4,5letá dcera je ve školce zlatá, doma je to peklo
Ahoj holky, potřebuju se asi vypovídat, doufat, že v tom nejsem sama, protože už je toho na mě nějak moc ☹ Mám 4,5 letou dceru, odmala je to vztekloun, do toho beran a někdy to s ní je trošku složitější. Je hodná, rozdala by se, pomáhá, hrajeme si spolu i si hraje s bráškou, ale někdy do ní něco vjede a je nezvladatelná. Neslyší, jen řve a řve. Když se vztekají jiné děti, tak se to dá snést, protože se vztekají, ale tak nějak jinak, tišeji. Veru ta to rozbalí a řve tak, že z toho praskají okenní tabule ☹ Snažím se proto nedávat jí důvod ke vzteku, nepřikazovat, protože to je hned v opozici, ale říct jí vše v klidu, volit správná slova (ze slovníku jsme vyřadili slova jako musíš, pospěš si atd., protože to na ni působí jak červený hadr na býka ☹ )
Teď k tématu. Verunka začala chodit od září do školky, strašně se těšila, neproběhl žádný pláč, když nastoupila, zapojila se do kolektivu, učitelky si ji chválí, že je strašně chytrá, rozumná a šikovná. Měla jsem strašnou radost, že se takto zapojila a je ve školce ráda. Jenže... Včera jsem ji nemohla vyzvednout ze školky já, protože malej mi usnul ve špatný čas, tak jsem pro ni vyslala tatínka, který byl vedle školky na nákupu, tak ať ji rovnou vyzvedne. Přišel si pro ni a ona začala odmlouvat, že nikam nepůjde, že chce mámu, že ještě nemá domalovaný obrázek atd. Nakonec tedy počkal, až si domaluje obrázek a šli do šatny. Tam se ale Verunka zasekla a začala hystericky ječet, že s ním nepůjde, že chce mě, no řvala tak, že ji slyšela do druhého patra ředitelka a šla se kouknout, co se děje. Přišla i učitelka ze třídy, asi si mysleli, že ji někdo krade nebo rve hlavu ☹ Přítel se cítil trapně, protože ho vůůůbec neposlouchala, vypadalo to, jako že není její táta. Nakonec ale školku opustili.
Cestou domů mu utíkala do silnice, na slovo stůj vůbec nereagovala, nakonec to zakončila tím, že si sedla doprostřed naší ulice (tam skoro nic nejezdí) na zem a řvala tak, že jsem ji slyšela a vyběhla jsem, co se děje. Nakonec jsme ji odnesli domů, protože prostě nechtěla jít, tak nešla, hotovo, domluva s ní nebyla žádná.
Dnes se situace opakovala jen s tím, že proběhla ráno. Vzbudila jsem ji, ona tvář od ucha k uchu, tak jsem si říkala, hurááá. Optimismus mi vydržel jen pět minut než se začala vztekat kvůli tomu, že jí nejde zapnout mikina. I přes můj výslovný zákaz chodit do pokojíčku pro jinou mikinu (spal tam Fíla) si tam došla se slovy, že klidně může chodit, kam chce, samozřejmě vzbudila Filípka, kterej byl protivnej. Parádní ráno, opravdu. Jsem z toho úplně špatná, takhle drzá nikdy nebyla, neodmlouvala, nechala si všechno vysvětlit, ale teď je to jako jiné dítě ☹ Když se uklidní, tak je to zase "stará" Verunka, ale při těhle výlevech jako by byla v tranzu, neslyší, nevidí, jen řve a odmlouvá. Nemáte s tím někdo zkušenost? Napadlo mě dojít s ní za psychologem, co myslíte? Mám naději, že to přejde? Děkuji za jakoukoliv odpověď, jsem s nervama v koncích ☹
Máme to podobně, nebude to věkem, malýmu je taky 4,5🙂 ve školce si ho chválej, doma jak kdy, jsou dny kdy je zlatej a dny kdy bych ho přetrhla, připadám si že na něj jen ječím. Nedávno byl problém i ve školce, mají smíšenou třídu, to je děti od 3 do 7 roků, našel si tam kámošku holčičku předškolačku totálně nevychovanou která ho navádí k blbostem...kolikrát jsem se o tom přesvědčila, nedávno plná kapsa vajglů - říkám proč to sbíráš vždyť víš, že se to nesbírá jsou na tom bacily...no odpověď byla jasná, Sára mi to řekla že to mám dělat. Doma bojujeme občas s úklidem hraček, jsou dny kdy v pohodě, jsou dny kdy je to horší, to pak zakazuju pohádky v tv i čtené (čteme každý večer). Navíc čekáme druhé tak se děsím co ještě přijde až se narodí, ale na bráchu se hrozně těší. Prošli jsme si už kousáním nehtů - přešlo to, buzením v noci - přešlo to, takže věřím tomu, že se to srovná jako vše. Můj táta vždycky říká, co chceš, je to správnej kluk😀 no holky co si budeme povídat, hlavně že máme děti zdravý a že občas zlobí, k tomu to hold patří, ne všechny děti sedí a poslechnou na slovo, takže hlavu vzhůru, bude totiž hůř! (Puberta)
Za těch 4,5 roku vím jistě jen jednu věc, fyzické tresty jsou na nic, jasně že občas mi rupnou nervy a jednu na prdel dostane, ale vidím na něm, že si z toho moc nedělá, takže plynule přecházím na psychické tresty, vemu si ho stranou, musí si sednout a poslouchat, říkám mu co se mi nelíbylo, proč to udělal, že si tohle přece neděláme, že se máme rádi...jo byste se divili jak to funguje, aspoň teda u nás, myslím že kolikrát by byl radši, kdybych mu dala na prdel😀 než 10 minutová přednáška.
@baris - jasný, nejsem žádná cimprlína, také automaticky tykám, ale za drzost to nepovažuj, prosím. Beru nás tady jako velkou rodinu 😉 😵 Jsme si potřebné všechny, nejsme supermanky, abych věděly, jak v určitých věcech postupovat. Fakt se to nezdá, ale modrý koník mi hodně pomohl, když mi bylo ouzko s dítětem. Zůstanu mu věrná, i kdybych měla mít dvacet dioptrií a na monitor koukat velkou lupou 😀 😀 😀 😀 😉
Ahoj holky, koukám, že je nás víc, co mají stejné problémy, což mě těší (jako že v tom nejsem sama 😀 ). U nás byl minulý týden hodně náročný, odmlouvala, byla na nás hnusná, tak jsem se naštvala a schovala jsem jí všechny hračky, když spala s tím, že si je odnesl čert a že je nepřinese, dokud nebude hodnější. No, pravda, čekala jsem tři dny než se situace trochu uklidnila a hračky jsem jí vrátila. K hračkám jsem napsala dopis od "čerta", hezky jsem ho opálila sirkou, ušmudlala od uhlí, aby to bylo efektivnější a ráno mi ho Veru přinesla s tím, že co to je, že je tam její jméno (to je jediné, co umí přečíst 😀 ). Tak jsem jí to přečetla a mělo to takový efekt, že celý den byla zlatá, uklízela i to, co udělal bráška, i když jsem jí říkala, že to uklidím já 🙂 Dopis jsem ale musela schovat, protož se ho docela bála, vypadá fakt věrohodně 😀 Tak jsem ráda, že to zabralo a jsem zvědavá, na jak dlouho 😀 Dýl jak do středy asi určitě ne 😀
@kettm Máš pravdu, u nás fyzické tresty taky nezabírají, ale někdy jí prostě jednu přes zadek dám, ale to mě fakt musí vytočit hoodně. Zkoušela jsem teda dvakrát i studenou vodu, ale to mělo akorát efekt ten, že byla mokrá a musela jsem jí sušit, U nás vždycky zabírala domluva nebo nalákání na jinou činnost, ale to teď taky nefunguje ☹
ježku, jak jsem ráda, že jsem natrefila na tuhle diskusi
já mám doma něco podobného.......Týně bylo ted v říjnu 5 let, jako malá skoro vůbec neplakala, úžasný zlatý dítě byla, ale někdy kolem čtvrtého roku životu jsem dostala dojem, že mi někdo moji úžasnou holčičku vyměnil za kvůli všemu se vztekající hysterku, která neposlouchá, má na všechno milion řečí a která místo, aby si nechala věci vysvětlit, tak kdykoliv něco není po jejím, tak ječí jak viktorka u splavu
ve školce je taky zlatá, ona tam tedy chodí ráda, s vyzvedáváním problém nemáme, ale jak opustí školku, tak neposlechne, poslední dobou začala být i drzá, odmlouvá a dělá i naschvály, řeknu, že něco nemá dělat, a ona to natruc udělá......někdy to ve mě bouchne a prostě dostane pár facek, ale už jsem občas zoufalá......mám ještě 2 a půl letého syna a s tím je lepší pořízení než s ní, i když je to tedy taky beran zabejčenej
nedávno mi paní učitelka ve školce říká: Mamko, to je zlatý dítě, o ní vůbec nevíme....no tak jsem jí říkala, že si to "lepší" ze sebe nechává nejspíš až na doma 😖 😖 😖
@zuzik24 tak studená sprcha u nás proběhla jednou a asi už to nevyzkouším, připadala jsem si jak blbec, nechtěla jsem, aby si namočila pyžamo, tak jsem jí z něj svlíkla a pak teprve jsem ji strčila pod sprchu....sice se uklidnila, ale jako výchovný prostředek nic moc
psychické tresty taky používám, žádné pohádky, zákaz sladkostí - ne že by se u nás jedly na kila, ale sem tam jim dám medvídky nebo tak, takže totální zákaz čehokoliv sladkého, vyhrožováním toho, že jim seberu hračky taky proběhne......nejhorší je, že to zabere na ten týden a během delší doby jsme ve starých kolejích
@kettm - nějak si to slovo "hůř" nedokážu strachy ani představit 😒 😎 . Naše dítě si prostě myslí, že my budeme poslouchat a on ne. Ráno opět scéna 😠 , když se rozlobím, tak pak na mě dítě kouká a ptá se s nevinnými kukadly "ty jsi, mámo, naštvaná?" Já mu na to řeknu: "Ale kdepak, Honzíčku, já tě miluju" 😀 😀 😀 😀 No, kdyby si čert mě vzal, udělal by mi službu, fakt 😠 😀 😀 😀 😀 Mám také taktiku, žádný přes prdel, to nefunguje, ale tak nějak se divně uklidním 😅 , Honzík taky a já začnu vysvětlovat a ptát se, proč to dělá a co je špatně a tak, taky by asi raději přes tu prdku držel, než tohle 😉 A opravdu na rovinu, my se s tátou vážně nehádáme, neřveme na sebe, nerozkazujeme si, nic takového, hezky se navzájem poprosíme a poděkujeme tak, aby to dítě slyšelo.
@baris jak říkáš ...... mezi 2 a 4 rokem měl 4 obrovské hysteráky............ když venku lilo se oblékl, že jde ven a pak kopání do dveří, mlácení sebou na zemi a 10 min hysterického řvaní jsem ukončila tím, že jsem ho odnesla do vany a i s botama jsem ho oprchovala studenou vodou...... hned začal slibovat, že bude hodný.....a za 2 minuty to bylo ve stejné koleji ale na dlažbě koupelnu, takže po prvním slibu jsem mu už pak nevěřila a čekala a vzteklý hysterák ala co sis to dovolila a dostal druhou vlnu sprchy. Máš soused ponořil kluka vždy do sudu s dešťovou vodou..... Teď už se tak nevzteká. Švagrová klukům už pak myla jen obličeje studenou. Takže u nás bylo pouze 4 mytí.
Já mám pocit, že je ve školce tlumí, jsou tam jako ovce......a jakmile vejde do šatny, začnou pindy. Obvykle dělám, že tam zůstává a já odcházím. To je u nás problém scény u oblékání u odchodu ze školky. Jinak ok.
Ahoj holky,já mám něco podobného s dcerou -jen s tím rozdílem,že nechodí do školky.Kdekoliv je zlatá,doma zlobí.U nás je to tím,že muž má 5 měsíců novou práci,doma je málo a když už,tak spí po nočních.Od té doby,co takto pracuje,je Nelča na zabití.Jen doufám,že se to zlepší,až muž najde jinou práci,ve které bude mín neb jeho směny jsou hrozné pro všechny.Snažíme se,aby měla tátu i jen pro sebe,jedou spolu nakoupit na výlet a to je zlatá.
Já bych mohla o vzteklích beráncích psát romány 😀 .Mám doma dospělého berana,dítě i fretku v tomto znamení.Jako neříkám,že je to tím,ale náký rozumy s astrologie čerpám.
Moje rada:snažte se vždy najít kompromis.Pokud má vaše dítko pocit,že je do něčeho tlačíte a nemůže to ovlivnit,tak okamžitě začne reagovat nebo v lepším případě se nafoukne.Já třeba když nechce jíst reaguji tím,že řeknu...tak já si toho pribináčka sním sama....nebo se domluvíme,že si dá 5 pořádných lžiček a už nemusí.Tím pádem s ní zkoro celou polívku a ani mu to nedojde. 😀 a je spokojený jak je šikovný a mě udělal radost. 😵 .
To je můj lék na vzteklé děti 😉 .
Já to mám úplně to samé s dcerou (4roky).Ve školce je to zlatíčko,pořád si malou chválí,jak je to zlatá a hodná holčička.A doma?To je mazec,je to nervák a když není něco po jejím,tak je scéna,ale jaká prostě hysterák.Já nevím,jak na ní.Taky je to provokatérka,dostane na prdel a stejně to udělá znovu,má ze mě srandu prostě.Ale ne že je takováí pořád,ale denně tam je scénka.Je i hodná,hezky si se mnou povídá,když se jí chce,tak mi pomůže a občas ji něco řeknu a jde udělá to bez řečí nebo vztekání.Ale jinak je to horor,taky se vzteká,když ji něco nejde obout boty apod.Nebo když něco chce,tak prostě řve a je k neutišení a nedá se ji to v klidu vysvětlit,že to prostě nejde.Pravidelně dělá scény,když odcházíme od mých rodičů,že prostě nejde a zůstane tam.Nebude se oblíkat a zase ječí,prostě ten její záchvat.Pak se třeba uklidní celá rudá,spocená a nálada se jí úplně otočí a je zas v klidu a pak se mi omlouvá,že je jí to líto.Nálady se ji střídají teda hrozně.Chvíli je v pohodě,pak zas už ječí.Já se snažím napřed to řešit v klidu,ale je to zbytečný,nedá se ji nic vysvětlit.Tak pak už vynervovaná na ní zařvu a pak dostane na zadek.Jsem z toho už taky na nervy.Nevím jestli je to období,dávala jsem si to za vinnu,protože jsme se rozešli s jejím bio otcem,ale to bylo na podzim 2013,později se na ní otec úplně vykašlal a ona ho něviděla už skoro rok,takže často po něm plakala.Tak jsem myslela,že je to třeb atím,ale ted už je to za náma a ona si na něj nevzpomene.Říkala jsem si,že je to kvůli mě,viděla,že jsem se trápila a ty děcka to prostě cítí,že nená něco v pořádku.Ale mám přítele už rok a s malou se milují,jsme v pohodě a je ten jedinej,kterýho prostě poslechne asi z něj má ještě respekt.Jinak neposlechne prostě nikoho.S tou vodou už jsem to zkoušela taky,ale ne že bych ji strčila pod vodu,jen ji opláchnu obličej studenou vodou.U nás to už nezabírá a strčit ji celou pod vodu na to fakt nemám.Snažila jsem se jí i ignorovat,ale to za mnou pořád chodí a řve.Ona byla zlatý dítě do 2,5 let.Pak to začlo,kdysi se válela i po zemi třeba ,když jsme jely na nákup nebo prostě i na ulici.Je to mazec a já doufám,že je to jen období,když čtu,že v tom nejsem sama 😅 Zkušenost s tím nemám,moje mamka taky říká,že nikdo v rodině u nás takovej nebyl.Od sestřenice malej ted bude mít 6let je něco podobnýho,no skoro stejný,jak dcera a ještě je teda na ní hrozně drzej.Je to o nervy a přítel mi říká,že jsem měkká a všechno ji povolím,což je teda pravda,ale ne pokaždý.Každopádně si to tady pročtu a budu ráda za nějakou radu.
@zuzik24 Ahoj, je to hodně stará diskuze, ale zkusím to, zlepšilo se to věkem? Máme úplně to samé doma, co vy v 3letém podání. Dcera je vztekla vzteklá od miminka, ale tohle je extrém. Od ledna chodí do školky, tam vše bez problému a doma teror. Už jsem z toho vyhořelá a někdy ji ani nechci vyzvednout, když vím, co se zase bude dít. Rozčílí ji úplně vše - nejde ji obléct bunda, venku je vítr, spadl ji drobek jídla, vlas ji zasahuje do obliceje...u všeho hysterie, konec světa. Pak ji "přepne " a je zase normální. Ve fyzických testech se nevyzivame, nekdy teda na zadek dostane, ale to už musí bejt..snažíme se vse po dobrém, ale dela naschvály, rypaky, smeje se nam do obličeje. Jo a je to váha, docela mazec..
Holky, to tu už žádná nejste? Řekněte mi, že z toho ty děti vyrostou
@anta já to teda nezkoušela. Ještě nebyla potřeba. U nás stačí zařvat. Největší "hysterka" jsem u nás já 😀 😀 😀 😀