Jak jste zvládly nástup po rodičáku do práce?

kikina9
28. únor 2016

Koncem listopadu jsem nastoupila po rodičáku zpět do práce. Chodím na ranní, manžel převážně na odpolední, takže s voděním do školky není problém. Manžel děti ráno vypraví, já je odpoledne vyzvednu. Ale nějak si pořád nemůžu zvyknout, že nic nestíhám tak jako dřív, no a taky že nemám ani minutku času pro sebe ☹ Domů se s dětmi dostanu kolem 16 - 17 hod, potom ještě dvakrát týdně zavést starší na kroužek aerobiku. A jelikož já v práci nemám obědy a manžel, když chodí na odpolední, taky ne, tak ještě musím něco uvařit, naučit se se starší dcerou....a večer už jsem většinou tak utahaná, že zalehnu v 9 hod. večer s dětmi (vstávám ráno před 5 hod.). S manželem se vidíme většinou jenom o víkendu. No a celý týden se těším na víkend, a nakonec celý víkend doháním resty s týdne (praní, žehlení, úklid...), takže nakonec mám pocit, že ten víkend uběhl, ani nevím jak ☹ Holky, uklidněte mě, že si to časem sedne a bude líp 😀 Budu ráda, když napíšete, jak jste nástup do práce po rodičáku zvládaly vy.

kikimaruska
28. únor 2016

Já nevím, jestli to časem sedne líp, ale nastoupila sem též v listopadu do práce, o pul roku dřív, než mi bude končitl RP (ve 2,5 letech mladšího). Manžel vstává ve 4 hod ráno, já v 5 hod .ráno, nebo s ním. Ráno je celé na mě, takže kluky obstarat, s mladším stepujeme v 6 hod.ráno u školky, pak jedu se starším 6 km do školy, pak do práce, kde musím být v 7 hod.max. Je to náročné hlavně pro toho malého, v zimě navíc rozmrazit auto atp.takže jezdím do práce na minuty... Odpoledne vyzvedávám v 17 hod.jako posledního staršího v družině, jedeme dom, tam 2x týdně hlídá tchyně malého (školka má do 16,takže bych ho nestihla vyzvednout) a nejméně do 18 hod.se učíme, starší je ve spec.třídě, má zvýšené potřeby, mladší ale chce také pozornost...no, je to výživné. V 18 hodin, nebo ve 20, nebo vůbec přijede manžel. Kluci se koupou, na 19 hod.chci, aby byli v posteli, protože ráno to pak nedávají. Takto jsou pondělky(masakr na mě, je nejnáročnější i v práci) a středy. Uterky a čtvrtky ráno totožné, ale pro staršího ve škole jsem po 15 hodine (když jedu nakoupit,tak déle), pak rychle pro mladšího do školky a v 17 hod.jsme zase doma a to samé...Jediný pátek je lepší, že jsme doma do 15 hod. a manžel dorazí už na 16 hod. Víkendy jak říkáš...Vysát,vytřít (vysávám kolikrát i v týdnu teda), prát, žehlit plus další co je třeba...navařit...a do toho jeden den jdeme ještě třeba k babičce, takže celý den ztratíme...druhý uklízím a jede se nanovo. Jediné, kdy si odpočinu, je jet uplně pryč...Ted jsem prvně v životě jela s kamarádkou sama na 4 dny do Alp lyžovat a řeknu Ti, uplně mě to nabilo... Anebo jednou za měsíc jedu na víkend i s dětmi tedy k rodičům, kde je zahrada,velký dům...babička uvaří, kluci na mě tak nevisí 🙂 😉 . Hledáme už delší dobu domek...takže to bude to samé, jen péče o dům navíc místo bytu...ale už aby to bylo! Pobyt venku na zahrádce mě nabíjí nejvíc, než být zavřená v paneláku a šůrovat resty za uplynulý pracovní týden...Že si to sedne moc neočekávám, starší nebude delší dbu schopný sám dojíždět, takže vozit ho denně do školy a ze školy budu ještě dlouho...

chrobacik13
28. únor 2016

Ahoj,ja te asi nepotesim ale ja to nezvladam uz skoro 2roky 😀 je to proste zahul,na ulehceni zkus myslet na vyplatni den,nebo az deticky vyleti z hnizda budes mit zase svuj klidek😀k

bureska
28. únor 2016

Holky tak já jsem v práci už rok, a je to zahul. Navíc jsme s malým bez otce a kdyby nebylo dědy s babičky, nevím jak bych to udělala. Oba ale chodí ještě do práce, takže je to mazec. Já chodim na 6 do prace, ráno malyho do školky odvede děda. Já pro něj přijdu ve tři, do večera sme spolu, ale do toho nákup, žehlení, úklid, hraní, večer chystání na další den. Nejhorší to bylo první dva měsíce po nástupu do školky, kdy byl dvakrát po sobě nemocný a já hned na paragrafu...v práci mi šéf vyhrožoval výpovědí, já byla ze všeho vydeptana a syn z nového režimu taky...ale nebojte, zvyknete si a pak vám to ani nepřijde

miladka72
28. únor 2016

Ahoj já to nezvládám už tři roky...je to záhul,mám dvě děti 9 a 5 let...taky záleží co děláš za práci..já dělám ve fabrice u pasu 8 h na nohou balím sklo. ☹

kikimaruska
28. únor 2016

@bureska u prvního sem taky byla na synka sama...a nebýt babičky a dědy, do práce bych ani nemohla nastoupit. Měla sem 12 ky noční denní, víkendy, svátky,Vánoce... ale plus ještě cesta tam a zpět a přesčasy...takže ráno sem malýho dala na 6 do školky, přijela večer k 21 hodině a naopak. Synek neustále nemocný, babička si brala dovču napul s dědou, jen abych nebyla na paragrafu stále já. Sice sem pak synka viděla celý den, když bylo volno, ale ty pracovní sem se vracela, když už dávno spal...a pak ráno ještě spal (do školky ho začal vodit dědeček). Byldleli jsme nakonec na vesnici u rodičů, protože ve městě bych měla nulové hlídání, syn by byl jen po chůvách a z pěněz by taky nezbylo nic... Ještě, že jsem naše měla a moc nám pomohli...(a to jsou maminky, co jsou samoživitelky a ani tuto pomoc nemají 😖 .).

kackaaaa
28. únor 2016

V práci jsem už skoro rok po dvou dětech. Je to pořád náročné - vždy, když si říkám, že je to tak trochu lepší, že to skoro i dávám, tak dítě (jedno, obě) omarodí a řešíme hlídání. Střídáme se s manželem, občas vypomůžou prarodiče, za což jsme hrozně vděční. Pořád tak nějak v sobě řeším, zda svou prací "neochuzuji" děti, ale jak tady čtu jiné příspěvky, může to být i horší. Ale přeci jen mě štve, že moje děti jsou ve školce první a často mezi posledními ☹. Uvažovala jsem i o změně profese, ale myslím, že to asi není jinde o moc lepší. Na to, abych začala podnikat sama na sebe nemám dost nápadů a financí do začátku - a i to je časově náročné - možná náročnější než se nechat zaměstnat. Nevím, jaký obor by byl vhodný, aby nebyl časově náročný a kde bych se mohla i realizovat...

shine2015
28. únor 2016

Holky me to dost desi taky...mame holky 4r,3r a chlapecka 4mes.....no jak to budu davat nevim....

blondynka400
28. únor 2016

Tak já jsem asi vyjímka. V práci jsem po RD skoro rok a nevidím v tom žádný problém. A to žádnou pomoc nemám a manžel je věčně pryč.... Jako výhodu vidím tedy do, že nemám pevnou pracovní dobu a celou dobu jsem při RD něco dělala, mezi dětma jsem taky pracovala a nikdy jsem nebyla doma celé 3 roky.
Každopádně hlavu vzhůru, může to být v pohodě. Všechno je to takové, jaké si uděláme a jak se k tomu postavíme.

hojda
28. únor 2016

@blondynka400 No, jenže právě to, že nemáš pevnou pracovní dobu je ta věc, která řeší problém skoro všech tady. Pokud musíš být někdo od do, tak se prostě můžeš stavět na hlavu, ale jinak to nevyřešíš ani si to jinak neuděláš, bohužel 😔.

Jinak návrat do práce byla i moje noční můra, hlavně představa, že jsou děti ve školce od otívračky do zavíračky. Naštěstí mám výborného zaměstnavatele, který už pochopil, že je potřeba v tomto vyjít zaměstnancům vstříc a bylo mi umožněno pracovat z domova, takže práce pro matku značka ideál. Přála bych to všem maminkám.

blondynka400
28. únor 2016

@hojda v dnešní době je řada pracovišť, kde je klouzavá pracovní doba, směny a atd. Většina dětí má i nějakého otce, tedy jde se vystřídat. Za mne je to opravdu jenom o tom, jak si to lidi zařídí. Ono je jednoduché říkat, že to nejde, místo toho, aby hledali možnosti, jak to udělat, aby to šlo.

hojda
28. únor 2016

@blondynka400 Ano, manžel mě střídá, když jezdím 2x za měsíc do zaměstnání a pokud vede to školky a do školy on, tak je to tak, že syn má družinu až od půl 8 (škola jim začíná v půl deváté), ale pokud by vyjdel od nás v půl osmé, tak je jasné, že už nebude mít kam zaparkovat auto u práce (normálně jezdí v 7 právě kvůli tomu, aby zaparkoval), takže musí jet vlakem a dostanane se do práce v 9 hodin, když spoje nezlobí (dojel taky už v 9:30) takže aby ten den opracoval 8,5 hodiny tak tam musí být 18 hodin a pak ještě zase vlakem domů a přijel tak 19:30, což už by děti skoro neviděl 😔.

ckei
28. únor 2016

Já se vrátila v říjnu, mám teda jen jedno dítě - školkou povinné a musím říct, že super. Do práce jsem se těšila, zvolila jsem si pracovní dobu - ale mám ji pevnou, která mi maximálně vyhovuje, v práci jsem si hned příchodem polepšila na ještě lepší post než před tím, domácnost stíhám (ale je pravda, že máme jen byt cca 95m2), vařím téměř denně, protože ráda vařím, jezdím se synem 1x týdně na AJ, sama mám pak aktivitu 2x týdně, o víkendu mívám taky několik hodin sama pro sebe.....takže u mě je to nad očekávání více než super, jen čekám, kdy se co po*ere 😀

fidelka81
28. únor 2016

@blondynka400 já s tímhle nesouhlasím, ono moc zařídit si to taky nejde. Můj přítel pracuje od nevidím do nevidím, takže jsem na syna v podstatě sama. Mám pevnou pracovní dobu a tak syn musí být ve školce od začátku až do konce, jinak to prostě nejde.

hojda
28. únor 2016

@fidelka81 Souhlasím, myslím že pevnou pracovní dobu má většina lidí a s tou pak člověk moc možností nemá.

fidelka81
28. únor 2016

@hojda NO právě. Já jsem ráda, že jsem vůbec nějak práci, abych školku tak tak stíhala, vůbec našla

blondynka400
28. únor 2016

@fidelka81 ale to je přesně ono. Z jakého důvodu si to nemůže v práci upravit? A když to nejde, proč jí uplně nezměnit?
Jinak je otázka, co je to ve školce od začátku do konce (každá školka má otevíračku jinak), ale pro skoro 6 leté dítě v tom nevidím až tak nic tragického. když to tedy není od 6 do 18.
@hojda já neříkám, že je to vždy lehké. Občas to chce oběti a změny,na které lidi v ČR prostě nejsou zvyklý.

pamal
28. únor 2016

My taky bojujem již půl roku. Ráno vstávám po páté, chystám snídani a svačiny, jedu do práce na cca sedmou, děti vozí manžel. Odpoledne kolem čtvrt na čtyři běžím do družiny a školky, doma jsme o půl paté. Do kroužků vodí manžel. Jednou týdně bývám do šesti, abych si nadpracovala. Práci mám dost na přemýšlení a je jí dost, takže o víkendu jsem dost unavená z práce a nedostatku spánku, a to samozřejmě peru, uklízím, vařím. Teď během soboty jsem si musela vzít čtyři ibalginy, jinak by mně snad hlava upadla. Nic moc, ale vím, že lepší práci bych hned tak nesehnala, tak musíme bojovat. Uvažovala jsem i o zkrácení úvazku, ale myslím si, že množství práce by mi zůstalo za méně času a peněz. Takže taky nic moc. Ale doma na RD to bylo taky náročné, a to zase jinak, takže nezbývá než bojovat a snažit se vylepšovat to maličkostmi.

fidelka81
28. únor 2016

@blondynka400 od 7.30 do 16.30 h. Ono změnit práci, se říká dost jednoduše, navíc jakožto řidič , opravdu nemůže pracovat osm hodin denně.

svetlus_pepca
28. únor 2016

@blondynka400 Zajímalo by mě, kdy naposled jai hledala práci. Jsem alergická na poznámky ohledně práce o tom, že to člověk má, jaké si to udělá. To je tak naivní názor a promiň, ale fakt mě to dostává do varu!!!

hojda
28. únor 2016

@blondynka400 Většina lidí nemám moc na výběr, kde bude pracovat a od kolika do kolika (fabrika prostě jede na směny a někdo u toho stroje být musí, to samé obchody bez prodavaček, taky fungovat nebudou atd.) a pokud nemáš někoho k sobě, kdo ti s dětmi vypomůže, tak pak je to sakra těžká situace. Hlavně pro ženskou a to se pak přenáší i na děti, bohužel. Teď je otázka, co chceš obětovat čemu. Práci rodině, nebo rodinu práci? Je mi sakra líto všech těch maminek, které opravdu jinou volbu nemají a dřou do padnutí 😔 . Vidím ve svém okolí, že společnost začíná odklánět od toho modelu, kdy bylo hlavním cílem výdělat hodně peněz, ale v podstatě nemít čas si je nějaký způsobem užít a začínají nastupovat hodnoty jako rodina a zdraví. Vidím to, že se lidi raději uskrovní (pokud to jde) a chtějí žít víc v pohodě a bez stresu.

blondynka400
28. únor 2016

@svetlus_pepca ani ne před rokem, na původní místo jsem se nevracela 😉
A mne zase dostávají do varu řeči typu nejde tohle a nejde támhleto...
@fidelka81 tak to si myslím, že je dobrý čas 🙂 Za mne prostě když se chce, tak jde všechno, i když ne vždy je to lehké....

svetlus_pepca
28. únor 2016

@blondynka400 Jenže ono to někdy prostě opravdu jinak nejde. A jestli tobě jde vždy všechno tak, jak ty chceš, tak ti přeju, aby ses nikdy nedostala do situace, kdy to prostě nepůjde!

blondynka400
28. únor 2016

@hojda ale to je právě ono, na děti jsou rodiče obvykle dva a je potřeba zvolit nějaký kompromis. I za tu cenu, že jeden nebo druhý bude dělat jenom částečně, změní obor a atd... A nebo je druhá varianta, že se všichni budou honit jako hadr na holi a vůbec se neuvidí a děti budou od rána do večera ve školce, škole....
Já sama jsem vzala místo o level níž, jsem před RD, abych se mohla dětem věnovat a manžel mohl dělat to, co dělá 😉

somalicats
28. únor 2016

@blondynka400 Tohle hodně záleží na profesi, kterou děláš. My s mužem máme kliku, že si pracovní dobu určujeme podle sebe, takže není problém se domluvit a až bude mladší chodit do školky na full-time, tak nebude problém zařídit vyzvedávání a odvádění. Ale ne každý to tak má, navíc provozní doba školek kolikrát nekopíruje pracovní dobu rodičů, rodiče do práce dojíždějí nebo něco podobného a pokud nemáš babičku/tetu/někoho, kdo Ti dítě vyzvedne, nebo nemáš možnost zkráceného úvazku, tak jsi celkem nahraná.

blondynka400
28. únor 2016

@svetlus_pepca ani náhodou mi nejde vždycky všechno tak jak chci, ale vždy se snažím najít řešení proto, aby se situace změnila 😉

hojda
28. únor 2016

@blondynka400 Tak nějak nechápu, proč tu tolik maminek píše, co tu píše. Myslíš, že by některá odmítla možnost zkráceného úvazku, pokud by ho dostala a finančně by to rodina zvládla? Nebo že by některá nešla pracovat do jiného oboru, pokud by to pro ní a její rodinu bylo lepší? Kdyby ty možnosti byly, tak je maminky využijí. Tak proč je tu většina reakcí ve stylu padám na hubu, ale nezbývá než zatnout zuby a dělat dál. 😔

blondynka400
28. únor 2016

@somalicats já ale přeci neřekla, že to takto není. I souhlasím s tím, co píšeš. Ale když posloucháš většinu lidí s těmito problémy, akorát slyšíš stížnosti a důvody proč to nejde. A málokdy se snaží situaci nějak víc řešit. Je to stejně jako se stěhování se za prací, dojížděním a pod. Prostě lidi u nás na to nejsou zvyklý.

hojda
28. únor 2016

@kikina9
@kikimaruska
@bureska
@chrobacik13
@fidelka81 Tak to by mě tedy zajímalo maminky, proč jste si vy zvolily variantu, že se budete honit, jako hadr na holi a nezkusily jste to vyřešit zkráceným úvazkem nebo změnou oboru u sebe nebo u manžela?

somalicats
28. únor 2016

@blondynka400 Problém je hlavně v tom, že pokud ta rodina má někde třeba dům nebo byt na hypo, tak stěhování se za prací je celkem složité, protože hypo se sice dá převést, ale to papírování s tím je šílený. Dojíždění za prací se musí finančně a časově vyplatit, pokud se vyplatí, tak pak jo, pak jsou to jen výmluvy a lenost. A změna oboru - souhlasím s tím, že je kolikrát lepší se rekvalifikovat a změnit obor, zase to je ale v kontextu s tím, jak snadno po rekvalifikaci najdeš práci - jsou lokality, kde je to celkově problém, respektive kde jsou volná místa, na která buď potřebuješ skutečně vysokou kvalifikaci (taková vyučená kadeřnice těžko půjde studovat třeba medicínu, že... to nemyslím nijak pejorativně), nebo to není práce pro ženy (což se týká hlavně těch "mužských" řemesel nebo obecně oborů, kde pracovníci nejsou - typu obráběči apod).

shine2015
28. únor 2016

@hojda mozna proto ze tezko zmenim praci kterou x let delam a umim...tezko pujdu delat do zdravotnictvi kdyz pracuji a studovala jsem v ekonomickem oboru a naopak....nebo tezko pujdu delat ucitelku do ms nebo zs kdyz nemam vystudovano.... ;)