Školkové dítě - fixovala se na kamarádku, která teď chodí jinam

Tohle je hrozně těžké, taky bych to hodně špatně nesla. Bohužel si myslím, že na to není jiná pomoc, než čas. Pokud víš, že ve školce je jinak vše ok, učitelky jsou hodné, děti jí neubližují, tak se to asi nedá řešit jinak, než čekat. Ještě ani neskončilo září, myslím, že má ještě nárok být z toho rozhozená..... Já bych si o tom promluvila s učitelkou, jestli by jí nemohla trochu cpát k nějaké jiné holčičce a snažila bych se skamarádit s nějakou maminkou, co má dítě ve stejné třídě a pozvala je na návštěvu a uvidíš, že si brzo najde novou kamarádku.
A ještě připdám moji zkušenost: Já měla dceru ve školce od 2,5 let. Daly jsme jí společně s kamarádkou, aby měly lehčí začátky a mohli se jednou o druhou opřít. První rok, dva to bylo skvělý. Holky neměly žádné stesky, nebyly osamělé, byly pořád spolu a zabavily se. Jenže to spolu táhly až do těch 6-ti let a bylo to děsné. Jak se během těch let změnily, tak si vlastně přestaly rozumět, ale byly na sobě tak závislé, že nemohly být bez sebe ani spolu. Učitelky to popisovaly jako italské manželství 🙂 Pořád se hádaly, zakazovali si nové kamarádky a když jsme se je snažily od sebe trochu odpoutat, tak ale nechtěly..... Takže jsem si opravdu oddechla, že v září šla každá do jiné školy a dcera tak poznala nové kamarády..... Takže ze své zkušenosti můžu říct, že není moc dobré upínat se na jednoho člověka 🙂

@kuliseks Mají tam i asistenku, ale ani s ní nemluví. Stojí, slzy tečou a ani slovo. Přitom doma je úplně jiná, pusu nezavře a neposedí. U psycholožky jsme byly loni v únoru kvůli nedonošenosti a vše v pořádku. Teď bychom měly jít někdy zase v zimě, ale taky mě napadlo, jestli nejít k dětské pro doporučení na dřívější návštěvu ☹️

@pink_unicorn Já vím, taky jsem z té Báry nebyla nadšená, že na ni ta naše tak visí a těšilo mě, že půjde Bára v září do jiné třídy, ale teď toho lituju. Kamarádku má Elišku, ale ta je jiná než Bára, která si tu naši fakt vzala pod křídla. Taky doufám, že se to bude pomalu zlepšovat, že to brzy spolu zvládneme ☹️

@mimi1004 ono nejde ani tolik, jestli je nebo neni v poradku.. spis tim myslim, jak k ni mluvit doma i nebo v te skolce no. Ze by mohli poradit. Jakoby jak ji s tim jejim problemem v dusicce srdicku pomoct.

Drzim palce

@mimi1004 Moje dcerka je take fixovana na sve kamarady a ma to tak od jednoho roku, tudiz se me chce brecet uz dva a pul roku. Je to asi nejaka vlastnost, protoze vsechny deti v tomto veku to nemaji. Osobne to povazuju za pozitivni charakterovy rys a podporuju to. Nemate jine kamarady? Me se osvedcilo pravidelne stykani se s kamarady, spolecne slaveni a tak, proste to co delame my se svymi kamarady a je dobry porad navazovat novy kontakty s detmi, aby mela i dcera mela dostatek pratel. Protoze bohuzel v tomto veku je to vetsinou tak, ze pratele musi byt predevsim rodice, aby mohli byt i deti pratele. Pokud nejsou, tak to konci, jak popisujes a ja ty smutny detatka chapu, neni to spravne, rodice by meli byt k detskemu pratelstvi empaticti.-)

@mimi1004 o tom, jak nase dite mluvi se pani ucitelky dozvedely nekdy v listopadu (mame za sebou - dote i rodice, velmi narocnou adaptaci ditete ve skolce). A teda pani ucitelky to nechvaly na ni, komunikovat s ni zvladaly v pohode.