ahoj holky, v červenci nás čeká 1IVF - jste natom podobně? pojďme do toho spolu 😉
@babka No, já jsem se někdy v 15. týdnu neudržela a koupila tady na koníkovi velký balík různého oblečení pro věk 0-3 měsíce na chlapečka (přes 50 kusů) za 600 Kč a na holčičku (přes 70 kusů) za 1000 Kč. Zrovna jsem tam ten den objevila něco, co se mi fakt líbilo. Občas pokukuju, ale od té doby jsem tam už nic tak pěkného neviděla. Většina těch věciček (dupačky, svetříčky, kabátky, trička, čepičky atd.) je jako nových, musely být vyprané jen párkrát. A hlavně mi padly do vkusu. Nemám ráda, když jsou na všem takové ty přiblblé obrázky zvířátek s nějakými nesmyslpnými nebo dokonce trapnými nápisy v angličtině.
Udělalo mi to radost, hned jsem si udělala výstavku ve dvou pokojích. Když jsem všechno rozložila, tak to opravdu zabralo tolik místa🙂
Taky ještě mám spoustu věcí po neteřích a synovci...
Takže jsem teď v klidu. Když se miminko na ultrazvuku nebude chtít ukázat, oblečení máme dost pro obě varianty🙂
Něco ještě dokoupím, ale na první 3 měsíce to nejnutnější opravdu máme. Připadá mi šílené kupovat všechno nové, když vidím ty ceny v obchodech. Sice bysme si to mohli dovolit, ale myslím, že ty peníze jde utratit smysluplněji. Třeba botičky bych nikdy nekupovala použité.
@tina74 taky nehodlám rozhodně kupovat všechno oblečení nové - na co, když z toho ti drobci tak rychle vyrostou? V příbuzenstvu máme spoustu chlapečků, takže se pak později zeptám, jestli by nemohl někdo něco po dětech postrádat. A modrá pro holčičku mi vůbec vadit nebude 😉 Ale zatím je ještě spousta času.
@tina74 u nás o miminku zatím vědí jenom moji rodiče, sestra a manželovým rodičům to taky chceme už říct. Naši byli první, protože měli teď narozeniny 😉 A jinak už to vědí i v práci a vůbec - prostě už to bříško neschovám ☹ Naši jsou snad taky rozumní, zato ségra už naplánuje, co kde koupí, tak ji musím mírnit.
@babka Jasně, času je dost. U mě to byl jen takový momentální impuls. Dívala jsem se na nějaké oblečení v obchodech a dost se mi toho nelíbilo, taky jsem prohlížela, co mám po sestře a pak jsem tady v bazaru najednou narazila na nabídku, která mě zaujala...
Spíš bych pomalu měla řešit kočárek, ale asi na něj dojde řada až po novém roce...
@tina74 No tak my ještě nemáme ani to auto, takže tenhle parametr je otevřený... Zatím jsme ho na nic nepotřebovali, nejsem typ, co by se po Praze vozil autem, když všude jede MHD, a jinam se vždycky zatím dalo dojet autobusem / vlakem. Takže asi budeme muset vybrat nejřív nějaký ten "kočár" pro nás dva 🙂 Jinak máme požadavky stejné jako vy - musí se s ním dobře pohybovat po Praze i v terénu. A taky aby se nám aspoň trošku líbil samozřejmě...
@babka My auto potřebujeme sice minimálně, ale potřebujeme. Občas musím někam dojet pracovně, taky se hodí na nákupy nebo na odvoz bioodpadu ze zahrady do sběrného dvora🙂
Když jsem ale měla byt v centru Prahy, léta jsem auto neměla a obešla se bez něj, takže chápu.
Po Praze autem taky pravidelně nejezdím, zešílela bych z toho provozu. Nedávno jsem musela ve špičce projet ze Stodůlek centrem na Vinohrady a to byl pro mě skutečný očistec☹
@tina74 Jasně, každý to má jinak 🙂 Je fakt, že ježdění po Praze je o nervy, užila jsem si toho dost a dost, když jsem musela jezdit pracovně. No, každopádně s miminkem asi vlakem jezdit nebudeme a asi i ty nákupy budou větší (?). Tak budeme muset vybrat kočáry dva - pro nás a pro mimčo 🙂
@babka
@tina74
no holky, u nás taky tak ☹ situace zapeklitá. Já vždy bydlela v centru Prahy a auto nikdy nepotřebovala. Manžel má takového miláčka - rovera sedana. Krásné ale velice nespolehlivé auto. Využíváme o víkendech na výlety. Párkrát už nás ale nechalo na holičkách, což ve dvou není žádný problém, ale s mimčem bych ty situace nechtěla řešit. Takže vybíráme. Na nové asi nebude, takže nějakou zachovalou ojetinu - kombi pokud možno.
Teda holky, chvilku tu nejsem a vy se tu rozjedete, že nestačím ani dočítat 😉 Včera na mě padla totální únava a nachlazení mě udolalo, že jsem dnes zůstala doma. Prospala jsem v podstatě větší část dne, s přestávkami na čaje a jídlo 😉 Teď se už cítím o něco lépe.
My jsme auto koupili v únoru, staré nám v listopadu ukradli (měli jsme ho rok ☹ ), tak jsme radši vybírali i takové, které nebude nikoho lákat a není tolik běžné, že ho snad na náhradní díly nikdo chtít nebude... Taky jsme potřebovali velký kufr pro pejsky a aby se nám tam vešlo vybavení na rybaření (chytáme ryby oba dva), vůbec jsme již nepočítali, že by se mohlo zadařit mimčo 😉, takže máme nakonec Renault Kangoo (takové ošklivé autíčko, skoro malá dodávka, v nenápadné barvě, zato velice praktické 🙂 ). Jen teď řešíme, jak do něj složíme psy (dva, dohromady 50kg živé váhy), mimčo, kočár a ještě nějaké další věci... To fakt nevím - asi budeme muset rozdělit kufr na dvě části a skopit jednu zadní sedačku a nějak se to tam snad vleze...
Jinak pořád musím myslet na @gabulenku, chudák 😢 , jak to asi všechno dopadlo, doufám, že holčička je v pořádku a že po těch všech peripetiích už vše dotáhnou do šťastného konce. Sama bych si to neuměla představit ještě čelit něčemu takovému po všech těch letech... V tuhle chvíli sama doufám, že už vše bude dobré a nepřipouštím si žádné komplikace. Například vůbec nejsem připravená na to, že by mi na velkém ultrazvuku mohli říct něco špatného... Musí to být velmi těžké.
@xavera No, na začátku, jak nám řekli, že tam jsou dvě, tak manžel už chtěl kupovat jiné auto, protože to naše má vzadu jen jedny dveře vpravo, ty druhé jsou jako výbava navíc, no a představa, že po bouračce bychom se k druhému mimču nemohli dostat... 😒 Nakonec to dopadlo "dobře", tak to snad nebudeme muset řešit a nějak se tam všichni vejdeme 😀.
@bugee také na ní často myslím. Je to neskutečná ironie osudu ☹ po tolika letech snažení , následnému štěstí, najednou taková rána a obrovská tíha rozhodování. Opravdu - tohle je snad horší situace, než v jaké je cuddle s werinkou. Moc o tom nevím, jak se v těchto případech postupuje, ale snad se dalo ještě přistoupit k redukci a holčičce to neublížilo. Moc bych to gabulence přála.
na gabulenku taky často myslím, musí to být hrozné rozhodování. Kdysi jsem četla někde na internetu příběh jedné maminky, která něčím takovým procházela. Pokud se nemýlím, tak nějak těsně před 24 tt jí dělali redukci nemocného plodu, taky dvojčátka. Druhé to vydrželo naštěstí v pořádku. V tom týdnu už vlastně mrtvý plod musel zůstat v děloze až do porodu, vůbec si to neumím představit. Je hrozné, když se nedaří, ale muset rozhodovat o bytí nebo nebytí jednoho miminka, co roste v bříšku, musí být strašné ☹
@xavera @babka Holky mně to u malého miminka strašné vůbec nepřipadá. Když bude potřeba, použiju ze zásob, které máme, (na doma) klidně i něco růžového na chlapečka. Šatičky bych mu ale samozřejmě neoblékala.
Máme ale i dost nerůžového oblečení, tak to bude mít přednost. Pokud to tedy bude chlapeček...