Jsem žena v domácnosti - pro okolí je to nepochopitelné
Zdravím všechny,
po delší době jsem se se zoufalství rozhodla, že založím tuto diskuzi a snad najdu podobné dušičky jako jsem já. Mám jednu holčičku, v květnu ji bude pět let. RD jsem měla na tři roky, do práce ze které jsem šla na MD a RD jsem se už nevrátila - dala jsem výpověď protože jsem v ni nebyla spokojená a byla časově náročná. Poštěstilo se mi ale najít přes známého práci hned v červnu a to ve firmě, kde už jsem před nějakou dobou dlouhodobě pracovala - bohužel jsem dostala tříměsíční zkušebku a dva dny před jejím vypršením i výpověď z personálních důvodů.......dcerka se mi zrovna zajížděla první měsíc ve školce a já si libovala, jak jde vše po másle. Nějakou dobu jsem práci hledala ale vzhledem k tomu, že mi dcera co dva týdny marodila, dohodli jsme se po nějaké době s manželem, že zůstanu doma a jsem tedy "oficiálně" ženou v domácnosti. Babičky nemáme, jeden dědeček - můj otec je po mrtvičce a celkově bez vztahu k dětem, navíc mimo naše bydliště, druhý dědeček - tchán - s námi tedy bydlí v domě a vztah k dceři má ale bohužel jinak jsou vztahy velmi komplikované - o tom se teď nebudu rozepisovat.
Jde o to, že od doby, kdy veřejně "přiznávám" že práci teď nějaký čas nehledám, na mě okolí kouká jako na poslední lemru línou - promiňte za ten výraz. Komentáře typu "a nenudíš se doma....já bych se unudila"........"to nemyslíš vážně????" ..........nebo jen ten pohled odsouzení či nepochopení a okamžité zařazení do škatulky mimo normální lidi.......je to i tím, že mám "jen" jedno dítě, možná kdybych jich měla více...........nevím
Je mi to hrozně líto, podotýkám, že nejsme nějak bohatí, manžel je státní zaměstnanec, takže plat dle tabulek, já nulu ale jinak jakž takž vycházíme i díky úsporám, dcerka je ve školce jen na čtyři hodiny denně - a ani to někdy někdy ne - než se tam ráno doštracháme 🙂 každý den vařím teplý oběd a večeři, starám se o domácnost, věnuji se maximálně dceři a pořád "je to málo" jako kdybych ztratila na ceně - teď nemyslím pro manžela, ten je úžasný a uznalý ale pro okolí - vím, že bych se na to mohla vy......ale jsem citlivá bytost a velmi mě to zraňuje. A zrovna včera jsem si vyslechla další "odborný" komentář.
Je tu nějaká žena, která je na tom stejně či podobně? Mohly by jsme se navzájem podpořit, poradit jak ten čas co nejlépe využít i na následný návrat do práce......
@babanci já myslim,že skvěle se o svou rodinu postará i žena,ktera chodí do práce 😉 není to o tom jestli je doma, ale spíš o organizaci času a také o přístupu obou rodičů. Já si dovolím tvrdit, že ženy, které chodí do práce a k tomu táhnou domácnost a děti,mají v drtivé většině mnohem lepší organizační schopnosti👍
Já Osobně si nedokážu představit, že by mě naplnovalo být doma celý život (nebo většinu)🙈 natož s jedním dítětem 🤤to bych si snad připadala jako nemocná 😂 nemyslím to nijak špatně, jen mi to přišlo jako jediné trefné srovnání ⚘
Ale chápu, že pro někoho je to naplňující👍pokud je to doma v pohodě, manžel resp.partner vydělá na slušný život a domluví se ta společně, tak bych se neohlížela na okolí. Nicméně, divit se "divným" pohledům taky asi není na místě. Péče o jedno zdravé dítě opravdu nevyžaduje mámu doma celý den😉
@zuzineckah já že svého okolí mám takovou zkušenost, že když někdo má tah na branku, tak to bývá i na poli domácím i na poli pracovním
To jsou mi plodne diskuze toto.. To, ze je zena v domacnosti prece neznamena, ze se musi nudit, nebo ze ji naplnuje pouze starani se o domacnost a deti. Ono totiz zena v domacnosti neznamena, ze ma kouli na noze a nehne se od ditete a z baraku. Take to neznamena, ze se nemuze dal realizovat a nekam se posouvat. A vubec, nevim, proc by se na to meli lidi divne koukat, kdyz je to pouze vec te dane rodiny. Jen na tom prece zalezi, jestli to vyhovuje vam...A je uplne jedno, jestli ma dite jedno, nebo jich ma pet. A zase naopak, pokud zena do prace chodi rada, tak at chodi, taky je to jen jeji vec.
@roxolanka samozřejmě, že je to každého věc, nikdo neříká, že ne😉 Ale dovolím si oponovat v tom, že je jedno, jestli má doma žena dětí 5 nebo 1. To opravdu není to samé 👍🏼 😉
@usak je to zavist, verte tomu !! je totiz hodne zen, kt. by chtely byt doma s ditetem ( alespon v mem okoli ano ).ja to mam podobne jako vy!! pracuji z domu. nepracuji denne, ale cca 3 dny v tydnu ( dle mnozstvi prace). budte rada, ze jste doma a muzete si uzivat dcery.ja jsem take rada !! dojizdet do prace jsem si uz zkusila.......
@zuzineckah A kdo psal, že je to to samé??? Já psala, že je to jedno s kolika dětma žena doma je, pokud jim to doma vyhovuje. 😉 O tom, že je to stejné jsem vůbec nepsala. I když, já sama jsem z pěti dětí a podle mamky bylo mnohem těžší mít jedno, to první, než když už nás bylo víc. Ty děti se mezi sebou dost zabaví a co si budeme povídat, nejde se starat o pět dětí tak, jako se člověk plně věnuje tomu jednomu. I když tam je to taky jak kdo.
@roxolanka napsala si tuhle větu "A je úplne jedno, jestli ma dite jedno, nebo jich ma pet.", nikde nepíšeš, že to míníš, když je s nimi doma 😉
Nicméně, ani tak to není podle mě jedno. Já mám tři děti a stačí už jen to, když potřebují odvézt každé jinam, nebo když se sejdou nemocné... a takhle bych mohla pokračovat😉
Nečetla jsem všechny příspěvky, ale docela se divím, že jsou ty reakce okolí až takové, měla jsem za to, že takto žije dnes spousta žen...koukám třeba na výměnu manželek a tam se celkem často objeví, že žena je nezaměstnaná-a taky maj třeba jen jedno dvě děti a tatínek není zrovna podnikatel. Podle mě polovina těch komentářů je závist (to jsou lidi, co svou práci nenávidí a moc rádi by taky zůstali doma) a druhá polovina jsou kariéristi, co prací žijou a jednoduše prostě nechápou, když někdo žije odlišně. Já si naopak dovedu představit, že se nenudíš a sama vůbec nechápu, jak mohou ženy i s jedním malým dítětem zvládat práci na plný úvazek. Víš co to je pak: všude se píše o stresu každodenního života, hodička práce, děti, domácnost a všichni jsou pak uštvaní, nervózní. pramení z toho plno nemocí od vysokýho tlaku počínaje depresema konče. A když se někdo odváží žít jinak, tak hned dostává takovýhle nálepky. Je to asi i v části povahy našich lidí, řešit životy druhejch, taky to znam, já například pracuju na částečnej úvazek a už jsem taky zaslechla jízlivý poznámky, proč bych jako nemohla pracovat na celej...co já si to vůbec dovoluju, že jo? Mladý člověk, který nemá ještě ani děti! To jsem lenora, že jo? 😀 studuju k tomu školu a předcvičuju ve fitku, sportuju, mám koníčky a leckdy fakt nestíhám ani s částečným úvazkem...a víš co? Nejsem povinna nikomu vysvětlovat moje důvody nebo se nějak ospravedlňovat, proč nepracuju na plnej úvazek. Zrovna tak jako ty-taky nejsi povinna nikomu nic vysvětlovat, je to jen tvoje věc a tím bych jakýkoliv poznámky tohohle typu odbyla.
@zuzineckah Už podruhé. Ano, psala jsem, že je jedno s kolika dětmi je žena doma. Nepsala jsem, že je to stejné... To jsou dvě naprosto odlišné věty. Tím, že je to jedno myslím, že to může být každému jedno, jestli je ženská doma s jedním dítětem, nebo s pěti. A jak píšu, také mám osobní zkušenost, ale to je fuk. Každý, ať si prostě žije jak chce, někdo se bohužel nedokáže postarat ani o jedno dítě a někdo perfektně zvládá třeba čtyři a naopak... O počtu to fakt není..
@lamiaaa Přesně tohle se mi taky dělo. Skoro každý říkal,proč neděláš na plný úvazek?Vždyť máš už děti velké? A pravda,co je komu do toho? Každý ať si to udělá,jak mu vyhovuje. Já bych např. 3 děti při plném úvazku a velké domácnosti nezvládla. Nebo zvládla,ale ne tak,jak jsem chtěla.
@roxolanka vždyť jo, každý má nějaké své limity.
@lamiaaa nikdo není nic povinen vysvětlovat, proč taky, že jo... Když si to doma s manželem tak nastaví, finančně nestrádají, pak je to jen jejich věc. Ale neviděla bych to tak "ode zdi ke zdi" - k závidění na tom není opravdu nic a ani kariérista člověk být nemusí, aby to viděl jinak 😉 Prostě jsme jen každý jiný a jak jsem napsala výš, ty limity máme každá jinde 👍🏼
@zuzineckah Určitě někdo dokáže hodně makat i se hodně dobře starat. Já to neumím. Jsem nyní nějaký čas doma,mám dovolenou. Dostatečně spím,mám čas na koníčky,čtu,šiju,hlídám vnoučata,peču dobroty,uklízím domácnost a pracuji na zahradě...užívám si to. Klid,který potřebuji k životu. V úterý jdu do práce a zase budu ve stresu,protože nestihnu obstarat domácnost dostatečně,jen budu hasit to nejnutnější,vnoučata uvidím jen 1 x týdně a číst si budu maximálně o víkendu. Spát budu 6 hodin,což mi nestačí. 🙂 Mě, kdyby někdo poslal 10 tisíc měsíčně,to mi na můj provoz stačí, jsem doma okamžitě. 🙂 Zaměstnání mě zdržuje od pořádné práce.🙂
Nějakou dobu bych si to asi užívala, ale postupně by mi práce začala chybět. Ono se to nezdá, ale práce není jen způsob jak vydělat peníze, je to realizace, způsob socializace a tvoří jeden ze základních pilířů zdravé psychiky produktivního člověka. Takže já neodsuzuji, nekritizuji, spíš tak trošku varuji 😉
@barumat přesně, nejde o práci jako takovou, ale o kontakt s lidma a nějakou osobní realizaci. Já to. Považuji za zasluznou činnost, že je někdo doma, ale svůj život si tak nepředstavují. Pouze péče o rodinu by mě nedostatečné duševně stimulovala. Moje máma je celý život v domácnosti, takže to mám z první ruky a pro mě by to tedy nebylo.
Od te doby, co jsem na materske, zeny v domacnosti lituju. Drou jak kone a jeste kolem nich lidi maji kecy, ze jsou "line jit makat" 🙄
Pry v Nemecku, kdyz pracuje jeden z manzelu a druhy je v domacnosti, pocitaji se odpracovana leta i tomu druhemu do duchodu
Mám kolem sebe dost kamarádek,ůřednic. Pracují od 8.00 do 16.30 hod. Děti v družině,školce. Běží tedy pro ně,v MŠ je jejich dítě poslední... s větším do kroužků. Nákup,doma to trochu pofackovat,uklidit, úkoly do školy,večer,padnou do postele utahané. Chlap nedělá od- do,takže přijde nejdřív v 18.00 hod. A tak to běží tryskem,velké prádlo v sobotu a neděli,když se zadaří výlet. Většina by byla ráda v domácnost a nebo na poloviční úvazek.
@babanci: mám podobný názor, taky kdyby "na to měla peníze" tak bych okamžitě přestala chodit do práce a určitě bych se nenudila (a to, jak jsem psala, ani nemám děti). Je spousta různých jiných možností jak se realizovat, nenudit a zůstat v kontaktu s lidmi než jen denodenní stres v práci. Ale u mě (a možná i u tebe) je můj názor dost ovlivněný silnou nespokojeností s prací, kterou dělám. Dovedu si představit, že koho jeho práce baví, nechodí tam se staženym žaludkem a neodchází večer odrovnanej fyzicky i psychicky, ten to vidí jinak a ten naopak tu práci potřebuje, nabíjí ho. V podstatě závidím těmto lidem, a taky těm, kteří mohou zůstat v opačném případě doma.
A myslite,ze ty otazky jsou nutne mysleny zle? Ja osobne bych asi take zareagovala ve smyslu "no tak to by mi fakt lezlo na mozek",ale urcite bych to nemyslela tak,ze je dotycne lemra lina ci bych ji to snad treba zavidela 🙂
@lamiaaa já to teď chtěla napsat, si mě předběhla - že ta averze nebo postoj taky zřejmě souvisí s tím, že děláš práci,která tě nebaví... Já třeba svoji práci miluju, mám firmu, zaměstnávám lidi a už jen proto, že si jejich práce cením, tak mě prostě baví, co dělám a dělám to ráda. I když jsou problémy a občas bych do toho kopla. Ale nemůžu a ve finále ani nechci, samozřejmě 🙂 Tato práce mi dává i potřebnou svobodu, důležitější pro mě je ta časová než finanční, protože potřebuji být flexibilní kvůli dětem. Babičky daleko, nemáme nikoho... Můžu hodně věcí dělat z domu, a hlavně jsem pánem svého času. Takže nemám pocit, že bych něco nestíhala, nebo se dětem věnovala málo. Stíhám každý den vařit (má záliba), jedinou věc, kterou jsem "delegovala" je větší úklid, jednou týdně chodí paní a vygruntuje 👍 Běžný úklid si obstarám sama, stejně tak zahradu (nic velkého). Nicméně bez dobrého manžela by to nešlo. Sice chodí v týdnu většinou až kolem půl 8., ale veškerý svůj volný čas věnuje rodině a dětem. I po příchodě domů se navečeří a bere děti koupat, prostě je to jejich chvilka, na kterou se on moc těší. Já pak uspávám nejmladší, on starší. A pak se sejdem u skleničky vína a máme hoďku - dvě pro sebe👍
Ještě něco bych dodala: je strašně blbá doba. Na lidi je vyvíjenej neskutečnej nátlak, však se podívejte na otvírací doby obchodů, restaurací, lékáren...leckde to je víc než dvanáct hodin denně, včetně víkendů a svátků, dělají se i noční. A v těchto institucích pracuje většina lidí. Kdo má ve 4 padla a jde si v klidu nakoupit, tomu leckdy vůbec nedochází, že ti zaměstnanci tam jsou do pozdních hodin. Bere to jako samozřejmost, prozákaznickej přístup. A všude ve firmách je tenhle prozákaznickej přístup vštěpovanej zaměstnancům. Zákazník a klient je na prvním místě. Zároveň leckde maká jeden člověk za dva i za tři. A teď si představte, že nastoupí do tohto provozu maminka s dětmi. Nikoho nezajímá, kdo jí vyzvedne děti ze školy, školky, kde budou její děti v 9 večer, když ona bude markovat nákupy zákazníkům, jak bude trávit její rodina víkend bez ní, zatímco ona bude sedět za kasou a samozřejmě jako vždy s úsměvem obsluhovat každého i toho nejprotivnějšího zákazníka na úkor času věnovaného rodině (však za to dostane volno v pondělí, až bude manžel v práci a děti ve škole, bude mít celý den na odpočinek-rozuměj čeká ji doma nahromaděná práce za ty dny, kdy tam nebyla). A teď si představte, že se jí ráno před směnou probudí dítě nemocné a ona s tím bude muset zůstat pár dní doma. Takový humbuk, když náhle nepřijde do práce, to si nedovedete představit. Jestliže předtím měli plné ruce práce, teď se jim to doslova hroutí, začíná chaos, fronty, nespokojení klienti se ozývají. Nedejbože když by někde kvůli její nepřítomnoti bylo nemožné otevřít. To už je skoro na ústavní stížnost. Ostatní musí makat za ní, pravděpodobně bude někomu zrušeno volno po odpracovaném víkendu, aby vykryl službu, ostatním zaměstnancům naskáčou přesčasy, a mamince to možná dají pěkně sežrat....možná se v tom i někdo poznává...
Opravdu se okolí tak strašně diví, proč se na tohle maminka, když má možnost, zcela nevykašle a zůstane doma?
@lamiaaa Nemám vyloženě odpornou práci,ale není to nic,co by člověka kdovíjak povznášelo. Normální úředničina. Nedávno jsem viděla pořad o Blance Matragi, obarvovala tam hedvábí na šaty a to teda by mě naplňovalo. 🙂 Ale i takovou práci bych chtěla dělat od -do a zbytek času věnovat sobě a rodině. Strašně mě baví makat doma.
Dnes celý den šiji na vnučku a jsem vyloženě šťastná. Že můžu být jen se svými a nemusím se socializovat.
Když jsem pracovala na 4,5 hodiny,kolegyně říkaly,že se mám. Ale všechny měly tu možnost,jenže měly by polovinu peněz a nakonec jim to vadilo. Ideální by bylo,aby rodina mohla vyžít s mužova příjmu a žena by si mohla vybrat,zda chce či nechce. A ne,že skoro všechny musí,protože by to neutáhli.
@babanci nechci se tě nijak dotknout, neber to prosím nijak špatně - ale není to třeba i věkem?? Nebo si to tak měla vždy?? 🙂
My bychom třeba s přehledem vyžili jen z manželova příjmu, ale já bych se ukousala, prostě musím dělat i něco jiného než se "jen" starat o rodinu 😀 Nesmírně mě těší pocit, že dávám práci, že tvořím hodnotu, která přináší užitek dalším lidem, to mě opravdu naplňuje...
Třeba když už budu v stádiu, že budu mít vnoučata, tak to taky budu vidět jinak, přeci jen to je další rozměr života👍 Těším se na ně už teď (ale zároveň doufám, že aspoň 10 let teda ještě babičkou nebudu 😂😂😂 )
@zuzineckah Určitě taky. Měla jsem to tak vždy,ale teď jsem doma ještě radši. Byla jsem babičkou v 41 letech. Asi máš zajímavou práci. My bychom taky vyžili,ale životní úroveň by trochu klesla. Nemohla bych cestovat,tak holt se přemůžu. 🙂 Ale ráno,když vstávám na budíka, se mi trochu navaluje.🙂
@babanci ano, mám práci, která mě baví a mám jí ráda. Nicméně, taky se mi navaluje, když zvoní budík 😂
Čtu ze většinou vám chlapi schvaluji byt doma, ja to mám naopak
Byt jsme velmi velmi dobre zajištění - peníze vůbec nemusíme řešit, me můj muž nutil jít do práce uz po druhem roce veku dcery, měla jsem tehdy tedy zajímavou nabídku, ale ja sama jsem ji odmítla, muž nesouhlasil a zlobil se. Nakonec jsem zůstala doma uz přes pět let - máme druhé dite - syna rok a půl a to je tedy staraniho, zrovna tenhle vek to je fakt Krušné, porad padá, porad úrazy......dceři je uz pět, to je taková pohoda, ale muž přesto riká ze dceru mám nevychovanou , ja jsem ale jiného nazoru. Nyní mám rodičovskou do synovce tri let, pak bych rada menší úvazek - bydlíme v domě a tedy domácnost je jen na me, dětem vecer čtu vždy jen ja muž nakupuje chodí do práce a děla na zahradě, se synem nemám hlidani, rodiče bydlí sice kousek od nas a ma mamka je v důchodu, teď si berte na par dni dceru na dovcu, ale to spis budu mít víc náročný ja, jelikož dcera mi malého zabavi, takze kdyz tu nebude, malý se pak bude porad dožadovat me a ja nebudu stíhat.....se synem můj muž nebyl nikdy cely den, hlídá jen na chvíli kdyz jdu do jiné místnosti - nikdy ale nejsem úplně pryč, např větším prádlo
Nicméně můj muž ma názor ze po rodičaku musím nastoupit na plný úvazek - dcera by byla v prvni třídě a syn ve školce která ma do pěti! Dojíždění do Prahy trvá 45 minut na okraj Prahy, nabídky na moji práci jsou většinou na druhem konci Prahy, no to bych musela pracovat jen do půl čtvrtý! Můj muž moji práci doma absolutně neocení, mysli si, ze doma blbnu
@feedoo takový chlap by zasloužil pěstí 😠 hodně to zavání despektem a panovačností. Vy spolu i mluvíte nebo jen on vydává rozkazy?
@ilonne Tak znám spoustu žen, co mají statek a ještě zvládají chodit do práce a prostě to nějak dělají, nevím teda jak 😲 ale dělají. Ale o tomhle právě píšu, že bych byla asi pěkně strhaná, snažit se zkloubit statek se zaměstnáním, vstávat ve 4 ráno abych stihla před odchodem do práce ještě poklidit zvířata, to jako sorry, ale to bych se na to radši vykašlala. Bydlet v bytě, dokážu si to představit, pokud bychom teda bydleli ve městě a nebylo by nutné děti dovážet a rozvážet... Takhle je to pěkně na pytel, když jsme na vesnici, kde se děcka pomalu ani nedostanou busem ze školy (do školy jo, zpátky je to horší), do kroužků musíme vozit, malé děti do školky... Už tohle by se dost těžko zvládalo se zaměstnáním, na téhle vesnici bydlí 4 další rodiny s malými dětmi, jedna má děti ještě malé a maminka pracuje ve vesnici, kam děti chodí do školky, druhá pracuje z domova, třetí je ženou v domácnosti a denně děti vozí do/ze školy, kroužků atd., čtvrtá musela začít pracovat přímo ve škole, protože sama z toho byla na prášky, když se jí začínaly směny křížit se směnami manžela a děti neměl ze školy kdo vyzvednout (i její manžel kvůli tomu musel nakonec změnit práci), a jelikož je to moje nejlepší kamarádka, vidím pravidelně, jak je strhaná a nic nestíhá, a to mají jen barák se zahradou, ze zvířat pouze psa. Bydlet někde ve městě, kde se děti samy dopraví do/ ze školy, do kroužků se dá jít pěšky, obchod, poštu atd. hned za zadkem, a mít na starost jen byt, tak si to dokážu představit úplně v pohodě - i když znám takové, co ani takhle nestíhají 😀 Ale mně osobně přijdou domácí práce úplně v pohodě zvládnutelné i po práci, zvlášť v bytě, kde se netahá tolik bordelu jako na baráku, kde se topí dřevem a děcka lítají ven a dovnitř špinaví jak prasata. Ale při tomhle způsobu života mi přijde nereálné chodit ještě do práce, a to ne jen kvůli tomu, že by ten statek zabral tolik času - to fakt zase ne, ale kombinace toho všeho. A jsem ráda, že mám manžela, který se mnou v tomhle souhlasí. Nebo přesněji řečeno je rád, že nikam jezdit nechci a budu radši pomáhat jemu 😀 A hlavu si s tím nedělám, jen vysvětluji, jaké můžou existovat důvody pro to, že žena zůstane doma, a že to nemusí být automaticky lenost 🙂