• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Imaginární kamarád

13. února 2013 
Zdravím... mají vaše dítka imaginární kamarády? S námi např. obědvá "Kája" a malá ji neustále napomíná aby nekypala, při spaní "ji" přikrývá ať není zima....
Jak se k takovému to kamarádovi jako rodič postavit? Jak reagovat na to když má "kamarád" nějaký problém? např. Mami, "kaja" spadla zavaž ji boli? Jsem z toho docela vedle... To že vaří ze vzduchu, platí neviditelnými penízky to beru, ale takový kamarád mě i trochu děsí...
13. únor 2013 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katiz už jsem o něčem takovém slyšela.Moje dcera,když jí bylo kolem tří let si taky sama se sebou povídala.Hlavně při hraní a říkala jsem si,že snad někoho vidí.Možná bych zkusila přistoupit na její "hru" a poznat co si dítě skutečně myslí.Pokud by to přetrvávalo určitě bych vyhledala odbornou radu. :slight_smile:
13. únor 2013 v 11:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katiz moja mala kamaratku uz nepametam jej meno ale bola tiez s nami a pozerala telku a podobne ..ja som sa stale pytala a co robi, kde je a tak ? a mla mi hovori no ved sedi tu na stolicke a pozera s nami telku panecku az mi zle bolo miestami ... a potom hocikedy presla z izby do izby a medzi tym akoby nic povedala ahoj kde si bola akoze jej ale nikto tam nebol ja som mala z toho velmi dlho zimomriavke ale musim povedat ze bud som len letmo povedala na nieco ze aha tak super ked je tu alebo som to lahko ignorovala ... nasa akosi nepotrebovala nas k tomu aby sme ju neako uistovali ze ju vidime alebo ze je s nami ....hrala sa akoze s nou a rozpravala ... pominulo to tak ako prislo ... myslim ze ju to drzalo par tyzdnov .... nepametam uz presne ....
13. únor 2013 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katiz neboj, nič mimoriadne :wink: keď treba "kaju" zaviazať, tak zaviaž... kamoškina dcéra mala imaginárne zvieratká, raz papagája (ten jej akože sedával na prste alebo na ramene a patrične sa chovala) a aj koňa - raz ostal za dverami (domáci nevedeli, že k nim prišiel aj koník na návštevu a zabuchli pred ním dvere :sunglasses: ), to bolo kriku... potom sa išlo s koníkom na ihrisko a tak... prešlo to samé, dospelí síce boli občas na pokraji zúfalstva, keď prišlo k nejakému nedorozumeniu, ale deti to robievajú... mne je aj celkom ľúto, že sme žiadneho imaginárneho kamoša alebo tvora nemali :sweat_smile:
13. únor 2013 v 11:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
moja ma 8r a ma imaginarneho konika, ked ideme tak ho vedie,alebo na nom cvala vedla mna, mam jej ju podrzat a tak podobne
velmi chcela toho ponika z reklamy,ale recenzie nanho boli slabe, tak si vymyslela ale to uz ma vari od skolky a obcas si spomenie
13. únor 2013 v 11:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moja 3,5 ročná ma imaginárneho kamaráta Aladina.. ale skôr ho spomína, že keď bol Aladin malý čo robil a že je to jej syn a tak... :grinning:
13. únor 2013 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děkuji, trošku mě to uklidnilo... tak budem čekat až kamoška jednou zmizí :slight_smile: @sissy27 s koníkem jsem se pobavila :slight_smile:
13. únor 2013 v 11:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
deti, ak po niečom veľmi túžia a v reáli sa to nenachádza, tak si to jednoducho "vymyslia" a chovajú sa tak, ako keby to bolo. Niektoré deti túžia mať vedľa seba niekoho seberovného, o ktorého by sa "starali" - prípad Kája, niektoré túžia mať zvieratko, veľké, či malé - prípad koník, alebo vykonávajú činnosť, ktorá sa im páči - napr. urobí si doma akože obchod a predáva imaginárny tovar imaginárnym kupujúcim, prijíma a vydáva imaginárne peniažky, rozpráva sa s imaginárnymi zákazníkmi...a veľa, veľa iného. Je to úplne normálne. Veď ruku na srdce - nikdy ste si nevyliali napr. zlosť na imaginárnom človeku alebo nezdôverili ste sa z ťažkostí imaginárnej osobe? :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
13. únor 2013 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katiz
@carodejnica MOja mala tiez mala takuto "kamaratku", drzalo ju to dost dlho, ale neriesili sme to... ako prisla, tak odisla. Netrapte sa tym, proste to patri k veku. Len verim, ze pre okolie a cudzich je to niekedy dost zvlastna komunikacia :slight_smile:
13. únor 2013 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
My máme imaginární prasátko, chodí s námi hlavně ven. Neřeším to, malé jsou tři roky, období imaginace, fantazie. Někdy s námi i baští, jindy upadne, tak mu pomůžem, ale hlavně ho nesmíme zapomenout v autobuse :wink: Malá by zvířátko chtěla,ale jsme alergici takže to nejde.V prosinci začala chtít mít nejlepší kamarádku, ale kolem nás jsou hlavně kluci a já moc nejsem typ na chození do mateřských center (to je totiž jediné místo kde se u nás v zimě vyskytují holčičky stejného věku). Počítám, že až se oteplí a budem zase hodně na hřištích, tak si kamarádku najde a prasátko zmizí. Jinak na to imaginární zvířátko reaguju, když mi řekně že je s námi, tak řeknu že je to dobře,a ať si ho pěkně hlídá abysme na něj nezapomněly, třikrát jsem mu i foukala bebíčko :grinning:
13. únor 2013 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Tvůj příspěvek