• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Maminky "nestandardních" dětí. Poruchy komunikace

30. listopadu 2016 
Baby, a Dia sa začala pýtať otázky :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: týždeň pred 4 narodeninami, ale predsa :grinning: A teda ale dnes som prvýkrát na nej videla, že niečo chce povedať, opýtať sa a nevedela ako :confused: Povedala "Prečo" a nevedela sa vymotať, že čo, potom ostala zo zmäteným pohľadom , že nič.... :unamused:
@sisstin , @krystalka , dokedy si vaši drobci zamieňali slová? Myslím situácie, že príde k oknu a zahlási "Aká pekná zástera" (záclona) ...chce jesť a zahlási "Dáme si tú dodávku?" (presnidávku)... "táto kocka je hore" (dole) atď., lebo u nás je to stále denne niekoľkokrát.
24. zář 2013 ve 20:40  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
autor
@cairka slova si nikdy nepletl :wink:
24. zář 2013 ve 21:15  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@sisstin , aha :sweat_smile: a kedy si mýlia slová, myslím pri akej možnej diagnóze? :sweat_smile: Okrem MR :confused:
24. zář 2013 ve 21:24  • Odpověz  • To se mi líbí
@sisstin
mohla by si ešte poradiť, ktorá z týchto troch je najlepšia? Křížová - Soukupová -Junková? Díky
24. zář 2013 ve 22:44  • Odpověz  • To se mi líbí
@cairka - tak Jiříkovi se to občas stávalo, že zaměnil třeba podobně znějící slova, nebo to byla složitější slova, která jsme nepoužívali moc často...v určité době si myslím měl docela špatnou výbavnost slov a špatné to sluchové rozlišování, takže to sem tam zaměnil, ale nebylo to zase nijak moc často...a to, že chtěl něco říct, začal třeba i tu větu a pak se do toho zamotal a řekl, že nic...tak to taky znám, bylo to hlavně v takovém tom období, kdy mu ta řeč poskočila fakt hodně dopředu....jinak k tomu zaměňování, někdy před prázdninami jsme dělali k večeři brambory a domácí sekanou....a když jsem pak nandavala jídlo na talíře, tak Jiřík přišel a povídá "já chci jenom brambůrky, já nechci tu pečenou" :grinning:
24. zář 2013 ve 22:52  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@lenuskin - tak Jiřík z doktorů ani sestřiček strach neměl, on to má tak, že do poslední chvíle je v pohodě a pokud začne hysterčit, tak až ve chvíli, kdy na něj někdo opravdu sáhne...což tady ani tak problém nebyl, protože ten sirup před narkózou jsem mu dávala vypít já a pak už mu tak nějak bylo všechno jedno, největší problém u nás byl, když se probral z narkózy a viděl, že má na ručičce přilepenou tu kanylu (sundavají ji až odpoledne po kontrole lékařem), ne, že by ho to bolelo, ale prostě to nemohl vidět, tak jsem přes ní přehodila malý ručník, co jsem měla s sebou a bylo to v pohodě :slight_smile:, jen jsme pak i po chodbách a všude museli chodit s rukou omotanou ručníkem :wink:
Jinak, s jídlem ani problém nebyl, ale on zase nikdy žádný velký jedlík nebyl...a hlavně mu v té době byly už 4 roky a 9 měsíců, takže se mu dalo leccos docela dobře vysvětlit...
24. zář 2013 ve 23:02  • Odpověz  • To se mi líbí
@cairka já myslím že záleží, jak často to zaměňuje a jestli je to pravidlo (pokaždé to nazve špatně nebo se jen plete) Dáda si taky občas to slovo splete, jako když řekne že je něco vysoké a myslí dlouhé, ale pokud tohle dělal tak si to slovo používal pořád pro ten význam (tedy všechny dlouhé věci nazýval, že jsou vysoké).
25. zář 2013 v 09:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Holky tak dneska zase jeden hysterický záchvat, kdy sebou tloukl o sedačku s tím že si ráno nevyčistil zuby a musíme se vrátit. Já mu potom řekla že má ve školce kartáček a vyčistí si je tam a další záchvat že ho tam nemá. Takže jsem zjistila, že ve školce kartáčky z loňska vyhodili (moje chyba měla jsem se zeptat) a tak jsem slíbila že mu ho tam zítra dám a následovala scéna při mém odchodu. Já bych už fakt čekala, že bude umět nějak pracovat s těmi emocemi a dokáže s tím něco udělat, ale on řve a tluče sebou. Nevíte jak v takové situaci reagovat, jako nedělat nic jsem zkoušela a trvá fakt dlouho než se uklidní a hlavně to ve všech situacích není možné, nechat ho být. Jo a další věc, že ve školce strašně odmlouvá - on prostě něco dělat nechce tak vymyslím milion důvodů proč nemůže. Přitom nemám pocit že bych byla na něj moc mírná, ustupovala mu byla nedůsledná (i když se stane). Prostě tak nějak nevím jak výchovně vůbec dál a kdybych s ním chtěla za psycholožkou, tak nevím co by mi na tohle řekla....,
25. zář 2013 v 09:58  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka - jo, je to s nimi někdy těžké, co? Jiřík ty emoce taky občas nezvládá, někdy už se dokáže dobře ovládnout a dá se mu leccos vysvětlit, ale zrovna nedávno se málem rozbrečel v šatně (fakt měl už v očích slzy a dával mi hlavu na rameno...) jen proto, že jsem mu přopomněla, aby nezapomněl paní učitelku pozdravit...nebo teď o víkendu s manželem šli k babičce na oběd a pak měli jet do takové malé ZOO u Kladna, no a nakonec se to manžel s babičkou rozhodli otočit, že nejdřív dopoledne pojedou do ZOO a pak teprve na oběd, no a Jiřík se vzteknul a babičku kopnul do nohy :astonished:, takže radu moc nemám, taky to s ním cloumá a to je mu 5 a půl...On se prostě špatně vyrovnává hlavně s nečekanými změnami, když jede všechno podle plánu, tak jak na to byl pokud možno pár dní dopředu opakovaně upozorňovaný, tak je to v pohodě, jakmile je na poslední chvíli nějaká změna, tak prostě bývá menší či větší problém...
25. zář 2013 v 10:57  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka - jinak u nás jakž takž pomáhá chvilku ho nechat být a pak se mu snažit vysvětlit, že už se to prostě stalo a teď s tím už nic nenaděláme, ale že příště se budeme snažit to nezapomenout, udělat jinak apod...podle situace...ale že teď už pro to nic udělat nemůžeme, tak ať se přestane vztekat.....pak mu třeba řeknu "tak nezapomeneme na to příště?", "ohlídáme to spolu?"...nebo něco podobného a snažím se to nějak ukončit...ale dá to někdy fušku :wink: ....nejlepší je, když se to tím vysvětlováním snažím nějak zastavit hned jak vidím, že nabírá vztek nebo do breku....
25. zář 2013 v 11:04  • Odpověz  • To se mi líbí
@krystalka no já se taky snažím předcházet tomu že se takhle rozčílí, ale dneska to třeba nešlo - prostě jsme byli v autě na dálnici on normálně klidný hrál si s Ipadem a najednou se ptá čistil jsem si ráno zuby, tak mi to došlo že ne a říkám tak si je vyčistíš ve školce a v tu chvíli šel do šíleného afektu. Jako že je teď permanentně v opozici tak nějak beru to fakt dělá víc dětí, ale to že se tahle rozčílí a je úplně mimo na to mi přijde kapku velký. Jinak jsem začala studovat něco o poruchách pozornosti a většina toho na něj sedí, až na to že není hyperaktivní a na ADD je zase aktivní moc... No nic jdu pracovat :slight_smile:
25. zář 2013 v 11:16  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka - s těmi poruchami pozornosti to máme stejně - většina na něj sedí, ale přesně jak píšeš - Jiřík se někdy chová jako hyperaktivní, ale většinou jen odpoledne nebo navečer, ve školce ho naopak znají spíš jako dítě s ADD :wink: , je taky tak někde mezi, ale ta pozornost mi už prostě fak nepřijde adekvátní k věku, těžko říct, jestli je to vyloženě porucha pozornosti a nebo ještě jen celková nevyzrálost.... jinak u nás je teď každou chvíli slyšet "nebudu to dělat, nechci tam jít, jdi pryč, ty za to můžeš" apod., plus když už sám neví co se sebou, tak do nás začne bouchat, plácat, kopat apod., ale jsou to právě hlavně ty "kritické" momenty - nějaká neplánovaná změna, nebo přechod od jedné činnosti k druhé - u nás nejvíc třeba když máme večeřet, tak ten přechod od hraní nebo pohádky v TV (a to i když ho na to dlouho dopředu a několikrát upozorňuju) - to málokdy projde bez dohadování, nebo že se už má jít koupat apod., včera ztropil scénu po příchodu z venku, byly jsme na kole a on pak ještě nechtěl jít domů, tak ztropil povyk a vypadal fakt úplně jako klasické ADHD dítě - ječel, vřeštěl, lítal, bouchal do nás, do toho se řehtal, volal, že se nepřevlíkne a neumyje si ruce....prostě vůbec nevěděl, co si s sebou počít....no a já zase co s ním....někdy taky fakt nevím, jak na něj a přitom jindy je to naopak tak klidné, rozumné a pohodové dítě, se kterým se na všem dohodnu.....no jo, nemáme to s nima lehký...
25. zář 2013 v 11:30  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka , u nej je asi problém v zapamätaní si nových slov, ona musí slovo strašne veľakrát počuť, aby si ho zapamätala. Napríklad nanuk bol mesiac len "zmrzlina", prípadne "čokoláda" , asi po mesiaci začala používať slovo nanuk....v lete už ok, teraz sa ochladilo, o nanuku sa nebavíme denne, cez víkend som odmrazovala mrazničku a keď ho zbadala tak sa potešila "jéééj, my máme hmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm, tooooo, s čokoládou..." Takže väčšinou sa mýli pri menej používaných slovách, akokeby ich zabúdala, abo čo...ale tak u ne zrejme sú nejaké poruchy pamäte, veď to už sa budem opakovať, že máme problém so zapamätaním si krákej 2 veršovej riekanky, pesničky...mená ľudí...zaujímavé, že situácie si pamätá aj spred roka :stuck_out_tongue_closed_eyes:

A čo sa týka pozornosti, tak aj u nej to je také neurčité, k neurologičke vždy čakáme strašne dlho, takže tam sa už prejavuje úplne hyperaktívne, takže ona jej dala hyperkativitu, ale zas v niektorých situáciách, na cudzích miestach, medzi ľuďmi, keď je viac ako 7 -8 ľudí, tak je skôr taká spomalená :stuck_out_tongue_closed_eyes:
25. zář 2013 v 11:51  • Odpověz  • To se mi líbí
@cairka tento problém so zapamätávaním mal aj môj najstarší /intaktný!/ syn :wink:
identicky, akoby si o ňom písala. dala som mu rok odklad, cvičili sme pamäť, resp. fonematické uvedomovanie a po roku doma to bolo o hodne lepšie :wink: , aj keď na učení básničiek to bolo vidno najmenej
no i dnes občas poznať, že niektoré slová skrátka "neuloví", ale je to ooozaj zriedkavo :wink:

ttam je problém v dielčej časti pamäte, nie v celej pamäti a potom aj vo vnímaní slov sluchom a ich následnom ukladaní :wink:
25. zář 2013 ve 12:01  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@magimary , a ako ste to cvičili? lebo ona má problém aj s počúvaním, pritom foniatrička na základe teda len takého trápneho testu, že na ňu šepkala, to uzavrela, že sluch je OK...ale občas zopakuje slovo tak, že si nie som istá, či je to len logo problém (bes-pes). Ja som jej aj stiahla tú hru, čo sa tu o nej písalo (Naslouchej) , ale tam sa nechytá vôbec, asi nerozumie ešte, čo má robiť.A u nej to vidno aj na básničkách/pesničkách, lebo vo svojich 4 rokoch má problém zaspievať 2-3 pesničky...Celú, úplne že tak ako je, zaspieva len Kolo mlynské, aj to sa naučila bez jedného veršu a nijak ráz sa to nevie preučiť, takže u nás kolo nepadá do vody :grinning: (kolo sa nám polámalo, urobilo bác) ...a potom väčšinou spieva tak, že opakuje pár slov z pesničky dokola, pritom pesničiek pozná kvantá a počúvané ich má tiež do aleluja...a to je na 4 roky asi veľmi málo, aspoň čo teda vidím nie u rovesníkov, ale aj u detí od 2 a polroka vyššie...
25. zář 2013 ve 12:23  • Odpověz  • To se mi líbí
@cairka tak to co popisuješ je pro hyperaktivitu docela typické ty děti jsou jakoby vyčerpané tím vnitřním neklidem a pokud je kolem nich rušivé prostředí tak upadnou do takové letargie - působí jako že jsou ve svém světě. Jen tak mimochodem ADHD dost často může za OVŘ i za to že děti působí dojmem že nerozumí (přitom když jsou ve svém klidu tak rozumí podstatně lépe) Dáda se ne ADHD umí příliš soustředit na činnost která ho zajímá - včera 30 minut krájel a pak odštavňoval jablka, ale to je jeho oblíbená činnost. Já si o tom sama chci něco přečíst - možná pokud se soustředí jen na věci co ho baví tak to porucha pozornosti taky, ale nějak se mi to nezdá....
25. zář 2013 ve 12:26  • Odpověz  • To se mi líbí
@cairka jinak u básniček a písniček mi dělá to samé, navíc je umí celé ale nechce je zpívat, potom si večer lehne do postele a zazpívá celou ukolébavku na výzvu ani ťuk. Pokud je zkoušíme spolu dá dohromady pár veršů a nic a pak zjistím že je umí, sama tomu nerozumím.
25. zář 2013 ve 12:29  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka , aha, to ma nenapadlo. Ja som práve čítala, že ADHD dieťa sa nevie skľudniť :confused: že vlastne tak sa dá rozoznať dieťa ADHD od živého dieťaťa, že sa pri ničom nezabaví...Ale tak neviem, ako u nás ten neurologický nález je, pozornosť narušená je, takže som to zas až tak neštudovala, lebo je vlastne jedno, či ADD, či ADHD - zatiaľ teda, kým nebudeme riešiť školu a na to je ešte čas...potom už bude aj celkovo vyzretejšia CNS a sa uvidí, no... Ináč aj moja staršia bola tak na hrane, hoci jej neurologička dala len hyperkinetický syndróm a je fakt, že v tom 6-7 roku sa skľudnila, takže nádej máme :sunglasses:
A tie pesničky ja viem, že nevie. V škôlke to učiteľka uzavrela tak, že nemá záujem o dianie, že ona aj keď ju stiahne, aby sa šla s nimi učiť, tak aj tak sa nezapája. Ťažko povedať, ako by reagovala teraz po prázdninách, lebo nenastúpila, možno by sa niečo zmenilo, ale skôr asi ani nie. Ale doma nemám pocit, že by sa nechcela učiť. Je pravda, že sa zaujíma len o veci, ktoré si môže ohmatať, vypočuť, pozrieť, razí heslo "čo nevidím, to neexistuje" , takže je to trocha ťažšie.
25. zář 2013 ve 12:47  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka - s těmi básničkami a písničkami to máme taky stejné - zjistila jsem, že toho spoustu umí, ale když po něm chci něco přeříkat, nebo zpívat, nebo chci zpívat s ním, tak se sekne a že ne...přitom s babičkou mu to nevadí, ale to je výjimka, on jinak jakmile zjistí, že ho někdo poslouchá, nebo se na něj soustředí, tak hned přestane, takže když si třeba hraje a u toho si zpívá a recituje a myslí si, že ho nikdo neposlouchá, tak se kolikrát nestačím divit, co všechno umí :slight_smile:
25. zář 2013 ve 13:16  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka - já s tou poruchou pozornosti u Jiříka fakt nevím - loni paní učitelky ve školce řešily, jestli jim vůbec rozumí, nebo jestli dobře slyší, protože on totiž když se s ním pracuje individuálně, tak všechno umí, ví, celkem se soustředí, ale jakmile dělají něco skupinově, tak on stojí, upřeně pozoruje okolí/ostatní a vůbec neslyší, že na něj mluví, neví na co se ho ptají, neví co má dělat, takže je pak úplně mimo.... podle toho by to vypadalo spíš na ADD....No a naproti tomu odpoledne působí jako motorová myš, ve školce po obědě neusne, doma taky ne, odpoledne je akční až až a vrcholí to večer kolem 18h, kdy večeříme (to působí úplně jako hyperaktivní...)...pak když se nají, vykoupe a jdeme nahoru do postele číst, tak už je v pohodě, leží, poslouchá, povídáme si, v pohodě i sám usne, nevylézá, nevolá na nás...apod. Letos zatím ve školce o té pozornosti nic neříkali, tak jsem zvědavá, jestli tam bude nějaké zlepšení, jinak třeba u oběda je taky roztěkaný, má problém posedět a v klidu to dojíst, ale to i doma, jak má jíst, tak pořád někam odbíhá, zase se vrací, hraje si se vším, co je v okolí apod., pak řekne, že už nemůže, za chvíli přijde, že má ještě hlad a fakt toho sní hodně....já prostě nevím....
25. zář 2013 ve 13:26  • Odpověz  • To se mi líbí
Holky, tady je docela zajímavé čtení o poruchách pozornosti - http://is.muni.cz/th/104621/pedf_b/BP2-novy.pdf
25. zář 2013 ve 14:22  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@krystalka to jsem právě četla a z toho mi přišlo že by to klidně porucha pozornosti být mohla i když umí koncentrovat pozornost v případě činnosti, která ho baví - on na ní v principu ulpívá a má problém s jejich přerušením. No já jedno dítě s ADD znám a Dáda je mu ohromně podobný, včetně šaškování atd. Jediné co mi na to nesedí je jeho schopnost koncentrace tu má už těď lepší než to dítě v deseti letech....
25. zář 2013 v 15:02  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka - hm, tak tohle přesně máme taky - Jiřík třeba když se kouká na JimJam, tak je tím úplně pohlcený a je problém ho od toho dostat, musím na něj víckrát promluvit, když mu něco chci a počkat až se na mne podívá....ale jinak to fakt sleduje pozorně, vidím, že si z toho strašně moc věcí pamatuje apod., naproti tomu, když má dělat nějaké pracovní listy nebo nějaké podobné úkoly, tak je na něm úplně vidět, jak je to pro něj únavné, buď se to snaží dělat pečlivě, ale za chviličku říká, že už je unavený a nebo to dělá rychle halabala, už aby to bylo hotové a zdrhá od toho :unamused: . Ale celkově u určitých činností, které ho baví, je schopný tu pozornost udržet dost dlouho - třeba klidně jezdil 3 hodiny v kuse na kole po dopravním hřišti, ale pak jsme ho tam odtud nemohli dostat, fakt měl problém s tím, že už je konec a jedeme domů....myslím, že jsem právě tohle i někde v souvislosti s ADD četla, že je to právě takový paradox, že neudrží pozornost, ale na druhou stranu u věcí, které je opravdu zaujmou, s tím problém nemají....
25. zář 2013 v 15:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@sicinka ahoj, jen jsem pročítala debatu o emocích a pozornosti, tak se trochu zmínim o Matějovi-v listopadu 5roků. Se zvládáním emocí taky bojujeme a je to hodně o těch změnách, takže pokud se neptá a já vím, že se něco může změnit, tak ho na nic neupozoňuji, jako že na hřišti bude kamarád-bohužel kolikrát nepřišela Matěj byl zklamaný, tak zkažený celý odpoledne nebo mu říkám víc možností, že to může být různý.. no a když to stejně nastane, jako že je toho čím dál míň, co jsem moooc ráda :grinning: , jako že včera jsem chvátala do školky, abych si promluvila s pí.uč. a neměl už pohádku, tak se bohužel naladil na můj stres.. :unamused: a zasek na tom, že chce tetování, který prostě nešlo nalepit, hrůza, řev 7.15 na celý panelák.. ale než jsem to pochopila, že šlo o to všechno, tak jsem se zbytečně vytočila i já... takže předem se snažim nestresovat se já, protože všechno ode mě dětí přebírají.. a pak razim cestu pokud to jde.. Respektovat a být respektován, Efektivní rodičovství a Naomi Aldort dohromady :slight_smile: .. no a ve finále jsem mu řekla, že se omlouvám, že chvátáme, objala jsem ho, pořládně přitiskla a uklidinili jsme se oba.. .. a ještě doplňování citové nádrže, to že necítí maminku, jistotu, bezpečí, blízkost a to že se mračím a křičím, ale pořád ho mám ráda ... a ta zpětná vazba...Matěj: .."maminka mě miluje" :slight_smile: a já? a ty taky maminku miluješ,.."Jo" :slight_smile: tak to svědčí o všem, to stojí za ty stresy.... což vyloudit od něj nějaký popis emocí, jak se cítí, co mu je, co chce.. dost těžký.. oni obecně to chlapi mají těžko projevovat emoce, natož takovýhle malý chlapi.. jse se rozepsala... snad vám to v něčem pomůže... :wink:
27. zář 2013 v 01:34  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@develyn děkuji za radu on se bohužel ptá strašně často co bude, perfektně se orientuje v čase a to mi maličko komplikuje život, navíc má pamět jak slon a jen tak mi něco nezapomene. Já se samozřejmě snažím abychom do těch afektů zbytečně nešli a taky mám zkušenost že čím víc jsem vynervovaná já tak on je protivnější. NA druhou stranu někdy se to prostě stane, ráno spěchám nestíhám stojím v koloně a do toho si vzpomene že musí mít nějakou věc spustí hysterák a v tu chvíli bych mu nejradši nasekala, oblepila lepicí páskou a posadila do kufru :slight_smile: To je jasně můj problém, akorát se s ním musím naučit lépe pracovat. Ono já tak nějak doufala že spolu s tím jak začal komunikovat všechny problémy zmizí, ale bohužel ta emoční nevyrovnanost je u něj obrovská a bude trvat ještě dlouho než se s ní naučí pracovat.
27. zář 2013 v 09:35  • Odpověz  • To se mi líbí
Jinak Davídek mě taky miluje a až bude velký tak si mě vezme za ženu :slight_smile: A tatínka si necháme a bude mít postel venku a tam bude spát s hafinkou (náš pes). A když bude pršet a budou černé mraky, tak smí tatínek spát doma. Občas by mě zajímalo co v té hlavičce vlastně vymýšlí.
27. zář 2013 v 09:40  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
.. taky jsem si říkala, že to bude odeznívat rychleji... :o) .. ale ještě se mi do toho přidává první vzdor dcerky, takže někdy to mám nadruhou a to pak emoce lítají, ale to asi každý zná....tak si držme palce a hodně trplěivosti :slight_smile:
27. zář 2013 ve 12:40  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Ahoj, holky. Jak se máte? :slight_smile: Já opět absolutně nestíhám, začla jsem chodit na klavír a budu ještě chodit na angličtinu. Vůbec nestíháme doma skoro nic dělat, takže jsem se rozhodla, že budu dávat Tygrovi práci do školky, oni jsou za ty materiály a pomůcky celkem vděční, takže dobrý. A asi budeme muset začít pracovat i o víkendech, kdy měl normálně úplně volno, ale nedá se svítit, času strašně málo. Už jsem mu to říkala a prej " no tak dobže" :sweat_smile: tak snad to projde :sweat_smile:
29. zář 2013 v 08:46  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@sisstin: Klaviiiir? :sunglasses: No to ma zaujalo. Anglictina - ok, ale klavir :slight_smile: Potrebujes kvoli vysokej skole? Inak mame doma klavirne kridlo, nikto na nom nehra - posunieme ho dalej :grinning:
My sme boli vo stvrtok na logopedii a dala nam termin na zaciatok novembra :confused: Ani neviem, ze ci to ma vyznam. Skusim zajtra oslovit este jednu pani logopedku a uvidim ako dopadneme. S logopedmi v nasom meste je hotova katastrofa.
29. zář 2013 v 09:49  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@margareta76 No my máme bohužel hudební nauku, nástroj, výtvarnou výchovu a pedagogiku herních a pohybových činností :stuck_out_tongue_closed_eyes: pro mě totální peklo :stuck_out_tongue_closed_eyes:
29. zář 2013 v 11:51  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek