V jakém věku se z Vašeho dítěte stal pecivál?
U svého 5,5.letého synka začínám posledních pár měsíců(možná je to jen tím,že skončilo léto a venku se začalo ochlazovat)pozorovat,že by neraději ze všeho zůstával celé dny doma a nebo s námi max. jezdil autem jen na nákupy.Před tím s ním bylo dopolko i odpolko nesnesitelné,když se nešlo alespoň na hodinovou procházku ven.On jako remcá,že se mu nechce,ale jelikož mu nic jiného nezbyde,obleče se a jde s námi ven.Pak už je v pohodě. 😉
Nechci mu chodit vstříc,aby se z něho stal závislák na PChrách,jako jiné skleníkové děti.Pořád věřím tomu,že dítě patří na čerstvý vzduch. 😎
syn je pecival uz ted od 2,5.......nastesti mi to ted vyhovuje- jsem tehotna a nemuzu kvuli zadum temer chodit-jit na prochazku je pro me bohuzel nemozne
Dcerka (3roky) ma obcas take takove faze - ze by nejradeji lezela cely den na kanapi a nic nedelala. Ale kdyz uz ji vylakame ven, tak uz by nejradeji nesla ani domu...
Naše Sofi díky mamince do 3let jezdila v golfkách a od té doby je pecivál, procházky jí nic neříkají. Udělá pár kroků a chce na koníka. Jako někde na dovči nebo pořádným výletě se to dá, ale jít jen tak po okolí vyvenčit se na čerstvém vzduchu, to ne ☹ U toho 9letého už mě nepřekvapuje, že se mu nechce s prťama jen tak na vycházku, ale i tak mě to mrzí a často on stejně jít musí. V zimě je to fakt blbý. V létě vyběhnou na dvůr nebo s nimi jdeme na velké hřiště nebo se prostě jede na výlet, ale teď...vydrž do jara...třeba bude zase líp.
tak to je jak u nás nechce ven nikam celý dny by koukala na pohádky,nic jí nebaví ,když ji dostanu ven což musim tak je v pohodě
U našeho Tomáška to začalo asi ve třech letech a trvá pořád (také 5,5), on ale nepotřebuje televizi ani PC, on si prostě hraje (nejvíce s Legem). To je taky vždycky přemlouvání a motivování (půjdem tam a tam, bude tam to a to), ale když už nakonec jde, tak je taky nadšený a spokojený a nechce se mu domů, jen ho z toho domu nějak dostat 😉 Já jen teď nějak nevím, co dělat přes tu zimu, o víkendu když je doma taťka je to fajn, jedeme na chalupu, nebo se něco vymyslí, ale co děláte s dětmi přes týden? Kdyby byl sníh, tak aspoň můžeme bobovat, ale takhle nevím, jaký mám vymýšlet program, mám pocit, že jen chodíme po návštěvách, nebo jsme doma 😖
No, u nás to je naopak, kdybych mohla, pecivál bych byla já. Nachystat dva prcky ven - předtím ještě snídaně, ranní očista......., pak sem tam nějaký vzdor skrz oblékání, co si vemou sebou ven (např.hračku, kolo, odražedlo...), tak už ani mnohdy nemám energii se ven těšit. Zní to blbě, ale pro mě je blaho, když jsou nemocné, nebo venku padají trakaře, jsem s nima ráda doma, hraji hry, modeluji...... .
Jestli by malého nemotivoval třeba nějaký sport - lyže, brusle, nebo jen sáňky.....
No, tak u nás také aktuální táma, syn byl zvyklý každý den chodit ven. V květnu mu bude 5 let a ani nevím, kdy a jak se to zlomilo, ale nikam ven nechce chodit, nechce se mnou na nákupy, ale na výlety se těší. Takže jsme začali ze školky chodit pěšky - máme to relativně daleko, já to mám rychlou chůzí 20 minut. A má prostě smůlu, auto tam není, takže šlape 🙂 a na cvičení prostě musí
Obávám se, že z dětí se stanou peciválové ve chvíli, kdy "čuchnou" k počítači nebo si zvyknou koukat na televizi.
Tak to já bych někdy i brala, aby z kluků byli aspoň na chvíli peciválové. Oba mají tolik energie a pořád by chtěli být venku a domů se chodit jenom vyspat. A starší vymyslel, když se každý den koupou a stříkají po sobě vodu a nezakazujeme jim to, tak proč by nemohli lítat venku, když prší. Přece voda, jak voda. 🙂 😝