• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

35+, bez dětí s touhou po dětech

29. srpna 2012 
Spark - moc ti preji aby ti to vyslo.
5. únor 2010 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gabriki, víš já byla v době, kdy se zjistilo, že chyba je u manžela dost hloupá, bylo mi těsně před 30, nějakou obrovskou touhu po dětech jsem v té době neměla a když muž řekl, že to se nedá nic dělat, že si to příroda nepřeje ( on byl proti umělému), tak budeme žít bez dětí. A hotovo. A já místo toho abych se proti tomu postavila, tak jsem jeho názor přijala a hrdinně jsem se tvářila, jak je všechno úžasné a že mi to vůbec nevadí. Upjala jsem se na práci a sport, jenže to nestačilo. A ještě jsem nikdy nikde neřekla, kde je problém, pořád jsem ho jakoby chránila , aby neztratil na mužnosti. Dneska to hodnotím, že jsem byla fakt úplně vedle. Nikdy už se mě nezeptal, jestli mi to třeba není líto, bylo to definitivně tabu. Pak jmi to začalo hlodat v zádu v hlavě, ale pořád jsem se přesvědčovala, že to bez dětí dožiju. No a pak moje spolužačka porodila v 38 dvojčata a to byla poslední kapka. Prakticky okamžitě jsem jsem se rozhodla a odešla. Bez ničeho, po 15 letech, s taškou osobních věci a minimem peněz. Ale nikdy toho nebudu litovat. I kdyby to nevyšlo, tak jsem si alespoň dala šanci. Ale já ještě věřím, že to těhotenství udržím. Vajíčka se mi tvoří, a snad to bude chtít jen podpořit hormony. Ale je pravda, že čas utíká rychleji než bych chtěla a ten tlak, že na to mám dva maximálně tři roky je děsivá. A taky mám strach, že můj mladší partner nakonec bude hledat mladou, která mu to dítě dá. A já mu tu šanci určitě dám. Ale ještě pořád věřím :slight_smile:
6. únor 2010 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jste všechny hodně statečné a já vám moc držím palce!
Taky vám sem tedy písnu svůj příběh, ať jenom nešpízuju :wink:
Mám o hodně mladšího bratra, který přišel na svět, když mi bylo náct. Nešťastným řízením osudu jsme zůstaly 3 děti samy s matkou. Finanční situace byla zlá, takže mamina šla brzy do práce a já jako nejstarší dcera místo lítání s kámoškama za klukama, pečovala o mrňouse. Spousta lidí, včetně mojí máti, mi nezávisle říká, že já už vlastně jedno mateřství za sebou mám.
Předchozí partner sice děti chtěl, ale byl to agresivní alkoholik, a já věděla, že to není prostředí pro dítě. Chvíli mi trvalo, než jsem se z tohohle blbýho vztahu vymotala, ale povedlo se. Takže když jsem poznala svého současného manžela, tak jsem upřednostňovala úplně jiné hodnoty, než je touha po dětech. A to, že můj současný manžel děti nechce, mi vlastně nikdy nezačalo vadit a bez problémů jsem se s tím srovnala. Studovala jsem, věnovala jsem se svým koníčkům a nijak to neřešila, protože ani moje bezdětné kamarádky stejného věku to neřešily, a život plynul. No a loni jsem o tom začala tak nějak přemýšlet, navíc ty stejně staré kamarádky začaly těhotnět, a já dospěla k závěru, že vlastně snad ještě není úplně pozdě, a doma nadnesla otázku, jestli to nezkusíme, protože když ne teď, tak pak už nikdy. No a moje drahá polovice k mému maximálnímu úžasu kývla, že teda jo.
Takže se od loňského září snažíme a já doufám, že nám vyšší moc mrňouse dopřeje ...
6. únor 2010 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
alim, strašně ti přeju, aby se vám to co nejdřív povedlo a těhu bylo bez komplikací. Teď to je rok, co jsme se začali snažit. Celkem rychle jsem otěhotněla, ale vůbec jsem nepředpokládala, že by se to nemuselo povést, tak nějak naivně jsem byla přesvědčena, že když otěhotním, tak je vyhráno. O to větší bylo moje zklamání, když přišel potrat. Podruhé jsem otěhotněla do půr roku a dopadlo to stejně. Nevím, kde je problém, zatím mě žádná vyšetření nedělali, údajně je to nízkou hladninou hormonů pro udržení těhu. Ale to se zjistí, až když jsi v tom. Takže teď se strašnou vírou očekávám IVF (v březnu) a doufám, že doktoři tu hladinu hormonů podpoří. Nikdy v životě jsem po ničem tak netoužila, tak jako teď po tom mít pořádnou rodinu. A bohužel to šílené chtění asi podporuje to, že to nejde. POřád si říkám, že když už jednou jsem byla smířená, že děti mít nebudu, tak bych si z toho neměla tolik dělat, ale copak to jde? Asi jsme na tom všechny stejně.
6. únor 2010 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bohužel je pravda, že když se rozhlídnu kolem sebe, tak ani nemůžeme být moc v klidu. Kamarádce se podařilo po 3 letech otěhotnět při IVI a v 10. týdnu, když si šla pro těhu průkazku, tak zjistili zamlklé těhu :frowning2: Mám kolem sebe buď že se mimčo povedlo hned, nebo že museli do CARu, žádnou zlatou střední cestu. Ode zdi ke zdi.
A kolikrát ty problémy nemají jen "přestárlé" snažící se jako my :wink: , ale už třeba holčiny kolem 25. Ty mají alespoň naději v tom, že jim zbývá ještě vcelku dost času, když pokrok v téhle oblasti míří mílovými kroky kupředu. A ani tak to nemusí dopadnout, moje další kamarádka v našem věku se snažila od svých 22 let, takže ji nikdo nemůže nařknout oblíbeným argumentem pozdního věku a ne/dopadlo to tak, že před 3 roky adoptovali 3,5 měsíční holčičku. A neotěhotněla ani po adopci, takže psychika sice může hrát určitou roli, ale evidentně ani nemusí ...

Já se potýkám s rozházeným cyklem, i když před antikoncepcí byl absolutně pravidelný. A trochu mě štve přístup mého gynekologa, jehož názor je ten, že mě případně po roce stejně předá do CARu, takže proč by on teď něco řešil. Třeba Proveru mi nasadil bez jakéhokoliv vyšetření, a i když nejsem lékař, tak si troufnu říct, že takový hormonální profil by asi nebyl úplně marný, než mi nasadí takovýhle dryák ...
6. únor 2010 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
já mám naštěstí skvělýho doktora, který mě nakonec do CARu sice taky poslal, ale po vzájemné dohodě a o hodně dřív než by to asi řešil jiný doktor. Ríkal, holka, nemá cenu, abychom se tady dva roky trápili, lepší je to trochu popostrčit :slight_smile: Já jsem si taky pořád říkala, proč mi nedělají žádný vyšetření a pak jsem se dočetla, že jeden nebo dva potraty ještě nic neznamenají a teprve po třetím s tebou začnou něco dělat. A navíc, když máš málo hormonů pro udržení těhu, tak se to stejně nedá dopředu zjistit.
Proveru jsem kdysi brala, když jsem po vysazení antikoncepce špatně menstruovala, pomohla, neměla jsem při ní žádné vedlejší účinky. Pak po 30 se mi MS srovnala a začala jsem ji mít úplně jak hodinky, proto si taky nikdo nemyslel, že bych mohla mít nějaký problémy. Bohužel přišly. A teď ten čas..... potvora.
Teď počítám ty dny do IVF... o to horší asi tentokrát bude to zklamání.. protože nadějí značně ubyde. Ale smutnit budu nejdřív v dubnu. Teď se snažím udržet optimismus :slight_smile: :slight_smile:
6. únor 2010 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je bezva, že máš chápajícího a vstřícnýho doktora :slight_smile: Optimismus je zapotřebí, nahlížím i do diskuse "40" a tam to teď vypadá velice nadějně, tak moc držím palce! :slight_smile: A třeba tě žádné další zklamání nečeká, neházej flintu do života! :wink:
Já mám menzes vcelku v pořádku (ťuk ťuk ťuk), krvácení zatím vždycky dorazilo i bez léků, délka cyklu cca 25 dnů, jen jak už jsem psala výše, tak mám od ovu do menzes jen max. 10 dnů, a to je dost málo. A minulý cyklus jsem měla Proveru poprvé a špinila jsem už od 5. dne po ovu, byl to děs a mnohem horší, než když jsem ji nebrala :angry: A nevím, jestli mi ještě nerozházela hormony i do tohohle cyklu, protože co mi organismus vyvádí teď, to je teprve síla. Proběhlo normálně krvácení, všechno jak mělo, začala jsem se "připravovat" na další snažení (musím nenápadně, aby si manžel nepřipadal jak chovný býk :grinning: ), jenže 9. den cyklu začalo špinění a bolest břicha, teploty začaly lítat, dnes jsem 13. DC a chaos stále trvá a trvá a trvá :confounded: Ovu mívám pravidelně 16. DC, ale podle všeho bude tohle anovulák jak vyšitej :angry: No uvidíme ...
6. únor 2010 ve 12:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jasně, že neházím... :slight_smile: nejsem žádnej srab :slight_smile: my teď máme zakázáno těhotnět. Minule jsme už byli nachystaný na IVF a já měsíc před tím do toho vlítla... a to asi nemělo být, i když, asi ten osud to tak maluje, takže všechno zlý pro něco dobrý????
Tak si aspoň užíváme, že nejsme na chov :slight_smile: Teď ani bazálku neměřím, protože beru hormony a stejně se mi to pak zase kdoví jak rozhází... a stejně si myslím, že oba úspěšný- neúspěšný pokusy byly úplně jindy než jsem si myslela, že je ten pravej den.
A co tvůj manžel? už jste mluvili o případném umělém?? můj byl nejdřív úplně nerudnej, ale nakonec neochotně souhlasil i když vím, že si myslí, že když jsem 2x otěhotněla, že po třetí by to taky vyšlo. Ale půjde :slight_smile:

A stejně se snažte.. i když ti to třeba tenhle měsíc nevyjde :slight_smile:a třeba zrovna jo.
6. únor 2010 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj je taky nerudnej :grinning: My jsme nikomu neřekli, že se snažíme, takže naši kamarádi, kteří chodí CARu, to před námi líčí v živých barvách a pro mýho mužskýho je představa spermakomory mírně řečeno momentálně nepřijatelná, i když už do všech podrobností víme, jak to uvnitř vypadá :grinning: Ale mám zjištěno, že náš CAR minimálně na spermiogram připouští dovoz z domova, máme to k nim cca 15 minut, když pojedeme hodně pomalu, tak aspoň to.

Mně v lednu vyšla nejasně cytologie buněk uvnitř děložního hrdla, tak jsem včera volala doktorovi, jestli se na to máme raději vykašlat a počkat do dubna, kdy jdu na kontrolní. Tak mi řekl, že ten výsledek není dobrej ani špatnej, ale tím že je to uvnitř, tak se to hůř v těhotenství kontroluje a že rozhodnutí je vyloženě na mně. Takže drtit to nebudeme, ale chránit se taky nebudeme a necháme to na přírodě :wink: Ale mám v plánu ho zkusit v tom dubnu ukecat na poukaz do CARu alespoň na spermio, stejně než budou výsledky cyto a než nám tam udělají všechna vyšetření, tak je pár týdnů pryč a byl by to akorát ten rok ...
6. únor 2010 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
nevím, jak ve vašem CARu, ale u nás to šlo hrozně rychle, od první návštěvy do naplánovaného 1. IVF to měly být 2 měsíce. Stejně bylo všechno jinak. Já měla loňskej rok totálně podělanej, takže tohle bylo ještě k tomu všemu dalšímu. Tak si říkám, že sudý roky jsou lepší a letos bude všechno fajn. A taky zatím jsem nezaznamenala žádnou katastrofu :slight_smile:
S těma chlapama je to asi často hodně podobný. I když chápu, že to berou jinak než my a že to pro ně není taky nic příjemnýho. Ale ten můj je skvělej, že nakonec uznal, že to tak bude nejlepší a šel :slight_smile:
Uvidíš, že ten tvůj si taky nechá říct.
6. únor 2010 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak máme svoje ženské přesvědčovací zbraně :wink: :grinning:
Pokud by spermio bylo v pořádku, tak u nás jen stimulujou a dělají nejdřív IVI. Ta kamarádka (31 let) měla nejdřív 3x IVI, a teprve po tom mělo následovat IVF, třetí IVI se chytlo, ale bohužel nedopadlo :frowning2: Nevím ale, jak postupují u starejch větví :slight_smile:
6. únor 2010 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
asi jak kde, ale já narazila na celkem dobrýho doktora a ten řekl, že u starejch větví je nejlepší neváhat a jít rovnou do IVF, aby se neztrácel čas. Navíc u nás spermiogram nedopadl úplně skvěle, takže to bylo jasné. Ale možná jinej by nejdřív zkoušel míň drastický metody. V každém případě mu důvěřuju, a věřím, že dělaj to nejlepší co umí. Pokud se to teď nepodaří, tak budeme přes léto zkoušet doma a na podzim znovu v CARu.
6. únor 2010 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Věříš na to, že existujou určitý věci mezi nebem a zemí?
6. únor 2010 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
dřív jsem na to absolutně nevěřila, jsem dost realistický typ. Ale poslední dobou a taky díky nějakým zkušenostem jsem začala věřit. HLavně na osud. :slight_smile: že to máme pěkně všechno napsaný.
6. únor 2010 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak ti napíšu, co se mi zhruba před 14 dny událo ...
Byla jsem na jednání, kde byla spousta lidí z mého oboru. S některými jsem se znala, s některými ne. A o přestávce jsme si tak povídali ve skupince, když se ke mně přidala jedna paní, se kterou jsem se neznala, a tak nějak jsme si povídaly o práci a o všem možném. Když mi najednou ona říká, že vidí, že mě něco trápí a že si nemám dělat starosti, že moje děloha jen spí a že je potřeba ji probudit, že to o ničem jiném není, že teď funguje jen na 20%. Koukala jsem na ni jako blázen, a ona, že je čarodějka a že vidí mojí auru a moje starosti.
Ona si mě normálně vyhlídla a měla potřebu mi tohle říct, a ukázala mi určitý způsob, jak moji dělohu probudit. A aby bylo dílo dokonáno, tak já zrovna měla v brašně papírek, na kterém jsem měla napsané bylinky, které jsem si opsala z Koníka, a které jsem si chtěla koupit, tak jsem jí je rovnou ukázala ...
Jsem byla tak v šoku, že jsem se málem na místě rozbrečela, o tom, že se snažíme vůbec nikdo neví, viděla jsem ji poprvé v životě a ona na mě takhle. A nabídla, že kdybych chtěla pomoct, tak že se na ni můžu kdykoliv obrátit.
6. únor 2010 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ty jo, asi něco na tom bude :slight_smile: a obrátíš se na ní? já pořád bojuju se strachem se na někoho takového obrátit, aby mi třeba ještě spíš neublížil, navic ani nikoho neznám, ale že takové věci fungují, to začínám čím dál víc věřit. Já teď chodím k jedné doktorce na reflexní terapii a ta mi zase řekla, že jsem úplně zdravá, jenom, že mám hrozně studeno v břiše ( a proto je děloha slabá) a dítě se tam neudrží. Tak dělám věci, kterým bych se ještě před pár lety smála a dneska věřím, že se to povede.
A děláš to, co ti poradila???
6. únor 2010 ve 14:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo jo, dělám, co mi poradila. A říkám si, jestli náhodu ten chaos v současném cyklu není reakce na to "probouzení" ...
Mám v plánu se na ni obrátit, pokud se nám to do roka nepovede, před tím, než bychom šli případně do CARu.
6. únor 2010 ve 14:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to ti přeju hodně štěstíčka :slight_smile: já asi teď nějaké novoty zkoušet nebudu, ale kdyby se to nepovedlo, tak bych tě možná otravovala.. :slight_smile: Jak se říká, zoufalé ženy dělají zoufalé činy. Ale teď ještě není čas na zoufalství.
Jo a kromě jiného taky cvičím Mojžíšovou a to denní cvičení je fakt docela dobrý. Zkraje jsem myslela, že se u toho unudím a dlouho nevydržím, ale už jsem si zvykla, je to jen půl hodinka a dokonce mě nebolí tak záda. Ty bolesti zad mám z toho sezení v kanclu. Fakt je to mnohem lepší :slight_smile:
6. únor 2010 ve 14:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mojžíška mě taky napadla, jenže já jsem strašnej lenivec :sweat_smile:
Tak hlavně nám sem pak musíš napsat termín, abychom ti mohly hromadně držet palce! :slight_smile:
6. únor 2010 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobré odpoledne, ženušky, to jste se tu pěkně rozepsaly :slight_smile:

ankava : na to vůbec nemysli, že by Ti utekl za mladší, která mu dá dítě. Já vím že tě to hlodá, ale takovéhle myšlenky vypusť z hlavy :wink:

alim : to se nedivím, že pro tvého mužského je představa spermakomory nepřijatelná. Naše první návštěva dopadla katastrofálně..nejdřív tam byl chudáček sám, pak jsem tam šla za ním já, pak mě vyhodil a pak vystřelil asi za deset minut s úplně rudým obličejem " že se na to může vy... a že nebude nikomu dělat kašpara" :grinning: Asi jsou tam zvyklí, protože sestřička mi dala kelímek se slovy " stačí přinést do hodiny" :wink: Jo a když jsem tam byla s ním já, tak tam ( to bylo v létě v místností 1m2 x 1m2 bylo asi 50°C a lítaly tam dvě mouchy :grinning: :grinning: Takže opravdu erotické prostředí. Myslím, že můj manžel je zcela zdráv a v pořádku, ale tam prostě dostal blok a hotovo. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Jo a stou čarodějkou to je síla :confused: :confused:
6. únor 2010 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kamarád, co už tu komoru několikrát absolvoval, je děsnej pohodář a nemá s tím žádný problém (ano, i tací mezi muži jsou :grinning: ), říká, že tam vždycky vlítne, na nic nesedá, ničeho se nedotýká, dveře otevírá pouze loktem a v čekárně se zásadně nerozhlíží :grinning: On si odbíhal do CARu vždycky z práce :grinning:
6. únor 2010 v 15:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
alim : to nechápu :grinning: :grinning: :grinning: Ono je to stres i doma..takhle v šest ráno před IVF...kelímek do ruky a dělej..za chvíli musíme jet :grinning: :grinning: :grinning:
6. únor 2010 v 16:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
On je děsnej srandista, vyjadřuje se o tom tak, že zatím, co on sedí v práci, tak se mu tam někde dělá dítě :grinning: Chlapi si z něj v dobrém dělají legraci, aby doktor náhodu nepoužil svoje, tak on na to, že by to nevadilo, aspoň by prý měl doma doktorský geny a chytrý dítě :grinning:
Jenže on se smát může, protože jeho spermiogram je absolutně vzorovej a pan doktor mu prý řekl, že je "samec", a co to s ním dělá, si jistě dovedete představit ... prostě chlap :grinning:
6. únor 2010 v 17:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
To můj manžel má taky vzorný sermiogram, taky se ho ptali, jestli nechce darovat. To je pak každý mužský na to náležitě pyšný :stuck_out_tongue_closed_eyes: Ale do pohodáře má daleko..je celkem nerves...takže když mu někdo strčí do ruky kelímek a "musí" tak se prostě šprajcne :grinning:
6. únor 2010 v 18:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:slight_smile: Teda vy jste se rozjely! :grinning: Docela se bavím se spermiokomorou! U nás v CARu je na tej místnosti číslo 4,tak už automaticky chodíme na čtyřku :grinning: . Ale máme CAR blízko,tak materiál vozíme už z domova.úleva pro muže a mojí pusu :sunglasses: . Jina máme za sebou tři neůspěšné IUI a jednu neůspěšnou stimulku. Do CARu chodíme 10měsíců.
Jinak Alim ten příběh s tou čarodějnicí...hustý!!! Taky bych na ni měla pár otázek)) :sunglasses:
6. únor 2010 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Musely jsme to tu trochu rozhejbat :dizzy_face:
Spark a ve vašem CARu umožňují dovoz materiálu i na IVI? V tom našem to prý nejde, ale mám to jako zprostředkovanou informaci, sama jsem se zatím neptala. Bylo by to super, jestli si totiž nedovedu něco představit, tak je to můj chlap ve spermakomoře resp. ve "čtyřce" :grinning:
6. únor 2010 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
alim : to by mělo být jedno, na co to je, ne? No zkus se raději na to zeptat. Ale kdyby to u nás v CARu nebylo možné, tak bych asi měla smůlu. Čtyřka by neprošla :grinning:

Holky já si bláhově představovala, že nás zavřou do nějakého hezkého pokojíku s manželskou postelí a nejlépe nám k tomu dají šampáňo s jahodama a ono takováhle zrada :grinning: :grinning: No je pravda, že já chodím do státního CARu, kde
celkově interiér je nic moc, ale zajímalo by mě, jestli "čtyřka" je někde komfortnější :stuck_out_tongue_closed_eyes:
6. únor 2010 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ten u nás je soukromý a ona místnost je prý docela útulná, ale když ten kamarád viděl, kdo odtamtud leze, tak si přijal svoje opatření, že si k tomu raději ani nesedá :grinning: :grinning: :grinning:
6. únor 2010 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
jen na vysvětlenou, bydlím u hranic s Německem a taky tu máme hodně tržnic
co to s sebou nese kromě jiných oblastí i v CARu si domyslete, nerada bych byla nařčena z rasismu :stuck_out_tongue_closed_eyes:
6. únor 2010 ve 20:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
alim : juj, tak to je brutální :grinning: :grinning: :grinning:
6. únor 2010 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek