5letá dcera je hodně pomalá, máte podobný problém?
Mám 5ti letou dceru, moc šikovnou, hodně komunikativní, většinou veselou, ale už nevím jak s ní zvládat každodenní povinnosti. Veškeré činnosti jako oblékání, jezení, úklid atd. jí trvají neskutečně dlouho a pokud se jí do něčeho nechce, tak to prostě po dobrém neudělá. Říkala mi to i učitelka ve školce, že na ní stále musí čekat. Např. do školky jí budím (hlazením a pusinkováním) hodinu a půl! před odchodem a stejně jí musím popohánět. Milé domlouvání naprosto nezabírá. Reaguje až na zvýšený hlas a já mám hrozný pocit z toho, že na ní často řvu. Vím, že má problém s udržením pozornosti, snadno se rozptýlí a místo oblékání si s oblečením hraje. Snažím se jí na vše dávat více času, ale někdy prostě tolik času není, musíme být někde na konkrétní čas a pod. Hodně mě to neustálé popohánění vyčerpává, mám na ní vztek a ovlivňuje to atmosféru v celé rodině. Samozřejmě zkouším pozitivní motivaci, ale funguje jen krátkodobě a jen někdy. Už ztrácím kreativitu jak jí povzbudit, aby udělala co je třeba. Často to psychicky nevydržím a když spěcháme, tak jí s oblékáním nebo úklidem pomáhám. Chci, aby byla samostatná, když tyhle činnosti dávno zvládá. Máte někdo podobný problém? Jak byste řešily? Nechci z ní mít cvičenou opičku, která bude reagovat na moje povely, ale ráda bych, aby nás povinnosti běžného dne tolik nezatěžovaly. Děkuju moc za rady.
ADD- porucha pozornosti bez hyperaktivity, tzv. deti "spici panny" 😉
Mam takoveho chlapecka ve tride- uprostred hodiny vstane a kouka z okna, neustale se necim kocha, takze venku klidne narazi do sloupu, vse se mu musi rict stokrat, stat nad nim a neustale ho vracet do naseho sveta. 😉 Je to normalni diagnoza jako ADHD, ale prave bez tech hyper projevu, ty deti jsou spis hypoaktivni a vecne zasnene 😉
tak náš syn je taky pomalík... ale musím říct, že mezi 5. a 7. rokem se to dost zlepšilo...
@kharik 😉
to když mu bylo 4 nebo 5, tak jsem z něj bývala nešťastná, protože se oblékal hodinu... i teď kdy mu je skoro 7 mi řeknou ve škole, že je v oblékání nejpomalejší vždycky... já se směju! protože to co vidí, je super rychlá verze proti tomu co bývalo 😀 😅
částečně pomohlo to dozrání... a pak i to, že jsem zavedla např. že oblékání je před snídaní - přece jen měl větší motivaci, že snídani dostane až se obleče... no a převlékání? dodnes zásadně sám v místnosti kde nejsou žádné hračky... vybere si oblečení a jde do ložnice... dohlížím na to jestli se opravdu obléká, pokud má horší den, tak použiju kuchyňskou minutku, kterou natahuju na nějakých 8 minut.... po tu dobu na něj jen mrkám (vejdu, mrknu a jdu) a snažím se nic neříkat, nekritizovat... minutka tiká a on ví, že vždy zazvoní po stejné době...
totéž používám i při úklidu, když má vyndaných milion hraček... při uklízení se vždycky zasní, po pár minutách čte, vypráví, prohlíží, není možné ho dostat k tomu, aby věci dokončil...
došlo to tak daleko, že si o tu kuchyňskou minutku říká 😀
jinak jak jsem zmínila výš, je to lepší...ale je fakt, že bral Bachovy květové esence přímo na tu zasněnost a nepřítomnost, protože jednu dobu to byl extrém... po tom jsem si všimla, že se to zlepšilo dost, hlavně si toho jakoby už byl i vědomý a chtěl s tím pohnout...
@tharik No nevím, nechci ti brát iluze, ale já myslím, že se to věkem moc nezlepší. Mám podobně zasněného synka. Většinou bojkotuje oblékání, jídlo a podobně nepopulární činnosti. Jakmile má trochu motivaci, tak je trošku akčnější, ale i tak je u nás cirkus u oblékání na denním pořádku. Jinak je chytrý, kreativní, velice komunikativní, velice veselý. V předsíni stojí před zrcadlem a dělá na sebe škleby a já zuřím!!! Jakmile slyší, že po schodech běží jeho velká láska do MŠ, tak se oblékne bleskem. Ve školce v šatně trávíme víc času než je zdrávo. Matěj si prohlíží stále dokolečka obrázky a nástěnku a já celá zpocená tiše pěním. Ostatní činnosti zvládá, ne rychle, ale zvládá, takže o odkladu zatím neuvažujeme.
Mám takového i staršího syna a vlastně i manžela, takže vím, že se to odkladem nevyřeší. Jsem připravená na to, že budu mít doma Jirku Olivu 🙂 Jen se modlím, aby měl štěstí na trpělivou paní učitelku 🙂 Uvidíme, co nám život přinese 🙂
Nevím, jak to bude v pozdějším věku, ale mám úplně opačné dítě. Narodila se o 3 týdny dříve, ale ve všem byla a je popředu. Je to raketová myš, nemůžu jí uhlídat. 🙂 Manžel byl prý stejný a pořád je akční.
@lusaju taky mě to stojí nervy, u nás tedy nepomáhá zvýšený hlas, ale řeším to dohodama, takže ráno vstaneme, na hodinách mu ukážu do kdy musí být umytý, najedený a ustrojený, pokud to stihne pustíme pohádku, pokud ne a musím mu pomoci, TV zůstane vypnutá. Ale na druhou stranu on umí dělat věci rychle, ale musí se nad ním stát, sám od sebe nezrychlí. Ale já zase řeším problém ve školce, tam jim to vadí. V oddělení je nejstarší, ale oblečený, svlečený je jako poslední. Hraje si s oblečením apod., ale u nás je trochu jiné to, že v momentě, kdy ho začne učitelka upomínat, tak se začne předvádět (válí se po zemí, začne lítat po třídě nebo dělá blbosti). Stejné je to s úklidem hraček. Já bych se ještě zeptala, jak to máte se sportem, běhají vaše děcka pomalu, jezdí i na kole pomalu? Protože u těchto činností je syn docela rychlej, ale není to typickej závodník, protože on vůbec nemá potřebu být někde nebo v něčem první.