5leté dítě se obviňuje

kacenecka_24
2. črc 2017

Ahoj holky, chtěla bych Vás poprosit o radu. Synovi je 5 let. Na první pohled nemá žádný problém, je normální dítě. Jednou za čas ale dostane takový "záchvat" vzteku. Je naštvaný sám na sebe a říká, že je zlobivý, pitomý, hloupý, nic neumí a takové řeči. Dokonce včera řekl, že ví, že ho nemáme rádi, a že by si zasloužil vyhodit z okna. To mě úplně vyděsilo. Snažím se mu co nejvíce říkat, že ho mám ráda, chválit, ale pak začně říkat tohle. Uvažuji nad návštěvou psychologa. Máte někdo zkušenosti s něčím podobným?

odula
2. črc 2017

@kacenecka_24 zkusenost tedy nemam, pardon. Ale sla bych po zdroji. predpokladam ,ze vy ho takovyma "lichotkama" nekrmite. Nevis,kde k tomu mohl prijit?

sassanca
2. črc 2017

tý jo, to musel od někoho slyšet ne? Nemyslím přímo od vás, možná nějaký jiný člen rodiny nebo někdo ze školky? Neptala jste se, jak na to přišel?

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@odula
@sassanca
Ptala jsem se ho pokaždé jak ho to napadlo, jestli mu to někdo řekl a on mi odpověděl, že to prostě ví. Taky mi to nepřišlo jako "z jeho hlavy", ale nedovedu si představit, kdo by mu to říkal. Jedině nějaký kamarád ve školce, ale zase si myslím, že by mi řekl a vysvětlili bychom si to.

Já si sice píšu o zkušenost, ale samozřejmě uvítám i názory těch, které zkušenost nemáte. Nevím, jak to řešit, ale nechci to nechat vyšumět.

malinkaelinka
2. črc 2017

Nemá mladšího sourozence, na kterého by zarlil nebo naopak staršího, který by mu tohle nabulikoval? Nebo nemůže si to vydedukovat z nějakých i nevinných poznámek? Mě jako dítěti doma říkali, že jsem "tutoch", rozuměj tlustoch, nebyla jsem spekate dítě, ale oproti rachiticke sestrenici a bratrankovi jsem měla trošku bříško... pak mi říkali slůně Bimbo, protože jsem pořád někde padala a nebyla jsem úplně nejsikovnejsi... asi to nikdo nemyslel zle... ale už to ve mě zůstalo a pocity vlastní méněcennosti a neschopnosti mě provází celý život... promluvte si se synem... podle těch řečí se kvůli něčemu trápí...

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@malinkaelinka Nn, sourozence nemá. Trápí se určitě, ale když se s ním snažím promluvit o tom, co ho trápí, řekne mi že to, že ví že ho nemáme rádi a je hloupý atd. Nic konkrétnějšího mi nikdy neřekl, proto uvažuji nad tím psychologem.

malinkaelinka
2. črc 2017

@kacenecka_24 a nemůže to do něj hustit třeba babička nebo někdo jiný z rodiny? Nemohl třeba slyšet doma nějaký váš hovor, že kterého si něco sám vydedukoval?

akankeo
2. črc 2017

to je dost zvlastni, jestli chodi do skolky, tipla bych to na ni, urcite bych to zhodnotila s odbornikem. Bud se vyjadruje zpusobem, ktery vypada depresivne jenom pro dospeleho a nemysli to tak nebo tu depresi opravdu ma a hlavne nizke sebevedomi a je treba na tom zapracovat. Velky problem v tomhle smeru maji prilis chvalene deti a deti, o nemaji od rodicu nastavene pevne hranice, no drzim palce, docela me zamrazilo, behaji mi tu tri deti a tohle je docela silna kava, nejstarsi dcera ve skolce je odstrcena, deti si s ni nechteji hrat a uz jen to je docela narocne resit, ale takovehle reci tedy nema a mi ji i vysvetlujeme, jak se s tim vyporadat a jak si nenechat veci libit nejlepe bez nasili...

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@malinkaelinka Babička ani nikdo jiný z rodiny určitě ne, tím jsem si jistá. Jestli třeba něco slyšel a takhle to pochopil samozřejmě vyloučit nemůžu, ale pravděpodobné mi to taky nepřijde.

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@akankeo Samotnou mě to strašně vyděsilo. Samozřejmě je možnost, že to nemyslí tak doslova, není si schopen představit následky pádu z okna,... ale nerada bych něco podcenila. I kdyby to byl "jen" způsob vyjádření, něco ho určitě trápí a já neumím zjistit co.

linusha
2. črc 2017

Já zkušenost nemám, ale psychologa bych navštívila. Pro klid duše, abych si byla jistá že jsem nic nepodcenila. Na psychologovi nic špatného není. Je spoustu lidí a dětí co k němu chodí. 🙂 Je taky možné že jemu se svěří líp než Vám doma. 🙂

mirin89
2. črc 2017

@kacenecka_24 Ahojky, nemám teda s tím vůbec žádnou zkušenost, ale koukám, že čekáš miminko, nemohl si třeba nějak vydedukovat, že budete mít další miminko, protože nejste s ním samotným spokojeni? Kdy to začal říkat? Už před tím než se u Vás mluvilo o sourozenci nebo to začalo až teď? Dětská logika je nevyzpytatelná, takže kdo ví, jestli se mu to všechno v té jeho hlavince nepomotalo...

karlajasmine
2. črc 2017

Ja bych tipla, ze k tomu prisel ve skolce.. Nedavno jsem byla venku a videla na vylete skolku s ucitelkama, a uplne jsem se zdesila toho, co tam ty ucitelky detem vykladaly za hruzy, kdyz zrovna neposlouchaly... Jedna ucitelka na dite ''Maminka nam rikala, ze se bojis chodit do skolky, ale ty jsi tak neposlusny a pitomy, ze se pak neni cemu divit...''.... Jako ja chapu, ze ucitelky ve skolce toho maji hodne a ze je to fakt narocna prace tolik deti uhlidat, ale tohle jsou presne ty poznamky, ktery dite hodne rani... Zapatrala bych po zdroji, protoze tohle nemuze byt z vlastni hlavy ditete. Musel to nekde slyset.

radulka57
2. črc 2017

buď k tomu přišel ve školce, nějaká šikana třeba a to je třeba vypátrat, nebo mě spíš napadá vaše těhotenství! Sice ste teprve v 20týdnu, ale předpokládám že to syn ví! V jeho hlavičce už se mu můžou honit myšlenky typu že ste si pořídili jiné dítě a ho už nebudete chtít! Je to typický chování pro žárlení, většinou teda po porodu, ale pokud máte už břicho tak to vidí a ví kdo tam je a že přijde na svět!

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@mirin89 Přijde mi, že to ze začátku říkal spíše ze srandy. Věděl, že je hodný a říkal já strašně zlobím ale tenkrát to nemyslel takhle jako teď. Ale bylo to ještě před tím, než jsem otěhotněla. Teď to myslí opravdu vážně, ale je možné, že si to nějak spojil se sourozencem.

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@radulka57 Do školky chodí strašně rád, je tam spokojený, nemyslím si, že by se tam odehrávalo něco závažného. Opravdu je možné spíše to těhotenství. Břicho sice ještě moc nemám, ale o sourozenci společně mluvíme.

radulka57
2. črc 2017

@kacenecka_24 to podle mě přejde pak samo! Očekávejte spíš že to bude ještě horší po porodu, pak se z toho sám dostane. Rozhodně teď bych ho nevedla k psychologovi. Počkejte ještě pár měsícu po porodu pak. To bude podle mě jen tím. žárlivé dítě nepatří k psychologovi, je to přirozené.

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@radulka57 Pokud by to bylo jen tím, že žárlí, byla by to nejlepší možná varianta.

radulka57
2. črc 2017

@kacenecka_24 ale jo, je to tím... a s tou školkou to možná může být spojený tak, že mu kamarádi říkají "no tvoje maminka si pořídí jiný dítě protože ty si hloupý a nemají tě rádi víš" ..pak by sedělo že do školky chodí rád, jen tam mu pomohli s tou myšlenkou

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@radulka57 Zní to pravděpodobně, to jo, jen se pořád bojím, aby to nebylo něco vážnějšího. Zkusím si s ním ještě popovídat i když kdo ví, jestli z něj dostanu něco kloudnějšího, než odpověď typu já to prostě vím.

radulka57
2. črc 2017

@kacenecka_24 z 5 letýho asi nic moc detailního nedostanete! Počkala bych do porodu. Pak se bude cítit třeba víc cenný tím, že bude pomáhat, podávat plinku.. bude se citit důležitě a potřebný.

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@radulka57 No jo, jenomže do porodu je ještě dost dlouho a nechat ho takovou dobu se trápit nechci.

ploutvicka59
2. črc 2017

Dětským psychologem určitě nic nezkazite...Oni moc dobře vědí co a jak...A od toho,aby pomohli tu jsou... A pokud mu to řekl někdo ve školce,tak i když si s dotycnym promluvite,malej to bude mít zafixovany...Muj naroz,jak bych to resila ja...

nikyselen
2. črc 2017

Ahoj necetla jsem vsechny kometare co tu pisou,ale napadlo me jen to ty cekas miminko?nemuze to delat,aby jste si ho vsimli?pro pozornost?
Vis kazdy pal resi jak je ti?kdy mate termin,donese ti drobnost a na nej se zapomene..tak jestli nechce pozornoat spousta deti nevi jak ji upoutat ..proto rika nemate me radi..aby jste mu opakovali,ze ano..

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@nikyselen Ano, psaly to i holky výše. Nemám pocit, že by byl upozaďován, ale on to samozřejmě může brát jinak a nám dospělým to ani nemusí přijít.

ivular
2. črc 2017

@kacenecka_24 Mám zkušenost s dětmi s psych. problémy (úzkosti, afektivní záchvaty, deprese) - a to i v předškolním věku.
Není pravda, že to těm dětem musí někdo nakukat; oni na sebevražedné nápady příjdou samy. Bohužel vím i o případech, kdy se např. pětileté dítě vrhne pod auto se záměrem sebevraždy😔
Určitě doporučuji konzultovat s psychologem. Ovšem tady pozor - je nutné najít dobrého a zkušeného psychologa, přičemž většina psychologů jimi není a často napáchají víc škody než užitku:(

kacenecka_24
autor
2. črc 2017

@ivular Můžu ti napsat IP?

konipasek008
3. črc 2017

Určitě psychologa a co nejdřív. Mám přímou zkušennost z rodiny (nebudu rozvádět kdo) ale chlapeček - přesně v tomhle věku - a taky z čistého nebe jen tak, zdánlivě bez příčiny začal takto mluvit. Jenomže to pokračovalo dál, schovával si nože v posteli, až nakonec chtěl skočit z okna a byl by to opravdu udělal, když by se mu v tom nezabránilo. Takže za mne jednoznačně na nic nečekat a řešit co nejdřív, dokud jsou to jenom řeči. Sice to třeba může samo vyšumět, no - ale nemusí.

kacenecka_24
autor
3. črc 2017

Děkuji všem za odpovědi. Zatím jsem si se synem promluvila. Mluvili jsme o hodně věcech, a právě hlavně o tom sourozenci. Přímo mi neřekl, že by ho trápilo zrovna tohle, ale vypadá to, že se mu ulevilo. Jakoby z něj něco spadlo. Budu sledovat jak se bude chovat a kdyby se mi něco nezdálo, toho psychologa určitě navštívíme. Zatím to vypadá tak, že jsme možná i těšením na druhé dítě podcenili komunikaci s ním a asi mu i mohlo připadat, že je pro nás málo důležitý a připadat si odsunutě.

tomikjoejoe
3. črc 2017

Nas maly 4,5 ma tendenci si sam zakazovat veci a rika, ze zlobi. Cim vic se mi blizi termin porodu, tim je to horsi. Chce pozornost a je kvuli tomu, jak jsem zjistila schopen se vycurat i v pokojiku na podlahu, protoze vi, ze dostane vynadano a venuje se pozornost jen jemu. Ale on je nejstarsi ze tri deti a uz vi, co to male miminko obnasi ...

akankeo
4. črc 2017

@kacenecka_24 co se tyce komunikace s ditetem, kdyz sem byla tehotna, dceram bylo 3 a 4 roky a aby pochopily, co se deje, koukali sme kazdy tyden na miminko, jak se to vyviji a i na konci, jak se miminko dostane ven a ze se mu bude maminka hodne venovat, jako se hodne venovala jim, ale ze to neznamena, ze je bude mit rada o to min a ze mi s nim muzou pomahat a jak. Tady je tehotenstvi tyden po tydnu, jsou tam fotky a myslim i videa, nebo jsou v tom zdroji tech fotek - http://www.maminkam.cz/tehotenstvi-tyden-po-tydnu , deti se kazdy tyden tesily, co se o bratrickovi dozvi noveho, byly se na nej take podivat na jednom z velkych ultrazvuku... Kdyz se maly narodil, byly tyden u dedy, ale vedely to predem, ze az bude maminka v porodnici, ony budou u dedy a maleho uvidi, az si ho privezeme domu. Deda jim ho ukazoval v mezicase na fotkach.