Porodnice v Bohunicích nebo Obilní trh? Máte zkušenost?

Chtěla bych napsat chválu na Obilňák. Rodila jsem tam nyní v květnu a byla jsem maximálně spokojená. Co se týče porodního sálu, měla jsem štěstí, že zrovna neměli co "na práci" a dali mi dokonce vybrat barvu pokoje (což mi v tu chvíli bylo opravdu jedno). Doktoři i PA a studentky se ke mně chovali naprosto báječně. Rodila jsem uprostřed noci a všichni byli moc příjemní. Byla jsem vděčná za sprchu na pokoji, strávila jsem v ní většinu času, až mě z ní museli vyhánět.
Oddělení šestinedělí vybavením nic moc, ale těch pár dní se to přežít dá. Upřímně jsem si to po přečtění různých diskuzí představovala daleko horší. Sestry ze šestinedělí i z dětského byly naprosto super. Byla jsem tam 3 dny + 2 na hostinským pokoji a za celou dobu jsem se nesetkala s nikým nepříjemným. I uklizečky byly moc hodné. V Bohunicích jsem nebyla, nemohu srovnávat, ale na Obilňák bych šla rodit znovu.

ahojte, chtěla jsem se přeptat. Mozna me hrozi predcasny porod, jak je to s novorozeneckou peci v bohunicich a na obilnaku? abych vedela, kam v pripade komplikaci jet, abych malou mela blizko, diky.

ahojte holky tak za me doporucuji jedine v brne porodnici milosrdnych bratri.je to tam uzasne super personal ochotny a prijemny:_)byla jsem nadmiru spokojena🙂 sestricky moc ochotne pri problemech s kojenim.ukazou poradi i nekolikrat nic jim nebylo zatezko:_)

V porodnici na Obilním trhu jsem strávila měsíc a půl. Byl to pro mne měsíc a půl plný strachu a hrůzy. Za tu dobu se u mne prostřídali snad všichni lékaři a měla jsem možnost dobře poznat celý systém porodnice. Nikdy jsem ještě recenzi na internet nepsala, ale tohle mi nedá, a tak se chci o svůj příběh podělit.
Ve 31. týdnu těhotenství jsem byla hospitalizována z důvodu hrozícího předčasného porodu (lehké špinění, krátký čípek, sraženina, časté tvrdnutí břicha). Byl mi podán Tractocil a miminku provedena maturace plic. Po Tractocilu jsem ležela na kapaném magnesiu.
Nejprve jsem ležela na JIP porodního sálu. Porodní asistentky, které se zde starají o ženy na rizikovém těhotenství, jsou vesměs velice příjemné a ochotné. Staniční sestra tohoto oddělení Mgr. Miloslava Kameníková je člověk na svém místě. Velice mi pomohla, stará se o pacienty jako o ,,vlastní“. Co se týče lékařů, byla jsem velice zklamaná. Tolik arogance bych na tomto místě rozhodně nečekala. Střídají se zde mladé lékařky a lékaři, kterým je naprosto jedno v kolikátém týdnu těhotenství jste, staví se k situaci tak, že rodit ve 31. týdnu těhotenství je v pohodě. Nic o pacientech neví, když se střídají, ani si nepročtou zprávu pacienta. Vyslechla jsem zde i rozhovory lékařů, že se chtějí pacientky ,,zbavit“ a tak jí udělají zátěžový test apod. Po necelých dvou týdnech na tomto oddělení jsem byla přesunuta o patro výš na jiné oddělení, na udržení těhotenství. Zde byli ti stejní lékaři a lékařky. Bohužel už zde nebyly porodní asistentky, ale sestry, které se starají o ženy po porodu. Ty chodily i na náš pokoj. Člověk měl často pocit, že je obtěžuje a že je tam ,,navíc“. Když jsem měla bolesti, trvalo jim velice dlouho, než přišly na pokoj a ještě se tvářily, že je člověk obtěžuje. Lékaři mají snahu po pár dnech vysadit všechny kapačky a poslat člověka domů. Že jsem měla stále kontrakce a to v noci tak silné, že jsem byla otevřená na dva prsty, je opravdu nezajímalo. Horšily se mi i monitory, na kterých občas na pár sekund klesalo miminku srdíčko. Bylo to doprošování, abych mohla v porodnici zůstat a aby udělali maximum pro to, aby moje těhotenství pokračovalo a miminko bylo na monitorech pod dohledem. Poklesy nebyly nijak dramatické, ale bylo potřeba miminko hlídat, aby se mu v bříšku dařilo. Měla jsem ale velké štěstí. Po delší nemoci se do nemocnice vrátila asistentka MUDr. Zuzana Hodická, Ph.D., která je vedoucí lékařkou a která se mne ujala. Jako jediná mi vysvětlila celou situaci, domluvily jsme se na dalším postupu, najednou mne nikdo propouštět domů nechtěl… Díky paní asistentce jsme to dotáhli až do 36. týdne. Porod byl 11. 3. 2015, byl velmi komplikovaný, miminku na monitoru velice poklesly ozvy, a když jsem byla otevřená na 8cm, musela našeho chlapečka paní asistentka vytáhnout kleštěmi. Díky její rozhodnosti a profesionalitě, nám zachránila dítě. Patří jí moje velké poděkování. Stejně tak i paní Mgr. Kameníkové, která také u porodu byla. PA byla Bc. Soňa Švestková, se kterou jsem byla také naprosto spokojená. Po porodu jsem byla dost vyřízená a skvěle se o mne postarala. I jí děkuji. Byla jsem šťastná, že je moje miminko v pořádku.
Po té vší hrůze jsem netušila, co mne ještě čeká. Po porodu jsem měla hrozné bolesti. Lékařům jsem to říkala stále dokola, že je mi opravdu špatně, že mě porodní rána hrozně bolí… Slyšela jsem stále stejnou odpověď – těžký porod, nemůžete se divit. Za pár dní mi přinesla MUDr. Petrová propouštěcí zprávu. Opět jsem si stěžovala na bolesti, ale nejen že mne nevyšetřila, ani mi nechtěla dát lék proti bolesti. Protože jsem se nemohla udržet na nohách, vyžádala jsem si paní asistentku Hodickou. Ta mne vyšetřila a zjistila, že se mi po porodu vytvořil hematom. Následovala operace, evakuace hematomu pod úplnou narkózou. Operovala mne přímo paní asistentka. Za pár dní po operaci jsme šli domů. Nyní mám měsíc po porodu a dávám se stále dohromady. Můj stav je však již nesrovnatelný. Za pár týdnů budu úplně v pořádku.
V mém případě naštěstí vše dobře dopadlo. Mám doma zdravého Martínka. Bohužel, však na tohle období strachu a tragický přístup a chování lékařů nikdy v životě nezapomenu. Ještě, že zde byly dvě osoby, které mi zachránily miminko, asistentka MUDr. Zuzana Hodická, Ph.D. a Mgr. Miloslava Kameníková. Patří jim můj obrovský dík.
Ráda bych vzkázala všem budoucím maminkám, pokud máte nějaký problém, nedejte se. Jenom díky naší neodbytnosti (mojí a mé rodiny) se podařilo moje těhotenství udržet. Je potřeba žádat o vysvětlení situace, o vyšetření, o pozornost tak dlouho, dokud se Vám někdo nezačne věnovat. Většina lékařů je zde velice laxních a nemají špinavé svědomí z toho, když se k Vám obrací zády a posílají Vás s problémem domů. Je to opravdu smutné, ale je to tak. Přeji všem hodně štěstí.
Lucie Urbanová

Přidávám čerstvou zkušenost, v dubnu jsem rodila na Obilňáku a před dvěma lety v Bohunicích. Bohunice - porodní standardní pokoje bez sociálního zařízení, já měla nadstandard a tam koupelna a WC je. Poporodní pěkné, je to tam novější, takže oproti Obilňáku určitě příjemnější. Nadstandard jsem dostala druhý den po porodu, bez problémů. Porodní asistentky nic moc, ale asi záleží, na koho člověk narazí. Obilňák - standardní porodní pokoje s WC a sprchou, podle mě obrovské plus. Porodní asistentky úžasné, alespoň ta, co byla se mnou, byla skvělá. Poporodní - měla jsem štěstí, že jsem byla na pokoji po 2, ale ty pokoje po 4 s WC na chodbě pro mnoho pokojů jsou šílené. Dostat nadstandard je tam téměř nemožné. I tak, pokud bych znovu vybírala, šla bych na Obilní trh.

Tak i já se podělím o zkušenost s Obilnakem. Byla jsem ve 32tt hospitalizována v jiném městě z důvodu hypotrofie plodu, kde mi řekli, že dcerka bude muset na svět dřív a převezli mě na Obilnak, protože to bylo nejblíže, kde jsou na takové případy připraveni. Při propouštění mi primář gynekologie oznámil, že bude nejlepší udělat v průběhu tři dnů císařský řez, aby mi dcerka v děloze neumrela. Na Obilnaku skvělé přivítání, vše se zdálo být v pořádku, ale hned další den to začalo. Nevysvětlili mi, co přesně se bude dít a jak by se mělo postupovat, prostě mě nechali jen tak být, jednou za den udělaly ozvy a hotovo. Po dvou dnech mi udělali ultrazvuk, řekli že dcera pořád neroste, ale jinak je vše v pořádku. Po pěti dnech mi oznámili, že další ráno udělají ultrazvuk znovu a pokud bude vše stejné, pustí mě domů a že budu dojíždět ambulantně na kontrolu. A tak se stalo - šestý den ráno mě dcera kopala a o půl hodiny později při ultrazvuku už jí nebilo srdíčko. Asistentka mi to oznámila stylem "to se dalo čekat" a poslala mě na porodní sál, že vyvolají porod a ať jsem smirena s tím, že porodim mrtvé dítě. Na porodním sále fotky šťastných maminek s miminky, takže asi chápete, jak mi bylo. Zavedli mi tyčinky na vyvolání porodu a když se začalo hrdlo roztahovat a já se bolestí nemohla ani hnout, zavolal mi přítel asistentku, protože jsem chtěla poradit, jak si ulevit od bolesti a zeptat se, jako nezkušena prvorodicka, co se bude dít dal. Slečna ne starší než 25 let mě odflakla s tím, ať jdu do sprchy, že to pomůže a pokud by se bolesti zhoršily, ať ji zas zavolám. Bolesti se zhorsily, slečna dvacet minut po zavolání přišla, řekla, že to musím vydržet a zase odešla. Po další hodině konečně došla již zkušená paní asistentka, která mi konečně poradila, jak se vypořádat s fyzickou bolestí a podrobne mi popsala, co se dal bude dít. Chodila mě kontaktovat co půl hodiny, nosila nahrate polstarky, prostě super. Pak se měnila směna, takže hned přišla jiná, taktéž suprova paní asistentka, která mě nakonec i odrodila a nechala mi hodinu na to, abych se se svou mrtvou holčičkou rozloučila. Těmhle dvěma patří mé obrovské díky, ale tím to taky končí. Z ničeho nic jsem dostala obrovskou zimnici zrovna, když lékařka kontrolovala, jestli mám čisté porodní cesty, atd.... Přítel se zeptal, jestli je to normální, na to mu jednoduše řekla, že není a pak odešla. Nakonec se to srovnalo a já mohla ještě hodinu odpočívat. Po hodině mě odvedli nna oddělení mezi ženy po gynekologických operacich a dali mě na pokoj k nějaké holce. Netřeba dodávat, že v takové situaci chce být člověk sám, nebo že potřebuje odbornou psychologickou pomoc, která mi pochopitelně nabídnuta nebyla. Prostě už jsem pro ně byla jen kus masa, co potrebujou strčit někam, kde nebude zavazet. Ráno mě pustili domu bez toho, aniž by mi řekli, co obnáší šestinedělí, atd... Takže za mě - OBILNAK rozhodně NE! Zabili mi mé jediné dítě a zničili mi život. Tím končím.

Já teď strávila na Obilňáku 4 dny kvůli hrozícímu předčasnému porodu na JIPce. Musím říct, že celý personál (denně jiná směna) byl naprosto profesionální, ochotný, starostlivý. Vedoucí doktorka Gerychová je velmi srdečná a pečlivá. Další dr. Petrová a Morávková, které jsem potkala, taktéž. Neustále se někdo staral a zajímal včetně milých sanitárek. Naordinovali mi maturaci plic, dostala jsem kapačky na zklidnění bolestí a tvrdnutí břicha. Každé ráno mi naměřili monitor a pak během dne 3x ozvy. Neustále se někdo ptal, jestli je vše v pořádku a jak se cítím. Byly jsme na pokoji 4 a vše probíhalo v klidu. Ležela tam se mnou těhotná sestřička z novorozeneckého, takže jsem si vyslechla i postoj druhé strany. A i když jsem chtěla původně rodit u Milosrdných, po této zkušenosti jsem rozhodnutá vrátit se na Obilňák. K Milosrdným jsem jela od své gynekoložky se zprávou, že mi hrozí předčasný porod, a tam mě s naprostým nezájmem nechali sedět asi hodinu v gynekologické ambulanci. Pak se mi sice věnovala velmi ochotně a pečlivě paní doktorka (jméno si bohužel nepamatuji, ten den jsem potkala asi 5 lékařů), ale i poté mě nechali opět sedět v čekárně. Až po nějaké chvíli přišla sestra, ať si jdu lehnout na lehátko a počkám na sanitku, která mě měla odvézt na Obilňák. Tam, jak jsem psala, se mi okamžitě a po celou dobu někdo věnoval. Prostředí tam sice není nijak extra moderní, ale za sebe musím říct, že moje priority jsou naprosto někde jinde. Doufám, že nějaký čas doma v klidovém režimu ještě získáme a pak budu s porodem tam stejně spokojená.

Obilnak mozem jedine doporucit. Plusy = skusene doktorky aj asistentky, ked sa opytate tak vzdy viete co sa s vami bude diat, porod prebehol uplne bezproblemovo, nechaju vas ist svojim tempom, vybaveny porodny sal - sprcha, wc, balon, rebriny... a ako bonus si mozete vybrat aj farbu 🙂, z nemocnice odchadzate s pocitom ze viete ako sa o mimi starat, ukazu vam kupanie, ako krmit atd. prakticke veci ... Minusy = odd. sestinedeli ani nie tak svojim vybavenim, ale pristupom niektorych sestriciek/laktacnych poradkyn. vedia dobre vystresovat v najmenej vhodnej chvili (napr. kvoli kojeniu) casto sa otvaraju dvere a nemate s mimcom klud. vsetko prebieha podla presneho casoveho harmonogramu a to je prvy tyzden s miminkom nerealne napr. byt na vizitu ready presne 8.00 ked vase dieta prave po celej preplakanej noci zaspalo a vy uz meliete z posledneho. Celkovo personal OK, na 1-2 vynimky...

ahoj, mám nyní čerstvou zkušenost s Bohunicemi. Rodila jsem přirozeně. Co se týká porodní části - super, skvělá PA, opravdu úžasná, příjemná, porod byl rychlý i když náročný. Doktorka na poporodní ošetření taky super. Na šestinedělí jsem měla nadstandard - zde super jednání personálu k platícímu zákazníkovi. 3 dny po porodu mě propustili, ale dcera měla vysokou žloutenku, proto ji právě třetí den odvezli na fototerapii - a tady končí chválená část porodnice Bohunice. K malé jsem mohla jen na kojení, na které mě volali po cca 4-5 hodinách - díky tomuto mám nyní problémy s kojením a malá skoro nepřibírá. Když mě sestry volaly na kojení a po příchodu mě uvítaly větou "to je dobře že jdete, malá už tu hodinu řve!" , měla jsem co dělat, abych se tam nerozbrečela, že tam moje miminko hodinu pláče a baby friendly personál nenapadne mě k ní pustit dřív...to nemluvím o tom, že jsem nebyla schopná nakojit malou v udaném časovém limitu, tak jsem musela mléko odstříkávat a krmit stříkačkou, aby to "šlo rychleji" a jedna super příjemná sestra mě neustále peskovala, že malou nemám krmit přes prst, ale jak mi názorně ukázala nacpat malé stříkačku do pusinky a stříkat... ráno poté, co odvezli malou na foto přišel někdo z personálu mi říct, že mě propouští a že můžu využít hostinský pokoj pro čekající matky... souhlasila jsem s tím, že jsme se dohodli, v kolik se přestěhuji. Během té doby přišlo ještě cca 6 lidí se ptát, kdy už teda "vypadnu " z toho nadstandardu. Nakonec mě vypakovali tak, že jsem se nestihla ani vysprchovat, atd.. s tím, že vizitu, která mě teprve vlastně propouštěla jsem minula mezi dveřmi, když mě stěhovali pryč. Doktor jen zkonstatoval, že vše ok a nashledanou.... 3 dny poté, když propouštěli malou jsem se šla zeptat, jestli alespoň dostanu nějakou svoji propouštěcí zprávu- koukala na mě nejdřív sestra a posléze i doktorka, jakto, že jsem žádnou nedostala... tak jsem ani nekomentovala styl propuštění. S malou jsme již doma,bohužel díky pobytu v porodnici bojujeme s kojením a váhovým přírůstkem. Rodit bych sem šla klidně znovu, ale po porodu bych se sbalila a šla domů - pak by moje hodnocení bylo 100%... bohužel po zkušenostech s oddělením šestinedělí a dětským je to hodnocení někde jinde...

@mabe ahojky, nemohla bys mi popsat bliz co udelat pro to kojeni ? spominala jsi nejakou stimulaci 🙂 nebo pored nejaky clanek kde se to muzu docist 🙂 dekujiii