Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

4,5 letý syn se vzteká, že chce pomazlit, když dostane na zadek

kittyy17
18. bře 2019

Ahoj maminky, potřebuji poradit s výchovou. Syn má stále období vzdoru, je temperamentní, paličatý, umíněný, a velmi neposlušný. Občas se stane, že zajde moc daleko a dostane přes zadek. A pak se na mě vrhne a začne brečet a vztekat se, že chce pomazlit.
A já nevím jak se zachovat. Snažím se mu vysvětlit, že se pomazlime, až se uklidní. Že mu pomůžu, když spadne a odře si koleno, nebo se o něco bouchne, ale neutesim ho, když dostane na zadek.
Vydrží řvát i 20 minut, myslím že spíš ze vzteku, rve mi to srdce, a nechci mu ustupovat. Pak se uklidní, a je jako andílek, na chvilku...
Máme ještě dvouletého syna.
Vyzkoušela jsem snad všechny výchovné metody, včetně nevychovy, nic s ním nehne, jedině výhrůžka, že dostane.

PS: nestojím o komentáře o výchově bez násilí

makronka222
18. bře 2019

Nase zlobi jako kazdy jiny dite, kdyz vi, ze to prezene, chce me pak obejmout - beru to, jako ze se chce omluvit, priznat chybu a aby jsme zase byly ok. At breci nebo ne, nemohla bych ji odstrcit a rict, ze si to ted nezaslouzi nebo ze ji obejmu az se uklidni atd...

kittyy17
autor
18. bře 2019

@makronka222 takhle jsem o tom nepřemýšlela, že se tak omlouvá... On to začal praktikovat před 14 dny, když dostal od tatínka, oprávněně, přišel hned za mnou s brekem že dostal na zadek a chtěl utěšit.
Přijde mi to divné, nevychovne 😥

guinea
18. bře 2019

@kittyy17 četla jsem kdysi článek od nějakého psychologa, kde vysvětloval, proč je duležité dítě nikdy neodmítnout. Občas máme podobnou situaci a i když tajně skřípu zubama 😀 , objímám a mazlím. Taky jsem vypozorovala, že to má synek jako formu omluvy a snahu o urovnání situace...

queenp
18. bře 2019

Syn (3 roky) to dělá taky...Dostane na prdel a taky přiběhne ,abych ho obejmula.Je vidět ten jeho strach v očích,že ho nemám ráda,když ho od sebe odháním.Ale je fakt,že je citlivka..Tak mu řeknu a zopakuju proč dostal na prdel,že si za tím stojím,ale že ať se stane cokoliv,budu ho mít ráda.Pokud dostane od táty a přiběhne se ,,vybrečet" za mnou,obejmu ho a řeknu,že pokud má nějakej problém,ať si to jde vyříkat za tátou.I ty jako dospělá,když uděláš průser víš,že se můžeš jít vypovídat k rodičům nebo k jiné blézké osobě a podrží tě,i když s komentářem,že si za to můžeš sama,jsi ,,blbá" atd...Ale prostě víš,že můžeš za někým zajít.Já to cítím tak,že s dětma to není jiné..A my jsme pro ně ty nejbližší a nejdůvěrnější osoby.

sudylichozrout
18. bře 2019

@kittyy17 U nás to ta starší, co má období vzdoru, dělá taky. Já ji tedy plácnu fakt jen v šíleně extra nutných situacích, jinak jen hartusím. Ale to stačí, stejně se přijde mazlit. Nejšílenější je to, když hartusím, ona se začne vzteky švihat hlavou do země, zabolí ji to a chce konejšit. To fakt nevím, jak mám reagovat, ale většinou vyměknu a utěším ji.
Pohled @makronka222 má určitě něco do sebe.

lolam10
18. bře 2019

@kittyy17 obejmula bych ho a neodhanela a znovu bych vysvetlila proc nema delat co delal.nerikala bych neco jako ze je skvelej a nic se nestalo ale spis chapu ze te to mrzelo ze si dostal na zadek ale bylo to proto a proto a me se to nelibilo a priste uz to zkus nedelat...drzim palce.a nebojte,tohle resime kazda v nejaky forme 😀

kittyy17
autor
19. bře 2019

Holky děkuji za názory, moc mi to pomohlo, přesně tohle jsem potřebovala

rencinka87
19. bře 2019

@kittyy17 U nas se to vyjimecne taky stane, ze mi rupnou nervy a dam mu oo zadku, ale beru to jako svoji slabost a vychovnou chybu, a kdyz vzapeti malej pribehne s placem, ze chce mamu, snazim se co nejrychleju uklidnit a pomazlit ho, je mi hrozne uz z predstavy, ze me miluje tak moc, ze i kdyz jsem mu prave ublizila, stejne chce nejvic ke mne.
Takhle se na ti divam ja. Navic teda zcela stoprocentne davat na zadek nepomuze, a uz vubec ne u dominantnich, tvrdohlavych a vzpurnych deti.

nita1984
19. bře 2019

Hele, já tohle vypozorovala u manžela. Manžel se neumí omlouvat. I když udělá chybu, prostě to nedokáže říct, ale přijde a obejme mě. Na začátku jsem to brala jako "podraz", "manipulaci ", ale časem jsem pochopila, že to je jeho způsob, jak říct omlouvám se. Jako dítě to neměl jednoduché, takže tohle mu prostě asi "zustalo"

jannym
19. bře 2019

tak já mám 5 letou, a když zlobí a já se naštvu a přijde trest, ať už jí něco zatrhnu, vynadám jí nebo dostane plácanec přes ruku, zadek atd. tak se chodí obejmout, je to ujištění o mojí lásce, která trvá i přes to, že jsem rozpálená doběla...že je máme pořád přístav bezpečí i když něco vyvedla a že je moje láska bezpodmínečná a na té omluvě jak je uvedeno v předchozích příspěvcích asi taky něco bude

rencinka87
19. bře 2019

Jinak ja se teda taky omlouvam i synovi, ze jsem to nemela resit placanim na zadek. Tim se nijak neomlouva to, ze se vztekal nebo na me kricel. A diky tomu se stava cim dal casteji, ze syn sam po nejake dobe prijde, obejme me a rekne promin mami. Aniz bych ho k tomu jakkoliv nutila.

bayt
19. bře 2019

@kittyy17 Takže jinak řečeno chceš podpořit ve výchově s násilím? Protože přesně to na svém dítěti pácháš. Chudák dostane ránu od rodiče, který by ho měl chránit a milovat, ať se stane cokoliv. Nikoho jiného nemá. Pláče (že ti to rve srdce je zcela správný signál) a když pak potřebuje utěšit (to potřebuje každé dítě, když mu bylo ublíženo), tak ho ještě k tomu psychicky vydeptáš, protože ho odmítáš.

kittyy17
autor
19. bře 2019

@bayt když jsem s dětma venku, starší kluk mě neposlechne, začne se vztekat, diskutovat a odmlouvat, a jde někam úplně jinam a mezitím mi dvouletak ujíždí na motorce dopryc, tak mu dám na prdel. Já venku fakt nemám čas tomu staršímu něco v poklidu vysvětlovat. A taky odmítám držet mladšího v kočáře abych se mohla na 100% věnovat staršímu, když má radost z pohybu. Venku prostě vyžaduji poslušnost bez diskuzí.
Od malička se snažím neustoupit, když se snaží vztekem a řevem dosáhnout toho co chce, a byla jsem zmatená, jestli to mám vydržet i když chce pomazlit potom, co dostal na zadek, a snaží se vyrvat si to stejným způsobem jako když chce v obchodě kinder vajíčko...
Diky predchozim odpovědím jsem si ujasnila, že ano.
O jiné rady nestojím

kittyy17
autor
19. bře 2019

@kittyy17 mělo tam být ano, pomazlit...

bayt
19. bře 2019

@kittyy17 Vysvětlování je v takové situaci fakt na nic. Teda to si myslím taky. Asi bych se fakt podívala třeba na tu Nevýchovu, i když nejsem nějak stoprocentní zastánce. Protože to s tím vysvětlováním je trochu omyl.

Chlapečka, co se chce pomazlit, je mi líto. Ale je to tvé dítě.

avestsikova
19. bře 2019

@kittyy17 taktéž si myslím, ze je to forma omluvy a ujištění, ze se i pres "to" (on něco provedl, což neměl, tys ho placla,což jsi taky neměla) mate radi. Dite nikdy neodmitej (můj názor)... Me osobně tahle metoda osamoceného dítěte (posílání do kouta apod.) přijde horší, než placnuti (které je beztak u většiny matek, spíš snaha to dítě zabrzdit aby začalo matku vnímat, než trest jako takový). Ale zaroven souhlasim, ze každé placnuti je nezvládla situace matky- a to ruku na srdce, dělám občas taky.

barumat
19. bře 2019

@kittyy17 Tohle podle mě není omluvné. To je takové to "já dostal na zadek? to tedy ne, obejmi mě, ať vidím, že je to ok". Já to tedy nepraktikuju. Když zlobí, několikrát ji napomenu, neposlechne, tak jí plácnu, nebo seberu věc, kterou jsem od ní chtěla odložit, atd., a když v tu chvíli začne ječet a sápat se po mně, otočím jí od sebe, nebo posadím na gauč a důrazně vysvětlím. Zlobila jsi, neposlechla, maminka se zlobí. Až se uklidníš, přijď. A ideálně odejdu do vedlejší místnosti. Někdy huláká víc, někdy míň, ale zpravidla když na mě ani nevidí, přejde ji to rychleji. Snažím se pak ale od toho oprostit, a když přijde, mít čistý stůl. Tj. normálně si začít povídat, a tak.

normalnimatka
19. bře 2019

buď ráda. chce asi obnovit lásku. chudák, že dostává často na zadek a neumíte to s ním jinak😉
proč si myslíš, že je to nevýchovný? na zadek dostane - to je ten "trest". ale i když ho trestáš, tak snad chceš jen dát najevo hranici, že tudy fakt už ne. ale ráda ho přeci máš pořád, ne? asi se chce o tom ujistit. dítě totiž když dostává na zadek, tak je mu dáváno najevo přesnej opak. absolutní nepřijetí, odmítnutí, pohrdání, ponižování.

no ale spíš bych o tý výchově začla přemejšlet a praktikovat z úplně jinýho konce.
nemysli si, že existuje výchova buď "dítě mi skáče po hlavě" a nebo "dávat na prdel v rámci vynucování hranic". protože takhle to fakt není. ale je to složitější cesta. snažit se to dělat jinak. a ne, není to jen o vysvětlování. to beztak na většinu takhle malejch a vzdorujících moc nefunguje.

kaja2016
21. bře 2019

@kittyy17 Podle me reaguje prave na vyse zmineny trest, mysli si, ze uz ho nemas rada. Nebo jinak, akhle maly deti nedokazou prijmout fakt ze pecujici osoba je hodna a zla zaroven. Stepi. Takze muze jit i o obranu ve smyslu, ze maminka na chvili zmizela a nahradila ji ta zla cizi pani. Asi te zklamu, ale urcite bych v tom nehledala, ze se omlouva.

anetka1701
21. bře 2019

U svých dětí (pokud už teda potrestám) praktikuju stejný pravidlo pěti vteřin jako u zvířat :D Přijde trest za něco co udělali (trestám teda velmi vyjímečně) a tím to považuju za vyřízené. Řešíme pak proč trest přišel a pomazlíme se - usmíříme se... Oni to berou trošku jako omluvu a potřebují si dokázat, že je mám pořád ráda i když to prostě přepískli... asi to je dost normální 🙂

andys
21. bře 2019

Pochopila jsem, ze nechces diskuzi o fyzickem trestu. Akzeptuji to a nesoudim! Ale presne tam je jadro problemu. Fyzicky trest je ponizujici, dite to totalne zmate. V tomhle veku potrebuje neustalou jistotu, ze ho milujete. Tim ze dostane na zadech se mu zahle jistota ortetse v zakladech a dostane jeste vetsi strach, nez je fyzicka bolet. Je to forma zoufalstvi. On je zoufaly. Popremyslela bych o trestu.

andys
21. bře 2019

ortetet = otrese

andys
21. bře 2019

Pokud hledas jiny zpusob, ktery by na nej platil, zkus mu zakazat neco, co ma rad - nebude se koukat na vecernicek, nedostane oblibenou sladkost..... vec ktere dokaze porozumet

kaja2016
21. bře 2019

@normalnimatka vystihla jsi to podle me presne. Akorat ze autorka nechce diskuzi o tom, ze trestat deti fyzicky je zdravy skodlive.

urtica
21. bře 2019

Podle mě je nutné ostře odlišit odmítnutí prohřešku od odmítnutí dítěte (ke kterému by nemělo dojít - ať už udělalo cokoliv). Tuto zkušenost si nesu z vlastního dětství, kdy mě rodiče trestali ignorováním a odpíráním přízně...upřímně - zlaté "dostání na zadek". Ať už je trestem (přirozeným důsledkem) nevhodného chování cokoliv, mělo by být vždy jasné, že trestán je přečin, ale vztah k dítěti (láska a přijetí) se tím nemění...takže ano, u nás po trestu opravdu následuje objetí - někdy to udělám i sama, aby dcera věděla, že ji mám pořád ráda. Odmítáním dítěte je možné sice dosáhnout krátkodobého vnějšího efektu, ale v duši to udělá neuvěřitelný bordel, který se může hojit roky...nebo se taky úplně nezhojí nikdy (projeví se to v budoucnu třeba snahou zavděčit se za každou cenu okolí, jen aby mě měli rádi..).

kaja2016
21. bře 2019

@andys A myslis, ze to u 4letaka zafunguje? Na mou 3letacku funguje pouze udelej to, nebo nedostanes to. Zafunguje hned, vlastne v predstihu, ale zpetne uz ne. Jako samozrejme take ne vzdy. Ale zpetne uz si nepamatuje, nechape proc je trestana....

bekyc
21. bře 2019

Obejmi ho, on se ujišťuje, že jsi ho nepřestala mít ráda. Já to dělám tak, že pokud se zlobím, zvýším hlas a on přijde a chce pomazlit, to už má většinou na krajíčku, obejmu ho a u toho mu ještě jednou zopakuju, proč jsem se zlobila. Trvám na tom aby mi řekl, že už to dělat nebude. (samozřejmě že to znova udělá...) To že dáváš na zadek nesoudím, chápu že se dvěma dětmi to je náročnější a mě taky někdy ujedou nervy...

ttm
Autor odpověď smazal
Zobraz
andys
21. bře 2019

@kaja2016 mam doma „skoro“ ctyrletaka a funguje to. Kdyz fakt zlobi a zvysim hlas, vi ze prepiskl. Kdyz mi reknu: ok, tak dnes nebude televize/ sladkost/ lego .... vi, ze to je trest. A taky to musime dodrzet. Tohle potrestani mu v hlavr srotuje vic, nez kdyz ma v panice branit zadek a jeste to chapat. Za me osobne je „dani na zadek“ selhani rodice. Detem to da jen jedno: strach. Ale neoochopi tim proc.

drakenn
22. bře 2019

Já si myslím, že to, že se dítě přijde po trestu pomazlit je pouhé ujištění se dítěte, zda nepřišlo o přízeň matky! Zdá ho má opravdu ráda. Nevidím v tom nějaké přiznáni viny..jen ujisteni. Takže bych ho neodhanela, klidně potulila a v klidu si o situaci pro mluvila.
Spousta rodičů své děti z trestu izoluje , jako jdi do svého pokoje a tam se uklidní, až budeš NORMÁLNÍ, tak přijď, ignorující jeho chování typu nemá diváky ..to je hustý hardcore. A tohle chování děti učí jak si nevazit sami sebe, vynucené omluvy rodičům, které tak třeba vůbec necítí, ale pro lásku a přijetí udělají vše.. bohužel

Sem začni psát odpověď...

Odešli