Moje 3,5letá dcera je teď na zabití
Ahojky taky to máte doma. Že vaše dítko neposlouchá, odmlouva a vzteká. Jak to řešíte.
@kalimero1972 Začneme klidnou domluvou, a pokračujeme domluvou řevem až k fyzickému násilí🙂
řevem rozhodně ne, to dítě jedině vystresujete, z fyzického násilí může se zas začít třást a mít strach ..pohrozit můžete, ale v klidu..to dítě časem s toho vyroste, tento věk je vzdorovací období, je třeba ho překonat s nadhledem a v klidu i když to zrovna není lehké a nervy jsou na pochodu.
máme. Bohužel. Synovi jsou čerstvě 4 roky a tohle šílený období trvá už nějakou dobu. Popravdě z něj začínám být už nešťastná a kolikrát už nevím, co s ním a jak na něj. Vůbec. Jak mluví, co dělá.....naprostá hrůza. Včera už mě napadla myšlenka o dětském psychologovi.
to se Vám maminko jen zdá, většina maminek to bude mít podobně a řekne, chce to v klidu, bez rozčilování, slušně třebas i motivovat atd at se na školku těší, někdy pomůže i sladká odměna a na dítě hezky mluvit taky pomáhá..to by půl národa musela navštívit poradny s dětmi, neboje fyzicky trestat..nebojte s toho to dítko vyroste 😲
rozhodně v tom nejste sama 😎
Ahoj holky, dostala jsem tip na toto tema. Momentalne resim u syna (3,5) oblikani, vubec se mu nechce a trva to uz nejakou dobu, porad se vymlouva a dela u toho dalsich 350 veci. ....Mate prosim nejake tipy jak k tomu docilit aby se oblikal sam?
Pak mame problem jeste s hazenim hracek pod gauc , denne mu to reknu min 10x , vysvetluju a nic. Bit a rvat nechcu. Vynda si hracky co jdou a pak se dozaduje tech na ktere nedosahne a musi se odsunout gauc a nici se plovoucka. Co byste poradily?
Jinak musim zaklepat mame zavedeny rezim ktery funguje i s mladsi dcerou.
@majjka24 se synkem asi moc neporadím. Dle mě děláte dobře, chce to vytrvat a období přejde 😉 Myslím, že se chová na svůj věk normálně, zkouší 😉
A co se týče sedačky a podlahy, doporučuju nalepit na nohy sedačky filcové "ochrany" a podlahu si ničit nebudete 😉
My máme sedačku obrovskou a byla bych ráda, kdyby šla jen tak odšoupnout 😅
chce to mít jasně zavedená pravidla a z tech neustupovat... u nás to funguje, pokud něco řeknu a nevidím aspoň snahu začnu počítat do 3 při 2 se dcera začne aspoň snažit a pak už to jde samo pokud by neposlechla do 3 zakáže se tablet, nebo se dá na zadek, nebo nebude sladkost... hlavně se nikdy opakuji nikdy nesmí ustoupit... to je pak cesta do pekel.
dobré je také dělat kompromisy jako například u nás co se týče oblékání. ráda si vybírá oblečení sama ale to rozhází celou skříň tudýž /kompromis/ já jí vyndam 3 kalhotky ona si zvolí jaké chce a tak je to se vším oblečením tudýž ona je spokojena a ja taky 🙂
@majjka24 ako bezdtenej sa mi to asi ľahko hovorí, ale napadá mi nechať tam tie hračky, ktoré nejdú normálne vytiahnuť aspoň týždeň. Proste mu vysvetliť, že gauč sa bude odťahovať až o víkendu, že to dnes nejde a že tam tie hračky nesmie hádzať, inak ich tak skoro neuvidí. Pokiaľ ich tam stejne nahádže, tak proste neodťahovať, varovanie dostal.
Ono občas asi nepomože nič, len ho nechať, nech nesie dosledky svojho chovania.
Ale ako vravím, deti ešte nemám, len premýšľam, ako by som to riešila ja.
@majjka24 náš se sice už obléká sám, ale taky u toho dělá milion věcí a trvá mu to. jindy mě chce potěšit, je něčím motivovaný a je jak blesk, než se otočím, oblečenej i do toho, co jsem si myslela, že ještě neumí 😅 jsou to potvůrky 😀
co se týká sedačky, já jsem teda sekýrnice. upozornila bych, že to nemá dělat xykrát, ale pokud by to dělal dál, tak bych mu prostě ty hračky, co tam naházel a neumí si je vytáhnout sám, prostě nevytáhla, nechala bych je tam. ono mu po čase dojde, že co tam zahodí, že mít nebude a přestane s tím 😉 na našeho taky nic jiného neplatí. upozorním mockrát, že se něco nedělá, že mu to vezmu, že si to rozbije atd...neposlechne, tak dodržím slovo a vezmu. dostane až příště za odměnu a pokud se ošklivé chování opakuje, opět vezmu. občas na to dojede sám a něco si rozbije a ne vše holt dokáží rodiče opravit. náhradní už zásadně nekupuju!
@eimmy kolik je dceři? na syna počítání do tří zabíralo krásně, ale tak rok, teď už to nějak nefunguje ☹
@majjka24 myslím že 1 plácnutí přes zadek nejsou fyzické tresty...řeknu ti to takto... je už dost velka na to aby chápala co znamena NE a co ANO a dobře rozumí tomu když nejsi důsledná. Má něco co je pro ní oblíbené, tak zkus zapojit toto. Dost v tomto období pomáhá školka. Dítě se dostane do kolektivu a ten ho "strhne " tím správným směrem. Najednou si po sobě uklízí, více děkuje, srovná si botičky apod. za toto velice chválit a za špatnou věc vysvětlit že takto NE.
@blahova_andrea dceři jsou 4 roky a funguje to 100%
@majjka24 Oblékání je u nás také někdy na hodně dlouho. Vy pozorovala jsem, že když jsem s kluky doma sama, oblékají se sami a celkem bez problémů. Když je doma manžel nebo je na návštěvě babička, je to problém a dožadují se toho od nich. Ráno platí, že snídaně je až po obléknutí, to celkem funguje. Jinak na kluky někdy platí, je hodně chválit, když se obléknou sami. Ale někdy se seknou a nepomůže nic.
K tomu gauči. Kluci měli období, kdy za něj také vše házeli a pak řvali, že to chtějí. Museli jsme vydržet a nevyndat, jednou za čas pak gauč povytáhnout, jeden za něj vlezl a podával věci druhému. Naštěstí toto období máme už za sebou.
@majjka24 Taky bych asi nechala ty hračky pod sedačkou a ať si řve, když je nevytáhnu... Pokud ale manžel tohle sabotuje, tak bych se s ním domluvila ať vymyslí nějakou zábranu do prostoru mezery mezi pohovkou a zemí. Prostě zrušit tu díru. Nevím, jak velký prostor tam máte ale ucpat se dá všechno 🙂
u nás je sranda, že když synovi něco zakážu, vůbec to není trest, seberu jeho nejoblíbenější hračky, nevadí mu to, nesmí si půjčit tablet, nevadí mu to, nesmí se koukat na pohádku, nevadí mu to, seberu další hračky a nic........najde si jiné, s kterými si dlouho nehrál, seberu i ty, jde a začne si třeba kreslit 😀 😀 😀 . Když dostane plácnutí na zadek, vzteká se ještě víc než předtím......dcera se to vztekání od něj už skvěle naučila, je to herečka do národního, a ta teda vždy trvá na svým a ječí a piští tak, že mi málem prasknou bubínky. Na oba platí se pomazlit a přitulit, ale občas bych je přerazila vejpůl 😀 😀 😀
@pladik no, každopádně by to děti aspoň chvíli utlo v jejich vztekání - ten váš skok 😀 😀 😀 vidím před sebou ty jejich vykulený oči a otevřený pusinky 😀 taky metoda.....šokem 😀
Jinak přesně platí, že mladší sourozenci se od těch starších náramně rychle učí, a to vše, jak věci dobré - chození, mluvení, oblíkání, což je super, ale taky právě vztekání a zlobení, což už tak super není 😀
ja uvedu takovou scenku: jdeme, tahnu smrádě smerem k pekárně (nutno nakoupit) nervy už v řiti, proti nám dva policajti jeden tak 45 druhý tak 25 let, oba dělají že nevidí vystreslou a unavenou matku a křičící roztékající se dítě. Jdu ke staršímu policajtovi a řikam : můžu prosím nahlásit domácí týrání? Mladý se na me podívá a začina byt nervozni, starší se začíná smát. Starší se sehne k mému smradíkovi a říká: ty trápíš maminku? synáček hned s klidem a pokorou říká ano. Mladší policista stále neví která bije, starší se směje a říká maminku nezlob máš jen jednu hezky ji poslouchej ja si tě budu hlídat. No zabralo to minimalne na tyden. Skoda že už jsme ho nepotkali :D :D :D
znám velmi dobře od obou dětí... doporučuju Bachovy esence a knížku Respektovat a být respektován... nám to tehdy snad zachránilo život - oběma 😅
@kalimero1972 Ahoj, na trhu je teraz vela dostupnej literatury na tuto temu, skus si nieco precitat a vyskusat. Moja dcerka tiez tymto tiez prechadza, a uz som zistila, co na nu plati. Minule ma ale tiez dostala: cestou domov zistila, ze sa jej rozpadava naramok z plasteliny ( mala ho na zapasti), tak zacala hystericky plakat (rozumiem jej reakcii, bala sa, ze ho strati). Tak jej ukazujem, ze naramok je este furt na zapasti a ze si ho moze dat do kabelky, aby sa jej teda nezosmykol na zem. Naco ona este viac hystericky, ze nieee, nemam ho, kde je a tak podobne, hodila sa o zem. Musela som ju odtial odtiahnut nasilu. Inak nas sa nekrici, a nebije po zadku, nepride mi to efektivne. Vela vysvetlujeme, odvadzame pozornost spievanim, riekankami a hrackami a v case velkeho zachvatu, utesujeme, a ak to nejde tak nechame odozniet. Odkedy sa ku mne dostala info, ze tieto stavy mozu mat aj fyziologicku pricinu ( nezrelost nervovej sustavy s tomto veku) a ze existuju 30 druhov detskeho hnevu, tak som ovela viac v pohode.
Náš malý je v témže věku a má občas takové odmlouvací a vztekací stav, ale hodně se dá vyřešit vzájemnou domluvou a kompromisem. Kupříkladu nechce jít spát ale ještě si hrát- dobře, domluvíme odklad (třeba 10 minut)- ukážu na hodinách, do kdy si může hrát, a to většinou dodrží, po smluvené době si uklidí hračky a pak jde spát bez odmlouvání. V případě, že se kvůli tomu nestihne jiná činnost, ho na to upozorním a dám mu na výběr, jde-li to.
Stejně tak se volba výběru hodí i jindy- např. neptám se jestli si něco oblékne, ale zeptám se, zda si oblékne tričko s motorkou nebo s letadlem (dám na výběr ze dvou pro mě přijatelných variant).
Na neodkladné věci, které musí být ho předem připravím, a v případě, že musíme např na autobus odcházet na čas, ho předem tak dvakrát upozorňuji, že za chvíli budem muset jít a na chystání si nechávám rezervu.
Věci které dělat nechce a jsou nutné, (čištění zubů,...) tak se prostě udělají i přes protesty. a poté po uklidnění znovu vysvětlím, proč bylo to či ono nutné.
Samozřejmě je nutné jít příkladem a chovat se sám tak, jak to chci u dítěte- např. nejde zakazovat mu říkat "ošklivá slova" a sám je používat, zakázat sladké před obědem a sám to nedodržovat... A chovám se k němu jako k dospělému- poprosím, poděkuji, omluvím se, pokud na něj zvednu hlas neoprávněně....
Někdy též pomůže prosté odvedení pozornosti na jinou věc nebo nabídka zajímavé činnosti.
No a sem tam prostě nepomůže nic, tak ho nechám vztekat se, dokud se neuklidní a mezitím odejdu do jiné místnosti, nebo, pokud je to venku, prostě počkám a sama se snažím zůstat v klidu a trvat na svém-aby viděl, že vztekem ničeho nedosáhne.
Přeji pevné nervy a moře trpělivosti....