Konzervativní, tvrdohlavé dítě a spolupráce s ním

@billi Zimni veci vyradim, uklidim z dohledu, a dam nove veci...

@billi Jak staré dítko? Naše to v určitém věku též měla, trochu se to upravilo...jinak s tím oblečením bych to asi udělala tak, že bych (pokud by nepomohlo vysvětlování) dala na výběr třeba ze dvou variant jarního oblečení a dokud si jednu nevybere, nešli bychom ven...

@urtica tak nepůjdeme ven, to mu nevadí.

@treasurka a pláče po těch věcech? Běhá po domě a zoufale je hledá? Dělá kvůli tomu scény? Nebo vyřadíš a je klid?

Např. boty nemůžu koupit bez něj, ale odmítl si nové zkusit.

@billi Tohle je jeden z autistických rysů. Pokud ale žádné jiné nápadnosti v jeho chování nejsou, pravděpodobně půjde jen o nějaké náročnější období, které snad brzy pomine..
Každopádně bych se snažila nestresovat jej zbytečně. Neustále zkoušet co zvládne a co ne, vysvětlovat nebo zkusit navléknout formou hry apod.. Zkrátka hlavně v klidu.

@ivular autista není. Období to taky není. Máme to každoročně, když se mění sezóna.

@ivular a u ADHD...

@billi Ani Aspergerův syndrom? (Jen se ptám - psycholog nejsem).

@ivular Aspergeruv syndrom jsme zatím neřešili. Prý na to je malý, že se diagnostikuje až ve škole.

Ahoj, uklidním te, nejsi sama. Na podzim do listopadu chodila v podzimních botách, nebyla schopna si vybrat nové, a to jsme byly ve třech obchodech, z toho v jednom 3x. Pokaždé scéna, ani si žádné nevyzkousela. Oblečení ma tak třikrát min než ostatní děti, odmítá si obléct cokoliv mimo své oblíbené věci, a ty musí být růžove. Ve školce stále stejný kastlík (děti se tam denně točí, tak může mít vždy jiny), jinak scéna. Oblékání v zimě ve vchodových dveřích domů, v bytě scéna. A mohla bych pokračovat. ADHD ani autismus ani podobné to není. Ne každé dítě lze svázat tím co chce rodič, mají svou hlavu. S tou naši mi funguje domluvit se na pravidlech - oblec si co chceš, ale bude to čiste a bude to odpovídat počasí. Boty má jedny, žádné na ven/svatecni/spolkové apod. Na jídlo dávám na výběr z toho, co je uvařené nebo zbytek od vcera/večeře, jsou věci přes které nejede vlak. Ale vždy má určitý prostor k tomu se sama rozhodnout a vybrat si. Na odchody upozorňují předem, případně nastavuji minutku. U nás platí ochota ke kompromisům že strany rodiče, s tím že jsou situace kdy má rodič právo veta. Je to i o tvých vnitřních hranicích.

@billi Diagnostikovat se dá určitě dříve (u nás podezření už ve školkovém věku a potvrzení taky), ale je potřeba zajít za někým, kdo s tím má opravdu zkušenosti...
Jinak pokud nejde dítěti o život (např. ve 40 stupních ve stínu chce dítě svetr a zimní bundu), tak to zase tolik neřeším. Vysvětluju následky (bude ti zima/horko, nebudeš si to moct vzít zítra tam a tam, atd.), nabízím alternativu (popř. beru s sebou na převlečení), pokud potřebuju nějaké oblečení "vyblokovat" hodím ho do pračky, aby bylo v době požadavku dítěte v pračce nebo mokré... Pokud je opravdu nutné oblíct něco jiného, pak prostě musí, i za cenu toho, že bude hysterák. Naštěstí 1) je to "nutné" opravdu zřídka, takže to snáze akceptuje, 2) nemáme obecně moc oblečení na výběr, takže má oblíbené skoro všechno (ostatní je vyřazeno, alespoň zbude víc oblečení na bráchy :D) a 3) jsou věci, které má velmi rád a které ho vždycky uklidní, takže pak tolik neřeší ten zbytek (mnou ušité boxerky, ideálně ty se vzorem kol, červené ponožky - má několik naprosto stejných párů, atd.). To mu dává tu jistotu a klid a pak (většinou) tolik neřeší třeba tričko. Zkusila bych prostě něco z toho... ale tvé dítě je tvé, moje je moje, chápeš, každé je jiné. Musíš asi vyzkoušet, co na tvé dítě platí, co má rád, atd. Boty jsou u nás trošku jiná story - já je dětem šiju, takže stačí mít jeho oblíbenou barvu, popř. si k tomu vybere na doplnění nějaký vzor a vím, že to je v klidu. Když nad tím přemýšlím, je asi víc fixovaný na barvy než na konkrétní kusy (až na trička, ale když jdeme do kroužku, tak si bere pořád to jedno s dlouhým, co bude v létě nevím, a jinak doma pořád točí 2 dokola :D - když se jedno pere, tak má druhé :D).

Taky mám tvrdohlavce hlavně v oblečení.

.tak týden si zvyká na jinou bundu, čepici visí to na věšáku než tookoukne a někdy je to i s křikem a protesty, když dám oblíbené kousky vyprat.a teda nevyrostl z toho v pěti letech. Větší oblečení kupuju třeba podobné,nebo už vím jaké obrázky,vzory by neprošly.,v obchodě to vyzkouší, s botami není problém.v rámci možností se snažím vyhovět,dostane na výběr, tam kde výběr není holt to jde se vztekem a pak roušku prostě neoblékl.taky platí když to samé má sourozenec, táta, já.chce mít stejné

@jbzirafa u nás stejné neplatí. Oblečení mu šiju, tak to upravím, zvyká si od chvíle, kdy je látka, tak ví, sleduje, jak to šiju. Ale už se mi stalo, že jsem něco dosila a dávala jsem to kamarádce, protože to nepřijal.
Často nejde vyhovět. Násilím to nejde, to mi prokousl ruku. Když jsem určité zimní oblečení vytřídila, tak to byla scéna na celé dopoledne.

@billi tak to neporadím.ale taky jsem šila záplatu na přání a vyměnila zip u oblíbené bundy a pak řekl že už to nechce..tak snad čas pomůže

Bylo by dobré popsat dítě (věk), jak dlouho to trvá. Malé dítě (cca do 2,5 roků) nemá ještě vyvinuté sociální chování a může reagovat "majetnicky" a neadekvátně a citová vazba na věc je silnější než u dospělého. Nicméně moje děti (5 a 1,5) si ráno připravuji ráno oblečení sami ze svého šatníku. Pokud se stane, že si vyberou mikinku, která je spíše na písek, nechám je vybrat jinou nebo rovnou řeknu, dnes jdete ze školkou do divadla, mohl by sis, prosím vzít svetřík.

@iulia nejedna se o batole.

@billi Jak kdy, občas kolem toho něco proběhne a pak je klid.

Podle tvého popisu se mi to nezdá na "běžnou" tvrdohlavost...

@billi Ahoj, máme to podobně doma ale netuším, nakolik intenzivní to je u vás. Některé situace chování mají u nás znaky autistického spektra, což mi řekla i moje matka - pedagožka, ředitelka v MŠ. Jenomže, když jsem po tom pátrala, tak autistem bych byla i já, protože podobné chování jsem měla i já. Ale jelikož dnes je na cokoliv, co se vymyká současnému trendu chování, diagnostikována porucha, tak to beru s rezervou. Malá byla u neuroložky na základě žádanky od pediatričky a ta neshledala poruchu. Tím moje běhání po doktorech skončilo. S jídlem to dělám tak, že pokud je něco nové, tak o tom mluvíme, že jednu lžičku nebo sousto sní a když nebude chtít, víc jíst nemusí. Když mám něco jiného tak dám jiné, když ne, tak nemá nic. S oblečením je to někdy taky hrůza ale mluvíme o tom, proč ty boty už ne, proč musíme dát jinou bundu nebo čepici. Když je doma, tak si oblečení vybere (samozřejmě v lednu neběhá v tílku doma) ale když jdeme ven, tak musíme přizpůsobovat situaci. K tomu všemu mám doma další malé miminko a musíme se všichni tak nějako přizpůsobovat i tomu druhému i za cenu vzteku a řevu.

@billi jak jsi tim muzes byt tak jista,ze neni autista nebo nema jinou poruchu autistickeho spektra?

Ahoj, pokud se jedná o předškoláka a ne o batole, tak nějakým způsobem jsi postupovala, nějak jsi ho vychovala a nějak tak to dělat dál, takže trpělivě, pokud možnost klidně vysvětlovat, mluvit o tom, proč něco už ne, proč něco zase ano, to mám na mysli sezónní oblečení, co se týká jídla, dělala bych to tak, jak už tady psala barchen, zkusit jednu lžičku, když nebude chutnat, tak už jíst nemusí, prostě s ním komunikovat, a nestavět ho před hotovou věc.
Je možné, že se jedná o nějakou poruchu autistického spektra, jak už tady psaly holky, ty o tom nic nepíšeš, tak buď sama víš, nebo pokud nevíš, obrať se na pediatra aby napsal doporučení na nějaké to vyšetření a následně budeš třeba blíže k pochopení svého dítka, proč některé věci odmítá.

@xxx3d souhlasim,spousta veci je o spatne komunikaci.doporucuju nevychovu 🙂

@zelenaesmolda protože autista opravdu není. Je komunikativní, empatický, mazlivý, sdílný, má obrovskou fantazii, hraje si nápodobou...
Nevýchovu opravdu ne, ta u nás nefunguje.

@billi existují i jiné/další nenásilné možností (např. doporučuju Léčivé hraní). Mně osobně (ač jsem respekující rodič) Nevýchova v mnoha věcech taky nesedí a rozhodně nejedu podle ní. Není to jediná neautoritativní cesta... Taky ti VELMI doporučuju knihu a/nebo kurz "Nejsou stejné" od Šárky Míkové. Možná by ti mohla hodně pomoci. Ber to spíše jako obecné doporučení, kam se ještě dívat.
Jinak - mazlivost, sdílnost nebo nápodoba nejsou vlastnosti nutně vylučují PAS (můj autista toto všechno zrovna splňuje a zaručuji ti, že má PAS triádu naprosto bez problémů splněnou a má to "černé na bílém". To samé komunikativnost. Samozřejmě pokud je empatický a s bohatou fantazií a ideálně také chápavě reaguje na slovní hříčky, tak PAS škrtnout můžeš. Nechci tě o ničem přesvědčovat. Pokud si to dobře pamatuju, tak jsi taky pedagog, takže nějaké větší odchylky patrně rozpoznat umíš. Jen ten pohled na to, co spadá do PAS asi není úplně přesný (píšu o tom ve svém článku z 2. dubna), ale i tak ti nemám důvod nevěřit, že si jsi jistá, že autista není.

@verdos jasně, mazlivost a další může být i u PAS, ale psala jsem to jako komplexní popis. On má výjimečnou fantazii. Na slovní hříčky nereaguje na 100%, ale to bude i věkem.
Částečně něco z nevychovy používám, kombinují víc věcí, ale u něj to často nefunguje.
Na tu knížku kouknu.

Mně to tedy taky nepřipadá jen jako povahový rys - viz, že ti prokousnul ruku? Něco takového přece "normální" předškolák neudělá. Pokud jsi si ale jistá, že se nejedná o poruchu, ale je pouze tvrdohlavý, tak se asi někde stala veliká chyba. Taky dám dětem na výběr z pro mě přijatelných možností, ale já mám za ně zodpovědnost a já určím, jak je potřeba se obléknout. A pokud by mě neposlechly, dělaly scény a byly dokonce agresivní, tak jejich úcta k autoritě je asi nulová a je to moje chyba. U nás ve školce je holčička, která celou zimu nosila ven troje punčocháče, protože nesnáší zateplené kalhoty..... Koukala jsem jak blázen, když jí maminka do nich rvala 😀 Jsou prostě věci, o kterých čtyřleté dítě rozhodovat nemůže.....