Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

3,5letý se znovu počurává v noci a po obědě ve školce

vladkakmvv
10. srp 2016

Zdravím Vás,
potřebuji poradit,můj syn se vzdal plín ve 2 letech a to i na noc a vše bylo ok a bez nehod.Ve 3. letech šel do školky a začal se počůrávat jak ve školce po obědě,tak i v noci doma,ale zajímavé je,že jen když je ve školce jedna určitá p. učitelka,jinak ne.Synovi je již 3,5 roku a počůrávání nadále trvá,již nevím co mám s ním dělat-má ke všemu tak tvrdý spánek,že ho pocit močení nevzbudí a když ho v noci dávám na wc,tak mi u toho spí ať s ním cvičím jak chci.Poradíte mi prosím?

andysebesta
10. srp 2016

Dobrý den.My se s nejstarším synkem zbavili plenek přes den už v roce a půl.Na nic je pořád měl a zbavili jsme se jich az v pěti letech.Spinkal tak tvrdě,ze i když jsem všude rozsvitila,pořád na něho mluvila,šel k záchodu po svých,koukal na me,....Pred zachodem se kacel a i když jsme byli v noci curat třeba dvakrát,třikrát do rana se ještě zvládnul pocurat.ve třech letech má ještě nárok,asi bych ho netrapila.podle toho co píšete i hůř zvládá nástup do školky.dejte mu čas,ať se se vším novým popere a myslím si,ze když už jste byli bez plenek na nic,zase to samo přijde.

pampeliska1
10. srp 2016

@vladkakmvv zmenit skolku?Promluvit si s pani ucitelkou?Tady jiná rada neni, kdyz to ocividne souvisi s dochazkou do skolky..

ala1979
10. srp 2016

U nas byl ten samy problem,az na to,ze to byla reditelka..Kdyz mela odpoledni(kazdy druhy tyden),tak jsem vyzvedavala dcerku po obede nejakou dobu a pak se to spravilo-i kdyz spinkat tam nechtela.A s reditelkou jsem si promluvila,i kdyz nevim, jestli to k necemu bylo.Nejhorsi co muze byt je vyhorela ucitelka u tak malych deticek☹

vladkakmvv
autor
11. srp 2016

Děkuji Vám všem moc za rady a účast,včera jsem o tom znovu debatovala s manželem a rozhodli jsme se pro změnu třídy-stejná školka,ale jiné učitelky a děti,snad to pomůže,protože syn už se začal i do školky bát chodit,když viděl u dveří onu učitelku,tak se rozbrečel a nechtěl mě pustit a nakonec ho už mám druhý den doma.Rozhodli jsme se s manželem,že ho nebudeme nutit a trápit-očividně je mezi ním a učitelkou velký problém,který nemůžeme jinak řešit,nežli přesunem.Syn nám nechce říci co se stalo a p. učitelka tvrdí,že nic a že je na kluka až moc přecitlivělý.Tak bude v jiné třídě a vlastně i v jiné budově,zahradu mají též oddělenou,takže se nebudou vídat ani venku,snad to pomůže.Ještě jednou Vám všem moc děkuji

petrasipkova1
11. srp 2016

@vladkakmvv uz to vyjadreni ucitelky o necem vypovida, nemam rada tyhle reci, co to je na kluka moc precitlively ? O boze,pak ma mit s detma hezky vztah...to by mela poznat meho manzela, pak by teprve videla co to je precitlively chlap, no a co, kazdy je holt jiny 😎 , vyresili jste to dobre,snad to malemu pomuze, je hrozny kdyz se ti prckove trapi.

pampeliska1
11. srp 2016

@vladkakmvv že je na kluka moc přecitlivělý?! :-O Já teda jsem normálně potichu, ale na toto bych teda paní učitelce NĚCO řekla! Ach jo, to je fakt hrozné, jací lidé pracují ve školství ☹( Držím palce, ať změna třídy pomůže!!

sarihy
12. srp 2016

Moje mladší dcera do měla taky - nastoupila ve 2,5L, v pohodě, a po půl roce se začala počůrávat...učitelkami to určitě nebylo, spíš opožděný stresík ze školky jako takové....a to se jí ve školce líbilo a chodila tam v pohodě a ráda...normálně jsme jí začali dávat plenu a přešlo to samo...

vladkakmvv
autor
12. srp 2016

No p. učitelka si zřejmě myslí,že byť je to kluk,tak nemá nárok na to si pobrečet,být mazlivý a citlivě vyjadřovat své pocity.Můj syn není žádný cíťa,když se mu něco stane,tak kolikrát ani nepípne a já to zjistím až večer při koupeli,že má někde další modřinu,odřeninu a podobně.Leč v takových to případech je to na škodu,protože se nevyjádří a já pak nemám moc možností řešit situace kdy mu bylo ublíženo,tak jako teď.Raději se uzavře a nechá si to pro sebe,což si myslím taky není úplně ideální,byla bych raději,kdyby za mnou přišel a řekl: mami stalo se to a to.Snažíme se s manželem o tom synkovi vše říkat,bavíme se před ním otevřeně,aby věděl,že každý problém má svoje řešení a je potřeba,aby za námi vždy přišel,když se bude cokoliv dít.Snad se to brzy urovná-je pravda,že jsme teď neměli na něj tolik času jako dřív-manžel je po autonehodě a já na silně rizikovém t. a prakticky každý týden bojujeme o udržení miminka,takže hodně času trávíme i po nemocnicích,na druhou stranu i on si musí zvykat,že už není sám a vše se nebude dít jen kolem něj a svoji lásku a péči dáme nejenom jemu,ale i bráškovi,který se mu narodí.No snad se to brzy překlene k lepšímu a čas dá vše do pořádku...

Sem začni psát odpověď...

Odešli