Rozhodla jste se některá rodit doma? Znáte někoho?

stříhání pupečního pahýlu, místo aby se nechal sám odpadnout, očkování proti tbc hned 4. den (nejsem proti, ale v 6týdnech by to bylo lepší)...a raději už nebudu vzpomínat, co ještě 😝

doktoři a nemocnice jsou skvělí a díky za ně, jsou tu pro nemocné....ale na mě jako zdravého člověka ať nešahaj 😀

S.ariku,
s tím spaním v postýlce, jak kde. Já jsem před 13 lety rodila v Ústí nad Labem ještě ve staré porodnici. V porodnici samotné, nic moc, ale když nás převezly na šestinedělí, byla jsem opravdu nadšená. Byla tam taková stará paní doktor - pediatrička, už jsem zapomněla jméno, ale dodnes na ni vzpomínám. Měla fakt revoluční metody, na to, že to je už 13 let nazpátek. Třeba miminko mělo menší porodní váhu, tak šup s ním za košili, aby mělo kontakt s maminkou. A hodně chovat. Nebo vůbec nebyla proti, abychom si miminko nechaly u sebe v posteli i přes noc. Jen nás varovala, že jak si to takhle zavedeme, bude pak těžké ho naučit spinkat v postýlce. Já jsem si dcerku vzala k sobě do postele hned, jak jsem zjistila, že mi za to nikdo nevynadá, a zůstalo to tak až do jejích pěti let, kdy usoudila, že už je velká holka a sama se od nás odstěhovala do svého. Spinkala mezi mnou a manželem a byly to ty nejhezčí roky v našem životě. Taky jako miminko krásně spinkala, dobře přibírala na váze a kojila jsem ji do třech let. A musím to zaklepat, je zdravá, jak ryba. Naše dětská lékařka se vždycky diví, že k ní chodíme jen na preventivní prohlídky, a jakou máme tenkou kartu. S tím spaním s rodiči, mnoho lékařů je dodnes rozhodně proti, že to není hygienické a že to zvyšuje riziko náhlého úmrtí novorozence, ale já občas čtu i věci v angličtině, abych věděla, co je novýho ve světě, a ve Spojených státech to už například začali doporučovat, protože podle nejnovějších průzkumů je to přesně naopak.

Moj nazor- pre zdravu zenu je porod doma bezpecnejsi ako v nemocnici, vravim z vlastnej skusenosti. V nemocnici v RK som bola tri krat pred porodom, aby som si zistila,ako to tam chodi, ci daju miminko hned maminke, ci robia nastrih, aj ked si to zena nepraje, ci moze byt maminka s mimi na vysetreniach co mu budu robit atd. No v skutocnosti bolo potom vsetko naopak.
kricala sm ako o zivot, nech ma dr nestriha, pockal si na najblizsiu kontrakciu a smykol ma az po prdel. a zrejme to aj nemozne zasil, pac si citim celu tu polku zadku, 6 tyzdnov po porode a stale je to bolave. a citim, ako mam skratene panvove svaly, asi ich prilis zabral do stehu ked to sil. Porod bol uplne v poriadk., neviem preco, aj tak mi tvrdili, ze mi miminko umiera. Odkladala som pretrhnutie vody, asi po 20 min som podlahla(ja blba, pritom ctg bolo v poriadku a ziadny iny pristroj som napojeny nemala). Narodil sa mi uplne zdravy chlapec(akurat chudak so zlomenou klucnou kostou, co mi bez varovania PA skocili na brucho, i ked boli vidiet len vlasky, vobec nenechali dorotovat ramienka), doktor bol bud uplne neschopny rozlisit a viest normal porod, alebo si chcel ist niekam rychlo do ksa a nie sa patlat s nejakym porodom, alebo co ja viem. No, (bohuzial az po porode)po porode sm sa nanho pytala a nepocula som jedinu dobru reakciu. To tez mohla pani doktorka na predporodnom kurze povedat- tak ja by som nestrihala, ale mame tu kolegu a u nho je to inak, ze. Nie, vsetci boli strasne mili. A az pri porode sa vyfarbili.

Ju, a ti co tvrdia ze rodit doma je nebezpecne- hm, deti si pustate na zjazdovku lyzovat, jazdite autami(kazdy den min. 2 smrtelne nehody ze) a to je tez nebezpecne a i tak to ludia robia

s.arik, súhlasím, že by sa to očkovanie mohlo odložiť, aj to,že žena - ak sa po porode cíti dobre a mimi je v poriadku - by mohla ísť domov. Ale doma by som proste nerodila...

holky nevím, jak s tím spaním ve společné posteli, jestli je to podle nejnovějších výzkumů dobře nebo špatně, každopádně, jak jednou hezky napsala v jiné diskuzi kristi a naprosto s ní souhlasím, -i kdyby se to maly sebevic libilo, tak s nama v posteli spat nebude, at je to sebevic vyhodny a zdravy a ja nevim co jeste...jednak mam strach, jednak aspon nekdo se musi vyspat (muz) a jednak dite je pro me na stejnem miste jako muj muz...nechci a nebudu nikomu z nich nadrzovat a ani je o neco ochuzovat...budu matka,ale zustavam zenou, manzelkou a milenkou, ne?
a co se týče těch předčasných odchodů z porodnice,tak v tom mě nikdo nepřesvědčí.miminko je tam pod dohledem a jelikož své dítě neskutečně miluju, takhle sobecky bych se nemohla zachovat.Nejde přece o kosmetiku-to je reklama a ani v tam ti to PA nedoporučují s tím přehánět.Ale ať si každý dělá co chce,nemůžeme mít na všechno všichni stejné názory, že? 😉

nemůžeme ít všichni stejné názory, ale s tím tvým terezko souhlasim bezvýhradně a kristi to tedy napsala taky moc hezky 😉

terezkaaa: Taky s tebou naprosto souhlasím, i s tím spaním v jedné posteli. Přesně, jsme i manželky a nejenom matky. Pak se nedivím našim manželům, že se cítí být méně milovaní po narození miminka.

Já souhlasím s Aniskou, Doriskou, S.arikem a vůbec všemi obhájci přirozených porodů. Terezkaaa, nevím, kolik objektivně napsaných knih a článků o porodu a péči o dítě po porodu jsi si prostudovala (objektivních myslím takvých, kteří psali lidé, kteří jsou seznámeni jak s průběhem lékařsky vedeného, tak s průběhem domácího a přirozeného porodu), že jsi došla k takovým závěrům. Je to ale tvoje věc. Když chceš tvrdit, že maminky, které si přejí rodit své dítě přirozeně se chovají sobecky,tak já musím tvrdit, že sobecky se chovají ty, které si bezdůvodně nechají zasahovat lékaři do porodu a přenechávají péči o miminko sestrám, aby si mohli "odpočinout". Pokud bude zdravá žena, která nemá rizikové těhotenství rodit bez lékařských zásahů, pokud porodní asistentka nechá dotepat pupeční šňůru, miminko je hned po porodu položeno na bříško maminky a snaží se přisát, nebo aspoň olizuje bradavku, začně se v těle ženy produkovat oxitocin, který způsobuje odloučení placenty, působí proti krvácení a na zavinování dělohy, takže k náhodnému krvácení nedojde. U nás v porodnicích se tohle moc neděje, tak se pak nemůžou divit různým "nečekaným" následkům. Ale to je každého věc, jen chci podotknout, že 3 dny po porodu, až odejdete domů, tak už tam nebude žádná sestřička, která by vám dítě hlídala a když se nebudete spoléhat na svoje instinkty, tak nevím, jak to chcete udělat. No a když věříte víc nějaké cizí sestřičce, která má na starosti minimálně 10 dětí víc než sobě, tak to je vaše věc.

K tomu očkování, zase je na každém, co si zjistí a co si prostuduje. Myslím ale, že se stačí podívat na příbalový leták, jestli vám ho teda doktorka bude ochotná ukázat a hned zjistíte, co do dítěte pícháte.

xsipm -Ty si jak jsem pochopila(omlouvám se ale nestačim vše číst) nerodila doma..mluvíš pouze pořád o čtení nějakých článků a bůhvíčeho-jak víš, že ty články jsou objektivní-obj.znamená, že tam bude pohled ze všech stran a kritika obou přístupů a také hodně záleží kolik lidí a jací odborníci to píšou-pokud to píše jedna PA tak to moc objektivní nebude. Já sem opravdu byla ráda, že po císaři mohu jednu noc nechat mimčo v péči sestřiček a myslím si, že i po normálním porodu bych byla ráda. Následující dny sem neměla absolutně žádný problém se o Oliho postarat. Mám takové tušení, že i dávno dávno když se rodilo jen doma se doporučovalo, aby první noc po porodu pomáhal mamince někdo-chůva nebo třeba kojná, prostě od pradávna do dnešní doby se doporučuje, aby si po porodu mohla maminka odpočinout a předejít tak poporodním depresím.

Je tu asi spousta maminek, které měli problémy s porodem a to nemalé, takže si myslím, že porod doma se týká velmi malého procenta žen,které nosí malé dítě, které není koncem páevním a jsou naprosto zdravé, ale stejně je to veliké riziko pro maminku i dítě, protože stát se může cokoliv v minutě a nevěřim, že to PA pozná půl hodiny předem..to by musela být věštkyně.

Pokud jde o odchody domů-já šla o den dřív pač bylo vše ok, kojili jsme a tak mě pustili, ale i kdybych měla ještě jeden den kvůli malému zůstat, tak se nezblázním-v porodce mi aspoň někdo uvařil a všechny vyšetření Oliho proběhli tam. Nevim co je na tom výhodného běhat po všech čertech na prohlídky.

Nikomu to neberu-já bych byla mnohem nervoznější z porodu doma a tím stresem by určitě nastali problémy. Pokud někdo rodí 5.dítě bez kompikací tak chápu, že je mnohem sebevědomější a toliko se nebojí.

A pokud nejsi lékařka a chemička tak nemůžeš vědět co znamenají všechny informace na příb. letáku očkovacích vakcín-já to teda nevim. Na každém takovém letáku jakéhokoliv léku musí být totiž všechny nežádoucí účinky, které se objevili při testech toho léku. Například-pokud se testuje třeba antikoncepce a jedna učastnice z tisíce něco špatného sní a má z toho průjem tak se to tam musí napsat ačkoliv to s lékem nemá souvislost.A tímto způsobem se testuje všechno. Očkování má mnohem větší výhody než nevýhody.

Mě by se líbilo, kdyby se tu rozmohly ty rodící domy nebo jak se tomu nadává-prostě bylo by všechno na jednom místě-PA, doktoři, přístroje, příjemné prostředí..

Lyžování a jízda autem-snažíme a budeme se snažit rizika co nejvíce snížit(stejně jako, že sem rodila v porodce-je to podle mě snížení rizika)-tzn.jen s dobrým řidičem(a můj manžel je výborný řidič, který předpokládá nedostatky umění řidičského u ostatních) a při lyžování-pokud bude Oli po mě tak na lyže nevleze, ale spíš ne a pak bude muset mít helmu a až pojede sám..to už anisku teda fakt neovlivníš 😀

Můj názor bude hodně ovlivněn tím, že jsem z lékařské rodiny, takže sem se mezi lékaři pohybovala od malička a vím jací jsou-mají na svých bedrech naloženou neuvěřitelnou dávku zodpovědnosti 🙂

xsipm04,no já studuju zrovna na porodní asistentku, takže toho čtu a už vím až dost🙂
Odpočinek jsem po porodu velice nutně potřebovala páč jsem byla "padací" a radši ho nechám v péči sestřiček třeba až do propuštění, než abych s ním třeba spadla. 😒

Holky, tak já, ač v mnoha věcech alternativní matka, bych si rodit doma netroufla. Ne proto, že bych si nevěřila nebo zodpovědnost přenášela na lékaře, jednak bych bych byla děsně nervózní, jak píše Ronie, což asi porodu moc neprospívá, druhák nevím, jak bych to zvládla organizačně.Tzn. kde bych doma rodila (no, místo by se asi našlo), kde by byly moje další děti. Rozhodně bych nechtěla, aby děti viděly a slyšely, jak se trápím. Stačilo, když jsem měla žaludeční koliku a dcerka skoro dostala hysterický záchvat, že maminka umře.
Babičky u mně nefungují, vystrčit děti ven ve městě taky nejde. K porodu doma mi chybí ta mezigenerační soudržnost, kdy babičky, tety a setry pečovaly po porodu o maminku a postaraly se o její další potomky.
Něco jiného je ambulantní porod, pokud chce a může jít zdravá maminka se zdravým novorozencem pár hodin po porodu domů, proč jí v tom bránit.

Já už jsem se tady dlouze vyjádřila k porodům doma, to už rozebírat nebudu. Ale nedá mi to nereagovat na téma očkování. Očkovací kalendář není možná ideální,ale...vy byste opravdu nenechali své dítě očkovat?! To si děláte srandu ne?! Nevím kdo psal že tuberkulozou se dítě může nakazit až po 4 hodinách kontaktu v uzavřeném prostoru...větší blbost jsem neslyšela. Dělala jsem sestru na plicní JIP,takže se nevyjadřuju jako naprostý laik. Máme jeden z nejlépe vypracovaných očkovacích kalendářů v Evropě, jak je to ve světě nevím. Opět si to nevymýšlím, je to názor z mezinárodních konferencí pediatrů.
Podívejte se na úmrtnost dětí v zemích kde se neočkuje, podívejte se JAK ty děti umírají a pak sem přijďte znovu očkování odmítnout.

lenkabu, máš absol. pravdu - už som to písala vyššie.....ale mám pocit, že v niektorých prípadoch sú aj rozumné argumetácie zbytočné..... očkovací kalendár, dispenzár a preventívu chceli po nás kopírovať Briti - a to je - myslím- čo povedať ( info samozrejme z odborných kruhov).

taky se připojím 🙂 já bych rozhodně doma nerodila. V žádným případě. člověk nikdy neví, jestli bude mít komplikace nebo ne. Nemůže se mu dostat okamžitá a dostupná péče. Já sem rodila 18 hodin. Z toho sem "jen" 3 hodiny skoro lezla po zdi a pak sem stejně musela porodit pomocí kleští. Prostě se to nedalo a nastaly komplikace. Nedovedu si představit, že bych v tu chvíli rodila doma. A ambulantně? taky ne, jelikož sem ztratila dost krve, tak sem 2 dny byla nepoužitelná. Takže sem opravdu zastánce toho, že porodnice tu sou proto, aby nám pomáhaly naše drobečky přivést na svět a poradily nám v prvních dnech. 🙂

Holky,já jsem rozhodně nechtěla nikoho naštvat ani urazit. Jen mi nepřipadá fér, abysme my, které jsme rodily v porodnicích neustále odsuzovaly ty, které rodí doma. Jak by se nám líbilo, kdyby maminky, které rodí doma neustále útočily na nás, které jsme se rozhodly porodit v nemocnici a argumentovaly důvody uvedenými v předchozích příspěvcích a označily by nás za nezodpovědné a ohrožující život a psychiku dítěte. Je přeci na každém jak se rozhodne porodit a jak už jsem psala, každý, kdo se nějak rozhodl sám a nerozhodl se jen tak na základě toho, že mu někdo něco nakukal, ale na základě objektivních informací, tak se rozhodl správně, ať už to bylo, že bude rodit doma nebo ne. Každý má samozřejmě také jiné podmínky a ne každý si může dovolit rodit doma nebo ambulantně. Ale nebaví mě, když někdo jen tak vykřikuje, že matka ohrozila život svého dítěte jen proto, že se rozhodla doma, když porod je něco přirozeného, tak proč by se tak nemohla rozhodnout a proč by ji za to měla společnost odsuzovat.

S tím očkováním, o těch 4 hodinách jsem to slyšela od lidí, kteří se zabývají problematikou očkování, sama jsem včera byla na přednášce jedné australské vědkyně, ona a její manžel vynalezli monitor dechu a v návaznosti na to dělali výzkumy souvislosti dýchacích obtíží miminek. Z jejich dlouholetých výzkumů vychází, že dýchací obtíže úzce souviseli s očkováním kojenců. Já nejsem úplný odpůrce očkování (ona teda byla), ale na malá miminka mi to připadá trochu moc a připadá mi zbytečné očkovat malé děti proti nemocem, které nemají šanci v tak nízkém věku chytit (např. ta hepatitida typu B).

Pozri, my sa nechceme hádať a už vyššie som podotkla, že ak má žena odvahu a silu na to, aby rodila doma, nech rodí - ale musí si byť vedomá, že bude schopná nieť aj následky svojho rozhodnutia - ak sa nedaj Bože - niečo stane ( ja tú odvahu teda nemám) Alternatívne formy porodov - ano - ale nech je blízko lekár, pediater a príp. ARO....
Čo sa očkovania týka, tam mám názor ako som popísala vyššie.....

Ono se zase občas stane něco nepěkného právě proto, že člověk rodí v porodnici. Mně před 2 lety zemřela dcerka narozená v perinatologickém centru v krajské nemocnici (nebylo jaksi na výběr, protože jsem rodila předčasně na začátku 8. měsíce císařským řezem). Ona byla úplně v pořádku, ale musela na svět předčasně, protože byla z dvojčat, a ta druhá holčička zemřela ještě v děloze kvůli špatné placentě. Nedalo se nic jiného dělat. Měla 1900gr, 45 cm, Apgar skóre 8 - 9 - 10, dýchala sama spontánně, v inkubátoru byla pouze tři dny. Prvních sedm dní byla v pořádku, bez komplikací, potom nám náhle zemřela na infekci, kterou chytla právě na JIPce. Večer bylo všechno OK a ráno nám volali, že je mrtvá. Když jsem to říkala kamarádce, která dělá na záchrance, říkala, že kdybych si ji hned odnesla domů, nebo rodila v malé porodnici, zřejmě by se to nestalo, protože tu bakterii, která ji zabila, prý člověk ani nemá šanci chytit jinde než v nemocnici - na JIPce nebo na ARu. Prý jak tam pořád uklízejí a dezinfikují, tak když v takovém prostředí bakterie přežije, je velmi rezistentní a antibiotika na ní nezaberou, nebo zaberou, ale zase pacient zemře na toxický šok, protože, jak bakterie umírají, uvolňují do těla toxiny.... Prý se občas stane, že na takovou "nemocniční" infekci umře i dospělý pacient, který tam šel na banální operaci. Prostě nemocnice taky není vždy úplně nejbezpečnější místo. Vše má svoje rizika. Já si tedy stále myslím, že rodit v nemocnici je bezpečnější, ale přiznám se, že budu ráda, až budeme, já a miminko, nemocnici opouštět. A doufám, že tentokrát se nám nemocniční infekce zdaleka vyhnou.

doriska: Dorisko, tak to je mi moc líto, co se ti stalo. Ale určitě to tak mělo být a obě miminka si užila krásných několik měsíců v tvém bříšku a pak vám asi nebylo souzeno být společně dál. Jsi fakt statečná, že o tom dokážeš takhle napsat. Přeju ti a tvýmu dalšímu miminku, abyste se spolu měli moc krásně.

xsipm: Děkuju moc za přání. No, moc statečná jsem nebyla. Ale teď čekáme chlapečka a jestli vše dobře dopadne (měl by se narodit příští měsíc), bude to pro nás velká útěcha. Mohla bych si pak říkat, že to tak muselo být, protože jinak by se nenarodil.

chtěla bych jen podotknout pár věcí k očkování, o kterém se tady v průběhu diskuze psalo. Pracuji ve zdravotnitví a o očkování leccos vím a spoustu věcí je podloženo i mými zkušenostmi.
Rozhodně nejsem militantní zastánce očkování, např. také souhlasím s názorem, že BCG vakcína (tj.proti tuberkuloze) by se mohla odložit do pozdějšího období. Také si myslím, že není nutné očkovat proti onemocněním, se kterými se zdravé dítě vypořádá samo, jako jsou plané něštovice nebo příušnice. ale zaznělo tu několik názorů, které by mohly dost zmást.
1) není jisté, že se nemoc 100% přenáší skutečně jen krví a pohl.stykem. Nové výzkumy připouští i nákazu ze slin.
2) divili byste se, jaké bizardní mohou být způsoby nákazy a jak snadno mohou onemocnět i děti v útlém věku
3)hepatitida B je nebezpečná nemoc, která může vážně ohrozit zdraví a je velmi obtížně léčitelné. Proč se proti ní neochránit očkováním, když je k dispozici?
4)hodně se mluví o imunitním systému a různých vzácných závažných reakcí na očkování. Ale nikdo už nemluví o tom, že v předočkovací éře umíraly tisíce dětí na záškrt, černý kašel apod. Nemluví se o tom, že než bylo očkování proti zarděnkám, byly vážně ohroženy děti maminek, které se nakazily v těhotenství. a tak bych mohla pokračovat dál.Případné komplikace očkování, které mohou nastat, se vůbec nedají srovnat s riziky, jaké měly děti dříve!
5) je pravda, že BCG vakcína neochrání 100%před TBC. Ale dokáže zabránit jejím komplikovaným formám, jako je tuberkuloza kostí, mozku apod., což jsou formy velmi obtížně léčitelné a nebezpečné.
Tak, snad jsem vás moc nevyčerpala, ale musela jsem to napsat 🙂

Dorisko: Moc a moc Ti držím palce s narozením chlapečka, doufám, že všechno zlé už sis vybrala...

Ještě k bodu 1) mého příspěvku o očkování-tou nemocí jsem myslela hepatitidu B, nějak mi to tam vypadlo 😉

dorisko: držím ti všech 8 palců co teď s miminkem máme 😉

Dorisko, když jsem četla tvůj příspěvek, neubránila jsem se slzám. Ze srdíčka ti přeji, aby to tentokrát dopadlo všechno dobře a vy mohli být šťastná rodinka.

Ahoj holky,
díky moc za přání, jste hodný. Já taky doufám, že to tentokrát bude dobré. Až se vrátíme z porodnice, tak vám sem písnu. Ať vám miminka (ta v bříšku i ta už narozená) pěkně rostou.

Ahoj! Při představě, že bych rodila doma se mi dodnes dělá mdlo. Ani jedna (já ani dcera) bychom tu totiž nebyly.
Měla jsem ÚŽASNÉ těhotenství, přibrala jsem ideálně 10 kg, tlak ideální, chodila jsem pěšky, pracovala, kondice super, ani jsem se nezadýchala...Porodu jsem se moc nebála - nejsem bolestín a spoléhala jsem na svůj zdravý rozum a kondičku. Indukce - nechtěla jsem ji, ale zase kdybychom čekali, měla by dcera pravděpodobně přes 4kg.
Porod. dítě v porodních cestách, slabé ozvy i kontrakce...Makala jsem do poslední chvíle, ale zřejmě - prý- jsem tam dole v jednom místě zúžená a dcera nešla ven. Myslela jsem, že tam chcípnu (pardon). Takže 2 doktoři vzali kleště a třetí mi skočil na břicho. Hodně jsem krvácela, šití v anestezi. A šlo o sekundy. DOMA ANI ZA NIC!!!! PA by mi mohla ledatak zatlačit oči. Nikdo nemůže vědět, jak to bude probíhat. Komu to doma vyjde, je to úžasný a moc mu to přeju, ale přesto se jedná o hazard. Děti jsou čím dál větší a naše těla nevyzpytatelná....

Dorisko, z celého srdce ti přeju, ať je chlapeček zdravý a jste opět šťastná rodina !!!!!

Berry, naprostý souhlas - tou poslední větou jsi to perfektně vystihla 😉

Aniska, je mi líto, že máš špatnou zkušenost, mě jeden doktor při porodu taky velmi zklamal...(nechtěl okamžitě přijít, sloužil totiž ambulanci... ☹ )
Ale některé Tvé názory mi připadají hodně naivní...
Pokud někdo přijde při porodu doma o zdravé dítě, bude s tím muset žít celý život, protože bezpečnější varianta tady byla...A už se nebude moci nikdy rozhodnout, jestli ho pustí na lyže a jak bezpečně s ním pojede v autě. Život se totiž skládá z celé husté řady důležitých rozhodnutí...A i já se MODLÍM, abych neudělala chybu...