3 leté dítě v jeslích, roční doma - dělám chybu?
Zakládám tuto diskuzi, protože nevím co dělat. Mám 3 letou dceru a druhou roční. Problém mám s tou starší. Jako malá byla celkem hodná, ale už od mala neposeděla, protože jí už zase něco lákalo prozkoumat. V roce a půl začala už zlobit. Vylézala z kočárku a pak kousala děti. A to dost. Nemohla jsem od ní být víc než metr. Začala zlobit i doma. Už si přesně nevybavuji jak zlobila, ale oproti jiným dětem zlobila dost. Nejednou dostala na zadek - spíše každý den,protože to už jinak nešlo. Snažila jsem se na to jít po dobrém, ale nic nepomáhalo. Pak se narodila druhá dcera. Tu měla vždy ráda, ale párkrát jí také schválně kousla nebo jí alespon plácla. Mohlo by se zdát, že ze žárlivosti, ale když už to dělala půl roku předtím, tak nevím, jestli to souvisí se žárlením. Na děti bývala občas agresivní. Je tvrdohlavá, když se zabejčí, tak se můžu stavět na hlavu a nic s ní nehne. Např. povel Seber to! ((když něco hodila na zem) prostě nezabere, ani když dostane několikrát na zadek. Prostě se zabejčí a neudělá to. Nebo když něco od někoho dostane, tak nepoděkuje. Já jí řeknu poděkuj a ona nepoděkuje, i když to normálně umí. Můžu to opakovat dokola, ale co ona prostě nechce, to neudělá. TO samé s jídlem. Jí jen pár věcí a neochutná nic nového, prostě nechce. Od září, kdy jí bylo dva a třičtvrtě jí mám v jeslích, do ledna chodila jen na 3,5hod (postupně). Já chtěla, aby jí tam trochu zabavili, postavili do latě, prostě aby v jejím životě trochu nastal zlom, který by jí trochu zkrotil. Nemyslete si, že jsem se jí chtěla zbavit, ale prostě mi přišlo, že potřebuje nějakou aktivitu. Víc, než jí já stihnu dát (starám se i o tu druhou a nejde tedy věnovat se furt té starší). Takže chodí do jeslí. Z počátku to bylo drsné, brečela, vztekala se (ale to tam dělalo víc dětí, ona ale nejvíc), vyskakovala a dopadala na kolena, prostě scéna...ale pak zlom a už tam chodí ráda. Sice občas řekne, že nechce do jeslí, ale jinak se tam těší. Usmívá se, někdy tam vpluje, že mi ani pusu nedá. Takže tam je. Ze začátku měla pivku na jednoho chlapce, strčila ho, lehala na něj atd. ale možná z lásky, doma o něm stále mluvila. ALe jási říkala, že je zase agresivní. Naštěstí už je to dobré. Učitelky si jí chválí (jak tancuje atd), nestěžují si, když tam začala v lednu spát, tak bez jediného problému. PRostě si tam krásně zvykla a je tam v pohodě. DOma se také uklidnila, možná je to tím, že už je zase starší a trochu se umoudřuje, ale stejně mi příjde v porovnání s jinými dětmi, že víc zlobí. Už jsem přemýšlela o dětském psdychologovi, jestli bych tam nezašla se poradit jak na ní, že prostě občas má scénu kvůli blbosti, nebo že prostě odmítá respektovat příkazy (ne vždy, ona jinak poslouchá celkem dobře).
Proč tedy ten název diskuze. Ted jsme byly u doktorky s mladší dcerou. Ona byla s námi. Jelikož se u doktora nenechá vyšetřit (na 3 leté se nenechala ani svléknout, zvážit, změřit (ani doma) - to byla scéna jak z hororu, říkali, že něco takového ještě neviděli - tak když dr vyšetřila malou, tak chtěla prostě starší vidět a já jí tedy musela čapnout a vyhrnout tričko, aby si jí vůbec poslechla. Pak když Adélka trochu vychladla tak se mě dr zeptala, jestli chci slyšet její názor. Já ani nevěděla na co, ale ona řekla, že podle ní by Adélka do jeslí chodit neměla. Že to není vhodné mít jedno malé dítě doma, a druhé malé v jeslích. Že může žárlit,může mít pocit,že jí odkládám. Prý do školky už jo, ale jesle prý ne. ZAčala sama od sebe po tom, když viděla jak se Adélka chová. Tak ted nevím jestli dělám dobře. Všechny mé kamarádky mají 3 leté v jeslích či školce a roční doma (rodily jsme stejně 🙂 ) a nemají problémy. S Adélkou byly problémy s chováním už dlouho před porodem, jak jsem popisovala. Ted je mnohem klidnější, ale pořád to není taková ta hodná holčička, co mají některé mé kamarádky (nesrtovnávám, to ne, ale pozoruji chování jiných dětí). Jeden čas jsem měla prostě pocit, že je k dětem docela agresivní, ted už ani ne. Ale hračky bere dětem (co příjdou na návštěvu) a mladší dceři furt. To by se o ně i poprala. Pak mi vadí ta tvrdohlavost, když nechce, tak nechce (dodnes si v jeslích nevzala chleba a rohlík, přitom oběd tam jí - ale netýká se to jen jídla. Přece za to všechno nemůžou jesle? Já se jinak snažím abych nedělala rozdíly. SNažím se s ní mazlit, když jedna dostanepusinku dostane i ta druhá...ale nevím už jak na ní a nevím jak s těma jeslema. O velkých prázdninách jí nechám doma.
@katy81 ano téměř ve všem s Tebou souhlasím, bohužel takový ten první moment je ten že bys to dítě plácnul, ale na ránu byla ta maminka, jenže ono je to už stejně jedno, protože z toho dítěte prostě díky mamince roste sobecký rozcapený jedinec....
Smutné je, co z ní pak vyroste...
Také jsem "přísnější" a myslím, že děti prostě do určitého věku nemůžeme brát jako svoje kámoše´, jak tady padlo v nějakém příspěvku výše.Děti nejsou kámoši rodičů, to je taky běžný názor dnešní doby...
A hodně rodičů dělá z dětí malé nesamostatné nemotory....
A bohužel je smutné, že mi přijde čím dál tím častější takové to zbytečné debatování s dětma úplně o všem.Ano, od určitého věku, ale debatovat takhle s dítětem do 5, 6 let je úplně mimo mísu.
A když se dětem nebude líbit ve škole a budou tam stresovaný, tak si půjdem stěžovat na tu zkou učitelku a na ty zlé děti....a hlavně žádné známky, to taky děti stresuje,proboha, vždyť děti jsou odmala naprogramované k soutěživosti, překonávání překážek atd...
@klara.t promiň, už jsme asi odbočili od tématu 😉
@chroustinka a až to druhé mladší bude mít 3 roky a maminka půjde pracovat, tak ho do školky šoupne hnedka ve 3 letech, to je podle tebe v pořádku? Moc nechápu tuhle logiku, jakože teda když máš dítě po 3 letech, tak to první do školky chodit vůbec nebude a to druhé začne hned ve 3 ?Já nevím proč se tady bere školka jakože je to za trest? Vždyť ty děti tam mají zase úplně jiné prostředí, budují si další vztahy, získávají dovednosti, to není žádný trest...
@andy21 klidek 🙂 ja to beru z toho pohledu ze kriteria pro prijeti do ms jsou vetsinou delana tak ze proste nedelaji rozdily mezi maminou co jde do prace a mezi tou co je doma s miminem. o skolce jako trestu jsem nepsala. ze je to jine prostredi nez doma a buduji se tam vztahy s tim souhlasim o tom jsem taky nepolemizovala.
@chroustinka já jsem v pohodě 😀 akorát ty nesmíš brát školku jako úschovnu rodičů, kteří pracují, ale dnes se to už posuzuje jako nárok toho dítěte na školku, ne jako tvůj nárok, že ty pracuješ nebo ne, proto se nedělají rozdíly mezi pracujícími a nepracujícími maminkami ( i když někde ještě podle mě určitě ano)
Určitě je to teď ten běžný jev výchovy ...je to západní metodika ...ovšem už se nepoukazuje na to že ty děti v USA,Anglií trpí docela dost psychickýmy problémy v 10letech a je zapotřebí navštívit psychologa 😒
Nejsem zastáncem aby se na děti křičelo,bilo je ....ovšem taky né že budu debatovat s ním co budu a kdy dělat a tak, u nás je to tak že děti diktují veškerý čas co jim jsme schopni dát, celý režim dne je jim uzpůsoben, snažím se si s nimi o tom povídat co budem dělat,jak,ale když vidím že nic tak prostě beru příkazy a hotovo ...a na povel "seber to" nevidím nic zlého když je použit ve vypjatější situaci a to že dítě neposlechne neznamená že nerozumí
Celkově děti jsou mnohem chytřejší a vnímavější jak si plno lidí myslí,ve svém okolí vidím tolik podceňování dětí,až hrůza ...to že se dítě neumí oblíct(myslím třeba tepláky, ponožky,čepici) a ani se nepokouší ,nosí plíny do 3let, zásady nějakého stolování,poděkování za oběd,popřání u oběda dobrého chutnání, uklizení ze stolu,zasunutí židle a tak dále ....podle mě se to dítě formuje od malinka, a jde to pěknou formou
A abych se vrátila k tématu, např. proč nedal holčičku do jeslí když jí to tam svědčí, přece jen 3roky není až tak malinká, a pokud je to menší vzteklounek tak si myslím že i maminka si "odpočne" a bude více v pohodě, neviděla bych na tom nic že dítě odkládá, a myslím že v jeslích se věnují dětem více než ve školce,takže na ten přechod z domu do školky to je ideál
Naše chodí 1xtýdně(od března bude 2xtýdně) do soukromé školičky a jsem hrozně ráda,my to dopo máme se synem cvičení a pak hernu a užijem si spolu a dcerce to prospívá, prožívali jsme muka že plakala,nechtěla,ráno měla průjem,nechtěla do školky,ale časem se to zpravilo a teď se do školky moc těší a budu jen a jen ráda když ji od září vemou do státní, jelikož kolektiv potřebuje 🙂
@katy81 ano umím si to představit, my máme půjčovnu a u nás ty děti se začly nazouvat do lyží a chodit v nich po půjčovně, nemuměly se ve 12 letech obou sami do lyžáků, máma jim normálně obouvala sněhule...myslím, že takové děti jsou pak zralé mít děti zase až ve 40 letech ( všichni to jejich rodiče byli dost staří)
@andy21 vsak ja to neberu jako "uschovnu" deti to v zadnym pripade 🙂
@buldok ty děti nejsou spokojené. Ony se s tím smířily. Já jsem tam taky neplakala, jen jsem vlastně přestala mluvit. prostě není normální aby bylo tříleté dítě většinu času s cizí osobou, než s vlastními rodiči. NE NENÍ TO NORMÁLNÍ i když bude mít komfort a já nevím co ještě NENÍ TO NORMÁLNÍ jen naše pokřivená společnost na to tak nahlíží, a dítě je "hodné"...
@buldok to je to o čem mluvím! předpokládám, že se na tebe nejvíc vrhají a objímají tě právě ty děti, které tráví v jeslích mnoho hodin denně. Jasně, znají tě líp než své rodiče, kteří je v pět vyzvednou, v šest jim daj večeři a v sedm pošlou spát...
řekla jsem svůj názor, myslela jsem, že o tom diskuze je, ... tady asi ne. Tady se sluší jen plácat po zádech a ujišťovat, že na takovém chování není nic špatného. Já si prostě myslím, že je.Mohla jsem to napsat zaobaleně, ale taková já nejsem.
Chápu jesle, když to prostě jinak nejde (finanční situace apod.) ale pokud zadavatelka hned do prvního příspěvku napsala, že holčičku dala do jeslí "aby ji tam dali do latě" tak tím potvrdila, že to sama nezvládla a nehodlá na tom nic měnit. A propos neříkají vždycky učitelky školek a škol, že vychovávat (a tedy dávat do latě) mají rodiny? Že to není úkol zařízení?
@loutre No tak to samozřejmě je práce rodiny, vychovávat. V tom s tebou souhlasím. Ale s tím, že jsou to vždy děti, co jsou tam mnoho hodin denně nemohu souhlasit, není tomu tak. Je to různorodé, dělají to nejen takové děti, ale i děti, co chodí domů už po obědě a ani tam nespí. Takže tak...
@loutre nechápu, jak můžeš tvrdit, že jsem něco nezvládla, když mě vůbec neznáš....napsala jsem to možná tak, ale to nebyl důvod, proč je dcerka v jeslích....psala jsem to ve zvláštním rozpoložení z návštěvy u doktorky, ted s vychladlou hlavou už bych vše nenapsala tak jak v prvním příspěvku....byla jsem jen rozhozená a potřebovala ze sebe vypsat vše, co mě trápí nebo trápilo....jesle nejsou podle mého nic špatného. Doma se mnou je mnohem více času, než v jeslích. 3,5hod si tam hraje, zpívá, tančí, vyrábí mi obrázky a pak se tam jen nají vyspinká a hned si jí vyzvednu. Dalších několik hodin denně už je se mnou, o víkendu samozřejmě taky. A také spolu něco tvoříme, zpíváme, mazlíme se atd. Ale nevím proč to vlastně píšu, stejně si na tom zase něco najdeš a budeš slovíčkařit.....
Za prvý bych změnila výchovný styl, dávat každej den na zadek je trochu privela a podle mě tak to moc nezvládáš, aspoň já ybch to považovala za svoje velké selhání.
Pokud to někdo udělá vyjímečně a při nějakém hrubém přestupku, tak jo, ale takhle už to musí úplně ztrácet účinek. Máš tvrdohlavé a náročnější dítě a možná že čím víc na ní tlačíš a vychováváš autoritativně, tím víc s tebou bojuje.
Přečetla bych si něco o tom jak yvchovávat jinak, pokud vidím, že klasická výchova moc nefunguje. Třeba Respektovat a být respektován" je docela dobrá a mnohé další, prostě zkusit to jinak.
Netrvala bych na absolutní poslušnosti, je to malé dítě, ne stroj na plnění rozkazů. Z mojí zkušenosti je to tak, že děti do té spolupráce s rodiči dorostou, až poberou víc rozumu, dítě v období vzdoru prostě vzdoruje. Syn byl ve třech letech taky tvrdohlavec, teď v 5,5 se s ním dá už dobře domluvit a vysvětlit proč má něco udělat. Jako ne, že bych na některých věcech netrvala, hranice být musí, ale popřemýšlela bych, jestli to s těma hranicema, zákazama a příkazama nepřeháníš. taky bych zkusila změnit přístup k tomu, že "je zlobivá", možná cítí, že tě někdy štve a že ji ta úplně nepřijímáš takovou jaká je, ale to musíš posoudit sama.
A co se týče těch jeslí, těžko říct, možná se cítí odstrčená a žárlí a o to víc bojuje a vzdoruje. Nevím, to musíš posoudit ty. Ale pokud se tam opravdu těší, chce tam být protože sama chce, ne proto, že musí, tak bych ji z jeslí nebrala. Já vidím ten důvod problémů spíš v té výchově než v jeslích.
@klara.t
urcite neni obecna rada jak toto resit ale vezmu-li z uvodniho dotazu vetu: "Např. povel Seber to! ((když něco hodila na zem) prostě nezabere, ani když dostane několikrát na zadek." - tak mi prijde ze je tady vsechno spatne - poveluji se psi, vojaci ne deti. seber to - bez uvodniho "prosim". a na zadek ... kdyz dite nepochopilo co se po nem chce a jeste dostane.
kazde ditko je jine, to svoje znate nejlepe vy. sama mam (za par dni) trileteho syna. to co popisujete mi proste misty prijde jako "trilety" vzdor. ten se ani davanim na zadek, ani ruznymi prikazy proste nevyresi. my si uzili tri a pul mesice opravdu krusne - ale kdyz jsme se snazili nasadit o to vice prisnejsi a autoritativnejsi vychovu s tim jak se synovo chovani vyhrocovalo, dochazelo k pravemu opaku. ono ditko je opravdu jenom zrcadlem nas dospelych, zejmena tech se kterymi je nejvice. dela jenom to co vidi. ve chvili kdy jsme se vice soustredili na pozitivni veci - byt ve dnech a tydnech vzdor vrcholil jich bylo opravdu pomalu - neustale jsme v klidu vysvetlovali atd. se zacal zase lepsit. od rana se snazim pristupovat k diteti s usmevem, veselou naladou, byt jsem jiz nekolik tydnu kvuli kopancum v brichu nespala v kuse dyl jak 4 hodiny, v noci litam k synovi ktery vola ze potrebuje vycurat..... ale proste jak zacneme rano tak jedeme cely den, cim vice takovych dni zvladneme v kuse tim se celkova nalada a pohoda dostava do "krve" cele rodiny. pokazde kdyz se mu neco povede a poslechne rikam: vidis je to takto lepsi kdyz se spolu domluvime nez kdyz jsi se rano nechtel oblekat a musela jsem na tebe zakricet??? on rekne ano je to lepsi da mi pusinku a myslim ze si to takto vice uvedomuje.
add jesle u trileteho ditete, druhe rocni doma - sama nejsem zastance toho aby maminka ktera ma doma druhe ditko dala to druhe do jesli/skolky kdyz u toho soucasne nepracuje.
preju pozitivnejsi pristup, vice sledovat jak se dite / deti chovaji a brat to jako svoje "zrcadlo" me osobne toto hodne pomaha..