• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Chceme miminko ale až... Chodíte sem okoukávat témata?

28. července 2009 
Ahoj holky,

najdou se tu takové, které sem chodí okoukávat miminka, chtějí i vlastní ale pořád do odkládají?

Chceme miminko ale až..... budeme mít kde bydlet.
Chceme miminko ale až..... budeme mít víc peněz.
Chceme miminko ale až.....budu mít po škole.
Chceme miminko ale až..... a dalších tisíc důvodů?

Tib.
7. črc 2009 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, taky jsem to pořád odkládali a teď to nejde. Nevím na co jsme čekali :frowning2:
7. črc 2009 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přídám se nečekejte vždy se najde nějaký důvod který vás z toho zradí.
Pokud se oba milujete a miminko oba chcete nečekejte
7. črc 2009 v 19:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Podle mě třeba důvody mít po škole a finanční zabezpečení a bydlení jsou hodně důležité :wink:
7. črc 2009 v 19:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Určitě jsou, ale pokud je aspoň trocha z toho, nečekat. Nikdy nebude všeho dost.
7. črc 2009 v 19:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, mi si taky říkali hlavně přítel že mimi až budeme mít víc peněz, našetřeno a tak, ale potom co se ukázalo že to nejde mi i manžel řekl že bude ten nejštastnější chlap až budu těhotná, a připravenej člověk nemůže bejt nikdy....
takže určitě chápu ty důvody, ale aby jste to neodkládali tak dlouho že to pak vůbec nepůjde
7. črc 2009 v 19:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo holky to se taky může stát :wink: bohužel :pensive: ale často tyhle důvody jsou tak zahryzlé v psychice člověka, že než se s nimi ,,vyrovná" (nemusí se odstranit, spíš to člověk musí přijmout), tak s mimi bych nezačínala....
7. črc 2009 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo to určitě, když nebudeš opravdu chtít a mít v hlavně jasno a alespon trochu představu co to mimi obnáší tak to fakt nemá cenu zkoušet
já si taky furt říkám, že když se nepovede tak se zas tak nic strašného neděje, že ještě můžem jet na dovču k moři, plánovat akce, chodit zapařit, našetřit si apod..... :slight_smile:
7. črc 2009 ve 20:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Alie, asi musí být člověk ,,psychicky" v pořádku :wink: a těmi důvody si to ospravedlňuje :slight_smile:
7. črc 2009 ve 20:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, taky mám zkušenosti s tím, že to léta nejde... Na druhou stranu nelituju, že jsme začali "až" v pětadvaceti - poté, co jsme měli pořešené takové ty základní věci... Takže radit někomu, aby nečekal, nemusí být za některých okolností zrovna moudré. Naštěstí je stále většina párů, kterým se to podaří rychle a záměrně si třeba ve dvaceti naplánovat dítě, když nemáme kde bydlet, oba začínáme studovat vejšku, nemáme pořádný zaměstnání a našetřenou ani korunu... čistě pod záminkou, že by se třeba nemuselo podařit... nic moc teda, pak se zadaří hned a je z toho opačný problém :wink: Takže pokud jsou oba mladí, taky jsem pro aspoň jakž takž zabezpečit ty základní věcí (čímž teda nejsem proti dítěti na škole, ale pokud zároveň oba nebydlí u rodičů a pokud tuší, z čeho ho budou živit). Když se teda mluví o tom plánování, jiné to samozřejmě je, když se to "přihodí," tak se to pak musí řešit "za pochodu," to je jasné :wink:
7. črc 2009 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak Len to vystihla úplně perfekt :sunglasses:
7. črc 2009 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj přeci jen je to velká změna a pokud to není náhoda tak já jsem pro plánované rodičovství :grinning:
7. črc 2009 ve 20:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem taky pro plánované rodičovství, i když pochopitelně je blbost čekat, než člověk splatí třicetiletou hypotéku, že :grinning: Taky si pamatuju, jak jsem se snažila najít ten správný okamžik, kdy by to bylo všecko vyvážené :wink:
7. črc 2009 ve 20:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
A než je připravenej i chlap... to taky někdy trvá :grinning:
7. črc 2009 ve 20:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Víte co je ale zvláštní? Že člověk tyhle bloky má a myslí si, jak jsou náročné na vyřešení a odstranění a když se opravdu ohlásí miminko, tak ho to tak zmobilizuje, že všechno vyřeší raz dva. Pak už totiž není čas na výmluvy, oddalování, zbytečné obavy.
Jasně že je blbost zkoušet počít mimčo proto, že je hodně lidí, kterým se to nedaří a tak jako "pro jistotu". Ale pokud je člověku víc jak 25 a děti si přeje, tak je myslím si dobré zkoušet to radši dřív než později. Hlavní je, aby si oba dítě přáli a byli na něj jakž takž připraveni (úplně to nejde asi nikdy dopředu).
7. črc 2009 ve 22:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, tak tohle téma přesně vystihuje moje rozpoložení - chtěli bysme mooc oba miminko, ale já s ním chci počkat až po svatbě. Prostě mi tam vzadu něco říká, že tak to má být a tak to bude přesně tak, jak jsem si t vysnila...
8. črc 2009 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
jsem pro to čekat, ale jen rozumnou dobu, taky máme mimčo po delší době a po ivf, takže jsme se načekali...kdybych to věděla, tak ho chceme dřív, že :slight_smile:...ale to základní je dobré zabezpečit, pokud to tak oba cítí...ale odkládat něco a hnát se za materiálníma hodnotama za každou cenu, to je fakt naprd.
foogy: naprosto chápu, ale pokud chcete to mimčo moc, tak rychle svatbu, ne?
8. črc 2009 ve 12:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
fiallinka - přítel se rozhoupal moc dlouho, letos to už nestihneme, tak snad za rok :dizzy_face:
8. črc 2009 ve 13:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky :slight_smile:
Souhlasím s tím, co napsala Len. Myslím, že miminko by se nemělo nějak extra dlouho odkládat, ale taky by ti dva, co si mimi plánovaně a dobrovolně pořizují, měli mít zabezpečené základní "věci". Mezi ty základní věci beru vlastní bydlení, vzdělání, plat, ze kterého se uživí celá rodina.
Taky je dobré brát v úvahu to, že každý se na dítě cítí v jiném věku, někdo ve 20ti, někdo ve 30ti někdo ve 35. A neznamená to, že je to špatně nebo dobře. A pořizovat si dítě jen proto, že na to je věk, že se to čeká a co kdyby to náhodou třeba hned nešlo, je podle mě hloupost. Je každého věc, kdy se o mimi začne snažit, ovšem někdy mi rozum zůstává stát, do jakých podmínek se dva rozhodnou přivést dítě :confused: :rolling_eyes: Ale každý má holt jiné požadavky a priority :wink:
8. črc 2009 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky :slight_smile: toto téma presne vystihuje nejak tak mé rozpolození ...mého manzela jsem poznala na svém maturitním plese, po 8 mesících jsme spolu uz bydleli..dostala jsem krásný zádsnubnní prstýnekk a rekla jsem ano .. svatbu jsme sice meli az loni v srpnu, takze to nebylo do roka a do dne, ale tak nejak jsem to cítila..a bylo to dobre.. studuji vs, ted jsem udelala bakalárské státnice a prijímacky na magisterské.. manzel by chtel mimco, uz dlouho, je mu 27, ale cítí ce na to a vím, ze byr byl skvelý tatka, stejne, jako je skvelý manzel.. mimco chtel vlastne uz nejak od té doby co jsme spolu zacali bydlet, sice ne, hned, ale tak nejak do budoucna..pred 2 lety jsem otehotnela..neplánovane.. nastal týden, který si pamatuji dodnes.. doktor mi rekl, ze si mám vse rozmyslet, pro a proti a já mela týden, abych si v hlave srovnala s tím, co chci a co se deje.. mamce jsem to rekla, reagovala nejdriv dobre, ale za hodku zas úplne jinak, ze si to neumí ani predstavit, a pak zas jinak. bylo to v dobe, kdy nám umrela babicka, v té dobe jsem nejak otehotnela, takze to bylo psychicky dost nárocné.... s prítelem jsme o vsemm mluvili jak bychom to zvládli a já byla rozhodnutá, ze se s tím vsím poperem a zacala jsem se tesit .. ovsem na konci toho týdne, co jsem mela "na rozmyslenou", jsem samovolne potratila.. a vse bylo nejak tak rozhodnuté za me..dodnes se s tím nejak nemozu vyrovnat a porád si ríkám, ted by malému bylo tolik a tolik .. bylo to na zacátku tehotenství, to se stává, vím, ale stejne, bolí to .. také jsem manzelovi ríkala, ze detátko po skole, aspon po bakalári.. a ted nastala ta chvíle, na kterou jsem se odvolávala.. a já nevím, chci nebo nechci ? chci hned nebo pockat po skole? Bydlet máme kde, manzel nás uziví a skolu zvládám tak nejak celkem snadno..poslední dobou mrkám na mrnata, koukám na miminkovské weby a nevím .. chtela bych, ale bojím se toho, co treba rekne mamka, zvlást na to, ze ted by mimco plánvané uz bylo.. bojím se, zda to zvládnu vsechno, starat se o to malé .. jejda, ted jsem se moc rozepsala.. chtela bych se vás zeptat, jak zena zjistí, ze je uz ten spprávný okamzik? kdy jí zacnou biologické hodiny bít? zda proste ted kdyz takhle váhám a premýslím, jestli nekdy prijde chvilka, kdy reknu, tak a ted vím , ze chci mimco a budu skvelá mamka ... asi je hodne zmatené co tady písu, ale nejak jsem se potrebovala
"vykecat" .. a nepísou mi hácky, tak se omlouvám:slight_smile:
8. črc 2009 ve 21:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
salinka87: Mimi při škole se dá určitě zvládnout, ale já bych do toho dobrovolně nešla. Prostě bych se nezbavila pocitu, že buď bych šidila dítě nebo školu, oboje 100% prostě dělat nejde. A já se svou povahou bych na to prostě neměla si při škole pořídit dobrovolně a plánovaně dítě. Ale každý to bere po svém :wink:
Mě už biologické hodiny bijí dlouho, ale rozumem je zdárně kočíruju :wink: Vím, že bych se o dítě dokázala postarat, ale v současné době ještě nemám takové podmínky, které chci (ještě není úplně dodělané bydlení a manžel má starý dluh, který musí prvně splatit, protože jinak by nás ze svého platu neuživil, kdybych odešla na mateřskou, a aby byl na mateřské on, to nechci). Takže své "mateřské" touhy si vybíjím na dětech v práci, o které se starám...
8. črc 2009 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Salinko, hodiny opravdu bijí kolikrát jen ,,na poplach" :grinning: důležité je, aby to měl člověk ujasněné ,,v sobě samém"...je to chvíle kdy tě nezajímají žádné ...až..... a sama sobě si řekneš, už je ten čas, abychom měli miminko....už v tobě prostě nehlodá žádný červíček :wink:
8. črc 2009 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
já už jsem mnoho ...až... překonala, mnoho jsem hodila za hlavu.... ale ještě pořád je tam ten červíček :grinning: tak doufám, že už brzo odejde :grinning: :dizzy_face:
8. črc 2009 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tiburcia, tak potom to zkus udělat jako my - ze spolehlivé HA jsme přešli na symptotermální metodu s tím, že v plodných dnech se budeme chránit jinak... No a jednou jsme se na to prostě vykašlali, pomilovali se přesně v den ovulace a řekli si - aha, tak to už jsme se asi začali snažit :grinning: Žádné absolutní nadšení a těšení, ale když pak dorazila ta první MS - jéje, to bylo zklamání! :wink: Tak jsme si uvědomili, že to mimčo ale opravdu moc chceme, navzdory všemu :wink:
8. črc 2009 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Len mrkla jsem do tvého albíčka. Nemáš to jednoduché :pensive: posílám na dálku moc moc sil, abys to všechno zvládla...
9. črc 2009 ve 12:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
tiburcia: Já jsem taky překonala hodně "až", teď už přede mnou je jen to "až" dokončíme rekonstrukci baráku a "až" bude manžel mít takové peníze, ze kterých nás uživí, až budu na rodičáku. To "až" ohledně bydlení by se dalo ještě odsunout, ale to "až" ohledně peněz bohužel ne, protože jaksi sebe a to dítě bez peněz fakt neuživíme :sweat_smile:
9. črc 2009 ve 12:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nunacek, děkuju... Z čehož vyplývá, že nic není jisté, barák může vyhořet, ze školy i báječný práce vás můžou vyrazit, takže tou základní podmínkou, bez který bych dítě nepořizovala, je správnej chlap, kterej vás bude umět podržet, kdyby všecky tyhle katastrofy nastaly :wink:
9. črc 2009 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Len: To máš pravdu. Toho správnýho chlapa naštěstí už mám, ale on ještě nemá tu správnou výši výplaty :pensive: no ale taky se dočkáme...
9. črc 2009 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, je to pravda... Teď, když tvrdnu na neschopence a za chvíli z ní plynule přejdu na pracák, nějaký příjem být musí... Obzvlášť, pokud bychom rádi dětí víc a zbývá nám už poslední hrazený pokus IVF (přičemž se to rýsuje, že si ještě budeme muset dost připlatit za věci, který doteď nebyly třeba). A pak každý další pokus jako samoplátci v řádu desítek tisíc... v jistých chvílích sice peníze pořád nejsou všecko, ale bez nich to prostě nejde :unamused:
9. črc 2009 ve 12:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přesně tak, peníze nejsou všechno, ale v jistých věcech jsou důležité, bohužel :unamused: Každopádně moc přeju, aby vám poslední hrazený pokus IVF vyšel a vše bylo v pořádku :wink:
9. črc 2009 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Len moc vám držím palce :wink: no my teď před sebou máme jen tu moji práci...nemám nárok na mateřskou a nedokážu si představit být s 0 Kč x měsíců a pak dostat pár šupů rodičáku...a zbytek by měl jako financovat manžel? no bylo by to zajímavé :wink: stát prostě dělá co může aby lidi měli děti :grinning:
9. črc 2009 ve 13:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek