Jak uspáváte 4,5leté dítě?

anetahozakova1
16. únor 2014

Ahoj, mám problém, malý mi vyžaduje každou noc abych u něho seděla na posteli dokud neusne, kolikrát to trvá i hodinu a já už nevím co s tím.. ☹ Jakmile zkusím že jdu prostě dolů, rozsvítím mu na chodbě, otevřu dokořán dveře od pokoje tak mi hned kňourá a jakmile na jeho kňourání nereáguju tak má až hysterák... ☹ Babička mi vyprávěla že když jsem chodila ještě do práce a já s mužem měla odpol. tak ho hlídala a uspávala ona že mu prý dala pusu, otevřela, rozsvítila a šla dolů a bylo to, tak proč mě dělá takový cirkus? ☹ čekáme druhý mimčo a nedokážu si představit jak bych to dělala takhle dál... Uplně mě vyčerpává, když se mu snažím třeba jen vysvětlit že budu pořád doma, že nikam nejdu že musím třeba udělat svačinu tátovi do práce tak jako by mě vůbec nevnímal pořád dokola opakuje "já chci abys mě ale uspávala" a jakmile prostě odejdu tak vyleze z postele a stojí na schodech a dokola mě volá, jakmile nereáguju tak chytne hysterák že dnes dokonce i hodil na chodbě hrnkem s čajem ☹ Máte to některá podobně? Nebo nevíte co s tím? Jsem z toho už zoufalá 😖

anetahozakova1
autor
17. únor 2014

@sariss do školky chodí ale když ve školce není tak jsem jen s ním... Tak jsem to myslela 🙂 Jinak ano máš pravdu, je to hrozný závyslák a právě proto se snažím pracovat např. na tom spaní... ☹

evaviki
17. únor 2014

@blahova_andrea rozmazlene?? a co kdyz se boji?
Ja syna uspavala od jeho 16 mesicu, cca do 4 a 1/4.. Byl po operaci,mel silenou hruzu ze zaspavani.. lezela jsem u nej klidne i dve hodiny. Nakonec jsem zrusili odpo spani ve skolce, pak jsem zkousela neco podobneho jako @kamila297 Proste jsem sedela vedle otevrenych dveri a skladala pradlo.. postupne si taky zvyknul.. Ted zaspava sam a v noci podle nalady.. obcas spi, obcas si pricupita k nam do postele 🙂

dagina
17. únor 2014

@pisisvori já jsem přesvědčená, že žádná matka neumí, nemůže.....rozmazlit dítě natolik, aby bylo rozmazlené. Co je vlastně rozmazlenost??? Že prcek, který je plný fantazie, valí se na něj tolik informací z toho našeho zkaženého, chaotického světa...touží být při tak důležitým okamžiku jako je usínání s někým, koho má rád???? Toto není věkem ohraničeno, ale v 5letech na to má určitě nárok. Mě řeči typu - měla by umět to, měla by chápat to, je na to dost velká.......................... docela zvedají ze židle. Ale že dospěláci se mnohdy chovají hůř jak předškoláci, to je nejspíš vpořádku, na to nárok nejspíš mají ☹ vrrrrrrrrrrrrrrrrr.
@evaviki jo, může se klidně bát, třeba ho nějaký dospělák strašil...může být tolik věcí, které mu utkvěli v hlavičce, které se mu v ní nyní perou.... .

lu777
18. únor 2014

@anetahozakova1 super, že vám to doma klape s manželem...
jinak když dá člověk dítěti na zadek a má výčitky, tak to si myslím, že je normální 😉 prostě máme ty děti rády a nechceme je trestat....
každopádně ale dítě by nemělo řídit celou domácnost.... já mám dcerku, která se o to vytrvale pokouší a můžu Ti říct, že jsem si musela s ní setsakra dupnout, aby pochopila, že já, manžel a starší brácha se nebudeme řídit jen jejími požadavky a momentálními náladami.... teď jí budou 4 a už se to hodně zlepšilo, ale opravdu jsem musela významně přitvrdit a hodně hodně vysvětlovat taky a být naprosto neústupná...
tohle třeba se starším synem neznám, takže to pro mě bylo trošku překvapení jak moc je bojovná, neústupná atd.... a musela jsem se řádně naštvat a slyšet to i zvenku, abych si plně uvědomila nakolik s námi mává... ono to nebylo zřetelné, nějak jsme fungovali, ale pořád jsme vlastně vláli za tím jak se ona probudila....
teď to postupně opadá (je to i věkem), z toho důvodu jsem ji i dala brzo do předškolky, tam měla šok, skupina 25 dětí a ona se musela přizpůsobit.... pak s ní byla i lepší domluva doma, prostě do té doby se chovala jako jedináček, ačkoli nebyla...

bajana
18. únor 2014

@dagina a odkial sa potom beru tie neznesitelne rozmaznane decka? asi ich nosi bocian 😉

anetahozakova1
autor
18. únor 2014

@dagina Já mu neodpíám být ři spaní semnou, jsem ráda s ním, není krásnější pohled jak na spokojenýho špunta v peřinkách 🙂 Jen by to nemuselo trvat kolikrát i hodinu a nemuseli by být u toho agresivní záchvaty vsteku kdy mě začne fackovat a házet po baráku hrnečkem... Asi jsme si špatně rozuměly 😉

blahova_andrea
18. únor 2014

@evaviki podle mě je každé dítko rozmazlené v něčem. moje nevyjímaje 😀 jedno v jídle, jiné ve spaní...žádné dítě není špatné a rozhodně ne skrz na skrz. taky tam bylo napsáno: v tomto rozmazlené. tazatelka v úvodu uvedla, že s babičkou problém není, ta odejde a dítě spí. ale u maminky to tak nefunguje. prostě ho má maminka špatně naučené, na sebe fixované a je zřejmě málo důsledná v tom dodržování večerních pravidel. o žádné operaci nebo jiných hrůzách, které by samozřejmě podobné stavy omlouvaly a myslím, že by to každý včetně maminky chápal, taky nic nepsala. takže to je jen můj prvotní pohled z venčí, který s realitou nemusí mít nic společného. odpověděla jsem jen čistě podle toho, jak to na mě působilo z prvního příspěvku. jestli už to tu bylo třeba dále vysvětleno nevím...

blahova_andrea
18. únor 2014

@lu777 já s tebou naprosto souhlasím. myslím, že celá výchova dětí je o neustálém dávání dítěti lásku, chápání dítěte, ale i vysvětlování mu všeho a pak důslednosti.

lu777
18. únor 2014

@blahova_andrea jj a ta hranice je často velmi tenká.... denodenně to člověk řeší... a jiné to nebude si myslím nikdy.... akorát teď řešíme usínání nebo praní a později budeme řešit antikoncepci nebo učení se do školy 🙂

a jo, asi každé dítě je v něčem rozmazlené.... já zírám jak některé děti chodí spát v 10 hodin... ale někdo jiný zas může zírat, že dám dětem vybrat co chtějí k večeři (ovšem výběr vždycky zahrnuje ovoce nebo zeleninu, to zas jo).....

@anetahozakova1 asi hloupá otázka, ale zkusila jsi mu říct Jsem tu s Tebou ráda, líbí se mi se dívat jak usínáš, povídat si s Tebou.... ale vadí mi když začneš křičet, házet věcmi. Nebudu tohle poslouchat, bolí mě z toho moc uši, takže asi budu muset jít pryč
(nebo něco obdobného)
Jinak super jsou Bachovy květové esence, já je dávala mladší dlouhodobě. Je tam esence na hysterické výbuchy, na neustálé vyžadování pozornosti, na strachy apod. 😉

Výborná kniha je Respektovat a být respektován... je tu i diskuse, možná je pod zkratkou RABR 🙂
já používám něco z toho na děti ale i při komunikaci s manželem...
dávám např. hodně vybrat - když potřebuju, aby děti něco udělaly, tak dám na výběr ze dvou možností a hodně se tím omezily konflikty....
Jinak kdyby byl Tvůj chlapeček mladší, tak řeknu že to je ještě vzdor a že je malý apod. ale ve 4.5 letech by už měl lecčemus rozumět vcelku.... já dcerce třeba říkám když si vymýšlí hodně před spaním Donesu Tě do postýlky, bude mamabus 🙂, najdeme plyšáky, pak Ti řeknu jedno tajemství a pak jdeš spát, bez vymýšlení.... A to ona celá roztaje a i ví, že to myslím vážně.... že jsem schopná ji vrátit třeba stokrát, takže to moc nezkouší, hodně mě potulí a směje se 🙂
Ona je vcelku dost temperamentí takže ode mě častokrát i slyší když se vzteká (podle mě) zbytečně, že řeknu Máš právo se vztekat, ale já mám právo to neposlouchat.... a odcházím....

blahova_andrea
18. únor 2014

@lu777 právě. každý považuje za rozmazlenost něco jiného. takže vždy se najde někdo, komu se naše dítě bude zdát rozmazlené 😀 hlavní je, aby to klapalo doma, aby děti i rodiče byli spokojení a jak toho dosáhli může být ostatním fuk. bohužel všude se najde nějaký problém a tím, že ho řešíme s okolím dojde i na řešení těch souvislostí okolo, pootevře se okno k nám domů a je pak vidět ty rozdílné postoje a názory.

rozhodně jsem tazatelku nechtěla označit za špatnou matku. jak to možná některým jejím obránkyním přišlo 😀 podle toho, co napsala si je vědoma toho, že něco není jak má, že jim to takto nevyhovuje a já v podstatě jen napsala...ano, souhlasím...je to špatně.

nehodlám tvrdit, že náš malý nikdy nechtěl uspat, že nikdy nespal s námi v posteli...jde o to, že to mělo vždy nějaký důvod - nemoc, očkování, noční běsy, růstový spurt, zoubky...a žádná máma přece nenechá své dítě trápit a chce ho konejšit. jenže i děti se rychle učí zneužívat situací a rodičů a když všichni ustupují, tak pak sklízí, co zaseli ☹ když se nastaví nějaká pravidla, tak se musí trvat na jejich dodržování. a platí to i v tom spinkání. dodržování pravidelného večerního rituálu doporučují snad úúúúúplně všichni. jen každý ho má jiný. taky jsem párkrát malého vracela do postele xkrát po sobě a vždy ho znovu potulila, vysvětlila mu situaci a odešla a za pár minut znovu...byla jsem vyčerpaná, ale myslím, že to stálo za to 😀 teď i když nemůže spát, tak si klidně v postýlce hodinu a půl vykládá a hraje s plyšákem nebo si mě občas zavolá, ale rozhodně z postýlky jen tak nevylízá a to je v pokoji sám a po tmě. nedovedu si tedy představit amoky a házení věcmi ☹ to musí být strašné ☹
přirovnejme si to k jídlu, v tom jsme jistě důslednější. taky dětem určitě nedáváte pamlsky před obědem, ale až jako zákusek, když dítě oběd hezky sní nebo na procházce jako sváču a trváte si na tom. prostě mu čokoládu před jídlem nedáte! s tím spaním je to stejné. nastavit a vydržet 😀

naty
18. únor 2014

nečetla sem moc příspěvky nade mnou, jen tak zběžně prolítla, ale v tomhle je mi celkem jedno, jak to kdo dělá, respektive si nehodlám řídit tím, co si o tom kdo myslí...u nás je to tak, že když chce jít spát po obědě, tak si spolu lehnem do postele, přečtu mu pohádku nebo se podíváme na nějaký večerníček, přimazlíme se, jak on říká, a usne...večer buď usíná s námi v posteli, v podstatě stejně jako po obědě, a nebo, když mě bolí záda (dost se u nás roztahuje a nemám pak moc volnost pohybu 😀 ), tak usíná ve svojí postýlce - sedím u něj, drží mě za ruku, čtu mu, zpívám nebo povídám a usne, v noci pak přijde většinou k nám a je tam do rána...a sme všichni spokojení... 😵

lu777
18. únor 2014

@blahova_andrea u nás taky bylo spaní při nemoci, když ho hodně trápily zuby nebo když měl období, že se měl noční děsy apod....

je fakt, že hodně maminek se bojí nastavit hranice... ale od toho tam ta maminka je a ono prý ty hranice děti potřebují, protože pro ně to je i určitá jistota 😉 takže je potřeba to vždy pečlivě zvážit

mě dostala jednou kamarádka když se divila, že starší tak pěkně jí zeleninu a já jsem jí řekla, že ji prostě hodně dělám na různé způsoby..... a ona byla překvapená, to na mě nedyndá bonbony a lízátka?.... no samozřejmě, že dyndal 😅 ale dohoda byla že jen měkké věci a rozumně, ne pořád, kompromis..... prostě jsem řekla ne..... taky jsem se to musela naučit.....
a pak jsem se zase musela naučit když děti poporostly, že i z ne se dá ustoupit pokud přijde dítě s rozumným důvodem.... to se mi teď stává, že děti přijdou a samy navrhují kompromis, což je super

anetahozakova1
autor
18. únor 2014

@blahova_andrea já mu vzdy vyprávím co budeme dělat atd. a přesně jak bylo řečeno, nechávám ho vybral z třeba právě dvou možností, řeknu mu třeba Kubinku, půjdeš se vykoupat teď a pak v pižámku pustíme pohádku nebo chceš pohádku teď a do vany potom? jinak i vysvětlovala jsem mu že jsem z toho unavená, že mě z toho jeho křiku už bolí hlavička ale jemu to je jedno :( a ještě, nikdy neměl nějaky problémy, nejhorší nemoc u nás byla chřipka, na nějakou extra autoritativní vychovu si taky nemůže stěžovat ale možná zkusím ty bachovy esence 😉

lu777
18. únor 2014

@anetahozakova1 no to mojí dcerce to taky bylo jedno.....
já jsem to prostě podala tak že se nedá nic dělat, že ty uši mě bolí tak, že budu muset odejít, že uši by to nevydržely.... aby to chápala tak, že to není moje rozhodnutí a že ji neodstrkuju, ale že prostě její hodně hlasitý křik prostě způsobí to, že tam nemůžu být... jednou jsem jí i řekla když jsem už nemohla a měla slzy v očích, že prostě za to nemůžu, že to nejde abych tam zůstala, že ji mám hrozně ráda ale nejde to.. a objala jsem ji...

to pak brala mnohem líp, viděla, že neodmítám ji, ale nesouhlasím s jejím chováním... hodně na mě visela ale neustále se vztekala, pro mě to bylo velmi vyčerpávající období, nikdo ji nechtěl hlídat, ani manžel ji často nezvládnul a já už jsem nemohla.... takže jsem pak důsledně jela podle toho Rabru... ale to jí byly tak 3 roky, Tvůj chlapeček je o kus starší, takže teoreticky by to měl pobrat rychleji....
děti jsou úžasné ale taky s námi umí pěkně manipulovat, otázka pak je co je člověk ochotný zkousnout... s jedináčkem se dá leccos, je to jen o té mamince.. ale se dvěma a více dětmi už je to pak o tom, že když si vymýšlí jedno, tak je krácený i ten sourozenec 😒

já jsem pak právě musela začít přitvrzovat protože já bych to ještě vydržela, ale starší byl smutný, ona neustále něco chtěla, neustále kvůli něčemu pobrekávala, pofňukávala, visela na mě, držela se za nohu a pak už jsem i viděla, že to je kalkul (přistihla jsem ji, že pláč hraje a pak se usmívá po straně například) a tak jsem začla po krůčcích to že jsem opakovala do úmoru, že toto ne a proč ne.... byl to hodně náročné, ale za pár měsíců jsem se sama divila výsledkům.... 🙂
a velmi to pak kvitovalo okolí, jak starší syn, tak manžel, tak babičky, že se s dcerkou dá lépe domluvit a nemusíme řešit jak na koho bude reagovat... samozřejmě má jiné reakce na každého ale není to nezvladatelné, nemusím být ve stresu... hodně tehdy pomohlo i to, že jsem to probrala s učitelkou ve školce, tam měly s dcerkou kupodivu pohodu, kromě spaní po obědě, ani 3 ji nezvládly dát spát, jako jediná tam ve 2.5 letech nespala a to byla nejaktivnější.... takže jsme si sjednotily postup takříkajíc a i to pomohlo, ona viděla, že není nikdo kdo by jí povolil pokud si opravdu vymýšlí....

já si vždycky vzpomenu na mého učitele z pedagogické vys. školy... ten říkal, že není potřeba to nějak rozebírat, ten přístup k dětem, že učí 55 let a osvědčila se mu "laskavá přísnost"... tzn. v klidu, laskavě vyžadovat takové chování, které umožňuje všem okolo fungovat v pohodě 🙂

dagina
18. únor 2014

@bajana jaká rozmazlená děcka???? Co je tedy přesná definice rozmazlenosti??? Asi jsem mimo obraz.

poupe
18. únor 2014

Jsou přeci rozmazlený děti, někam příjdou a jejich plno všude, vše si vydupou a vyřvou, to jsou pro mě rozmazlený děcka 😉 @dagina

janca26
18. únor 2014

@naty Dobrý den, nečetla jsem celou diskusi, ale jinak co se týče 4 letého syna, tak to máme jako vy, už teda jen večerní usínání, u něj v pokojíčku, pohádka, a jsem tam já nebo tatínek u něj dokud neusne, případně sedím na křesle a držím ho za ruku a v náručí mám půlroční sestřičku 🙂 . V noci pak syn chodí spát k nám do postele, teď se teda párkrát stalo že přišel až k ránu 🙂 ale zas tam mívám malou, je nemocná, takže manžela jsme vyšoupli do obýváku 🙂

naty
18. únor 2014

@janca26 my ho máme zatím v ložnici s postýlkou, protože jaksi jinde není prostor, ale nechám to tak, dokud bude mít potřebu s námi spát a nebude to nikomu z nás extra vadit...

@poupe myslím, že @dagina to myslela spíš tak, že se nedá "rozmazlit" tím, že mu dopřávám svojí přítomnost a lásku apod. - například v tý posteli...je jasný, že pokud si všechno vydupe, je to zase o hranicích, který nemá nastavený, respektive na nich někdo netrvá...ale to, že nechce spát samo, a já ho nutím, mi přijde jako trochu jiná situace...ale to už je na každým, jak to vidí...

dagina
19. únor 2014

@poupe No jo no, co jim dáme, s tím děti pracují, hodně často vidím ve svých dětech sebe i manžela- no ještě aby ne 😀.

lusyy
19. únor 2014

@anetahozakova1 Jéé,to nebylo míněné na Tebe,spíše na to,že jiný mamči o tom mluví jako o rozmazlenosti. Třeba pomůže sourozenec,když budou spát ve stejném pokoji,tak tam nebude sám a bude klid🙂

jerou
7. pro 2019

Uspavam ctyrapulletou a vubec mi to nevadi. Lehnu vedle ni, potulime se, a usne. Max 15 minut. Odchazim az usne Dvouletou hlida zatim manzel. Je to nas kazdodenni ritual a je to.