• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Problémy ve školce: Bezdůvodně kouše děti

13. ledna 2014 
Dobrý den,
dnešní stěžování si učitelky na moji dceru mě dohnalo až k založení této diskuse. Už nevím, co dělat, tak si jdu pro radu. Dcera má 3,5 roku, máme problémy s mluvením, prozatím diagnostikovaný opožděný vývoj řeči s podezřením na smíšenou vývojovou dysfázii (čekáme na vyjádření specializovaného centra). Řeč se každým dnem zlepšuje, dcera se bez problémů domluví, i když jednoslovně, maximálně v jednoduchých větách. Dle paní učitelky je strašně šikovná, inteligentní. Jdou jí puzzle, stavebnice, malování. Je samostatná, obleče se, zajde si na záchod, sama se nají apod. Problémy má ale v práci v kolektivu - při řízené činnosti. Je neposedná a málokdy vydrží. To jsme již řešili s psycholožkou - dle toho podezření na vývojovou dysfázii. To vše se dá ještě s trochou trpělivosti pěkně zvládnout, ale náš největší problém je bezdůvodné kousání ze strany dcery. Dnes to došlo tak daleko, že jednoho chlapečka kousla přes rukáv do ramene až do krve, druhého přes nátělník do břicha. Nechápu to. Co mě zařáží je, že se toto chování projevuje pouze v šatně: při odchodu na procházku. Nikdy jindy ve třídě. Prostě, když kouše, tak jedině v šatně. Došlo to tak daleko, že u ní jedna z učitelek musí v šatně stát a hlídat ji. Nemám tušení, co ji k tomuto chování vede a proč to vlastně vůbec dělá. Doma nekouše, nestalo se to ani s mladším sourozencem, který ji kolikrát provokuje braním hraček a podobně. Nevím, co s tím dělat. Domlouvali jsme, zakazovali, hrozili, ale nic nepomáhá. Týden byl klid a teď to začalo nanovo. Hrozím se toho, co bude zítra. Máte někdo podobnou zkušenost? Popřípadě uvítám jakoukoliv radu, co dělat, či co ještě zkusit.
13. led 2014 ve 13:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen ježíši přesně tohle jsem řešila před 2 lety :pensive: syn začal chodit do školky, měl čerstvě 3 roky a téměř nemluvil, a když už něco řekl, tak mu nikdo nerozuměl. Pak jak píšeš začal kousat děti, hlavně své kamarády, mnohdy bezdůvodně, já chodila do školky se staženým žaludkem co zas bude....nakonec jsme to probírali s učitelkama a vyšlo z toho to, že je to jeho způsob "komunikace", že tím že mu děti nerozuměly, nemohl se brátit, řešil to tímhle způsobem...řeč se naštěstí do půl roku do školky zlepšila, chodíme sice na logopedii, ale žádnou těžkou vadu mu nediagnostikovali, prostě se doučil některá písmena a chybí nám už jen "r" a "ř"....takže přesně chápu, jak se cítíš, ale myslím že je to ten samý problém jako u nás - určitý druh "komunikace" - obrany, když to nemůže říct slovně....držím palce, ať se to brzy zlepší....
13. led 2014 ve 13:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ia. už jsem z toho na prášky :cry: Přesně, jak píšeš. Každý den tam chodím s hrůzou, co zase bude. Také mě toto napadlo, určitý druh komunikace, protože ona se prostě jako normální dítě nedomluví. Jenomže takhle to prostě dál nemůže jít. :frowning2: A řešila si to nějak? Něco, co by na syna zabíralo? Nebo to prostě bylo nekontrolovatelné?
13. led 2014 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Napadá mě, jestli se v té šatně necítí špatně a takhle se "brání". Přeci jen je to určitě menší prostor než ve třídě, děti se pošťuchují, rozmachují při oblékání... Nešlo by se s učitelkama domluvit, že by se šla oblékat až bude většina dětí hotová a bude tam víc místa?
13. led 2014 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen bohužel to bylo nekontrolovatelné. Týden byl třeba klid a pak dva dny po sobě kousl stejného chlapečka, jednou do ruky, jednou dokonce do tváře :pensive: vysvětlovali jsme, přemlouvali, vyhrožovali....Vždycky jsem si ho vzala a říkala, že pokud bude děti kousat, tak nebude moct chodit do školky (on školku miloval), že nemůže ubližovat dětem....možná trochu pomáhalo i to, že jsem vzala z domu jeho dobroty, co miloval, kinder vajíčko apod a spolu jsme šli k tomu chlapečkovi domů, aby se omluvil....ale opravdu to trvalo po dobu, než mu děti začly rozumět. Prostě první půlrok školky peklo, měla jsem doma mimino, a už jsem byla smířená s tím, že ho nechám doma. Nakonec jsme to ustáli a dneska ho učitelky berou jako rozumného kluka a mají ho rády ony i děti....takže chce to pevné nervy a vydržet!!!
13. led 2014 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@mrazulkav To je taky možné řešení. Děkuji za nápad, i když nevím, jak moc to bude realizovatelné.


@ia. také jsem si už několikrát říkala, že se na to prostě vykašlu a ze školky ji vezmu. Ale když ona tam chodí ráda :frowning2: Kdyby to tam aspoň nesnášela, ale takhle ... prostě pořád nevím. Navíc teď, když se to už vše hnulo a čekáme na zavolání toho specializovaného centra ... ach jo :frowning2: A to ještě čekám, že na nás rodiče přiletí :frowning2:
13. led 2014 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen já mám opačnou zkušenost, moje dcera byla ta, která byla kouslá. Dost ošklivě, do tváře, asi 14 dní měla velikou modřinu. Učitelky to neviděly, ona nechtěla říct, kdo to byl. Vzhledem k tomu, že můj manžel je na holky dost háklý, dost se to řešilo, nakonec i s ředitelkou. Co jsem se od nich dozvěděla tak jsou 2 druhy, jeden je ten co se od ostatních nějak líší a neumí se moc domluvit, tohle je jejich způsob komunikace když už nevědí jak dál, protože říct to neumí. Druhý jsou agesivní ale v podstatě slabé děti, nebo ty, kterým se doma toleruje vše a když se jim něco nelíbí, první obrana je kousnout. Na ty druhé prý platí jediné, aby je někdo taky pokousal a přestanou. Ta první varianta chce prý dlouhodobou práci. U nás to byl nakonec jeden klučík co taky moc nemluví, kousal děti venku v takovém domečku, nikdy ne ve třídě. Ale nikdy ne tolik jako mojí dceru. Co vím, tak to pak trvalo zhruba půl roku, kdy s ním jedna z učitelek pravidelně "pracovala" a pak přestal, teď už je to naprosto pohodový klučík, i když mluví pořád špatně :frowning2: Asi je to i hodně zkušenostech učitelek, hlídání je fajn, ale nic to nevyřeší.....
13. led 2014 ve 13:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@blondynka400 My to řešíme už od listopadu. Všechna potřebná vyšetření, co po mě chtěli, mám, jsem v kontaktu jak s ředitelkou, tak s učitelkama a aktivně se snažím podílet na tom, aby to přestalo. Co mi bylo řečeno, až dojedou z toho specializovaného centra, tak právě budou vést učitelky k tomu, jak s takovým dítětem pracovat. Největším problémem je právě to mluvení :frowning2: Od toho se to odvíjí všechno :frowning2: Ani se rodičům nedivím, že se jim to nelíbí. Já bych na jejich místě reagovala stejně. Cítím se tím i strašně ponížená, stydím se za dceru, i když vím, že za to ani až tak nemůže. Doufám, že se ozvou a domluví se co nejdříve, aby se to zase pohnulo kupředu.
13. led 2014 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@aideen Je mi jasné, že to asi nebude jednoduché, ale pokud už počítají s jednou učitelkou, která ji hlídá, tak by to snad šlo... Ségra je učitelka ve školce, tak vím, jak to tam je kolikrát náročné. Držím pěsti, ať se to brzy vyřeší. Hlavně, že se tam malé líbí :wink:
13. led 2014 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@aideen u nás bylo asi štětí to, že tahle učitelka už je dost zkušená a podobné věci už řešila. Takže si s tím dokázala poradit. To mluvení chápu, máme v rodně podobný případ, který se bohužel ale zanedbal a skoro dodnes to neřeší tak,jak by měli, holččice už je 7 nemluví stále, je mi jí tak líto.....
Ad ta reakce druhé strany, ono je to těžké. Mně se to samozřejmě nelíbilo, ale nikdy bych kvůli tomu druhým rodičům nenadávala, když tedy vidím, že jsou normální a chtějí to řešit. Ale když jsem viděla reakce některých... Ale myslím si, že není potřeba mít takové pocity, řešíte to, snažíte se a to je hlavní. My pak měli ještě další problémy, že jí jedna holčička a pak i kluk mlátili, jednoho dne mi přšla s krvavými šrámy na zádech :frowning2: Tohle ale bylo skoro horší než to kousání, protože těm rodičům to bylo jedno. Dcera je zase bohužel na něco trubka no, ale je to si moje chyba, já jí od malička učila se lidem a nikomu se neubližuje, neuměla vrátit ránu, vše chtěla řešit domluvou. Až se jednoho dne "pochlapila" a dotyčné dala co proto a od té doby je klid.... Předtím snad co týden jsme pořád něco řešila :frowning2: Takže ono všude je něco....
13. led 2014 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen já tě chápu, taky jsem se cítila hrozně, na jednu stranu jsem byla vzteky bez sebe, že to dělá a na druhou stranu mi ho bylo tak líto :pensive: viděla jsem na něm, že chodí do školky rád, že to tam miluje, vždycky miloval děti, jenže dovedu si i představit, jak ho odstrkovali, když si nedokázal říct, co potřeboval, tak se holt bránil takhle a myslím že to je případ i Tvé holčičky, věř, že se to brzy zlepší....u nás to byl taky boj, učitelky z toho byly nešťastné, jak z hlediska toho, že se to děje, tak i z toho, že to pak musely vysvětlovat rodičům, ale víš co je zajímavé...že dnes když jsi uvědomím ty děti, které kousal, tak jsou to takové ty "potvůrky vyčůrané", jestli mi rozumíš...tím ho nechci obhajovat, ale prostě jestli se mu posmívaly nebo ho odstrkovaly, tak on se bránil takhle a to se možná děje tvé dceři. Třeba dneska se s těma dětma, co je kousal moc nebaví, ale to je tím, že má víc rozumu, už dokáže více rozlišit, kdo je opravdový kamarád a kdo ne, ale tvojí holčičce jsou tři a ještě to neumí....nepochybuju o tom, že je dobře vychovaná a vedeš ji správnou cestou, ona má jen bohužel tuhle slovní bariéru a nějak se bránit musí :pensive: uvidíš, že bude líp, za rok už si na to ani nevzpomeneš!
13. led 2014 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@blondynka400 Páni, tak my to nemluvení řešíme od doby, co bylo Broničce čerstvě po druhých narozeninách. Asi bych neměla na to nechat to jenom tak. Ale oni taky všichni, že se na to máme vykašlat, že se rozmluví atd. Dokonce i náš dětský říkal, že je to na mě, ale že on by to nijak ještě neřešil. A to je přitom fakt zlatý a "pokrokový". Chudák holčička :frowning2:
Nejvíc mě ale vadí ta bezmoc. Člověk s tím prostě nic nenadělá. Jasně, kdyby byla nějaký parchant, co škodolibě a vypočítavě ubližuje, ale ona je přitom fakt zlatá :frowning2: A to neříkám proto, že je to moje dcera. Tady v těch věcech jsem dost objektivní, vždycky jsme na to vychování fakt dbali, ale toto je pro nás bez odborníků neřešitelné :frowning2: Každým dnem se modlím, aby mi už ten pitomý telefon zazvonil :frowning2:
13. led 2014 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen Radu nemám, ale snad tě, ohledně reakce rodičů jiných dětí, uklidním.Pokud bych jako máma napadeného dítěte viděla, že rodiče vzniklý problém aktivně řeší, spolupracují se školkou apod., prostě se k němu nestaví zády, snažila bych se celou situaci chápat a řešit v klidu.Není důvod se bát jejich reakce, drž se :wink: a přeji brzký posun k lepšímu .
13. led 2014 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@ia. Jenom doufám, že máš pravdu. Momentálně si nějak nedokážu představit, že by to všechno mohlo být i v pořádku. Ale to je ještě umocněno nejspíš i hormonama, které se mnou momentálně cloumají. Je fakt, že ona má problém mezi tím, rozeznat dobro a zlo. Také jsem byla dvakrát svědkem, jak se jí děti při odhodu domů posmívají a ukazují si na ni. Ale o tomto se mi učitelky sami o sobě nikdy nezmínili, takže to beru tak, že před nimi to ty děti nedělají. Co jsem viděla, když pro ni ob týden chodím, tak si s nimi hezky hraje v kuchyňce, kreslí :frowning2: Ale nejsem tam celý den, nevím, co se tam děje. Ale moc děkuju za podporu! Člověk má při takovýchto situacích pocit, že se to děje jenom jemu a nikomu jinému :frowning2:
13. led 2014 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen ne ne, určitě ne, je to přesně jak píšeš, ty své dítě vychováváš dle nějakých hodnot a morálních norem, a trápíš se tím, že se v podstatě v určitých situacích stydíš za své dítě, já si pořád říkala, proč zrovna ten náš kluk, nikdy jiný to nedělal :pensive: navíc od malinka si neuměl sám hrát, takže se mě učitelky ptaly, s čím si jako doma hraje, že se nedokáže sám zabavit... (dneska už je to v pořádku). Takže mi bylo bídně. On prostě potřeboval společnost dětí kolem sebe a ty ho mezi sebe nedokázaly přijmout, pže byl "jiný", neuměl mluvit.....
13. led 2014 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ia. Malá byla na tom od narození stejně, jako to bylo u vás. Nebyla samostatná, hrát si neuměla, nic ji nezaujalo na dýl než minutu, dvě. Bylo to dost vyčerpávající, ale byla moje první dítě, nikdy by mě nenapadlo, že může být něco špatně, že to tak vypadat nemá. Už vlastně toto byla předzvěst problémů s mluvením, jak jsem se později dozvěděla. Ale jak to může člověk vědět, když s miminem do kontaktu nikdy dřív nepřišel. Teď to vidím u syna, ten je ukázkový. A vidím, co vše bylo špatně. Taky si někdy říkám, proč zrovna my, proč naše dcera, ale pak na ni kouknu, jak si plácá plastelínu, jak si hraje s bráchou a stydím se sama za sebe, že mě toto vůbec napadá. Je to ale strašně těžké přijmout, že je prostě "jiná". Nějak se s tím pořád nemůžu vypořádat. Ale nevyměnila bych ji za nic na světě. Holt se s tím musíme poprat.
13. led 2014 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@aideen napsala jsem dlouhý příspěvek a smazalo se mi to, ach jo :unamused:
Neřekla byhc, že jste to začali řešit brzy, naopak... Čím dřív tím líp. Ono ne vše se sam zpraví... Ona má hold manžela debila, pediatr proč to neřešil netuším. Druhý rok chodí do speciální školky, to jí pomohlo asi nejvíc. V únoru mají jít taky někam.... Ale jak to tady píšete, tak to na ní přesně sedí. V něčem je hrozně šikovná, ale v něčem zase jako nepoužitelná, ale jak se to správně neřeší, čím je starší tím je to horší, místo toho aby to mělo nějaký progres :frowning2:
13. led 2014 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen hele já si třeba nepřipouštím, že něco bylo špatně. Jak říkáš, mám ještě druhého syna, který je "ukázkový". sám se zabaví, poslouchá, prostě za odměnu. Ale beru to tak. S prvním jsem si fakt užila, málo spal jako mimino, u ničeho nevydržel dýl jak minutu. Dnes má 5 let, dle dr je to zdravý kluk, já si ve 4 letech "vydupala" logopedii, ona chtěla ještě počkat, ale na druhou stranu se díky tomu, že je takový "akční" a neposedí naučil sám! jezdit ve 2,5 letech na kole bez koleček, od 3 let lyžuje, prostě jsme zjistili, že pohyb je pro něho to pravé ořechové, takže trávíme hodně času venku a sportem. V létě ještě neměl 5 let a najezdil s náma na Šumavě 200km na kole za 5 dní! a když jsme dojeli na penzion tak šel ještě s ostatníma dětma běhat :sweat_smile: prostě to tak beru že to tak je, děsím se sice toho, jak to bude ve škole, ale třeba nás překvapí. Hrozně nerad kreslí, ale vodovky mu nevadí, takže malujeme vodovkama, patlá se s plastelínou a dala jsem ho ve školce na flétnu, aby rozvíjel jemnou motoriku...prostě každé dítě je jiné a to že není "učebnicové" neznamená, že je špatné :slight_smile: počkej, ještě nás v dospělosti překvapí :wink:
13. led 2014 ve 14:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@blondynka400 To mi řekla i psycholožka, že čím dřív, tím líp. U nás se to vše naštěstí postupem času zlepšuje. Jak to soustředění, tak ta mluva. Jde to sice pomaleji, ale přece. Když si vezmu dobu před rokem, tak je to nesrovnatelné. Ale je fakt, že s ní pracujeme, jsou tomu uzpůsobené i hračky, které jsou zaměřené spíš fakt na ten rozvoj jak slovní zásoby, tak motoriky. Jasně, má i pár blbin, ale i rodina se snaží a když už něco kupujou, tak hlavně, aby to bylo něco výukového. To mě právě pohání vpřed, když člověk vidí ten pokrok.

@ia. Také tak. Jakýkoliv pohyb je pro ni nejlepší. Vydrží toho strašně moc, nepotřebuje odpočívat. Přemýšleli jsme nad nějakou gymnastikou nebo tancem, ale dokud se s ní člověk nedomluví, je to pasé. Gymnastika je bohužel navíc daleko. Takže se snažíme aktivity vymýšlet sami. I když teď je to o dost složitější, jak se blíží porod. Moc toho nevydržím, navíc mívá manžel i odpolední, tak jsem s nima většinou sama doma.
13. led 2014 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen a ve školce nemají kroužky? náš Vojta chodí ve školce do flétny, keramiky, atletiky, na kurzy plavání (to jezdí se školkou na bazén) a tento týden mají lyžák na Bílé. takže všechno v rámci školky, jen má ve středu squash, na ten ho vozím a je tam s ním manžel, který tam dojede z práce.
13. led 2014 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ia. Právě, že ne. Co vím, tak teď je od nového roku kurz angličtiny pro nejmenší a toď vše. Je to malá školka na malém městečku - spíš vesnici. Je hned u toho akorát Základní umělecká škola, ale až pro větší děti, většinou od první třídy. V tom vám dost závidím, že se malý může vyblbnout. To tady opravdu chybí.
13. led 2014 ve 14:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aideen no angličtinu tam mají taky, ale řekla jsem, že se nejprve musí naučit česky.....my jsme taky malá školka (dvě třídy) na vesnici, okrajová část města, ale maj tam keramickou dílnu a učitelky ve svém volnu nabízejí právě kurzy na flétnu, různé tanečky pro holčičky a tak. Atletku a lyžák dohodil do školky můj manžel, dal tipy a kontakty ředitelce a ona to zařídila, v tomhletom jsou fakt skvělí...
13. led 2014 ve 14:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ia. U nás nejsou moc ochotní, což jsem poznala na konci září na schůzce rodičů. Jakýkoliv návrh ze strany rodičů byl problém. Asi se jim do toho nechce. Ale neřeším to, máme svých starostí dost. I když je to fakt škoda. To cvičení by bylo fajn.
13. led 2014 ve 14:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek