• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Čekám mimčo, ale jsem bez emocí

27. července 2013 
Ahoj všem. Nevím, jestli nejsem trochu divná, ale třeba to také někdo tak prožívá. Mám za sebou přes polovinu těhu, ale stále se nedostavily žádné pocity. Je pravda, že těhotenství plánované nebylo (věk na to mám, i když jsme si říkala, že mám ještě 2-3 roky, ale ve 30ti už by to vážně chtělo) :slight_smile: Mám pohodovou práci, bezvadného chlapa, několikaletý vztah, takže žádný problém. Těhotenství probíhá v pořádku. Bez nevolností, pár kilo jsem zhubla, pomalu jsem se zase nabrala, do teď se mohu vymlouvat na větší oběd a není na mě nic poznat. Prostě ani nevím, že jsem těhotná! Těším se na další ultrazvuk a novou fotku mimina, ale měla bych se pomalu dívat po kočárcích, postýlkách a oblečení na děcko, jenže to se mnou nic nedělá. Vidím ty malý hadříky, ale spíš to vnímám jako nutnost, než potěšení :frowning2: Ostatní maminy v okolí se chystají, nakupují na sebe, pro děcko jak o život a přijde mi, že žijí jen tím. A já řešim všechno jinýho, jen ne to, že za 4 měsíce rodím. Jako kdyby to byla jen nějaká technická záležitost... Má ještě někdo takové pocity?
23. črc 2013 v 06:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olisa mela jsem to stejne,brala jsem to jako prirozenost,ktera k zivotu patri,nakupy jsem neprozivala,proste jsem kolem 30 tydne sedla k internetu a bylo za odpoledne hotovo..ta rana do palice jak se rika prisla presne 3 mesice po narozeni prcka,pri ockovani. Jak plakal a utisil se jak jsem ho vzala do naruce,tak mi doslo,ze jsem mama a ta naruc bude pro nej... Takze myslim,ze nejsi divna,jen to holt kazdy ma v sobe jinak nastaveno :wink:
23. črc 2013 v 06:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
měla jsem podobné pocity - ne třeba v takové míře - u prvního těhotenství..ale až se ve mě pořádně hýbala, zlepšilo se to. I po porodu jsem neučůravala samou láskou, láska rostla každým dnem a týdnem a až po šestinedělí bych za ni dala život a láskou ji sežrala :sunglasses: u druhého už ne, už jsem se těšila víc a milovala ji hned. Těžko se můžeš těšit na něco, co neznáš, co se ještě musíš naučit, poprvé prožít mateřskou lásku..
23. črc 2013 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Přesně, přesně, přesně! Měla jsem to úplně stejně jako tady holky @kamino a @lv . Myslím, že to je u prvního normální - měla jsem i pocit, že mě to chrání, kdyby se náhodou nedejbože něco stalo... Ale je mi jasný, že u druhýho to už bude intenzivnější.
23. črc 2013 v 09:33  •  2 děti - čeká miminko, termín má v říjnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@elentari
@lv
@olisa ja jsem mela take obavy,aby bylo vse o.k.,jsem Husakovo dite,takze vek pokrocily,take asi u me pracovala nevstala obava,jak to zvladnu,protoze jsem nikdy nedrzela dite v ruce,nikdy me moc nezajimaly a tak i to hralo roli. Presne jak pisete,i ta laska nadustala postupne,kdyz me chteli preradit z JIP po asi 20 hodinach po cisari na normalni pokoj s prckem,tak jsem je ukecavala,ze se na to jeste necitim,coz byla opravdu pravda,stacilo mi,ze ho nosili na kojeni a ja vedela ze je v poradku...nastesti byl relativne hodne miminko,ale jak jsem psala,nastum te materske lasky prisel az kolem 3 mesice a od te doby si to celkem uzivam :wink: ale priznavam,ze jsou dny,kdy na me padne unava,izolace,ponorka a ja si rikem,jestli to byl dobry napad a pak se prismrdoli,obejme me,da mi pusu a ja vim,ze byl :wink:
23. črc 2013 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@kamino jak píšeš, mě malou chtěli dát taky asi 20h po porodu, měla jsem ho 24h dlouhý, těžký a druhý den jsem 2x omdlela a ve 4 nastoupily sestry, že mi ji dovezou..já paniku, co když spadnu i s ní, naštěstí měli pochopení a daly mi ji až ráno..
23. črc 2013 ve 12:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lv ja to same,porod 30 hod,pak padaly ozvy,tak akutni cisar. Nemyslim,ze by prirozeny porod neco zmenil,ja to zkratka necitila od zacatku tehotenstvi. Jasne.ze jsem se tesila na kazdou kontrolu,pohyby,ale ze bych z toho silela to ne...nechala jsem tomu volny prubeh a bylo to v pohode...
23. črc 2013 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky jak to tu tak čtu, zjišťuji, že jsem normální. Zítra mám jít na vyvolání, protože se malé nechce a se mnou to nic nedělá. Trošku nervozní jsem, ale nějaké ty mateřské pocity se nedostavují. Ani mě nějak nebralo nakupování, kočárek byl pro mě povinnost a postýlka taky jen nutnost. Jen doufám, že se nějaký ten pocit dostaví po porodu.
23. črc 2013 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Prosím prosím hlasuj pro mého synka Jana Rulfa vím že s tím otravuji ale dnes hlasování končí moc moc děkuji http://chomutovsky.denik.cz/miminka/foto-anketa-kluci-a-holky-z-prvni-poloviny-kvetna-20130716.html?_fid=hrsr#ank
23. črc 2013 ve 23:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já to měla stejně a trvalo mi celkem dlouhou dobu, než se dostavila "ta pravá" mateřská láska. Na druhé se moc těším, až jednou přijde, miluju ho neskutečně už teď :grinning:
24. črc 2013 v 00:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Díky za Vaše zkušenosti :slight_smile: Byla jsem teď na ultrazvuku, takže už alespoň mám potvrzeno, že se budu poohlížet po věcech lehce do modra. Ale nebyla bych to já, aby něco bylo bez problémů... Takže nízko položená placenta může znamenat problémy, který mi doktor dost barvitě vylíčil. Divila jsem se, že mě vůbec dovolil jít pěšky domů... ale z toho jsem usoudila, že to není tak špatný, jak říká :slight_smile: Takže ještě zvládnout porod, ze kterého jsem vždycky měla takový strach, že jsem ani děcka nechtěla, a pak už jen užívání si mateřství :slight_smile:
27. črc 2013 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek