Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Pláč ve školce. Rada, zkušenost?

misaky
27. kvě 2021

Ahoj holky,
už nevím jak dál tak prosím o radu, zkušenosti... Dcera je letos první rok ve školce, jsou jí čerstvě 4 roky. Vyzvedávám ji vždy po obědě. Před začátkem školky (začla ve třech a čtvrt roce) jsem si myslela, že to bude bez problému, protože má děti ráda a je zvyklá být bez nás rodičů (u babiček, tedy ve známém prostředí, ale i týden a bez problému). Není tedy hned společenská, spíš pozoruje a pak se přidá.
První den proplakala celé dopoledne. Nějakou dobu plakala, ale lepšilo se to. V únoru už na mě jen mávla a vše bylo v pořádku. Nebyla nikdy z těch, kteří by se zvlášť těšili do školky, občas zkusila, že se jí nechce, ale vysvětlili jsme si co a jak a šlo to. Na konci února onemocněla, pak se zavřely školky a tak nebyla ve školce dva měsíce, pak týden ano, to nebylo ideální, ale šlo to s pár slzičkama ráno, zase onemocněla a byla týden doma a tento týden je ve školce a od začátku problém.
Večer pláče, že nechce do školky, mluvíme o tom, ptám se proč, vysvětlujeme si, pak se trochu uklidní a ráno zase pláč, nějak se nachystáme, cesta dobrý a ve školce znovu. Bohužel pak u některých činností hodně pláče i ve školce. Tak, že si děti prý zacpávají uši. Učitelky jí podle toho co jsme se bavily vycházejí vstříc. Přesto pořád pláče. Ale ve školce se jí líbí, vypráví o činnostech, dětech atd. Dnes tam chtěla ještě zůstat.
Vadí jí pár věcí od začátku, ale tento týden jí učitelky ustoupily, protože to jinak už nešlo. Jinak je prý šikovná.
Je plačtivá od miminka. Taky povahou tvrdohlavá. Je velmi citlivá na změnu, a těch má za poslední rok poměrně dost. Potřebuje na vše připravit, na což samozřejmě ve školce není tolik prostoru. Je i hodně fixovaná na mě a říká, že jí je smutno a bojí se, že pro ni nepříjdu. Když s ní o tom mluvím řekne, že ví, že příjdu, jen to zapomněla.
Máte tip jak dceři pomoct překonávat to co se jí nelíbí? Nebo jak jí pomoct s odloučením. Jak na to, aby přijala pravidla a neplakala hned když se jí něco nelíbí?
To dělá i doma. Podle učitelky je to i tím (krom povahy), že jsme doma nedůslední. S tím souhlasím částečně, máme pravidla a funguje to v rámci mezí myslím, co nepovažuju za důležité moc neřeším a nechávám dceru vybrat, ale něco z toho zas považují ve školce za zásadní (např. držení lžíce). Takže v tom co já nepovažuji za důležité ustupuji. Hodně se snažím ptát a mluvit...možná až moc? A prarodiče ustupují téměř ve všem a teď u nich přechodně bydlíme takže moc cesta není, i když s nimi samozřejmě promluvím taky. Od září půjde kvůli stěhování do nové školky a ráda bych, aby to už bylo lepší.
Přemýšlím, co dělat líp, co dělám špatně, sama jsem už psycho.
Děkuji za rady a poznámky.

pavlusak
27. kvě 2021

@misaky bohuzel radu nemam, jen ujisteni ze urcite neni jedina, dcera rvala ve skolce temer porad az do predskolaku, a to mela odklad, takze to uz ji bylo 6, kazde rano zvracela, ucitelka mi ji rvala z naruci, hruza, odpoledne jsem ji vyzvedavala opet z brekem,nerada na to vzpominam, vzdy jsem byla rano zrala na panaka, ale byla jsem samozivitelka bez alimentu a mela jsem dobrou praci ktera nam zajistila normalni zivot, takze bohuzel jsem nemela na vyber, udajne nebyla dostatecne zrala na skolku...

felixfelicis
27. kvě 2021

Neporadím úplně se strachem z odloučení, ale v přípravě na nějaký ten denní režim nám zezacatku hodně pomohl magnetický kalendář, kam si letíme, kdy se jde do skolky, kdy je víkend a jsme doma, kdy máme doktora atd. Tam by šly znazornit i činnosti ve skolce, které budou urcite dost pravidelne - hraní, cvičení, umýt ruce, svacina, prevlekani, procházka, prevlekani, umýt ruce, oběd...tak, jak to máte u vás.

misaky
autor
27. kvě 2021

@pavlusak páni, to je šílený. Chápu ty pocity zoufalství.

misaky
autor
27. kvě 2021

@felixfelicis Děkuju za tip, to by mohlo být zajímavé. Sice si říkáme, kdy, co a jak, ale když to i uvidí třeba to pomůže. No rozhodně neuškodí.

misaky
autor
27. kvě 2021

@misaky Pořád i přemýšlím, možná už přeháním, jestli nemůže mít v sobě i nezpracovaný porod a odsud nepramení její fixace na mě....Narodila se po celém dni porodu akutním císařem a kvůli tomu a pak silné žloutence jsme spolu téměř nebyly celý týden. Zas jsou miminka ze zdravotních důvodů odloučená déle a je to v pohodě 🤷🏻‍♀️

emamaira
27. kvě 2021

@misaky nemám úplně radu, ale syn byl po porodu také týden beze mě a myslím, že je to nezpracované trauma hlavne pro mě. Ale je pravda, že na cvičení kam jsme chodili, se jako jediné dítě držel u mě, ostatní děti běhali i bez maminek, i cvičitelka komentovala že je to neobvykle. Taky jsem o tom přemýšlela, jestli mohl mít ten porod vliv... Těžko říct, školku naopak zvládl až překvapivě dobře.

levandule_k
27. kvě 2021

@misaky Pokud tě zajímá téma porodu a jeho vliv na naše chování, tak je to hezky popsané v knížce Prvotní otisky od A. Janova. Každé dítě je individuální, někdo potřebuje víc času, aby dozrál, nebo se odloučil od rodičů.

misaky
autor
27. kvě 2021

@emamaira Díky. Je dost pravděpodobné, že je to větší trauma pro mě.

misaky
autor
27. kvě 2021

@levandule_k Podívám se, děkuju za tip.

barmil
27. kvě 2021

@misaky dala bych si na to pozor a konzultace s psychologem by asi taky neuskodila. Měla jsem ex a tomu to zůstalo do dospělosti. Už večer měl nervy, ze musí rano do prace, rano zvracel, v práci počítal minuty, než mohl domu.. A to nehledě na pozici a firmu.. Zaclo mu to ve školce, ale maminka ustoupila a kdyz plakal, vedla zas domu a k babi... a prostě jakmile měl jít z domova jinam mezi cizí lidi, skola,prace, včetně sportu (hrál fotbal, hokej), a to studoval VŠ, tak nervy, brek a zvracení. A to mu bylo přes 30...

irmamala
27. kvě 2021

Starší dcera taky byla vždy hodně plačtivá a přecitlivěla. Ve 2,5 letech musela jít do školky, ale šla s kamarádkou, s kterou tam chodila až do odchodu do školy. I když během těch let si našly jiné kamarádky, prostě věděli, že se na sebe můžou spolehnout, jedna v druhé viděly nějaký pevný bod, kousek domova v cizím prostředí, nevím jak to lépe vystihnout 🙂 Proto jsem se aktivně seznamovala s jinými maminkami, když už byly starší, tak je podporovala, aby si zvaly kamarády domů. Není to asi rada na akutní problém, který potřebuješ vyřešit, spíš do budoucna...

ahyt
27. kvě 2021

A co zkusit ji i Vam na dlan namalovat srdicko a kdyz ji bude smutno,tak at se na nej podiva,ze jste vlastne stale s ni,muze mu dat i pusu jako kdyby ji davala Vam/ trochu nehygienicke v covid dobe😪/.Treba to pomuze,bude mit maminku stale u sebe

misaky
autor
27. kvě 2021

@barmil tak až k tomu bych to opravdu nerada dopracovala, díky

misaky
autor
27. kvě 2021

@irmamala chápu jak je myšleno, určitě by bylo lepší, kdyby to pro ni nebylo úplně cizí prostředí a určitě je to podnět k zamyšlení do nové školky.

misaky
autor
27. kvě 2021

@ahyt díky za tip, už jsem kdysi na něco podobného narazila, zkusíme

janina228
27. kvě 2021

@misaky vyrobila jsem tabuli,kam jsme dávali obrázky kdy co a jak.. dcera tenkrát moc nechápala víkend a pak se jí nechtělo v pondělí jít (no..komu taky jo🙈).jak v tom měla řád a viděla, kdy půjde ze školky dřív (protože má nějakou činnost nebo kdy přijde babička,..) hned se jí ulevilo a měla tenkrát velkou pochvalu i ve školce,že hezky chápe dny v týdnu 😉

levandule_k
28. kvě 2021

@barmil To je teda šílený, ale ono by se nic nevyřešilo, kdyby maminka neustoupila. Tam musí být někde nějaký blok.

barmil
28. kvě 2021

@levandule_k je to šílený, bylo mi ho líto, snažila jsem se ho dostat k psychologovi, ale on už byl prostě zvyklý a jeho rodina dělala, že to nevidí.. Nemluve o tom, jak vypadaly jeho zuby zezadu a jak musel mít zhuntovany vnitřek..

levandule_k
28. kvě 2021

@barmil To je smutný, že rodina dělala, že to nevidí, místo, aby to zavčas řešili.

kaaacaaatkooo
28. kvě 2021

@misaky Určitě společně vytvořte obrázky na denní režim (tak, jak se to dělá autistům), klidně je okopírujte a dejte ve školce paní učitelce (ať dcerka "čte" tytéž obrázky, které už zná).
Trošku jí komplikujete život tím stěhováním + zavřené školky atd., takže ona jenom neví, co bude/nebude, je zmatená.

misaky
autor
28. kvě 2021

@kaaacaaatkooo Děkuju za tip, už tady padlo o kalendářích, tak něco takového zkusíme.
Ano, stěhování pro ni určitě není lehké, ani současná situace dočasného bydlení, s tím bohužel nic moc nedokážem udělat, ale už je to předpokládám poslední taková akce a pak se to snad srovná.

kaaacaaatkooo
28. kvě 2021

@misaky Nebojte, bude to dobré 🙂 Je to jenom shoda blbých okolností. 🙂 Až se od září všechno ustálí, bude dcerka v pohodě 🙂

parky3
29. kvě 2021

@misaky Měla jsem podobný problém se synem, který šel až do předškoláků. Souviselo s tím i to, že v noci začal přebíhat k nám do postele. Když jsem mu řekla, ať tam s námi spí celou noc, situace se zlepšila. Do školky chodil nerad celý rok, ale už ne s problémy. Do své postele se vrátil až v průběhu 2.třídy... U prostředního syna to mělo velmi podobný průběh, byť s tím rozdílem, že ten se do školky těšil, bavilo ho to a nikdy nebrečel. V posteli jsme ho měli také:D. U nejmladšího už mě to ani nepřekvapilo. Když byla školka zavřená, spal sám, jakmile ji otevřeli a začal chodit, spí se mnou. U starších vidím, že časem rádi odejdou sami, pak je dokonce problém dostat je i z pokoje (puberta), takže když jim to v nějaké etapě vyhovuje, tak ať spí s rodiči. Samozřejmě to není všespasné, neustále jsme si o školce povídali/povídáme a vysvětlujeme a vysvětlujeme a ujišťujeme... Větu "Aha, to jsem zapomněl" znám velmi dobře 🙂

misaky
autor
29. kvě 2021

@parky3 Dcera má postel vedle naší a přelézá podle potřeby, nikdy jsem ji z postele neposlala pryč. Zatím není prostor pro vlastní pokoj. Každopádně zajímavá myšlenka. A rozumím, že možná větší potřeba být se mnou a "nahradit" školkový čas. Od malinka měla velkou potřebu být v kontaktu.

montelvina
29. kvě 2021

@misaky nemyslím ze je to v neduslednosti ,syn nastupoval do školky ani ne ve 3 letech ...plakal těžko si zvykal pul roku ...hodně byl nemocný ...důsledná sem nebyla a rikali ze ho mám dobře vedeného ...pomohlo ze chodil do školky brzy měl možnost děti Vítat čas si pohrát než měli program těžké pro nej bylo když přišel třída plna děti a už si ho nikdo nevsimal ....bohužel jsem ho preřadila do jiné školky kvůli řeči a ma dysfazii přijde mi ze ve školce obyčejné víc fungoval tet jsou stížnosti ze nechce nic dělat hodně udělalo ze byli zavřené školky ...do školky moc nechce chodit protože musí poslouchat přitom doma jsme zavedly taky podmínky nepracujes nebude tablet nebude televize ...tam je problém ze děti tam ma každé svůj psychiky problém a jsou jen sami kluci a jak kouhoti a jsou věci jinak ...jediné plus ze už neplace ale kolikrát do školky nechce ...nevím b kolik hodin chodíte do školky ale skuste tu ranní docházku ta chvíle kdy ma dítě hernu pro sebe někdy udělá hodně ....vzominam si ze tenkrát syna učitelky nakonec utahly na cukroví brzy ráno akorát nám to kazily ty nemoce ale plakal pak jen ráno a pak klid