• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

6leté dítě se bojí nemocí, nevím, jak to řešit

4. února 2014 
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli má někdo stejný problém jako my. 6letý syn se poslední 4 měsíce bojí o své zdravý. Pokud nás doma někoho něco bolí tak se hned ptá jestli ho bude bolet taky. Když spadne tak první se ptá jestli si něco nezlomil. Dnes to vyvrcholilo ve školce kdy některý z kluků zvedlu na hřišti bobuly z topolu a začal vykřikovat že je to jedovaté. Syn začal brečet že to chytal taky a že se určitě otráví. \Přišla jsem pro něho v poledne do školky a to už brečel tak 15 min. Samozřejně mu paní učitelka vysvětlovala že to tak není. Už si s ním nevím rady. :frowning2: Nevím jak to mám řešit. Někdy se snažím mu to vysvětlit, že to tak není a někdy už jsem úplně zoufalá.
3. únor 2014 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
A kdepak to vzal? To je zvláštní. Jako reakce na nějakou přehnanou starostlivost, nebo na nějakou nevhodnou poznámku od někoho z rodiny. Třeba já měla jako malá naprostou hrůzu z máku. Sestra mé prababičky přede mnou jednou řekla, že ve vedlejší dědině se kdysi nějaké dítě udusilo mákem, tak ať ty nudle s mákem jím opatrně. Měla jsem z toho do střední školy totální hrůzu a dodneška mák nejím. Opravdu jsem byla taky schopná brečet, když mne někdo nutil jíst něco s mákem. Pokud bych doma tohle nezvládla, tak bych se nestyděla jít k psychologovi. To neznamená, že jste špatná máma, nebo že je dítě divné. Jen to znamená, že potřebuje třeba jiný přístup a jiné vysvětlení, z jiného úhlu pohledu.
3. únor 2014 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Je to zvláštní, není někdo z rodiny nemocný? Určitě bych to řešila s psycholožkou, ona poradí jak na něj. Někdy to může být úplná hovadina, která by dospělého nenapadla. My byli s malým (tenkrát mu bylo 5) u psycholožky, protože měl malý tik, pořád jakoby pokašlával. Psycholožka s ním promluvila a závěr byl pro nás neskutečný, malému vadilo, že si povídáme,když se dívá na pohádku a paní psycholožka nám doporučila koupit sluchátka, no a bylo po problému i po tiku, stačilo jedno dopoledne. A co já se před tím natrápila a nemohla přijít na to, co ho trápí :grinning: . Uvidíte, že to dělá divy a nic hrozného to není, ještě jsme se s manželem dozvěděli, jak nás má náš syn rád a že na nás nedá dopustit :slight_smile:
3. únor 2014 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Někde to musí slýchávat, tohle si dítě nevymyslí. Jděte po "zdroji" a uveďte to na pravou míru.
4. únor 2014 v 07:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek