• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mám úraz a dítě k tomu. Máte zkušenost?

29. listopadu 2009 
Stal se mi škaredý úraz po pádu na mokré trávě. Byla jsem i v nemocnici a museli mi kotník operovat. Teď mám na 6 týdnů dlahu a strašně se doma trápím, už kvůli malému. Nejsem schopna skoro nic udělat sama bez pomoci. Máte takovou zkušenost? Jak jste to zvládli?
15. říj 2009 v 08:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
mám zkušenost z června. spadla jsem doma ze schodů a měla krevní výron a natrženou šlachu v kotníku. následoval chir. výkun, dostala jsem sádru - zbytek znáš sama. bylo to peklo, hlavně první 2-3 týdny, malé byly dva a sama skoro nic neuměla. hodně pomáhal manžel, přes den chodila občas chůva (nemáme hlídací babičku), protože jsem nemohla první dva týdny vůbec chodit. pak už jsem musela, šlo to špatně, ale šlo. máme naštěstí zahradu, takže jsem byla s malou tam. sádru po 8mi týdnech sundali, dostala jsem ortézu a to už jsem chodila i ven (hřiště atd.), sice kulhavě a bolelo mě to, ale nedalo se nic dělat. ale upřímně, jsou to skoro 4 měsíce a noha je pořád nic moc, chodím na rehabilitaci a je to bída. kdybych to léčila u TV nebo knížky s nohou nahoře, jak mi řekl dr., bylo by to asi lepší. takže držím palce!!!
15. říj 2009 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No já se snažím ležet, protože když chodím o těch berlích, tak ta noha začne protestovat. Manžel je v zahraničí, tak mi pomáhá moje mamča. Ale strašně mě to ubíjí nic nedělat :frowning2:
15. říj 2009 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj tomasek, hlavně na to koukej z tý lepší stránky, máš "jenom" zlomenou nohu". To sroste, mě můžeš věřit :grinning: :grinning: , mám naprosto totožnou skušenosst jako ty za mnohem horších okolností.
Jen ve zkratce, ve 37.tt jsem s manžou na procházce uklouzla na mokré trávě, sedla si celou vahou na kotník, ruce jsem si instnktivně dala na bříško, takže jsem je nedala pod sebe na ztlumení pádu. NAvíc vápník asi nic moc, prostě tříštivá zlomenina kotníku z obou stran, zlomená kost od kotníku nahoru. Říkali tomu v nemocnici kostní salát.
Fofrem do porodnice zkontrolovat mimčo, všechno ok, ale narovnat to zatím do sádry se muselo pod narkozou. Takže co ted? Měla jsem ohromný štěstí na lékaře. Podle odhadu a stavu miminka nám doporučili současnou sekci, narkoza by ho mohla ohrozit. Takže jsem se vzbudila se sádrou,rozpižlaným bříškem a Pétou, 2,60, zdravým drobečkem v náručí.
Nebudu pitvat svoje výčitky, ale to mrně mi dalo tolik síly, rokojila jsem se, v což nikdo ani tajně nedoufal, v poloze ležícího střelce jsem se staral o Pétu a pokoji,měla jsem ho kromě noci u sebe celé dny.
Za osm dní se šlo šroubovat, 2hodiny 20 bez narkozy kbůli kojení, jen ve spinále. Otřesný.Pak dalších 10dní v porodnici rekonvalescence, postavili mě na nohy o berlích. Domů jsem šla se sádrou, chodící, a berlema, takže relativně pohoda. Po 8 týdnech další operace, odstranění příčného šroubu a mohla jsem pomamlu chodit. Poprvé jsem yla s kočárkem po dvou měsících a kousek.
A příští čtvrtek mě čeka poslední operace, ještě čtyři šrouby a taková výztuha půjdou ven.
Jezdím na kole, začala jsem pomalu běhat (vždycky jsem aktivně sportovala), nohu mmám absolutně v pořádku.
Čtvrtka se bojímjak čert, ale co, bylo hůř.

Tak snad tě to povzbudí, jsou mnohem horší věci než polámaný kosti, držím palce a at jsi brzo v pořádku!!!!!

:wink: :wink: :wink: :wink: :wink: :wink:
15. říj 2009 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
omluva za překlepy, píšu rychle, mě se o tom pořád blbě mluví, nikdy si to nepřestanu vyčítat, že se kvůli mě narodil dřív.
15. říj 2009 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak to je mazec Bereniko :confused: Já mám taky tříštivou zlomeninu kotníku a přervané vazy. A taky jsem ukouzla na mokré trávě :wink: Mě čeká další operace asi zä 6 týdnů. Už teď se toho děsím :cry:
15. říj 2009 v 10:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
To se může stát každému, hlavně, že je zdravý a že si to zvládla.
15. říj 2009 v 10:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem strašně koukala dopředu, že za čas se to spraví a máme prcka, to mi pomáhalo, prostě to sroste a bude dobře. Měj se líp a dej vědět, klidně písni do ip.
Nakonec pro tříletýho prcka i tohle může být svým způsobem dobrá zkušenost, máma má bolístku, budem jí pomáhat, budem na ní hodný :wink: :wink: :wink: . Hlavně optimismus a nnetrap se.
15. říj 2009 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No pořád mi to chodí foukat, ale sem tam zapomene. Musím ho zatím pořád na to upozorňovat.
15. říj 2009 v 10:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
tom, ja si takhle loni zlomila pravy zapesti, rikala sem si, ze kdyz je to ruka, tak to bude v pohode, furt mam nohy, jenomze jsem pravak a levou rukou jsem si nebyla ani schopna utrit prdel (s prominutim), takze nejakou dobu byl muzik na OČR, pak prijela pomoct mamca a pak sem to asi 2 tydny zkousela sama s dvouletym zivym ditetem = mazec, ale pri kontrole na RTG zjistili, ze mi to spatne srusta (jak jsem tu rukiu pouzivala), takze pak sem byla sakra opatra

verim, ze je to pro tebe opruz, ale fakt tu nohu nenamahej!
15. říj 2009 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ono to ani nejde namáhat :grinning: Když jen skáču na záchod a zpatky, tak mi v tom hned škube jako blázen, tak opravdu poctivě ležím s nohou nahoře. Snad to bude v pořádku.
15. říj 2009 v 15:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Nejhorší na tom asi je, že mi 5 listopadu končí mateřská a měla jsem se vrátit do práce. Nevíte jak mám teď postupovat? Zanést tam hned nemocenskou?
15. říj 2009 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, asi mezi vás moc nepatřím i když... já sice nemám úraz, ale místo toho jsem tři týdny po císaři. Nevím jestli jsem si tu jizvu natáhla, nebo mi tam něco prasklo, fakt netuším, ale na kraji jizvy se mi udělala boule (někdy v pátek) a do neděle to bolelo, v pondělí už ne, ale nedalo mi tak jsem si skočila na gyndu, kde mi dr. řekla, že se mám hlídat, že bud to se to vstřebá, nebo ne a budem to muset řešit dál... Kontrolovala mi to pomocí uzv, ale říkala, že má blbý přístroj, že tam blbě vidí (ale měřila to, že to vidí do 7cm), tak snad by to stačilo aby viděla jestli mi to nekrvácí dovnitř... čili mi bylo řečeno, že to může být natažený, nebo tam mám uvnitř modřinu, nebo to krvácí... a já tu ted přemýšlím co bych dělala kdybych musela do nemocnice? O staršího syna se postará manžel, ale co s Tomáškem, vždyt ho kojím... Jak jste to řešili vy?
15. říj 2009 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Asi budeš muset odstříkávat ne? Manža bude muset pro mlíčko jezdit kdyžtak do nemocnice. První dávku můžeš zamrazit. Snad ti to dobře dopadne a bude to OK.
16. říj 2009 v 06:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jinak dneska jsem i uvařila oběd a byla to docela sranda v sedě :grinning:
17. říj 2009 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem měla naštěstí pétu celý týdny u sebe, když jsem byla na tý dlouhý operaci, odstříkala jsem mu zásoby, sestřičky mu to daly, a za 12 hodin potom jsem odstříkala prč všechno mlíčko,kde mohly být zbytky léků, infuzí atd a kojila jsem dál.
17. říj 2009 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
aha ja myslela jako ,ze mas uraz a dite k tomu bez pomoci a ty pomoc mas tak to je pohodka :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:
17. říj 2009 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo jo pomoc naštěstí mám. Ono by to ani bez pomoci nešlo, ale je to hnus, když nemůžu nic dělat :pensive:
17. říj 2009 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
tomasek06,....................ještě větší hnus by byl kdyby se na Tebe přijela maminka jenom podívat,aby zjistila drby(datum a druh operace,místo konání operace a kdo Tě operoval)a pak Tě z domova zásobila SMSkovými dotazy:"Jakpak to zvládáté?"
Tak jsem to měla já,ikdyž jsem měla nařízený klidový režim a nemohla ho díky podmínkám,které jsem měla doma,dodržet.Tudíž se stalo to,že jsem pak musela na reoperaci a když mi dr. chtěl dát sprdáka za to,že jsem neležela,musela jsem mu vysvětlit,jaký ke mě mají moji rodiče úžasný vztah.Nevěřil vlastním uším. :pensive:
Buď ráda,že máš tak skvělou mamču a netrap se tím,že nemůžeš nic dělat. :wink:
17. říj 2009 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak to je hnus karotky :frowning2: Moje mamka je zlatá a stará se o mě jako o miminko :grinning:
17. říj 2009 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
u me to muselo jit bez pomoci babicky nemame :sunglasses: vsecko se zvladne kdyz se musi,ale je to peklo

sem mela boreliozu uplne mrtva v nemocnici na lumbalce doma lezing bo sem po pichani nemohla hlavu zvedat a tchyne prijela ke me rekla dobre?rikam no jo no a odjela a nechala me tyden zvracet mit migreny rozostrene videni zavrate a mezitim varit chystat vanoce chodit pro malou do skolky a bavit ju mezitim..manzel byl mimo domov matka 100km daleko malou meli jen2dny vic nemohli a to jak sem byla v nemocnici takze sem si to vyzrala..uz bych ju po vsem co nam provedla ani hrnek vody nepodala :astonished: nemyslim jen toto...tchynina tchyne manzelova babka stara nemocna pani po me tchyni chtela sundat zaclony a oprat a ta ji rekla..sundej si to ja ti to vemu oprat a nechala ju lozit po staflich az spadla..no ona fouka na krecaky me svagrove120kg nasrane skarede babe pac ta je ma z nadvahy a obcas ju stipne a leti ji brat deti aby si mohla dat nohy na stul :grinning: no na kazdeho dojde
17. říj 2009 v 18:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
api,..................koukám,že to taky nemáš jednoduchý. :sweat_smile:
Víš,oni si to ty lidi ani neuvědomují,že nemusí být zdraví až do smrti a že by mojí pomoc mohli časem taky potřebovat.Pro mojí sestru by se naši rozkrajeli.Dokonce,když přijede s přítelem v děšti a zaparkují auto před barákem(sami jsme to s manželem viděli z okna-podotýkám,že nás nikdo krom mojí babičky(89)neuvítal),moje matka vykluše s deštníčkem,aby chudák sestřička nezmokla cestou domů. :grinning:
Takže já už se tím netrápím a jsem rozhodnutá jim tohle všechno připomenout,až se na ně moje setra vykašle a budou prosit o pomoc. :angry:
17. říj 2009 v 19:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
karot mame to blbe pac ona se tak msti,ale uz nemuze pac se nestykame ona se popravde svagruse a tchyne nestyka s nikym tak to maji ..ono tchyne prej byla benjaminek jeji mati ji mela pozde skoro ve 40 a byla mazanek a sestra od manzela je taky ikdyby vy....ala h....o tak bude pet chvalozpevy no ty si sikulka moje mala juuu proste fakt to tak maji..ale na stare kolena tchynina matka k ni nechtela jit a sla at se o ni postaraji ostatni deti rekla,ze k ni nechce..ale jak rikas pockej az bude stara a nemohou ci a nedejboze se neco stane..manzel rekl,ze mu prah neprekroci za ty hnusoty vsecky..
17. říj 2009 v 19:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
api,..............máme to hodně podobný,no. :grinning:
Mě vždycky dostává to okolí,které žije v jiném(pro mě)nadpozemském životě a na mě koukají jak na marťana,když jim vyprávím něco,co moji rodičové považuju za úplně normální věc. :grinning:
17. říj 2009 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
apo, sorry, ale já se u toho tvýho psaní málem udusila smíchy....vím, že je to vážný téma, ale jak jsi to ze sebe sypala....dobrý, má to atmošku :grinning: :grinning:
17. říj 2009 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
ano mas pravdu to znam,ale ver mi vseho docasu a nema cenu nekoho presvedcovat jestli jim nekdo verit chce a tobe nebo me ne tak ho nedonutis a cim vic nekoho budes presvedcovat tim vic ti to ubira energie a oni si stejne mysli co mysli takze kaslat na ne..lide co te maji radi uprimne jim nemusis nic vysvetlovat a lide ,kterym ano nestoji za to..uz to vim,ale taky mi to trvalo vecnost ono tezko nekoho presvedcit o opaku zvlast kdyz ty dve barakudy se umi tak krasne pretvarovat a klamat telem celej zivot a ja certik z krabicky se kolikrat neudrzim tudiz reknou ..vidite jaka je??nooo vidime takze prdet na ne sak na kazdou svini se vari voda jak ja rikam a bozi mlyny melou celkem jiste a co se nam muze zdat malicherne pro ne muze byt trestem ani o tom nevime,kaslat na ne zit pro sebe a uz je radsi vytesnit ze zivota ..ja sem to tak musela udelat jinak bych se zvencla :confounded:
17. říj 2009 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
tomasek06 - to ti tady píšem, aby ti bylo veseleji a lépe......
17. říj 2009 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
ber lepsi nekoho rozesmat nez rozplakat :grinning: dikes
17. říj 2009 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
no bodejť.....
17. říj 2009 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo jo je to veselé. Hned jste mi zvedli náladu :wink: Naštěstí tohle neznám a nedokážu si představit, že bych o berlích dělala všechno. Ani nevím jak bych to dělala :grinning:
18. říj 2009 v 08:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
no jak...rehabka mě naučila s těmi klacky zacházet, systém - berle,nemocná noha,zdravá noha....takže vždycky skok k lednici, vyndat věci, položit někam, skok k lince, odložit klacky. Skok, dát hrnec na plotnu...a tak dál. Já se pak naučila na malý ploše skákat po jedný, bylo to rychlejší....
Joo a se sádrou intimní chvilky v ložnici, to bylo taky poměrně vtipné :grinning: :grinning: :grinning:
18. říj 2009 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek