Jsem žena v domácnosti - pro okolí je to nepochopitelné

usak
11. dub 2014

Zdravím všechny,
po delší době jsem se se zoufalství rozhodla, že založím tuto diskuzi a snad najdu podobné dušičky jako jsem já. Mám jednu holčičku, v květnu ji bude pět let. RD jsem měla na tři roky, do práce ze které jsem šla na MD a RD jsem se už nevrátila - dala jsem výpověď protože jsem v ni nebyla spokojená a byla časově náročná. Poštěstilo se mi ale najít přes známého práci hned v červnu a to ve firmě, kde už jsem před nějakou dobou dlouhodobě pracovala - bohužel jsem dostala tříměsíční zkušebku a dva dny před jejím vypršením i výpověď z personálních důvodů.......dcerka se mi zrovna zajížděla první měsíc ve školce a já si libovala, jak jde vše po másle. Nějakou dobu jsem práci hledala ale vzhledem k tomu, že mi dcera co dva týdny marodila, dohodli jsme se po nějaké době s manželem, že zůstanu doma a jsem tedy "oficiálně" ženou v domácnosti. Babičky nemáme, jeden dědeček - můj otec je po mrtvičce a celkově bez vztahu k dětem, navíc mimo naše bydliště, druhý dědeček - tchán - s námi tedy bydlí v domě a vztah k dceři má ale bohužel jinak jsou vztahy velmi komplikované - o tom se teď nebudu rozepisovat.
Jde o to, že od doby, kdy veřejně "přiznávám" že práci teď nějaký čas nehledám, na mě okolí kouká jako na poslední lemru línou - promiňte za ten výraz. Komentáře typu "a nenudíš se doma....já bych se unudila"........"to nemyslíš vážně????" ..........nebo jen ten pohled odsouzení či nepochopení a okamžité zařazení do škatulky mimo normální lidi.......je to i tím, že mám "jen" jedno dítě, možná kdybych jich měla více...........nevím
Je mi to hrozně líto, podotýkám, že nejsme nějak bohatí, manžel je státní zaměstnanec, takže plat dle tabulek, já nulu ale jinak jakž takž vycházíme i díky úsporám, dcerka je ve školce jen na čtyři hodiny denně - a ani to někdy někdy ne - než se tam ráno doštracháme 🙂 každý den vařím teplý oběd a večeři, starám se o domácnost, věnuji se maximálně dceři a pořád "je to málo" jako kdybych ztratila na ceně - teď nemyslím pro manžela, ten je úžasný a uznalý ale pro okolí - vím, že bych se na to mohla vy......ale jsem citlivá bytost a velmi mě to zraňuje. A zrovna včera jsem si vyslechla další "odborný" komentář.
Je tu nějaká žena, která je na tom stejně či podobně? Mohly by jsme se navzájem podpořit, poradit jak ten čas co nejlépe využít i na následný návrat do práce......

nasekuratko
18. dub 2014

@usak kašli na řeči! Ale opravdu! Je to tvůj život, žiješ ho pro sebe a podle sebe a ostatní ať se starají o sebe. Mně osobně by to nevyhovovalo, protože jsem typ, co musí mít pořád změnu, žádný stereotyp, každý den jiný... ale pokud tobě to vyhovuje, tak proč ne? Já bych řekla, že blbý řeči mají ženské, které ti závidí, rády by s tebou měnily, ale nepřiznají to. 😉
Já jsem na mateřské se dvěma dětma a u toho příležitostně pracuju (práci mám jako koníček) a maximálně mi to vyhovuje. A vidíš, mě taky hromada lidí odsuzuje, že naopak nejsem s klukama doma celé dny. Nikdy se nezavděčíš všem! 😉

laurital
18. dub 2014

@usak Obvykle odpovidam, ze rano se tezce dloubu z postele, odpoledne prokecam na MK a vecer se jdu pomodlit za to, ze me muj muz stale zivi 😀...a s laskou zeny, s laskou😀

usak
autor
19. dub 2014

@laurital hrozně ale hrozně bych chtěla vidět reakci těch lidí 🙂 🙂 co oni?????

usak
autor
19. dub 2014

Holky díky za reakce - už se nad to snažím povznést - vždyť taky doma budu už dva, nejvýš tři roky a potom už celý život v práci - prostě to beru jako fakt - nejlepší řešení pro danou situaci. A potom hned stoupnu v ceně, až budu mít jazyk na vestě a běs v očích - né dělám si srandu 🙂 🙂 🙂
A samozřejmě si vážím toho jak to je - nechci působit nevděčně, jen mě to ten den jak jsem to psala dostalo - už toho bylo hodně a já jsem taková citlivka citlivá 😠 ☹

usak
autor
19. dub 2014

@partyzanka91 díky, máš úplnou pravdu a velmi trefně jsi to napsala - nikdy se nezavděčíme všem - to víme, že?? 😉 hlavně žít a nechat žít...............

zelva
19. dub 2014

U nás je to asi hodně nezvyklé být ženou v domácnosti, v jiných zemích je to třeba normál. Proto tady lidi tak koukají a nechápou. Popravdě, mně to v našich končinách také připadá neobvyklé a divné, ale respektuji to, že jak si to kdo zařídí, tak to má. Je na to asi i třeba mít chlapa, který to bere a chce to. Můj chlap by například určitě nechtěl, abych byla doma. A já tedy také ne. Je v tom samozřejmě výhoda, že má člověk v klidu čas na děti a nemusí se honit, aby je včas odvezl/přivezl apod. To je opravdu výhoda. Ale myslím, že čím jsou děti starší, tím se ta žena musí doma nudit. Pořád se jen plácat u domácích prací a vaření. Od rána do večera. Žádný sociální kontakt...Brrr, mně to zní jako horor. Ale jak jsem již psala, pokud to někomu vyhovuje, pak je to jeho věc....

usak
autor
19. dub 2014

@nasekuratko taky děkuji za podporu a milá slova - jen si dovolím - v dobrém - nesouhlasit s tím stereotypem - myslím, že stereotyp může zažívat úplně stejně žena co je doma i pracující žena - vždyť kolik žen chodí do práce vysloveně z musu? To bych pak řekla, že je to větší stereotyp, práce, domácnost, večer - a pořád dokola plus ještě děláš něco co nechceš. Takže bych se bránila tomu, nazývat pobyt doma jako stereotyp - já to rozhodně tak nemám a každý den je jiný a báječnýýý 🙂
Myslím, že tyto věci máme tak zakořeněné, že z toho pak vznikají ty asociace - pracující žena rovná se báječný rozmanitý život, žena doma ať už na MD,RD, v domácnosti rovná se nuda a stereotyp, na hlavu 🙂 🙂 🙂 😉
Ale samozřejmě chápu, jak si to asi myslela - vzhledem k tobě a toho, že tě práce baví a je tvým koníčkem - moc ti to přeji!!!!!!

usak
autor
19. dub 2014

@zelva myslím, že jsme každá jiná, takže co je pro jednu horor, pro druhou ráj blaženosti 🙂 buď tedy ráda, že tě horor nečeká 🙂 😀

zelva
19. dub 2014

@usak To také jsem ráda. Po skoro šesti letech mateřské už se klepu jít do práce. Už toho mám fakt plný kecky, jak se říká.

pamal
19. dub 2014

@usak k tomu, co říkám, když se mě někdo ptá co doma dělám:
Musím říct, že vlastně se mě asi nikdo ani nechápající otázkou neptá, protože vlastně kolem sebe mám lidi, kteří mají buď malé děti a jsou s nimi doma, anebo jsou teď chvíli v práci, takže to ještě mají živě v paměti. Spíš mají problém s tím, že se jim tak věnuji, že jim věci vysvětluji, že je neplácám a hlavně, že si na nic nestěžuji. Jinak mi hned po školce chodíme vždycky na dvě hodiny ven, protože mé děti milují míče a pohyb všeho druhu. K tomu starší syn chodí ještě do sportovního oddílu a vzdělávacího kroužku a na logopedii, takže máme kromě jednoho dne, týden plný aktivit a v pátek odpoledne jsem vděčná za víkend. Já všem říká, že i když jsem v práci velmi pracovala a mé okolí mě zná skoro jako workholika, tak nyní mám mnohem větší fofr a nadělám se víc než v práci a nikdo už nic neříká. Případně mně řeknou, že si to dělám zbyteně náročné, že mám syna nechávat i odpoledne ve školce (hm, ale on už od 1,5 roku nespí a chce chodit do sportů - sám si to na nás vyprosil - když jsem ještě doma, tak proč bych mu to nedopřála, když to zvládám) ...... Ale k tomu já říkám, že jsem spokojená a že si na nic nestěžuji a že chci, aby to tak bylo. Prostě spoustu lidí má potřebu radit a neřídí se zásadou, že nejlepší rada je rada vyžádaná. Je to o sebevědomí!!!

alyssa18
19. dub 2014

Rovnou podotýkám, že nečtu celou diskuzi a reaguju pouze na úvodní příspěvek.
@usak Věřím, že tě to moc mrzí, ale chci ti vyjádřit velkou podporu. Společnost si málo uvědomuje, co to znamená vychovávat dítě (nejen šatit, živit, ale i vychovávat). Málo rodičů se dnes svým dětem věnuje tak, jak by mělo, a spousta matek spěchá do práce, už když jsou dítěti třeba jen dva roky (mluvím z praxe, učím ve školce a vidím to dnes a denně), a to podle mě není správné. Kolikrát si lidi taky neuvědomují, co obnáší péče o domácnost. Vím, že je to těžké, ale hoď takové řeči za hlavu. Hlavní je, aby vaše rodina fungovala a abyste byli vy spokojení. Pokud vám to tak vyhovuje, tak co je komu do toho. 🙂 Hodně štěstí a hlavu vzhůru! 🙂

lu777
19. dub 2014

ono hodně záleží na tom v jaké situaci je ta která rodina....
některé děti jsou velmi náročné a člověk je rád, že jde do práce (můj případ u mladší dcerky, jít do práce pro mě bylo v jejích 3 letech vysvobozením, šíleně na mě visela a neustále něco vyžadovala, teď jí jsou 4 a je to lepší ale je prostě taková povahově.... dodnes si v práci užívám, že si můžu dojít na záchod, najíst se v klidu atd. a to jsem na ni opravdu hodně přitvrdila, ale ačkoli dělám 7 hodin denně a pak kmitám doma, tak pořád jsem unavenější po dni s ní než po dni v práci)....

a taky hodně záleží zda má člověk nějaké hlídání, my třeba neměli naprosto žádné, takže když jsme jednou za čas chtěli jít spolu do kina, tak jsme si museli zaplatit paní na hlídání.... takže jsem si užívala i třeba čekání u zubaře když jsem byla výjimečně sama 😅

a i ta máma je jiná povahově, někdo je velmi šikovný v domácnosti a vyloženě se v tom "vyžívá", takže dělá i věci navíc a stíhá to, po večerech peče třeba dorty, vyšívá atd......
pro děti je určitě lepší když je máma doma....
pro ni je to určitě jednodušší když jsou děti malé (protože když jsou ve školce tak jsou kolikrát nemocné stejně a pak člověk neví co dřív jestli obstarávat děti, domácnost nebo jít pracovat s tím, že polonemocné dítě je ve školce)... není jednoduché skloubit práci a malé děti bez hlídání

já chápu obě strany, jen přemýšlím když je někdo doma déle co potom až bude dětem třeba 10 let? pak už přece jen práce ubyde a ty děti už mají své kamarády, chodí ven samy víc a víc....
plánujete se pak vrátit do práce? a jste v takovém oboru, kde po 10-ti letech to neznamená brát podřadnou práci?
moje mamka byla doma s dětmi celý život, měla 4 děti... ale pak už by se velmi těžko vracela do práce, byla zdrav. sestra a přece jen byly po revoluci velké změny... navíc to bylo na směny, a už si neuměla představit, že by vstávala třeba v 5 a byla tam dvanáctky nebo noční.... pak už měla na výběr jen uklízečku apod. po 20-ti letech doma (byla jsem já a ségra dva roky od sebe a pak 7 let a pak bráchové čtyři roky od sebe, takže to měla dost rozložené)..... dneska má velký stres, aby měla vůbec nějaký minimální důchod, platí si sociální pár let a stejně jí chybí roky a neví co bude, tak je na Úřadě práce a shání si razítka, aby byla aspoň zapsaná v evidenci, jakože se snaží najít práci, ale v 63 letech kdo ji vezme?.....
ona si pak už prostě nevěřila a je to opravdu dost změna, já byla doma 6 let a šla jsem do práce ráda, nejdřív na poloviční úvazek, ale doma si dobře zvykla jen dcerka mladší, manžel nebyl až tak nadšený, ale peníze byly potřeba, starší syn, tak ten chtěl abych byla doma....
teď jsem si přibrala na 7 hodin, protože muž přišel o práci a mlátím se tu do hlavy, že jsem měla jít do práce dřív, protože jestli budeme závislí na mém příjmu, tak se neuživíme....

tak to je tam trošku na zváženou - kdy a jestli se vracet do práce.... a co kdyby manžel o tu práci přišel... nebo nastal rozvod, bohužel je jich velmi mnoho teď.... to pak ta žena na tom není dobře....

ilonne
19. dub 2014

@usak To je vtipné, co ti napsat, asi jen to, že mě zase hromada ženských odsoudila jako "krkavčí matku", že jsem si dovolila se v roce a 9m mojí dcer vrátit do práce a od dvou let dcera chodí do jesliček. Prý nebudeme mít správně vytvořený vztah k sobě, bude sobecká a bezohledná atd.......................

nasekuratko
19. dub 2014

@usak já to nemyslela špatně. Pro mě osobně pobyt doma s dětma stereotyp byl, protože jsem byla bez auta a každý den byl stejný. Obzvlášť přes zimu. Ale samozřejmě tím nemyslím, že žena, co chodí do práce, tak má akční život. Já jsem pracovala dlouho v kanceláři s papírama a to byl nejhorší stereotyp, co jsem zažila. Už nikdy víc. 😀 Každý si vybere to svoje. 😉

nasekuratko
19. dub 2014

@ilonne to je přesně ono, člověk se nikdy nezavděčí všem. Vždycky se najde skupina, která tu dotyčnou odsoudí. Ale co, ať se každý stará o sebe, ne? 😝 😀

laurital
19. dub 2014

@usak A vis, ze me se na to nikdo neptal? 😉 asi mam v okoli lidi, kteri nedavaji nevyzadane rady a jsou dostatecne inteligentni.Spis me prekvapuje, kolik zen tady zminuje praci v domacnosti, nudu a nedostatek socialnich kontaktu.Tohle je podle me zazity stereotyp.To, ze je nekdo nechodi do prace prece neznamena, ze je cely den na retezu u sporaku a vysavace nebo sleduje pritrouble serialy.Jaky si to udelas, takovy to mas.Ja jsem ani na materske nebyla vecne doma, naopak jsem dost akcni clovek se spoustou zajmu a znamych, proto moc nechapu ten neustale zminovany deficit socialnich kontaktu.To je o osobnosti cloveka a ne o zamestnanosti, stejne jako nechapu argumenty o zakrneni atd.Naopak mam dostatek casu na sve zajmy, muzu se venovat jazykum, hloubeji studovat to, co me opravdu zajima atd. a nac bych pri beznem "provozu" nemela tolik casu, kolik bych chtela.Berme to tak, ze si kazdy zaridime zivot podle svych moznosti a potreb.Chapat to nemusime, ale meli bychom se naucit to prijmout bez zbytecneho odsuzovani a posuzovani duvodu.

brunetka11
24. dub 2014

Několik mých kamarádek a známých je na tom podobně... u nich je to navíc i o tom, že jejich manželé dokáží rodinu natolik zabezpečit, že se prostě dohodli, že to tak bude lepší... až na výjimky jsou ty holky spokojené. Provoz kolem dětí a domácnosti je vytěžuje natolik, že mají co stíhat běžný provoz (bydlíme za Prahou, všude se dojíždí), natož to kombinovat s prací.
A většina z nás vlastně ani nemá šanci jít zpět do práce na plný úvazek - já pracuji téměř po celou dobu obou rodičáků, ale jedno vím jistě - pokud nechci, aby děti vyzvedávala najatá paní a starala se o ně po dobu, než se vrátím z práce s klasickou pracovní dobou, nemůžu se vrátit do normální práce... prostě to nedáváme.

evaamy
4. kvě 2014

myslím, že to je závist. vezmi si, kolik lidí svoji práci nenávidí..a ty jsi doma s malým dítětem a manželem, staráš se o domeček a zahrádku.. vždyt to je ideál! o tom jsme se x krát bavili s holkama, že bychom nejradši byly doma.. nebydlíš náhodou na vesnici? že ti chlap řekne, že jsi doma s 1 dítětem. i tohl jsou ty důvody proč miluji Prahu, každý je mi tu u zadele a já jim 🙂

orchidis
4. kvě 2014

Holky, asi takhle: já jsem pracující máma, baví mě to, naplňuje. Dělám z domu, když je čas. Do práce bych nemusela, manžel by nás uživil i bez mé práce nebo mateřské. Sice ne naprosto luxusně, ale vyšli bychom bez šetření a omezování se.

Já ale doma být nechci. Baví mě má práce a tak ji dělám. Proto mě trochu dráždí řeči o "ideálu"
@evaamy 🙂 a závsti. Ohrabávat zahradu není pro každého 🙂...
To jen tak na okraj.

Ženy, co jsou v domácnosti, mi nevadí, nezávidím jim. Je to jejich volba. Co mě ale neskutešně s.re, je rozmáhající se fenomén multimatek, co jsou doma třeba 17 let s 3,4,5 dětmi, berou kdejaký dávky (a žijou si z nich moc slušně) a tváří se jako supermatky a lepší lidi, než my, co pracujeme. O děti se přitom nestaraj ani omylem. Mám takových v okolí několik a normálně bych to hnala...
Což ale není případ zakladatelky 🙂.

moucha
4. kvě 2014

Je to normálni, ať si lidí říkají co chtějí....je to jen zavist:-X

evaamy
4. kvě 2014

jenže ona je doma kvůli dítěti a ne zahradě 😅 a závist tak tam prostě je, to si myslím ne jen já, ale i spousta dalších přispěvatelek, navíc málo kdo má tu skvělou možnost pracovat z domu jako @orchidis

themis
4. kvě 2014

@usak Jsem sice bezdětná, ale také bych vás chtěla podpořit. Víte ona práce s dětmi se totiž v naší společnosti nebere jako práce. Jsem učitelkou, tak to vnímám i od svého okolí, že my jsme ti, kdo má ty prázdniny bla bla, ale to, že na všech 24 dětí myslím skoro každou minutu a přemýšlím jak, kde a co vylepšit, abych jim dala nejvíc, to už lidi nevidí. Prostě to není práce , která má hned viditelné výsledky, kterou by mohli lidi ocenit.
Pokud trávíte čas se svým dítětem aktivně, se vám mnohonásobně vrátí, bude k vám mít vztah, který si ted společně utvoříte. Držím palce 😉

chris_n
4. kvě 2014

@makuka88 jen bych ráda podotkla, že to s tou ženou v domácnosti tak uplně není pravda. Moje prababička (ročník 1919) normálně pracovala.

laurital
4. kvě 2014

@orchidis Nic ve zlem, ale tady se neresi zenske, kterym se nechce do prace a s kazdou skoncenou RD si poridi nove dite 😉 .

amallie
4. kvě 2014

@usak dříve to bývala naprosto běžná věc, že ženy bývaly doma a pečovaly o domácnost a děti, pak díky socialismu tohle zmizelo a v dnešní době má spousta chlapů mizerné platy a rodiny si to nemohou dovolit, nebo aspoň si to myslí. Proto se to teď bere jako něco neobvyklého. A to bychom nebyli v Čechách, aby se na každou neobvyklou věco nekoukalo skrz prsty…… Mně se zas lidi divili, že mám paní na úklid, s podobnýma komentářema typu, to bych se teda doma nudila atp…… Tak jsem si akorát vždycky pomyslela, jak mají asi omezené životy, když vlastně jenom uklízí a když by to nedělali, kopali by se do zadele, tudíž se nudili. Tak si pomysli to samé, kdo by se doma nudil, tak je spíš osoba bez inspirace, která potřebuje, aby jí někdo ukazoval, co má dělat 😉 Nejsi o nic míň jen proto, že nepracuješ pro cizí, to, že nejsi nikde zaměstnaná přeci neznamená, že nic neděláš! Takže na ně kašli 🙂 Každý děláme, co nás baví, nebo k čemu nás okolnosti přimějou. Umpřímně, já se buď hodlám vrátit k milované práci, co jsem dělala před RD, nebo zůstanu doma. A nestydím se ani za jednu z možností.

monihart
7. kvě 2014

Ahoj, nečetla jsem vše, tak nevím, jestli se to už tady neřešilo... Mně by se to taky moc líbilo být v domácnosti. Nebo občas mít nějakou brigádku, ale jinak se starat o domácnost. Ale... Věc, kterou řeším a která mi to nedovolí je strach z důchodu. Holky, vy se nebojíte, že se vám nic nezapočítává do důchodu? Asi teď někdo namítne, že my už stejně důchody mít nebudeme. Ale co když aspoň nějakou tisícovku? Nebo i kdyby ne a museli bychom si na něj našetřit, tak z čeho? Další věc, která mě děsí, z čeho bychom žili, kdyby manžel onemocněl? Řešily jste to? Jak říkám, do práce se mi po mateřské fakt nechce,ale toto mě děsí.

ve24
7. kvě 2014

@usak zdravím, já jsem taky doma už 11let jak počítam mateřksou atd. Syn chodí do školy a dcera jde teď do školy, já jsem doma a práci si nehledám. Né, že by byl můj manžel bohatý, ale zas od výplaty k výplatě nežijem. Než, aby byl stres co s dětma, jak jsou prázdniny, nemoci,...tak jsem raději v klidu doma. Nejsem lenivá pracovat, doma je dost práce a kdo chce, tak si i doma práci (v bytě) najde.

liss_durman
7. kvě 2014

@usak Lidská závist je hrozná ☹ Ale je to vážně jen závist. Je fajn, že to máte s manželem vyřešené. On asi největší problém je ten, že s tím nejsi srovnaná ty sama a proto máš problém to obhájit u ostatních. Já to taky tak mám. A shodou okolností i podobně jako @pupickova - o hodně starší manžel a dítě. Momentálně jsem na neschopence, kterou jsem - přiznávám - nechala napsat víceméně "jen tak" z pohodlnosti kvůli těhu(dělala jsem na částečný úvazek jako učitelka v ZUŠce a byla jsem pořád nemocná od dětí). Teď vidím, jak na mě lidi koukají divně - mám tady podle všech takovou nicotnou práci a ještě se válím doma, no děs 😀 😀 Nikdo nic neřekne, ale tak nějak to z nich cítím. Já k tomu ale dělám ještě školu a taky jsem začala pracovat, když byl malý rok a něco, takže si to obhajuju tak, že teď si vybírám to, co jsem si odpracovala, když jsem ještě "nemusela". A musím říct: je to pohoda!!! Když je zrovna jedno z těch vzácných období, kdy dcera může chodit do školky (na dopo) a já mám doma čas si vše V KLIDU udělat, je to bomba. Takže ti rozumím 🙂 Přijde mi ale, že manžel s tím není moc srovnaný, že si asi myslí, že bych měla mít dceru pořád doma, když jsem já doma. Kdyby chodila každý den do školky, tak to nevydýchá a když se ještě přidá nějaké nebezpečí nákazy nějakou nemocí ve školce, úplně zuří, proč ji posílám, proč není doma. Nicméně po skončení 28 týdnů další MD pošupajdím zase na částečný úvazek do práce. Vůbec se mi nechce, ale musím to vzít, jinak by se na mě už vykašlali. Na jednu stranu je fajn vypadnout z domu a chtěla bych si to tak udržet i do budoucna až budou děti větší. Nechci se honit za každou cenu na plný úvazek nebo jako můj manžel dokonce na 2 úvazky. Prostě chci mít čas i na rodinu a domácnost.
Ale k tobě: 1) Vykašli se na lidi! Když se někdo bude ptát, řekni, že máš něco rozjednaného, ale že nevíš, jak to dopadne a nechceš to ani říkat, abys nic nezakřikla. Je jim po tom prdlajs.
2) Co kdyby ses zkusila zamyslet nad nějakým podnikáním? Přijít na to, v čem jsi dobrá a co by tě bavilo a vydělala bys nějakou kačku. Přitom bys byla pánem svého času... Zkus to zvážit, teď by byla taková ideální doba, když aktivně nechceš nic hledat.

kacenka1979
8. kvě 2014

ahoj já doma se 7 měsíčním synem celkem doma dva roky ....občas bych teda šla raděj pracovat o tom žádná 🙂.....s prckem chci být ale alspon do 4 let doma a řešit to brigádou sem tam.....kamarádka šla do práce když bylo malému 9 měsíců...vůbec si ho neužila a malej je takovej jinej nevím jak to popsat ale prostě to tak je.... máma by měla být máma a hotovo .....já si taky pamatuju babičku a mámu vůbec chci aby to můj syn měl jinak a basta okolí mi může tečka tečka .....kecy typu se nudíš ne nenudím mám 15 letou dceru mimino domácnost nákupy hromadu praní doktorů školy učení atd.....občas mi chybí pár hodin navíc ....

mapurka
9. kvě 2014

@usak v současné době jsem doma, celkem již 9 let. Nejmladší dcera měla v únoru 4 roky a mi skončila rodičovská dovolená. Práci si sice hledám, ale je to obtížné pouze s dvouletou praxí a 3mi dětmi. Nicméně se každodenně setkávám s otázkami typu "už máš práci......, kde pracuješ....., to je hrozné, že nic nemáš...." uff, něco na moje nervy. Víme, že nebudu doma věčně a nechápu otázky lidí, které sotva znám, proč se tak starají a co jim je po tom. Bydlíme na vesnici, takže práce kolem domku hodně, ale pro většinu jsem jen "líná jít makat" . To že nemůžu dělat odpolední, protože to nemám pro děti hlídání prý není důvod, pry se to dá zařídit vždy. Ale jak to už mi nikdo neřekl 😀