Tatínek u porodu. Chtěly byste ho tam?

luciass
17. zář 2006

ahoj maminky a tehulky,
ja jsem premyslela nad tim, ze bych tam manzela chtela, ale pochopim, kdyz by nechtel, zatim mame otazku otevrenou a pokud ze rozhodne ze ne, vim, ze by tam sla se mnou moje segra.
Co vy si myslite o tatincich u porodu? tehulky chtely byste? maminky jake to bylo s manzelem nebo bez manzela?
diky za prispevky pekny den

garfie
12. bře 2009

Souhlasim s Pajou, myslím že když jsou oba u splození, měli by být i u porodu 🙂 (jejda-teď mě napadlo, co když je to umělé oplodnění? 😝 )
No zkrátka je to fajn podpora, dobré je to i kvůli personálu, určitě se k vám chovají líp. Může vám donést pití a tak...na druhou stranu pokud ho tam žena nechce, určitě by se to mělo respektovat.
A moje zkušenost? Vlastně jsme o tom ani nemluvili, brali jsme automaticky že tam bude. Já ale rodila tak rychle, že nebyla žádná první doba porodní (kde je asi nejdůležitější), postě se šlo rovnou "na věc". Takže si ho moc nepamatuju, pořádně jsem mu poškrábala ruce-ale kdyby tam byl místo něj nějaký sloup nebo ochotná sestřička, bylo by mi to fuk 🙂
Porod máte ale pak tak trochu zastřenej-je fajn když se o tom teď bavíme, spoustu věcí si moc nepamatuju-a on mi je aspoň může připomenout nebo popsat....

konja
12. bře 2009

garfie:při umělém oplodnění sice otec přímo není, ale spermie někde vzít musí, ne 😉 ?Ale to už je takove hnidopichání, vždyť je to jejich splečné dítě, to dítě mu pak bude říkat tati, bude ho milovat stejně jako matku atd., tak by prostě měl být u okamžiku jeho narození.A pokud chlap ví, že je to pro jeho partnerku důležité, že si jeho přítomnost přeje, tak by měl být přítomný i kvůli ní.Pokud mu na partnerce záleží, tak ji nenechá někde samotnou trpět,ikdyby ji měl pomoct jen držením za ruku. A pokud to i tak udělá a nejde tam, tak je to podle mě sobec a srab.

lucie.krajcarova
10. dub 2009

Taky jsem pro tatínka u porodu, ten náš se trochu bojí krve, a tak jsem to rozhodnutí nechala na něm. naštěstí souhlasil. kvůli špatné poloze miminka máme plánovaného císaře, a u toho bude taky. jsem šťastná, že to v naší porodnici (v Neratovicích) jde, protože spoustu věcí může udělat místo mě - popsat miminko, jít s ním na vyšetření, možná si ho i přiložit na břicho, bude to pro něj větší zážitek než pro mě, to je pěkně zvláštní, ale díky za to.

krista
31. črc 2009

kafi • Dnes v 09:01
maminky, zajímá mně váš názor,jsem soukromá porodní asistentka.

wacinka • 35tt • Dnes v 09:14
já jsem nad touhle otázkou ani nepřemýšlela, manžela každopádně u porodu chci, nemám s tím žádné problémy a je pro mě oporou i v našem manželství a vím, že mi bude oporou i porodu. Manžel už se také těší a ani jednoho z nás nenapadlo, že by k porodu nešel. Miminko jsme chtěli oba a proto si myslím, že je správné, že i u jeho narozní budeme zase oba. Těší se i na to, že malé bude moci přestřihnout pupeční šňůru. Pokud by muselo dojít k císařskému řezu i tam mě bude manžel následovat. Víme už oba dopředu, že až se malá narodí, tak budeme oba plakat dojetím, protože ona je vytoužené dítě. Takže dle mého názoru pokud s tím souhlasí obě strany měl by tatínek u porodu být.

asanaa • 2d • Dnes v 09:32
Určitě ANO!!!Manžel mi u porodu neskutečně pomáhal,byla jsem šťastná že ho tam mám!! 😵 Po narození syna plakal dojetím a já také.Bylo to překrásné 😵 😵

jeudi • 2d • Dnes v 09:47
stopro ano byl to pro me ta nejvetsi opora na svete

marrei • 1d • Dnes v 09:50
Rozhodně je ale nenutit, ono to někdy není moc příjemný pokoukání 😕 Já jsem ale moc ráda, že tam manžel se mnou byl, neskutečně mi pomáhal a byl skvělej 🙂

stylly • 18tt • Dnes v 09:53
Rozhodně ANO!!!!!!!!!!!!!!!!!Je to podpora pro maminku a samotné přestřižení pup. šnůry vytvoří nádherný vztah mezi otcem a dítětem!!!!!

gabbii
31. črc 2009

Pokud on chce, tak ano. Já teda nemůžu říct, že by mi tam nějak pomohl, byla jsem dost mimo a bolelo mě i to, když na mě bezmocně koukal. To jsem ho pak chudáka sprdla, ať se na mě nedívá ☹ , ale ve finále, když mě při tlačení držel za ruku a když jsem viděla, jak to prožívá se mnou, tak to bylo nádherný! Myslím si ale, že by měl chlap zůstat partnerce u hlavy a nekoukat na porod přímo, kdyby se s tím potom náhodou nemohl vyrovnat...

michaelal
1. srp 2009

Také se přidávám. Manžel chtěl být u porodu. Měli jsme to trochu komlikovanější, když malá nechtěla ven...Tak jsem musela nastoupit do porodnice na vyvolání (narodila se v 41+5tt). To bylo v pátek, takže měl manžel dovču...Byli jsme v domění, že něco mi dají a že se to pak spustí🙂)) Ale prd...Každý den injekce, v neděli trošku brutálnější prohlídka (teď už vím, že cílená) a od pondělka začala odcházet hlenová zátka. V pondělí v 23 hodin gel a od 3 hodin první bolesti....A malá se narodila ve 14:53...Manžel dorazil ráno, tak v půl 8 a celou dobu byl se mnou a musím říct, že byl moc velká opora! Jsme ráda, že u toho byl...Pak mi přinesl pyšně to naše malé klubíčko a krásně dojatě poděkoval! To za to všechno stálo.

smoulinka.ciko
12. říj 2009

Každopádně doporučuji aby byl tatínek u porodu. Manžel byl, a hodně mi to pomohlo. A když jsem ho pak viděla s malou v náručí... To je to nej 😉 Ale v každém případě tatínka nenutit

vercak.
12. říj 2009

Přítel byl také u porodu, řekl mi, že pokud to chci já, tak půjde. Byla jsem v porodnici už od odpoledne a ve 3 hod. ráno mi sestra řekla, ať mu už zavolám, že za pár hodin porodim. Až po půl hodině jsem ho telefonem vzbudila a můžu říct, že jsem byla opravdu šťastná, když se mnou byl u porodu. A ten pohled, když pak držel malýho v náručí, to je nezapomenutelný zážitek. Byl dojatý a já ho nikdy neviděla tak šťastnýho 😵 😵 😵
No a teď jak jsem si všechno znovu vybavila, tak se mi chce zase brečet, stejně jako tenkrát 😀

josifek
12. říj 2009

Vřele doporučuji aby byl tatínek u porodu, Já rodila císařen se spinálkou a můj seděl vedle mě a já byla šťastná, a on také viděli jsme naše štěstí hned a oba najednou a pak si ji šel popsat a vyfotit a koukal jak jí myjou a oblíkají. Pak mi ji donesl ukázat 😀 😀 😀 😵 😵 😵 😵 Je to nejkrásnější zážitek pro oba v životě 😵 😵 😵 😵 😵 😵

vvvecna
12. říj 2009

Já taky můžu jenom vřele doporučit,je to hodně velká podpora,neměla jsem ke konci ani sílu stahy prodejchávat natož potom tlačit a manžel mi dodával sílu a snažil se pomáhat,fakt jsem ráda,že tam byl a hlavně potom hnedka šel s prckem,jak ho kontrolovali a atd.,takže byl hned s ním a hlídal si ho : )

kralicinka
12. říj 2009

ahoj já měla manžela u porodu a bylo to naprosto super.bylo to naše společné rozhodnutí ,ale musím říci že jsem za to štastná.a byl mi velkou oporou.k dalšímu porodu se chystá taky.

klematis
15. říj 2009

Ahoj, měla jsem mít plánovaný a hlídaný porod, takže jsem den předtím nastoupila do špítálu, ale prckovi se nechtělo čekat do vyvolání porodu a chtěl ven už v noci, bylo to tak strašně rychlé, že manžel stihl dojet na poslední chvíli, když už jsem tlačila. Když se objevil ve dveřích, nabrala jsem nové síly a prcek byl za chvilku na světě. Manžel s ním pak šel na ošetření a celou dobu ho hlídal. Z toho rychlého porodu jsem byla totálně zničená a byla jsem moc ráda, že tam byl, hodně mi pomohl. 🙂

fender
15. říj 2009

mně bylo původně jedno, jestli se mnou manža půjde nebo ne, on chtěl a zpětně jsem byla strašně ráda, že tam se mnou byl. pomáhal mi na balonu ve sprše, když už jsem neměla sílu se na něm málem ani udržet, trpělivě snášel moje výlevy mezi kontrakcema že další dítě už nikdy, když se všechno začlo komplikovat, tak mě držel za ruku a dával kyslíkovou masku, a když to nakonec všechno skončilo akutním cř, tak byl s naším prtětem, než mě zašili a převezli na pokoj.

olgas
21. led 2010

Chtěla jsem se zeptat, jestli někdo nevíte jak to je s partnerem u porodu. Má nárok na volno z práce nebo ne? My manželé nejsme, tak nevím. Moc díky, jestli mi někdo napíšete jak to je.

shaula
21. led 2010

Olgas - tak nějakou chvíli mi trvalo, než jsem to našla, ale na volno z práce má nárok - k převozu manželky nebo družky do nemocnice s náhradou mzdy, ale k účasti na porodu bez náhrady mzdy. Zákoník práce se v § 199 odst. 2 odvolává na nařízení vlády č. 590/2006 Sb., v němž je to stanoveno. Tady máš odkazy:

http://www.zakonik-prace.com/cz/cast-8-hlava-1/
http://business.center.cz/business/pravo/zakony... - tady jukni do přílohy.

olgas
24. led 2010

shaula: moc díky za info

collette
7. únor 2010

Ahojky,

já manžela u porodu měla a byla jsem moc ráda. Jednak to byl takový fofr (příjem v 1:11, malý venku 3:23, vstupní monitor ani nedotočili, na klistýr a další přípravní radosti nebyl čas) , že mi veškerá příprava a informace z kurzu byly na dvě věci a měla jsem co dělat sama se sebou (i když jsem "trénovala" tlačení do konečníku, nakonec jsem si párkrát festně zatlačila do obličeje a podobně), takže jsem byla ráda, že mi říkal, co mám dělat (kontrakce hlídal na monitoru 🙂 ) a druhak ten večer rodilo dost mamin, takže personál nestíhal a byla jsem ráda, že na boxu nemusím být sama. Vedle byla holčina sama, shodou okolnotí jsme pak spolu byly na pokoji, říkala, že nás slyšela a pobrečela si (nelhala, slyšela jsem jí), protože ta samota byla hrozná. Což jí věřím. A taky bylo moc hezké vidět, jak si taťka s malým povídá a celý září, když mě šili 😵 On sám potom řekl, že i když z toho měl strach, tak byl moc rád, že tam byl, že to byla síla. V tom dobrém smyslu slova. A taky mi vyplnil mezery, protože jsem byla fakt mimo a některé úseky si prostě nepamatuju.

Takže já pro sebe a svého manžela říkám rozhodně ano! Ale každý jsme jiný. Ne každý se na to cítí, ať už maminka nebo tatínek. Některé ženy nestojí o to, aby je partner v takové situaci viděl. A ani partneři nestojí o to, vidět vše. Ať už mluvíme o bolesti nebo o nechutnějších částech porodu (nebudu to příliš rozebírat, ale myslím, že většina mi porozumí: ženská tlačí do konečníku, takže to občas skončí "blátem n hřišti" 😅 )

Ad bolest - Věřím tomu, co jsem někde četla, že přítomnost otce u porodu může vést k jeho následné impotenci, protože podvědomě si klade předešlé utrpení své partnerky za vinu a nechce jí tomu vystavovat znovu. A čím toho dosáhne nejlépe? Když minimalizuje pravděpodobnost početí na nulu.

Ad nechutnosti - záleží na míře intimity, kterou spolu partneři sdílí. Co všechno jsou schopni "sdílet". Když jsem byla v pubertě, nachomýtla jsem se k rozhovoru, ve kterém se rozebíral vztah, který se dostal do fáze, kdy ho z časového hlediska bylo možné již považovat za dlouhodobý. A málem jsem se udusila, když se jeden z protagonistů zeptal: "A už před sebou prdíte?" A přišlo mi to nepředstavitelné a nechutné. Dneska už to chápu.

Takže si myslím, že to není jednoznačné ANO/NE. Záleží na zúčastněných a celé situaci. Nemá smysl někoho k něčemu nutit, dávat ultimáta, vydírat. Musí s tím oba souhlasit. Proč nutit partnera k přítomnosti, když vím, že ho to odrovná. Můj manžel je cíťa. Nesnáší bolest svoji ani těch druhých. Navíc je bezradný, když ví, že nemůže pomoci nebo když neví jak pomoci. Hodně jsme o tom mluvili - já chtěla, aby šel, ale finální rozhodnutí bylo na něm. Jen jsem mu řekla, proč chci, aby tam byl, ale že ho nenutím. A taky že ho ale předem varuji, že nevím, jak se budu chovat a aby moje chování u porodu nebral jako bernou minci. S oblibou říkám, že "nakonec sám rád musel uznat", že tam být chce. A byl. A bylo to fajn. Může to znít jako klišé, ale i když jsme spolu víc jak sedm let, dozvěděli jsme se o sobě i něco nového a to staré se nám potvrdilo.

Všem, kterým se příčí "fekální" část mého příspěvku se omlouvám. Ale dovolím si k vám dvě poznámky: 1) vy obzvlášť opatrně zvažte příromnost partnera u porodu a za 2) porod je nestandardní životní situace - můžete sami sebe překvapit 😉

misicka85
7. únor 2010

Tak u nás to bylo tak že já jsem manžela u porodu chtěla,ale rozhodnutí jsem nechávala čistě na něm, tak nějak mi to svým způsobem bylo i jedno. Nakonec teda k porodu nešel a musím uznat že jsem byla i ráda, asi by mi tam docela vadil.Mi tam lezla na nervy i PA jak furt chodila a ptala se jestli něco nepotřebuju nebo tak.Prostě jsem chtěla mít svůj klid. Takže aby mě někdo hladil nebo držel za ruku to bych asi vyskočila z kůže 😀 Naštěstí porod byl celkem rychlý (ve 12h mě dali na porodní box a v 13:17 byla malá na světě),možná kdyby trval nějak dlouho že bych jeho přítomnost uvítala. Nevím... každopádně teď jsem mu řekla že i kdyby on chtěl teď ke druhému porodu jít že ho tam nechci, chci rodit zase sama 😉
Každopádně je to na domluvě mezi oběma partnery a rozhodně bych manžela nenutila že tam se mnou MUSÍ být když nechce.Rozhodně si nemyslím že chlap který nebyl u porodu je o něco horší táta než ten co tam byl 😉

poupe
8. únor 2010

Tak ja bych chtela,aby byl u porodu,ale manzel nechce,ja to beru jako krivdu nemuzu se s tim smirit,jasne zvladnu to sama,ale nejak nemuzu pochopit proc nechce.

zedra1
9. únor 2010

Ahojky,tak můj manžel nejdřív k porodu nechtěl,ale na konec si to rozmyslel.Měla jsem vyvolávanej takže jsem byla v poro od rána a manželovi jsem zavolala až když mi doktorka řekla že půjdeme pomalinku na sál,byla jsem ráda ,že tam se mnou je,masíroval mi záda a tak ,moc mi to pomáhalo že tam se mnou byl. I pro něj to byl velkej zážitek,a je štastnej že si to nenechal ujít,mimi držel po porodu jako první 😉

eveluska
14. únor 2010

poupe - to uplne chapu, taky si myslim, ze kdyz mimi chteji oba, tak oba se musi snazit. za zenskou to nikdo neodrodi, i kdyz se ji stokrat nechce, tak to proste podstoupit a protrpet musi - i kdyz se stydi, hnusi se ji krev, boji se bolesti apod. - a kdyby chlap nechtel podstoupit ani to minimum, ze me pri tom vsem podpori, asi bych mu neco nepeknyho - na tema houby partner, ale sobec - rekla!

misi78
20. únor 2010

Manzel vzdycky chtel u porodu byt a ja jsem za to byla vdecna, moc mi pomohl a ja byla stastna ze byl se mnou. Prijdou mi vymluvy chlapa jako alibismus. Asi bych nenutila, ale asi už by pro mě nikdy nebyl chlap o kterého se můžu opřit. 😉

jesterka01
21. únor 2010

Já manžela u porodu měla, i když to skoro nestihl, měla jsem vyvolávaný porod a nabralo to tak rychlé obrátky, že manžel se za mnou domění že mě jen navštíví a rodit se bude až druhý den a když volal jestli si pro jistotu nemá vzít i přezůvky k porodu už jsem mu hlásila ať si pohne že už rodím 😀 takže nakonec přijel opravdu až když jsem začala rodit naostro, ale po celou dobu byl u mě, držel mě za ruku, a stříhal pupeční šňůru, dokonce mu porodní asistentky daly i práci, měli co dělat semnou a tak manža obsluhoval monitor😀 byl mi opravdu oporou, akorát když viděl jak mě nastřihli, tak mu vytryskly slzy, jak za mě trpěl. Ale ten pocit kdy vám manžel s tím malým uzlíčkem v náručí řekne, že jste statečná a že je na vás hrdý, ten je k nezaplacení a jsem moc ráda že tam byl semnou...

zelvatko
22. únor 2010

já kdybych tam něměla přítele tak nevím.. no, musela bych to zvládnout, že jo, ale aj tak.. měla jsem rychlý porod, ale v závěru jsem nestačila dýchat..přítel mě aspon donutil dýchat, drtila jsem mu ruce a na to jak držel poprvé maličkou v rukách a nezadržitelně plakal..na to nikdy nezapomenu 😵 😵 😵 😵 🙂

sirael4
10. čer 2010

Ahoj holky,

já tedy vždycky tvrdila, že je to svým způsobem otázka módy, nebo nějakého prolomení ledů, že teď chodí tatínci k porodu.
Dokonce jsem v Mamince četla článek, kde se zpovídal tatínek, který nechtěl vidět svoji ženu jak trpí, že na něj známí koukali jako na U.F.O. když se rozhodl k porodu nejít. Samozřejmě společně i s maminkou.

Myslím si, že je to intimní věc každého páru a nemá smysl muže nutit k účasti proti jeho vůli, ani nutit ženu, aby ho u sebe měla, pokud to ona nechce. Jen kvůli tomu, že v současné době se to tak "dělá". Přijde mi hloupé na takové lidi koukat jako na "ty divný" protože je to každého rozhodnutí a důvody mohou být různé. Bohužel se pak hodně takových párů potýká s hláškami typu : "to já jsem teda ráda, že tam muž byl, lituju tě..." nebo muž, že je srab. Takový jednání mi přijde hloupý.

A tak jsem si vždy říkala, že se rozhodneme až v tu danou chvíli, jak to cítíme oba, že partnera nutit nebudu, ani nebudu žadonit a pochlebovat se. Samozřejmostí pro nás bylo, že se mnou bude na hekárně, kde je stejně záležitost nejhorší a je tam otec nejpotřebnější, aspoň co vím ze zkušeností různých maminek, jelikož během samotné poslední fáze porodu často nevnímaly okolí vůbec, a je to navíc rychlé.
O to více mě potěšilo, když jsme se nyní dozvěděla, že přítel u porodu se mnou rád bude 🙂

Potěšilo mě to hlavně z důvodu jeho blízkosti a z toho, že vlastně rodit budeme oba, že uvidíme miminko ve stejnou chvíli a ve stejném okamžiku. Až potom také proto, že mi bude oporou.
Přesto je třeba akceptovat ty, kteří se na to necítí...

sirael4
10. čer 2010

@misi78: nesouhlasím.

samik2008
10. čer 2010

Já souhlasím se sirael,proč chlapa nutit,když nechce?Misi proč by to měl být chlap o kterého se nemůžu opřít?Jen kvůli tomu že tam nebyl,to mi přijde hloupé!
Můj manžel byl u obou porodů,ale nenutila sem ho,chtěl tam být tak tam byl,mě to vůbec nevadilo tak jak kdyby mi nevadilo že tam nebyl.Jak píše sirael předtím taky žena rodila sama a nikoho ani nenapadlo aby tam muž byl.

jasekd
11. čer 2010

Ahoj,
ja jsem toho nazoru , ze partner by mel hlavne respektovat prani zeny. Vetsina zenskych dneska partnera u porodu asi spis chce. Ja jsem tam manzela chtela, on nastesti taky, a nelitujem. Asi bych doporucila doprovodit do porodnice a tam se dle situace rozhodnout, rozhodne ale byt nekde pobliz, aby mohl prijit co nejdriv, ty dve hodiny po, kdy jsme byli vsichni 3 spolu, byly moc fajn. Na prijmu v 7 rano mi rekli, ze jsem otevrena jen na 1 cm, i kdyz kontrakce uz byly radne, ze to bude asi trvat do vecera, a ze manzel muze klidne do prace, jestli chce, ale ze muze i zustat, tak jsme byli radi. Malej se nakonec narodil nastesti "uz" ve 14, ale i tak to bylo dlouhy, hlavne PA chodi treba i po hodine, pokud si nezazvonite, a nevim, co bych tam delala sama. Ne ze by se clovek nudil 😀 , ale v tech bolestech se to pekne vlece. Manzel mi nejvic pomohl jen tim, ze tam byl. Ja jsem taky ten typ, ze jsem nechtela drzet, hladit ani masirovat, jen o nem vedet. Prvni doba je nejhorsi, je to vetsinou dlouhe, ale jeste neni zadna krev, ze ktere by bylo spatne, takze si myslim, ze by tam partner vydrzet mel. Pri druhe dobe uz je asi zenska dost v tranzu, ja si to pamatuju jen mlhave, jen vim, ze kdyz rekli, ze jdem tlacit, ze jsem manzela chytla za ruku a rekla neco jako, ze se bojim a nechci 😀 Pak uz jsem si ho vubec nevsimala, stal za mnou, moc toho videt nechtel a taky nechtel prekazet, ke konci bylo potreba jednat, malymu klesaly ozvy. Pak uz byl s nim a pak jsme byli vsichni spolu ty dve hodiny. Takze na to tlaceni muzou odejit, i driv, kdyz by bylo nutne, ale aspon to zkusit.
Takze podle me, kdo i pres prani partnerky rekne, ze nejde, podle me trochu sobec je. Vzdyt jednou i to dite treba bude nemocne, pujde na nejaky zakrok a bude potrebovat nasi podporu. Sama jsem doktor a vim, jak nekteri rodice detem vubec situaci neulehcuji, maji hlasky typu "jezis, to bude hruza, ja jdu pryc, mne je blbe..." a dite vystresuji jeste pred vykonem. To uz je lepsi, kdyz tam nebudou vubec. Nas kluk ma bohuzel trochu problemy, nastesti ne az tak vazne, ale musel absolvovat par neprijemnych diagnostickych zakroku, a i kdyz se mi chce u toho kolikrat brecet, clovek je musi podporit, ted je jeste malinkej a nevnima to, ale u vetsich deti je to nutnost. Rodici zenska sice je dospela, ale v teto situaci vetsinou zranitelnejsi a ta podpora se sikne, pokud o ni stoji. Ciste muj nazor, at si to kazdy udela, jak chce, hlavne kdyz se dohodnou.

shaula
11. čer 2010

Jasekd - moc krásně napsáno a 100 % souhlasím 😉

sirael4
11. čer 2010

samik2008: děkuji za podobný názor, souhlasím s tebou, je hloupý tvrdit že chlap který nebyl u porodu je chlap, o kterého se nemůžu opřít...a nutit někoho jen abych se před kamarádkama pyšnila, že tam muž byl, to tedy ne.
Jsem moc ráda že chce, ale pokud se rozhodnutí změní, nebudu se zlobit.

@jasekd: to jsme právě taky psala, že během 1. doby porodní je většina tatínků s maminkou, ale při porodu samotném, kdy už miminko vylézá, tam už to tak důležité není. Většina žen to ani nevnímá.
Ale nesouhlasím s tím, že je sobec partner, který se rozhodne nejít. To je to samé jako by byla partnerka sobec, že ho tam nechce a on si kvůli ní ten zážitek nezažije. Je to o kompromisu, musí chtít oba a nutit chlapa aby tam byl, nemá dle mě smysl. V bolesti ti takový chlap ani psychicky neuleví, protože nebude vědět co dělat. Musí chtít sám, pak si myslím, že je tam platný.

Takže pokud je tam chlap z donucení(manželky, kamarádů, tlaku okolí...), je to asi jako kdyby tam nebyl. Pokud je tam, protože chce sám od sebe, tak je velká pomoc.

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru