krásná. Za sebe říkám, že porod je super, i když mi fakt v tu chvíli fakt nedošlo, co prožívá prcek, ale starala jsem se o sebe.

berus
28. lis 2008

Tak jsem si to po sobě teď přečetla a píšu jak tatar, no jo, mateřská demence. Snad jste pochoplily 😅

rezetka
28. lis 2008

Aja, no...podle mě k tomu ženská musí mít dispozice...mám kamarádku, která tohle zažila, takže není tak docela pravda, že nevím o čem mluvím, i když to není osobní zkušenost 😉.
Tak to je dobře Sis 😉.

paolin
28. lis 2008

sis, ja mela taky poporodni depky, jak vysity. kdyby mi malyho nekdo vzal, neprotestovala bych. bylo mi to nejak jedno. casem se vse zklidnilo. ikdyz prvni pulrok se starsim synem byl nocni mura. porad plakal, nespal, ja v haji zdravotne a psychicky. ostatni kamosky ukazkove, hodne, spaci deti, na materske maximalne spokojene. nechapala jsem je..ja drela, jak mezek. dlouho jsem se rozhodovala pro druhe dite. a maly je zlaticko. smeje se, je s nim desna sranda, je to sikulka. jsem rada, ze ho mam. bez nej bych si myslela, ze materska-ne materstvi, jako cit-stoji za uplny..

rezetka
28. lis 2008

Beru, to je asi logický, že myslíš v tu chvíli na sebe a ne na to "cosi, co tě tam bolí", to si snad ani nejde uvědomit 😀. A napsalas to přesně.Protože jak říkám, je to o psychice, ale taky o lidech a prostředí, to je prostě tak...

aja123
28. lis 2008

rezetka, no právě, ta osobní zkušenost tam není 😨

novako
28. lis 2008

Já myslím, že se žena nedokáže úplně oprostit od myšlení na mrňouska. Minimálně v podvědomí o něm pořád ví. Tu poslední hodinu, kdy ty kontra jsou fakt strašný a člověk má pocit, že ho něco lisuje a drtí a nedokáže myslet na nic jiného, mi jednou sjely sondy a já přestala slyšet tlukot srdíčka. Hned jsem volala na manžela ať zjistí, co se děje. 😉 A psí dýchání jsem podstupovala jedině kvůli malé. Na mne vůbec nezabíralo. 😀

helcah
28. lis 2008

Hned po přečtení prvního příspěvku musím reagovat. Je mi jasné, že to může být pro někoho fascinující zážitek, ale asi ne pro někoho kdo rodil třeba celý den. Nemyslím si, že přísluší říkat že se to dá zvládnout bez epiduralu někomu, kdo ho třeba nepotřeboval. Já jsem to taky chtěla zvládnou bez epiduralu ale po 17hodinách kontrakcí (pravidelně po 2minutách) jsem za něj byla vděčná. Dokonce mi byl doporučován porodní asistentkou, abych vůbec vydržela až do konce. A rozhodně si nemyslím, že bych byla nějaká citlivka, naopak, zvládla jsem to bez něj přece 17hodin. Je asi rozdíl když při přijmu někomu řeknou že je na 10 a jde se rodit, nebo když se někdo na 3 prsty otevírá celý den.
Musím uznat že ten příspěvek je jinak hezký a někoho koho to teprve čeká to uklidní, ale přiznávám, že mě osobně se to tedy dotklo. A to jsem se na porod poslední tři měsíce těhu skutečně těšila!

rezetka
28. lis 2008

Tak jasně,že podvědomě o něm přemýšlíš a víš, ale to je v tu chvíli až druhotné myslím 😀. Já si taky pamatuju, že až konečně vylezl ven, tak jsem se nepodívala na něj, ale na to, jak mi splasklo břichoa a až mi dali cosi těžkého,vlhkého a škaredého na břicho, pochopila jsem PROČ TA BOLEST 😀.

petruna
28. lis 2008

nemůžu si pomoct, ale na mě ten příspěvek taky působí jako povyšování.
Myslím, že spousta krásných porodů se dá najít v "jaký byl porod"
Já sama měla takový. Na porod jsem se těšila. Měla jsem ho bez komplikací, bolest mi nevadila, ráda na něj vzpomínám a den po porodu bych klidně rodila znova.
Ale to mě nedělá lepší matkou. Měla jsem prostě štěstí, že to šlo jako po másle a že dobře snáším bolest.
Všechny víme, že to ani pro miminko není lehké a příde mi hnusný psát o holkách, které bolest cítí a opravdu trpěli, že jsou sobecké a myslí jen na svou bolest. Tak na mě příspěvěk prostě působí. Je možný, že to tak není myšleno, ale vyzní to tak... 😠
bambosa : proc mas tak malo prispevku a nemas album ? Pusobi to na me, ze jsi proste jen chtela vynadat holkam, co nemaji tak dokonale pocity jako ty a o porodu se vyjadruji, ze to bylo hrozne, protoze to bolelo. 😠

hupcza
28. lis 2008

sisstin: taky mi to přišlo drsné ... zejména v kombinaci s okamžikem, kdy mi to oznamovala (asi 2 týdy po mém potratu)

rezetka
28. lis 2008

Myslím, že to tak myšleno nebylo, to bylo spíš o těch, co fakt samy sebe litují, jaká to byla hrůza a přitom to nebylo nic...

rezetka
28. lis 2008

A taky spíš o těch, co si raděj vydupou císaře, jen aby si třeba nepokazily figuru, nepodstoupily trapas, bolest atd.... 😉

novako
28. lis 2008

Hupczo: Tvoji tchýni bych fakt chtěla mít doma. 😝

nasesara
28. lis 2008

Paolin,děkuji ti za tvůj příspěvek 🙂 My jsme miminko neplánovaly,ale stalo se a já jsem milovala už tu malou tečku na UTZ 😵 Patřím mezi ty,které se na porod celé těhotenství těšily.Měla jsem jen takový ten strach z neznáma,co známe každá 😉
Porod byl sice dlouhý,od prasknutí vody 14,5hodiny,ale i tak na něj ráda vzpomínám a jsem šťastná,že jsem dala život naší dcerce a že je krásná a zdravá.
Ovšem to,co přišlo potom...jsem si nedokázala nikdy představit. ☹ Prakticky neustále ve dne v noci jsem malou uspávala,protože nám dokázala usnout jen na pár minut a to po několikahodinovém úporném vyřvávání.Bylo to šílené a já nevěděla už kolikrát kudy kam.V deseti měsících,když začala sama chodit,tak se to zlepšilo a od té doby si jí užívám a je to pořád lepší a lepší 🙂 Vlastně už je všechno úplně pryč a jen se radujeme z těch neuvěřitelných pokroků,v noci nám spí,jsme šťastní 😵
Kdybych měla tak hodné" miminko jako kamarádky z okolí,už bych neváhala a šla do toho znovu.Takhle to ze strachu,že podruhé bych už nezvládla takový boj po tak dlouhou dobu odkládáme na co nejdelší dobu..ale povzbudila jsi mě,tak snad ty obavy časem taky zmizí a za pár let jí pořídíme sourozence 😉

sylvar
28. lis 2008

já na porod vzpomínám, jako na velilce silný zážitek...ta bolest k tomu patří,ale můžu říct, že pro mě byly horší kontrakce než porod samotný, to byla brnkačka 🙂
na malou jsme se moc těšili a je fakt, že je jiné, když je přítel/manžel celé těhu s ženskou a nebo když se vidí jednou za čas a nemohou to spolu prožívat celé od začátku, zapracuje psychika a to je jasné, že lépe se těší ve dvou než osamotě 😉 takže chápu sisstin, že neměla mateřské pudy tak silné, když Peťku čekala 😉
mě v 22,05 praskla voda, od půlnoci kontra v porodce, v 5,20 hod malá na světě za přítomnosti tatínka - takže 7hod 15min což je docela dobré.a epi jsem měla i 2tabletky na vyvolání, i oxytocin do žíly a nepřipadám si, že jsem zbabělec, že jsem neporodila přirozeně, jak se to teď dělá...třeba bych to bez epi zvládla, třeba ne, to nemůžu říct teď
každopádně po porodu jsem 2dny nespala, přísahám 2dny, úplně jsem cítila ty emoce z porodu, s přítelem jsme si o tom pořád povídali, jaké to bylo úžasné, když nebyl u mě v porodce, tak jsme si volali, psali sms, jako zážitek k nezaplacení, to myslím jako opravdu, sice se na další porod nechystám,ale zanechalo to ve mě i přítelovi opravdu moc.
A strach z porodu jsme zažívali od 24tt, co mi dr říkala, že je malá moc nízko, ten strach byl hrůza hrůzoucí, ten už nikdy zažít nechci 😢

novako
28. lis 2008

Petru: Takhle jsem to třeba vůbec nepochopila. Přišlo mi, že autorka se jen chtěla podělit o svůj zážitek. Asi mohla napsat do titulku, že porod je krásný zážitek a to slovo "vždy" vynechat, ale ten příspěvek vnímám jen jako touhu zbořit stereotyp porod=hrozná bolest=příšerný zážitek. Jen je škoda, že se k tomu sama autorka nevyjadřuje. 😕

sylvar
28. lis 2008

Ale ten strach byl z toho, že se může malá narodit dřív, ne strach z aktu - porodu, to jsem si nepřipouštěla, došla dovnitř, vyjde ven, prostě to tak je a to zvládnem

sylvar
28. lis 2008

čtu si nesesaru, nám malá ještě před dvěma měsíci v noci 2x jedla, takže noční vstávání+chození do práce, opravdu chodící polomrtvá matka a další dítě by mě asi oddělalo nadobro 😒 ☹

novako
28. lis 2008

Petru: A mám ještě jednu výhradu k příspěvku Bambosy. Tu větu o tom sobectví. To, že mamka nezvládne porod bez cizí pomoci, nepovažuji ani za sobectví ani za slabost. Prostě se to tak stane, má to různé příčiny, ale sobectví to rozhodně není.

hupcza
28. lis 2008

novako: já ji nemám přímo doma, ale v bezpečné 40 km vzdálenosti ..ale pokud chceš, mileráda daruji 😀

kveta
28. lis 2008

Nesúhlasím úplne s tým, že každý pôrod je krásnym zážitkom. Aj žena, ktorá je psychicky úplne pripravená a otvorená pôrodu môže mať napokon hororový pôrod - stačí, aby sa dieťa dalo v poslednej chvíli do zlej polohy alebo omotalo pupočnou šnúrou... Psychika pomáha, ale nie je zárukou pekného pôrodu, tak tu prosím nerobme z báb, ktoré mali ťažké pôrody, nejaké precitlivené, egocentrické neurotičky. Sú to ženy, ktoré mali menej šťastia.

Príklad: Moja kamarátka minulý týždeň porodila. Bolo to bábo po umelom oplodnení a kamarátka sa na pôrod dlhodobo pripravovala aj s pomocou duly, s ktorou chcela rodiť doma. A ako to dopadlo? Porodila hlboko predčasne a ešte ju museli vzápätí operovať kvôli chybe v maternici - je precitlivená žena, ktorá si nedokázala psychicky zabezpečiť príjemný pôrod? Nie, je to len žena, ktorá mala smolu a o krásnom zážitku z pôrodu, kde sa jej narodilo malé modré, takmer umierajúce dieťatko, v jej prípade ťažko hovoriť.

novako
28. lis 2008

Nasesara: Jak jsi to mohla přežít?! Mně stačily 3 měsíce, kdy Liduška v bdělém stavu vydržela neřvat max. 30 minut, a byla jsem na Chocholouška. 10 měsíců! by mě totálně odrovnalo!

sylvar
28. lis 2008

kveta a je malinká lepší?a to ji rodila doma, i když to bylo hodně brzo???

kopcik
28. lis 2008

připojím se k těm. kteří budou trošku oponovat...porodu jsem se vůbec nebála, řekla jsem si, že to vydržím... nijak jsem nestresovala. ještě jak začaly bolesti, říkala jsem si, že to zvládnu. na samotný porod ke mě přišel ten nejhorší doktor, který existoval a zkončilo to tak, že po mě řval a skákal mi po břichu 😒 takže myslím si, že zážitek porodu ani tak nesouvisí s náladou matky, ani jestli máte epidural atd ale hodně záleží na lidech, které máte kolem. podotýkám, že jsem měla velmi těžký porod, byl vyvolávaný 5 týdnů před termínem a malému u mě bylo dobře a nechtěl ven. nebyl na to připravený. asi by autorka diskuze psala jinak, kdyby prožila něco takového.. a podotýkám, že jsou matky, které mají jen a jen ty nejhorší zkušenosti z porodu... komplikace atd...

petruna
28. lis 2008

novako : jo je to mozny, ze to nemyslela tak, jak to pusobilo na me. kazdej jsme jinej..tak jinak veci chapeme....
me se to proste dotklo a to i presto, ze jsem porod prozivala skoro stejne jako ona (uzivala jsem si ho...byla jsem celou dobu v pohode, s MM jsme vtipkovali a pride mi, ze opravdu to bolelo jen poslednich 20 min) , ale dotklo se me to za holky, co nemely to stesti a vuci nim mi to pride jako povysovani se... 😅

novako
28. lis 2008

Hupczo: Doporučuji založit téma: Toto je moje tchýně. Chcete ji? 😀 😀 😀

ronie
28. lis 2008

Tak na mě to působí úplně stejně jako na Petrunu, já se na porod těšila, byl celkem náročnej, nakonec císařem a teď se těšim opět,, sice chci císaře, takže nezažiju klasiku, ael těšim se na to napětí před porodem a na ten shon a na to až mi malou přinesou. Nicméně, kdybych měla před prvním porodem a tohle si přečetla, působilo by to na mě stejně, prostě nemám ráda tohle,,poučování,, 😀 Dávat rady když o ně někdo stojí to je super,a le založit diskuzi a v ní popisovat jak super sem to odrodila a že ostatní by se pomalu měly stydět, že to měli horší..přeháním, ale na mě to tak působí a upřímně si myslím, že cílem tohoto tématu, bylo pouze vyvolat dohadování se. Halvně je mi také divné, že už se bambusa neobjevila a má málo příspěvků..ale třeba ještě přijde 😉

a souhlasím s ajou, že za poporodní deprese si teda ženská sama nemůže..to jsou prostě hormony a ty žena teda neovlivní, dispozice..no to ano,ale to jsou geny a ty se teda taky blbě ovlivňujou 😀

hupcza
28. lis 2008

kopcik: tohle občas popisují známé - duly ...a že jen bezmocně přihlížejí na de facto znásilnění ženské .... to mi je líto 😉
proto volím porodnici, která je 80 km daleko ...ale než v té naší, raději to vyklopím na ulici - myslím, žebych měla více pozornosti a empatie

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru