Jak uspáváte 4,5leté dítě?

anetahozakova1
16. únor 2014

Ahoj, mám problém, malý mi vyžaduje každou noc abych u něho seděla na posteli dokud neusne, kolikrát to trvá i hodinu a já už nevím co s tím.. ☹ Jakmile zkusím že jdu prostě dolů, rozsvítím mu na chodbě, otevřu dokořán dveře od pokoje tak mi hned kňourá a jakmile na jeho kňourání nereáguju tak má až hysterák... ☹ Babička mi vyprávěla že když jsem chodila ještě do práce a já s mužem měla odpol. tak ho hlídala a uspávala ona že mu prý dala pusu, otevřela, rozsvítila a šla dolů a bylo to, tak proč mě dělá takový cirkus? ☹ čekáme druhý mimčo a nedokážu si představit jak bych to dělala takhle dál... Uplně mě vyčerpává, když se mu snažím třeba jen vysvětlit že budu pořád doma, že nikam nejdu že musím třeba udělat svačinu tátovi do práce tak jako by mě vůbec nevnímal pořád dokola opakuje "já chci abys mě ale uspávala" a jakmile prostě odejdu tak vyleze z postele a stojí na schodech a dokola mě volá, jakmile nereáguju tak chytne hysterák že dnes dokonce i hodil na chodbě hrnkem s čajem ☹ Máte to některá podobně? Nebo nevíte co s tím? Jsem z toho už zoufalá 😖

adik2
16. únor 2014

Jéé tak to by mě taky docela zajímalo 😉 Budu šmírovat až ti někdo poradí co a jak 🙂 Malej má teda za 3 měsíce 3 roky, ale uspávat ho musím taky. Dokonce si k němu musím přímo lehnout do postele!!! Úplně tě chápu, že je to vyčerpávající. U nás je to ještě tak, že se v průběhu noci vzbudí třeba 2x až 3x a volá mě dokud nepříjdu k němu do pokojíčku a zase si k němu nelehnu 😠 Přesně jako ty čekám druhé a nějak si neumím představit, jak to budu dělat s mega pupkem a potom až se malé narodí. Ještě v červenci jsme od jeho narození bydleli ve 2+1 a tam to jinak nešlo, než že spal s náma v ložnici. Když jsme se přestěhovali, tak nechtěl ani za boha spát sám v pokojíku. Ježíšek mu teda donesl tu auto postel, tak to zabralo, protože auta miluje, ale zase tam nechce být sám a musím tam ležet s ním. Postýlka samozřejmě není stavěná pro dva a natož pro těhotnou velrybu 😀 Teď byl nemocný, tak spal pro jistotu se mnou v ložnici a manžel v obýváku, no samozřejmě spokojenost největší ani jednou se nevzbudil a spal jak miminko, ale takhle to nejde dál. No a nechat vyřvat u nás v paneláku taky nepřipadá v úvahu. Nad ním i pod ním jsou pokojíčky, kde spí malé děti, tak je mi to blbý a stejně by to bylo k ničemu. Tak stále čekám na zázrak, že se to do července nějak vyřeší... 😖

berenika39
16. únor 2014

Zkusila bych nějakou změnu. Ale radikální🙂. Udělat mu jinak pokojík, udělat mu nějaký nový rituál před spaním, něco zásádně jinak, než bylo dosud. Dát jinam postel, nablízko světýlko, knížky, plyšáky. Nové obrázky na zeď, nové povlečení, já nevím, prostě nový začátek. A že ted - když je to jinak, tak bude jinak i večer - že už si rozumíte jako velký lidi, a že může zksuit v tom novém nově usínat - s tebou jen deset minut - nastavíš minutku, mobil, cokoliv, a pak - protože je to po novu - tak už sám. Nech ho před spaním dělat něco, co má rád, aby byl pozitivně naladěný a ne naštvaný. Začněte od začátku - protože ve tom věku už je to prostě zacyklený problém - v jeho věku už může chápat a brát na vědomí potřeby ostatních (cizích ne), ale členů vlastní rodiny ano. A lépe to spolu nějak řešit ted, než po narození miminka. mluvte o tom i přes den, že na usínání potřebujete i vy , i on klid, řekni mu - jak se cítíš ty, když usínáš, zeptej se ho - jak se cítí on. Večer se můžeš odvolat na dohodu, kterou jste udělali přes den.
Změna je život🙂. držím palce.

hojda
16. únor 2014

U nás přišlo samostatné usíná nějak samo, ale moc rád před spaním poslouchá pohádky z Tobíka

http://www.obchodni-dum.cz/mp3-prehravac-topcom...

lenkalenulka
16. únor 2014

Ahojky,ja mam doma holcicku 3 roky a 5 mesicu a od tri let jsem ji rekla ze jdu pracovat na tabletu, jsem vedle v obyvaku, necham ji otevrene dvere, parkrat prisla maminko pojd si hajnout ke me, ja chci drzet rucicku apod. Ale rekla jsem ne lenicko ja pak prijdu, jeste se vysprchuju, udelam veceri tatkovi, proste neco jse vymyslela nebo fakt delala, nechala jsem ji na spani nejakeho plysacka, vykecavala chvilku a usla, postupne ubyvalo toho ze treba prisla do obyvaku nebo mrncela ale slo to, musi prijit na to ze kdyz maminka to rekne tak to tak bude... proto si to u babicky nedovoli🙂 taky jsem byla jedinna kdo musel lezet u ni kdyz usinala.. proste zkousi.. zkus pokud treba po obede spi tak to zkusit , pak vecer..

anetahozakova1
autor
16. únor 2014

@berenika39 To je dobrý nápad! 🙂 No my se budeme stěhovat tak nevím jestli má cenu mu předělávat na tři měsíce pokojík ale něco podobného zkusím, snad to zabere 🙂
Jinak vám všem moc děkuju, jsem z toho už vyčerpaná... už si vymýšlí blbosti, že se bojí bubáků, čertů atd.. Nebo najednou má žízeň, hlad, nemůže najít pejska (jeho spinkací plyšák) a já už nevím co ještě... Bude mu pět let už by to měl trochu pochopit...

berenika39
16. únor 2014

@anetahozakova1 přiznám se, že jsem v batolecím období petra takhle řešila kde co...ne že bych ho tlačila do něčeho, co jsem chtěla jen já, to ne, ale někdy prostě ta změna prospěla, ono se to tak regulerně jmenuje - zacyklení - prostě se plácáte pořád dokola v nějakém špatném vzorci a už to je setrvačnost - oba se bojíte, že to bude zase špatně a tím se to zhoršuje. tak jde o to to přetnout, zastavit a začít znova - jinak🙂))). zkus, není to nic proti ničemu a mě to pomáhalo.

kachidlo
16. únor 2014

Máme sice maldšího kluka, ale taky nás dost cvičí. Bývalo to horší. Skákal , řval, lezl z postele, vymýšlel kdeco, hlavně jak nespat. Hodinové uspávání bylo na denním pořádku. Už mi došla trpělivost, až jsem mu z křikem dala na výběr. Buď zůstane v ložnici sám po tmě, nebo bude usínat se mnou, jednou pohádkou a držením za ruku. Nic víc, nic míň. Asi týden se vztekal a zkoušel, ale já ležela, řekla, že spím. Nakonec se přitulí a usne.Tatínek to má horší, ten se nechá zviklat k blbnutí .-)

dagina
17. únor 2014

@anetahozakova1 Já asi moc neporadím...., ale když se kouknu na ty dvě moje zhýčkané treperendy 🙂..., nedovedu si představit, že bych tu starší nechala někde samotnou usínat v horním patře, byť po pohádce...., a abych pravdu řekla, málokomu by se to líbilo. Jo, jsou děti, které s tím problém nemají..... . Bych to viděla tak, dávat ho do pelechu až bude unavené a usne max. do půl hodiny, hodina se mi zdá dost. Změnit trochu denní režim, případně pořešit odpolení spaní-nedávat ho spát, jít s ním k večeru na prochajdu...

pisisvori
17. únor 2014

já si teda to uspávání s ní užívám🙂 a užívat budu i při druhém🙂, tak miminko dá holt spát taťka a aspoň ono bude zvyklé na někoho jiného, když dcera byla jen se mnou. Občas jen zkouším, jesti by to nešlo s taťkou🙂. Ono to všechny okolo 6 let let přejde samo. Já jsme byla taky taková a to jsme prošla od miminka tím, že mě dali do postýlky a odešly (za nás se nějaké uspávání nědělala🙂) a stejně jsem okolo těch 3-4 prostě mamku u sebe chtěla...mám sestru dvojče a té to bylo naprosto jedno...než lehla do postele spala a nikoho u sebe nechtěla = není to výchovou ani špatnou výchovou , je to jen a jen o povaze dítěte a proto bych mu to nebrala a naopak si to užila (říkám mi v tuchvíli spoustu krásných věcí co se jí honí v hlavičce a je pro nás to nejbližší).
Pokud to než usne trvá hodinu, tak ho holt ženete spát brzo, když ho necháš dole u sebe a spát půjde až se mu bude aspoň trochu chtít tak si k němu lehneš na 5-10 minut a usne🙂.

anetahozakova1
autor
17. únor 2014

@dagina Přes den mi už spát nechodí, dávám ho už do postele o hodinu později než dřív a před spaním chodíme venčit psa... 🙂 Večer to po koupeli pobíhá tak že si lehne do postele, přečtu mu pohádku, zhasnu, dám mu pusu, řeknu mu dobrou noc a že ho miluju, pak u něho sedim (dřív než usnul, teď cca 5.-10.min.) a když se zvednu tak mi už fňuká a dál jak jsem už psala.... 😒 Ještě později ho dávat spát nemůžu, vstávám ráno do školky... 😒

anetahozakova1
autor
17. únor 2014

@pisisvori No já ho dávám spát kolem devátý později by mi už asi ráno nevstal do školky, já si to taky užívala, vždy si říkáme jak se milujeme a hladím ho, ale je to už na mě moc, když u něho sedím už hodinu a muž mezitím musí do práce... 😒

pisisvori
17. únor 2014

@anetahozakova1 🙂 ale stejně v té posteli nespí takže na vyspání do školky to asi vliv nemá, ne? Znám to mám dceru hrozného nespavce a podle mne to nemá cenu.

pisisvori
17. únor 2014

@anetahozakova1 mě tohle dcera dělá, když usne ve školce. Od 18m nespí přes den, když jedeme 3 hodiny od tchánovců už ani neusne v auě (okolo 2-3-4 hodiny), ale ve školce jak musí ležet tak usne na 15-20 minut těsně než je budí a večer místo v 8-půl9 usíná v 10 půl 11. Taky mi vadí, že jí ten spánek chybí, ale spát jí nenutím, protože vím, že by jen hodinu dvě ležela s ní v posteli a stejně by usla v 10 nejdřív.
Prostě je v pyžamau s náma v obýváku a může si sama hrát nebo prohlížet knížky a půl 10 se jde do hajan.

rioko
17. únor 2014

Tak to řeším úplně stejný problém. Syn už usínal v pohodě sám, přečetli jsme pohádku, pak řekli dobrou, pustili mu pohádku na cd a on u ní usnul sám. Jenže pak přišla zima a nešel vytopit pokojík já ho chodila za noc stokrát zakrývat a podobně, tak jsem si ho vzala k sobě. No a to byla velká chyba.On usne teda dřív, max. do půl hodiny, ale někdy i třeba během 10 minut, ale taky u něho sedím. A v červnu čekáme miminko a já samozřejmě chci, aby zase spal v pokojíčku a usínal sám. Ale zase nechci aby brečel, protože to on vydrží pak opravdu dlouho i hodiny. A já chci aby usínal v klidu. Tak začneme s pokojíčkem a uspáváním a uvidím jak to půjde. Ale taky mě štve jak jsem si naběhla tím, že jsem ho vzala ks obě.Uklidňuji se, že pořád mě tam chtít nebude a ještě na to budu vzpomínat

chroustinka
17. únor 2014

@anetahozakova1 syn mi zacal delat uplne to stejne kdyz jsem byla tehotna (mam deti po trech letech) ve chvili kdy zacalo byt viditelne brisko tak jsem musela s nim usinat, trvalo to dlouhou dobu, samotny uspavaci proces i ta doba nez ho to zase preslo, do toho jsem jeste chodila do prace v noci k nemu vstavala protoze se stale budil, bylo to silene obdobi, ale preslo to, proste jsem byla s nim, neupirala mu lasku aby nezarlil na miminko v brisku. neobeslo se to bez revu ale postupne jsem tu dlouhou uspavaci dobu zkracovala a rikala mu to, dobre budou dneska tri pohadky pak si stebou jeste polezim ale pak se musim jit koupat atd.... casem pochopil ze kdyz nebude delat problemy tak si tu uspavaci dobu muzeme pekne uzit i kdyz trva jen 20minut a ne pres hodinu.
do doby nez jsem byla tehotna usinal normalne sam.
popr. kdyz delal problemy i po tom co jsme se domluvili ze odejdu tak to zacinal resit tatinek. to zabiralo rychleji.

blahova_andrea
17. únor 2014

já neuspávám nijak. mám v pokojíku děti 10, 4,5 a 2 roky a večer si prostě zalezou do postele, potulím, přečtu pohádku, zhasnu a jdu pryč 😅

pepibubu
17. únor 2014

Nijak. Přečteme pohádku, pusa, dobrou noc.

kamila297
17. únor 2014

Tak u nás jsme úmorné uspávání odnaučili tak, že jsem s malým (tehdy něco málo přes 4 roky) provedla každovečerní rituál (manžel byl služebně mimo) a pak jsem si sedla za dveře pokojíčku a spravovala fusekle s tím, že tam je světlo, že u něj bych na to neviděla. Každou půlminutu se zeptal, jestli tam jsem, ujistila jsem ho, že ano a až do té doby, než usnul. Chtěla jsem to takto praktikovat s postupným prodlužováním vzdálenosti z pokojíku až do obýváku, ale stačily 2 dny, synek získal důvěru, že nikam neodcházím pryč a od té doby v pohodě. Necháváme otevřené dveře dokořán, normálně fungujeme v kuchyni, bavíme se s manželem, běží TV apod. a on usne úplně v klidu, pak teprve dveře přivřu "na škvírku". Chce to jen důsledně vydržet, i když dítě řve, protože ono moc dobře ví, jak manipulovat s rodiči 😉

kamila297
17. únor 2014

@blahova_andrea @pepibubu ale na to se tazatelka neptala

blahova_andrea
17. únor 2014

@kamila297 no možná jsme to nechtěli napsat tak tvrdě, ale tazatelka má v tomto dítko prostě asi rozmazlené. bohužel jsem zastáncem toho, že tyto věci se musí řešit a dítě vychovávat dřív než se blíží porod dalšího, jinak to bývá jen horší ☹

lu777
17. únor 2014

no zdá se mi na uspávání dost velký...

chce to asi si trošku dupnout 😉
prostě ho dávat pravidelně třeba tatínkovi (zkusit třeba měsíc ob noc chodit ven v době kdy usíná, prý trvá asi 3 týdny než se zapíše do mozku nový návyk u čehokoli jsem četla).....

mně by mladší vylezla z postýlky tak stokrát, ale prostě okolo půl 8 je převlečená, má vyčištěné zuby a odmalinka to je tak, že přečtu pohádku (může si vybrat, teď už se i střídají se starším nebo se shodnou na nějaké, které rozumí oba) a pak na záchod, pusa a objetí a spát.....

otázka je proč chce uspávat - buď mu nestačí pozornost během dne, nemá třeba dost tulení, pak to lze dohnat, aby se "nasytil" víc v době kdy na to prostě je čas...
a nebo zkouší maminku co mu povolí... což je velmi častý případ, u všeho, co si budeme povídat... taky znám, že děti uměly to a to ale když je někdo hlídal tak dělaly že to neznají a neumí - a naopak 😝 😉

ve 4.5 letech je dost velký na to, aby chápal vysvětlení... já prostě říkám, že maminka je unavená a jde spát... jednu dobu jsem malou (když dostala velkou postel a pořád vylézala) trénovala tak, že jsem řekla, že jdu spát a opravdu jsem si lehla a zhasla.... takže jsem samozřejmě často usnula, ale ona když viděla, že je tma a povídání nebo hraní nebo kňourání nefunguje tak to postupně vzdala a šla si lehnout....
jo ale ten měsíc jsem samozřejmě spala hodně, ono ležet třeba hodinu potmě a mít zavřené oči (i nade mnou stávala jestli fakt spím), to člověk pak většinou usnul 😀

lu777
17. únor 2014

@anetahozakova1 možná bych mu taky nechala vybrat si povlečení, popovídala bych si s ním o tom, že je velký kluk, pokud chce, tak koupit malé noční světýlko a slíbit i nějakou odměnu apod....
něco co má rád....
ve 4.5 už opravdu lecčemus rozumí, takže je sice dost pozdě, ale výhoda zase je, že se dá hodně už vysvětlit....

jinak pozor, moje zkušenost je, že dítě moc dobře ví, kdy to matka jen zkouší a není si jistá... jakmile je vnitřně rozhodnutá, tak to funguje... potvrdilo se mi to mockrát (učení na nočník, odnaučování dudlíku, neustálé nošení na rukou apod.)....
rozhodnout se a být stoprocentně důsledná, pak to většinou trvá pár dní (i když u jednoho odnaučování jsem zažila, že to trvalo skoro 3 týdny, dobré je se domluvit s manželem, abyste se vzájemně podpořili a nevzdali to)

kamila297
17. únor 2014

@lu777 ano, to je ono, hlavně oba rodiče aby táhli za jeden provaz a byli neústupní. Kdysi jsem někde četla, že na výchově dětí je nejtěžší být důsledný. Je to tak.

laurital
17. únor 2014

Já vlastně neuspávám 🙂 , občasně uspává manžel, když naší malé povídá pohádku.Většinou jí večer stačí pustit Rádio pohádka nebo přečíst pohádku a zapnout svítící želvu (vřele doporučuji!) a do půlhodinky usíná.Samozřejmě měla také tendence řvát a vztekat se, ale to jsme se snažili zarazit v počátcích, abychom si nezadělali na malého a rozmazleného tyránka 😉 .

edit-dříve jsem byla odpůrce pouštění pohádek místo čtení, ale naše malá je typ, kterého přítomnost rodiče spíše rozptyluje a má tendence začít blbnout a smlouvat, že se ještě nepůjde spát atd.

lu777
17. únor 2014

@anetahozakova1 jinak u mladší jsem zkoušela i dávat spát později, moje zkušenost je, že některé děti si vynucují tak, že spát nepůjdou, i když jsou velmi přetažené....
takže na únavu bych až tak nespoléhala... 😉 ono navíc děti potřebují dostatek spánku, rostou a když už nespí v tomto věku po obědě vůbec, tak to není dobré ani pro imunitu, kdyby nespaly ještě pořádně v noci.... jsou pak i podrážděné a je těžké se s nimi domluvit, dostatek spánku/odpočinku považuju za velmi důležitou věc (i u sebe, což souvisí právě s tím, aby spaly děti, že 😅)

já dávám děti spát v 8 a nikdy nebyl problém, na začátku stačilo trošku důslednosti a teď jsou (bez ohledu na únavu) před tou osmou nachystaní sami... tělo si zvykne na určitou hodinu a prostě to je tak nastavené.... takže už pak nejsou dohadovačky....

lu777
17. únor 2014

@kamila297 jj, je to tak....
každé dítě je jiné, u staršího problém nebyl, tam byl oříšek jen ho naučit usínat přes den jako miminko (moc mu to nešlo ani na rukách).... večerní usínání bylo v pohodě vcelku

ale mladší, ta nám dala řádně zabrat 😝 😅 takže vím, že jedině naprostá důslednost a trpělivost, pořád dokola jsem vysvětovala a neustupovala.... ona je velmi dominantní a energická, já jsem měla únav. syndrom, takže jsem věděla, že moje jediná šance je na tom tvrdě pracovat postupně a prostě ji vše to co mě vyčerpávalo odnaučit, protože nám to hodně zasahovalo i do vztahu se starším, vyžadovala enormní pozornost.....
vím, že jsem tomu sama těžko věřila že to půjde, ona je velký bojovník, ale podařilo se nakonec vše..... je to jen o tom, že u některých dětí to jde lehce a u některých je to opravdu kus práce... ale stojí to za to pak 🙂

kocicinka
17. únor 2014

@anetahozakova1 tak my máme taky v tomto ohledu rozmazlené dítě, náš syn 4,5 roku dosud vyžaduje někoho v posteli k uspávání, naštěstí ale usne hned, do 15 minut, většinou. Protože já se v té době musím věnovat mladšímu, tak staršího uspává táta( nebo já a táta je s mladším, většinou ale chce mít u sebe tátu). Chodí spát v cca 20:00. Nijak na tom nebudeme nic měnit, nikomu to nevadí, naopak si to užíváme. Syn jezdí často na tábory, kde je sám s cizími lidmi a tam ho samozřejmě nikdo neuspává a nevadí mu to. No doma je to holt jinak 😀

pepibubu
17. únor 2014

@kamila297 tak jsem asi blbá jak fotokopírka. Ptala se, jak uspáváme. Tak jsem řekla popravdě, že nijak. Prostě se přečte pohádka, dostane pusu a už zůstane zalezlej, co na tom nepochopitelnýho a mimo téma?

pisisvori
17. únor 2014

@lu777
@laurital
@kamila297 a další🙂holky vy všechny co tady tvrdíte, že je dítko rozmazlené...jak my teda vysvětlíte, že u dvojčat je rozmazlené jen jedno, které se takového uspávání dožaduje????? Mamka neměla čas nás rozmazlovat, když měla 2 najednou🙂🙂

Kdybych to chtěla naoplátku napsat stejně tvrdě tak napíšu, že prostě jen matky "tyranky a sobci" nejsou ochotné dát svému citlivějšímu dítěti co potřebuje jen kvůli svému pohodlí🙂🙂.

@anetahozakova1
Určitě si nenech vecpat, že jsi "špatná" matka a nějak ho rozmazluješ. Dej na svůj cit a vnitřní pocit🙂

pepibubu
17. únor 2014

Nejde o rozmazlenost, může to být klidně nějakým obdobím - Martin to taky zkouší, a občas putuje, a "budeš tu se mnou?" taky by chtěl abych tam seděla do halelujá. Já si tam k němu sednu, ale asi na minutku, pak ho pohladím, řeknu mu že mám ještě práci - někdy jdu psát, někdy uklízet, někdy si dát vanu, někdy péct chleba, to je prostě jedno. Ale po té minutě odejdu. Pak už neřve, nic. Samozřejmě, je-li to podepřeno nemocí, úrazem, ale i třeba jen nastydnutím, je reakce přiměřená tomu. Ale dobře, dobře, jsem tyranka a sobec, ne nadarmo jsem si založila Antimatky, když na dítě neťuťám 🙂