• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Emigrování do jiné země, jak vám to šlo?

20. ledna 2013 
holky poslední dobou těžce zvažuji že se s rodinou seberem a odjedem za hranice... máte někdo zkušenost a jak vám to šlo?
19. led 2013 v 06:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kathule v soucasne dobe neemigrujes, ale jen se stehujes -kam to bude, je na vas.
19. led 2013 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
sežentě práci a odjeďte, takových rodin je hodně co žijí v cizině.
19. led 2013 v 11:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Žijeme taky v zahraničí dva roky - začátky jsou velmi těžké, ne každý je dokáže ustát. Ale rodinu nemáme, snad pomůže příklad našich známých, co měli své první dítě už v ČR. Prvně odjel do zahraničí její přítel, aby jim tu zajistil alespoň důstojné přežití - chvilku žili v obytném karavanu a pak se přestěhovali do domečku, kde bydlí do dnes a pořídili staršímu sourozence. My jsme začátek měli taky těžký, žili jsme několik měsíců v jenom pokoji o rozměrech vězeňský cely (taky jsme si připadali jak v lapáku), v jednu chvíli jsem dokonce musela dokonce sama bydlet u nějakých Poláků, co pronajímali pokoj ) měla jsem práci daleko od mého tendy ještě přítele. Ale to je jen příklad nás a našich známých. Ale po většinou ty začátky bývají opravdu velmi těžké ať z existenčních důvodů nebo jazykových. Rozhodně se v dnešní době nevyplácí jen vyjet a doufat, že to vyjde - už vůbec ne s dítětem. Musí se sehnat nejdřív práce. Koukám, že tvoje nejstarší už má 8 let - to bych taky velmi zvažovala - vy byste to ustát mohli, ale ona by to taky měla velmi těžké. Je sice fakt, že děti si zvyknou (moje teta se naopak stěhovala z Anglie zpátky do ČR se dvěma dětmi, nejstarší sestřence v té době bylo nějakých 12 let myslím a první dva roky v české škole peklo - sice česky samozřejmě uměla, ale mluvila tak jen občas (její tatínek je Brit) a navíc ze začátku se silným přízvukem - teď je jí 16 a česky už mluví normálně, ale pokud tvoje dítě nezvládá plynulou řeč dané země, kam byste vyjeli, bude to mít ve škole velmi, velmi těžké. Ale jde jen o začátek, ty bývají velmi emotivní, probrečené, ale pak si člověk zvykne - jde pouze o to vyzbrojit se trpělivostí a prostě ten očistec nějak přežít .... Já jsem tu jen dva roky a ještě stále si zvykám, ale jde to líp než na začátku. A navíc, nemyslím si, že jenom za hranicemi ČR je tráva zelenější - všude je chleba o dvou kůrkách, všude najdeš něco, co tě bude na daný zemi štvát - my jsme sem vyjeli spíš ze zvědavosti než že bychom chtěli z ČR utíkat třeba z politických důvodů, ale už jsme tu prostě nějak zůstali. Tak hodně štěstí v rozhodování! :slight_smile:
19. led 2013 ve 13:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@kathule V zaměstnání jsem měla opakovaně možnost odejít na nějakou dobu (nebo navždy) pracovat do zahraničí.... ale viděla jsem nějaký pořad o emigrantech v zahraničí a osobně mě to velmi odradilo. Mít všechny kamarády daleko, zvykat si na úplně jiný životní styl, většina z nich měla celý život pocit, že tam vlastně nepatří... nestálo by mi to za to. Podobný životní styl je tak v Rakousku nebo Německu... a to je coby kamenem dohodil, tam bych asi raději jen dojížděla :wink:
19. led 2013 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@veruska007 právě spíš zvažujem to německo, rakousko..už kvůli zbytku rodiny. Určitě bych prvně vyslala chlapa aby nám to zařídil aby jsme pak nebyli někde pod mostem. No zatím to nikde neříkáme ať kdyžtak zbytečně neplašíme rodinu .. ono to taky může nějaký ten rok trvat.

@bride_lucie právě ta dcera je ak nějak jediný důvod proč z toho mám obavy, napadlo mě jestli třeba nejsou tak jako tady anglické školy, školky jestli by se nenašlo něco v čj v německu.. což bude asi trochu naivní myšlenka :sweat_smile:
19. led 2013 v 17:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kathule Tak za Německo nebo Rakousko říct nemůžu - maximálně existují nějaký komunity nebo tak, ale do vzdělávacího systému dítě musíš zařadit do toho jejich no :frowning2: Jako určitě by to zvládla, troufám si i říct, že by se velmi rychle naučila mluvit, protože jak se trochu nadneseně říká, nejlepší jak se naučit plavat je hodit do vody, což je ale taky řádnej šok! :confused: Někdy má člověk pocit, že to nikdy neskončí, že se mluvit nikdy nenaučí, dost věcí vypadá beznadějně - já si pamatuju holčinu, co k nám nastoupila na základní školu, bylo to už teda v sedmý nebo osmý třídě. Byla z Ruska. Její maminka přijela do ČR učit ruštinu a holku vzala s sebou. Já jsem byla vždycky takovej jazykovej nadšenec a tak jsem se kvůli ní naučila tenkrát SAMA azbuku, vzala jsem mámin starej slovník ruštiny a snažila se jí všelijak pomoct. Neuměla jediný slovo česky, seděla u nás ve třídě, vzadu, sama, nechtěla se s nikým bavit (resp. se o to snažit). Ale já jsem se nedala a pořád jí nutila do nějaký konverzace :grinning: Je teda pravda, že ruština a čeština jsou slovanské jazyky, ale i tak to skoro pořád končilo na mrtvém bodě :slight_smile: (ale někdy rukama a nohama jsme se dobrali k nějaký větičce :sunglasses: ) Holčina to po půl roce vzdala a uprosila maminku, aby se vrátila za otcem do Ruska. A to i přesto, že nebyla ve třídě nijak odmítaná, spíš naopak. Nevím pozadí toho, jak to muselo vypadat u nich doma, ale asi dost divoce.... Já nechci strašit a odrazovat, jen říkám, že ten pitomej a asi už mnou milionkrát zmiňovanej začátek stojí vždycky strašně moc sil .... A pokud se na to jako rodina připravíte a jako rodina to zvládnete a budete při sobě stát za každých okolností, tak se není čeho bát :slight_smile: Nejlepší je si tam v okolí najít Čechy s podobnou situací, takoví lidé dokážou podržet nejlíp...
19. led 2013 v 18:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
@bride_lucie díky moc za názor a rady... taky si myslím že nejlépe se naučí přímo v prostředí..uvidíme, ještě nebylo nic rozhodnuto..chtěla jsem i názor jiných,, co tak koukám kolem sebe hodně lidí odchází, mám hodně kamarádů po světě i když teda jsou bez rodin..zatím :sweat_smile:
19. led 2013 v 19:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kathule Držte se a ať se rozhodnete jakkoli, přeju hodně štěstí!!! :sunglasses:
19. led 2013 v 19:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kathule můžu se zeptat, co tě k tomu vede? zkusila sis někdy žít v zahraničí? není to pro každého. po vysoké škole jsem pracovala v Irsku, uměla jsem dobře anglicky, byla jsem tam se sestrou a kamarádkou, a přece to nebylo to pravé ořechové. cítila jsem, že se svým ekonomickým vzděláním se líp uplatním u nás. navíc jsem celkem patriot. moje sestra tam ale nakonec zůstala, měla přítele, dům na 35letou hypotéku, dítě, nakonec i manžela a další dítě. ona si teda nestěžuje, ale má to celkem těžké. třeba proto, že po mateřské není žádná rodičovská a tak.. ona tam zůstala se svou láskou, navíc po gymplu odjela rovnou do Anglie, u nás nikdy nepracovala a pomalu neměla v Čechách ani kluka. tak jsem se nedivila, že k zahraničí tolik přičichla. navíc zvaž to, že v zahraničí nebudete mít žádné zázemí, babičky, hlídání jen za peníze, kamarády.. já se přiznám, že mně to stačilo a teď už jen cestujeme. tak určitě napiš, co se děje, že o tom odchodu uvažujete.
@bride_lucie moc hezky jsi to napsala, neřekla bych, že ti je jen tolik, kolik ti je. Dobře jsi to vystihla.
19. led 2013 ve 22:43  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kathule Jedině snad, jak to starší dceři ulehčit, dát jí už teď do školy, kde se vyučuje v němčině :slight_smile: Teda jestli jste rozhodnutí odejít... Já sama mám Rakousko opravdu ráda, jezdíme tam na dovolenou, naposledy jsme bohužel vyzkoušeli místní zdravotnictví vč. operačního sálu, všechno v pořádku, funguje tam všechno mnohem líp než tady.... ale jestli bych měla odvahu odstěhovat se tam, netuším. Snad kdyby měl chlap opravdu dobře placenou práci. Mít tam penzionek v Alpách, to by byl náš sen, ale asi jen sen :grinning: Prostě dovolená je dovolená :slight_smile:
19. led 2013 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
no každopádně to chce umět jazyk :slight_smile:záleží jaké máte jazykové schopnosti,jaká je vaše profese apod, to je dosti důležité :slight_smile: líp se stěhovalo( to emigrovat je jak za komančů :slight_smile: tak snažší to je pro lékaře který umí parádně jazyk, než pro uklízečku z obchodáku, která neumí ani podzravit jazykem zeme, do které se rozhodla jít :slight_smile: ale pro 8 letou dcerku by to mohl být šok , s dětma se odchází hůř než " za mlada". musíte počítat, že at jste na tom jazykově či profesně jak jste budete tam furt ti přistěhovalci, dlouhoo bude trvat než si si případnými novými přáteli " pokrafete" jako tu doma v rodném jazyce apod, mě to tedy v zahraničí chybělo, ale šla bych klidně znova, pokud se opět naskytne příležitost ( v příštích 5 letech než malá půjde do školy, taks e balíme a jdeme, pak u dětí školou povinných už bych to zvažovala více :frowning2:
19. led 2013 ve 23:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Nepiš velkými písmeny".
19. led 2013 ve 23:16 • hasky24
Ja odesla po VS do Irska "na zkusenou". Sama, bez rodiny, jen s tehdejsim pritelem. Z planovaneho roku bylo let pet, z pravdepodobne svatby po navratu byl rozchod a nasledne novy partner - cizinec. S nim jsem se uz vdana stehovala do jeho zeme, Italie. Tady se narodily nase dve deti. A vypada to na dalsi stehovani...Ale celou tu dobu (ted uz skoro osm let) se mi styskalo po CR, po rodine, pratelich...jezdim domu casto, ale to neni to stejne (vidis, porad jeste rikam "doma" v CR. Cim dyl ziju v zahranici, tim vic si uvedomuju, ze to tady nutne neni lehci ani lepsi a naopak docenuju spoustu veci, ktere v CR funguji a tady si o nich muzu nechat jen zdat...ono vsechno neni jen o ekonomicke situaci...My se napriklad domluvili, ze at uz se budeme jeste stehovat kamkoliv, chceme se nadobro usadit predtim, nez pujde starsi syn do skoly... kdybych mela deti starsi, rozmyslela bych se ne dvakrat, ale hned desetkrat, jestli je to opravdu tak zle, ze musim odejit...samozrejme, ze by to tva dcera nakonec zvladla, ale je to opravdu nutne? Nic nevymlouvam, samozrejme rozhodnuti je jen na vas...zeptala ses, odpovidam :slight_smile: At uz se nakonec rozhodnete jakkoliv, drzim pesti, at jde vsechno co nejhladceji! :slight_smile:
19. led 2013 ve 23:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maximka33 Noo, ono mi už zhruba za 14 dní bude 24 :grinning: :grinning: Dělám si legraci... Někdy jsou situace v životě, který i dítě donutí dospět trochu brzy. Jinak co se rodiny a přátel týče - ano, to je velmi stinná stránka situace. Vždycky se bude stýskat, někdy moc. Ale to už je na každým, jak si svůj život seřídí, srovná si priority. My na toto téma měli už hodně dohadů - vrátit se, nevrátit se. Ale ještě nemáme děti a i když je budeme v blízký době mít, je ještě pořád dost času se popřípadě rozhodnout, takže jsme se rozhodli přesně jako @yellowbanna - usadit se předtím, než nejstarší půjde do školy - takže naše budoucnost je vlastně v tomhle ohledu stále otevřená.

@hasky24 V Austrálii víc jak rok ani zůstat nemůžeš. Navíc mám takový pocit, že získat pracovní vízum není zrovna jednoduchá záležitost - myslím, že mají podmínky, že tam musíš studovat a chodit do práce snad jen 20 hodin týdně - takže spíš brigádka, tudíž pro porovnání s ČR opravdu rozdíl. Moje známá odjela s přítelem na rok na Nový Zéland (podobná pravidla, ale není ta povinnost studovat), ale ti tam spíš jeli opravdu jenom procestovat zemi, po cestě si vždy najít nějakou práci a vydělat si na zábavu - nejeli tam žít. U protinožců to je úplně něco jinýho než tady v Evropě!!
20. led 2013 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Nepiš velkými písmeny".
20. led 2013 v 10:37 • hasky24
Osobní zkušenost nemám. V zahraniční dlouhodobě pobývá manžel, ale vysílá ho podnik a zázemí je v Praze. Ale podle toho, co ze svého okolí vím, tak je podstatné, jaký máte obor. Technické profese a odbornější zaměření mají větší šanci získat uplatnění a za dobrých platových podmínek.
Nejlépe dopadla asi moje kamarádka - zdravotní sestra na JIP, která před 2 lety odešla s manželem a dvouletou dcerou. Místo si našla sama v menším lázeňském městečku v Německu. Měli o ní velký zájem, tak získala všechny výhody včetně školky pro malou. Sama uměla jen základy a manžel neuměl německy vůbec. On je automechanik, takže i pro něj se práce našla, ale to až když tam byli a poznali místní prostředí :wink: .
20. led 2013 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
A ještě můj bratr je od září na studijním pobytu v Austrálii (Sydney). Studium je priorita, ale práci (spíš brigádu) si tam také našel. Dostává samozřejmě méně než minimální mzda, ale je rád alespoň za to. Peněžní prostředky na bydlení a školu měl z domova, ale stejně zjistil, jak je to tam příšerně drahé, tak bere každý přivýdělek.
20. led 2013 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hasky24 Spíš od toho čekal něco úplně jinýho. :wink: Ale to se asi nedozvíme :dizzy_face: Někdo si život v zahraničí vysní jako v tý pohádce, kde lítali pečení holubi do huby :grinning:
20. led 2013 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Nepiš velkými písmeny".
20. led 2013 v 10:53 • hasky24
já žila v zahraničí 6 let a čím dýl jsem tam byla, tím víc jsem toužila se vrátit zpět. Samozřejmě znám spoustu čechů, kteří zůstavají a libujou si v tom- ale to spíš utíkali před nějakým problémem a jen menšina zůstavala kvůli tomu, že si prostě už zvykli, tak se usadili.
V Německu mám známé - jejich otec tam odjel pracovně na několik let, tak jeli s ním. S dvěma dětmi, maj tam bydlení atd.. Malý odmítá chodit do školky, je tam neštastný, druhé dítě mají ještě malé. Manželka si nezvykla a co to jde, tak odjíždí.
To je ale samozřejmě případ od případu jiné.
20. led 2013 ve 12:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já přemýšlela, že mám pár kolegů, kteří v zahraničí fakt zůstali - ale většinou sami, partnerské vztahy to nepřežilo.

A manžel má kamarády ve Vídni - jsme z jižní Moravy, tak to mají "za rohem". Vcelku jsou spokojení, ale... berou je tam jak přivandrovalce z ruských končin, starší holčička chodí do školky právě pro východoevropské občany, v porodnici byla v křídle pro cizince z východu... materiálně na tom nejsou špatně (sociální bydlení je tam levnější než u nás), zdravotní péče je podobná, ale skoro každý víkend jsou tady, na nákupy jezdí do ČR a s usazením na trvalo už roky váhají. Přátele si tam nenašli, místní je moc neberou a přeci jen se zas necítí být součástí bývalého východního bloku, kam je strkají. Jinak oba jsou odborníci, šli tam napřed na stáže, pak tam zůstali, práci mají oba dobrou.
20. led 2013 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek