1.IVF v červenci, srpnu 2011. Přidejte se také.
ahoj holky, v červenci nás čeká 1IVF - jste natom podobně? pojďme do toho spolu 😉
@xavera s tím stravováním při kojení nevím ☹ taky v tom tápám ☹ nevím co pořádně jíst a hlavně vůbec nemám na jídlo chuť ☹ a žádné recepty bohužel nemám. Psala jsem jedné laktační poradkyni a ta psala, že to je těžký. Že některá maminka jí "předpisově" a stejně má mimčo bolení a jiná maminka může jíst i čočku a mimču nic není. Prý to je hodně individuální. Doporučovala masáže bříška a ty probiotický kapky. Nevím jestli už to tu nezaznělo,byly mi doporučený i od kamarádek na prdíky probiotický kapky Bio gaia. Ta lahvička prý vydrží cca 2měsíce, ale stojí kolem 600Kč. Tak uvažuju, že to pořídíme 😒
ahoj holky vsechny zdravim - sem tam neco prectu , ale casu moc neni , ale sleduju pohyb 😀
mam dotaz - prosbu kamosku tehuli - shani nejake tehu obleceni - co pripadne uz nebudete potrebovat nebo planujete prodavat - nejlip tak velikost 38 ( ci M ) - samo asi dle znacky - presnejsi rozmery ( to 38 je zkouseno tehu obleceni v CaA ) - pokud by jste neco meli co budete prodavat a muzete nabidnout dejte vedet - diky 🙂
@pentagras Proboha, co to tu čtu 😢 ?!?!?! Chvilku jsem na to koukala úplně opařená a četla si zprávu od Tebe několikrát, než mi došel správný význam slov a popravdě nevím, co napsat, protože nic nedokáže vyjádřit, jak moc je mi to líto a žádná slova nedokážou zmírnit tu bolest a prázdnotu, kterou teď cítíš ☹ . Upřímnou soustrast a mnoho, mnoho sil k překonání této těžké životní etapy!!!
@pentagras ahoj - teď musíte byt s manzelem silní - uplne jsi mi pripomnela moji nejlepsi kamaradku , kdy ji oznamili v den terminu na kontrole , ze malemu netluce srdicko - bylo to pro vsechny hrozne - nemluvim o tom cim si musela pak jeste projit ona - do nemocnice, a cekat nez ji vyvolaji porod a ona toho drobecka jeste musela porodit - nevedela jsem tehdy co rict, jak ji pomoci - svet je hrozne krutej a nespravedlivej a zadnej banbuh neexistuje, jinak by toto nikdy nemohl dovolit , deti jsou od toho aby delali radost a ne aby umirali. Drz se!
Holky,všem dekuju za vlidna slova,po šoku mě jeste cekal 26h.přirozený porod,šílený,kdyz víte ze to malý uz nezije,je to strašná bolest a utrpení,o pocitu prázdnoty nemluvě,prostě tohle neni fér.....;((
Holky,nejak mě uz nic nebavi,přeju všem moc stesticka a zdravicka.
Holčičky,opatrujte svoje detatka,ať jsou vzdy na prvnim miste a buďte šťastné že jsou,to mi alespon trochu pomůže tu cist jak se brouckove mají fajn a jak rostou hezky.
@bugee To je ale telepatie! 😉 Zrovna jsem psala krátkou zprávu na svém fotoblogu...
Bohužel pořád nic☹ A to se fakt nešetřím - chodím na dlouhé procházky, uklízím, chodím do schodů. Taky se ten porod snažím uhnat svařákem se skořicí a hřebíčkem, v rámci možností i sexem...
Včera jsem v ambulanci narazila na dost podivného doktora, totálně mě vynervoval - tvářil se, jakože už jsem měla se svou anamnézou a ve svém věku mít dávno po císařském řezu nebo alespoň začít s vyvoláváním. Pak mě prohlídl a řekl, že je všechno v pořádku a není třeba až tak spěchat. Tak jsem včerejšek probrečela, do toho ještě ta hrozná zpráva od Pentagras, kterou jsem následně našla.
Dnes jsem byla pro jistotu na monitoru navíc. Miminko je v naprostém pořádku, já se cítím fyzicky dobře, ale už mě to samozřejmě začíná pěkně psychicky deptat. Přenášení není nic příjemného. Ve čtvrtek mám kontrolu - s panem doktorem (s jiným než včera, velmi kompetentním) bych se měla domluvit na dalším postupu.
@bugee Jinak fakt buď ráda za ten plánovaný císařský řez. (Říkala jsem Ti to už tolikrát 😉) Mně se to ještě může docela natáhnout - nejdřív čekání, pak případně i třídenní indukce porodu, a když budu mít smůlu, tak nakonec ještě sekce☹ A to ani nemluvím o tom, že mám pořádný strach, aby se ještě na poslední chvíli něco nestalo miminku...
@tina74 Tinko, neboj, všechno bude v pořádku, nenech se vystresovat nějakým prapodivným doktorem. Dej si svařák, uvolni se a mysli jen na to, že je vám oběma dobře a že to přijde, až bude mimčo připravený 😉
Z jednoho úhlu pohledu máš ohledně toho císaře pravdu - na druhou stranu já v porodnici obrečela, že se ty první dny nemůžu o mimčo starat tak, jak bych chtěla, jako paní, co byla se mnou na pokoji a rodila přirozeně... Ona si ho mohla podat z vozíčku, naklonit se nad něj, vyskočit z postele a zpět na postel s prckem v náručí. Mě každý pohyb bolel a slézání z postele bylo spíš otázkou minut, takže když potřeboval prcek rychle uklidnit, trvalo mi věčnost, než jsem se k němu dostala, on už mezitím dostal hysterák a já z toho byla nešťastná...
V každém případě Ti držím palce, aby se mimčo vyklubalo na svět co nejdříve a aby to pro Tebe byl ten nejkrásnější okamžik v životě. Drž se a relaxuj!
Ahoj holky, tak jsme doma, jen nakukuji a přidám pár fotek, hned jak bude chvilka, jdu vás dočíst🙂
@xavera Jinak s tím kojením - na JIPce byla hned po porodu dětská sestra, která mi velmi bolestivě prohmatala prso, aby mi následně sdělila, že kojit nebudu, že bych si musela koupit formovače bradavek a kdovíco ještě... Měla jsem z toho samozřejmě hned depku... 😒 Ale druhý den, když jsem byla přeložená z JIPu na normální pokoj, přišla jiná dětská sestra, byla milejší, vstřícnější, povzbuzovala mě a ukazovala trpělivě co a jak. Nejdřív jsem byla dost nervní, protože se mi prcka nedařilo pořádně přiložit v sedě na posteli, děsně mě bolela ta jizva, k tomu jsem asi na operačním sále nastydla na záda, skoro jsem se nemohla hnout. Navíc prcek prso odmítal, dělal u toho hysterický scény, už jsem to začla vzdávat... Třetí den po porodu se objevila první kapka mleziva, další den mi sestřička nařídila vážit před a po, tak jsem se jí zeptala, jestli se nezbláznila, to jako mám vážit ty kapky mleziva, to přece není možné... Ale i tak na tom trvala. Tak jsem začala vážit a hned napoprvé navážila +30g, přišlo mi to jako totální blbost, nikam jsem to nezapisovala a poprosila sestru, aby mi s tím pomohla, že si nejsem jistá, že váha váží dobře, protože když nekojím, tak takový přírůstek není možný. No a sestra přišla, další vážení bylo +20g a ona mi řekla, že teda asi kojím... Takže já blbka ani netušila, že už mám mlíko, myslela jsem, že prcek jen tak cucá. Ale je pravda, že jsem do sebe lila litry tekutin, otravovala sestry, aby mi dělaly vodu na kojící čaj, brala homeopatika hned od porodu a k tomu prováděla už před porodem masáže prsou tak, jak nám poradila PA. Nevím, co z toho zabralo, ale když jsem tu četla ty peripetie, které s kojením máte, jaký čas vám zabere odsávání a příprava příkrmů, jsem šťastná jako blecha 🙂 Přebalím, kojím 20 minut a pak dle situace uspávám, ale většinou mi zbydou 2hodiny do dalšího kolečka.