• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Maminky "nestandardních" dětí. Poruchy komunikace

25. září 2017 
@gabbucha Nevím, co vše má Myšák za problémy, ale asi by mi vadil tento přístup. :unamused: Pokud na něj žádali asistenta na 2h, tak snad si nemysleli, že bude ve školce jen ty 2h denně, ne? Tak co je to za logiku? :angry:
22. zář 2015 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anlek Škola není žádná prkotina. Já to řeším už teď a to nám asi taky nejhůř hrozí SPU. Já už Elu moc nesrovnávám, ona už zase tolik nevybočuje. A to že vyvádí u zubaře, to dělají i zdravý děti.
22. zář 2015 ve 20:33  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janahus Ty budeš mít malého na růstovém hormonu? Kolik měří a váží? A jak jste vysocí s tatínkem? Musím skočit s mladším na přeměření k dr., aby se meřil stejným metrem, snad bude ještě na té dobré straně grafu. :sweat_smile: Moc se mi nechce zas to Motola na antropologii.
22. zář 2015 ve 20:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anlek Tam je problém ten kamarád. Hrozně Myšáka pronásleduje a vyvolává rvačky. Je hrozně agresivní, maminka to moc neřeší. A učitelky mají evidentně strach, že je neuhlídají. Což už se párkrát stalo.
22. zář 2015 ve 20:36  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@peggy722 Třeba dneska mě dostala speciální pedagožka. Já fakt asi všemu ještě nerozumím tak dobře, jak jsem si myslela. :grinning: Starší začíná psát, učil se slyšet první a poslední písmenko a díky tomu slyší všechny +- . Odjakživa písmenka miloval, takže teď přišla jeho chvíle ... Docela mu to jde, už máme pár dopisů babičce. :dizzy_face: V Maxíkovi jsme měli na trénovat umět říct, zda slyší stejnou slabiku, slovo - nesmysly. Tam X tan, kél X kel, co X so, atd .... A tam to teda rozhodně stoprocentní nebylo. Mě to doteď přišlo jako stejná disciplína, ale prý není ... Tak nevím.
22. zář 2015 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@josefina79 tak skupinu mamince od vedle pochval, často tam nahlížím, nemám moc času stahovat, vlastně si myslím, že spoustu věcí ani pro Š. ještě není, ale vím, kam kdyžtak jít. Přijde mi super, že si dala a dává takovou práci se vkládáním (a to nemluvím o tom, kolik času jí muselo zabrat hledáním) materiálů.Patří jí veliké díky.
22. zář 2015 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@roniii je super, vyřídím. Do skupiny jsem pozvala i logopedku Kristinu, kterou znáš, moc to chválila, že tam jsou skvělé aktivity.
Bezva, že jsi to sem dala, já na to vždycky zapomněla :(
22. zář 2015 ve 21:06  •  2 děti - čeká miminko, termín má v prosinci 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak jsem dnes mluvila s učitelkou z MŠ - docela rozumná - návrhy speciální pedagožky jsou dobré, ale jen některé - zatím by prý nedávala speciálního asistenta - jsou dvě a ona se mu bude ráda věnovat. Další návrh byl změna školky - aby šel do dětského stacionáře, ale tam jsou převážně mentálně postižení, tak to rovnou zavrhla - sama měla už dítko s VD ve třídě a dívenka je už v přípravné třídě, takže se toho nebojí, tak jsem zvědavá co na to ještě řekne ředitelka
22. zář 2015 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anlek nam tam hraje roli hravne IURG a ze nemel rustovy vysvih behem trech let....ted ve trech letech, vaha 11,200kg a 87cm, mereni doma...no a tyhle deti se pry netestujou tak nevim, jedeme ted v rijnu na endo do hradce a vy jezdite do motola, jo jeste rodice, otec 170, ja 158....
prosim te a co jsi psala že u SPU neskoncite ? Dekuju za vysvetleni....vy jste taky malinky ? :wink:
22. zář 2015 ve 21:19  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anlek Já jsem z toho také na rozpacích, ale jak jsem se již zmínila, Myšák učitelky i asistentky přímo miluje a dodnes se, chudák, každé ráno ujišťuje, že jdeme do té "hodné školky". Takže já jsem momentálně šťastná, že malý tam je víc než spokojený. Ale to neznamená, že jsem s tím přístupem ohledně hodin strávených ve školce, spokojená já. Nechci dělat hned na začátku školního roku nějaké rozbroje, ale slušně jsem jim oznámila, že ne vždy ty hodiny mohu dodržet. Nic víc, nic míň. Ono si to snad nějak sedne.
22. zář 2015 ve 21:33  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janahus Já mám dva, starší s VD, lehkou a zřejmě už nejhorší za námi, jediné, co u něj hrozí, že by mohl mít je dyslexii, dysgrafii nebo dysortografii neboli specifické poruchy učení. Ale to jsou prkotiny oproti jiným věcem, s tím se dá žít dobře.

Mladší se narodil s 3200g 50cm, ale v roce 72cm a 7,8kg ve dvou letech 83cm a 9,8kg, ve třech letech 91cm a 11,6 kg. A teď ve čtyřech letech podle domácího měření cca 96-97cm a necelých 13kg. Naše výšky jsou 166cm a 185cm. V Motole jsme byli jednou a máme přijít, pokud malý klesne pod tříprocentní percentil. S dětskou jsme se dohodli na měření po roce, pokud se mi bude zdát při měření doma, že roste. Má vyloučenou celiakii. A nějak kontrolovali štítnou žlázu.
22. zář 2015 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janahus Starší je naopak nadprůměrně vysoký, zřejmě bude mít minimálně to samé, co manžel v dospělosti. Takže si děláme doma legraci, že v průměru máme normální děti. U něj je ta výška trochu k vzteku, protože mu všichni hádají kvůli ní o rok víc a ta řeč neodpovídá + donedávna vztekací scény, takže jsem leckdy zažívala velmi soucitné pohledy. :sweat_smile:
22. zář 2015 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Dobré stránky na sledování růstu jsou http://www.rustovyhormon.cz/, je tam dobrý interaktivní graf, který i upozorní, jestli je výška v normě, snížená na sledování nebo i vhodná na vyšetření na endokrinologii.
23. zář 2015 v 07:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Uz nevím kde, ale na PC mam stazeny program růst.cz
Je super, každý měsíc tam zadavam výšku , váhu a ono to kresli jeho křivku v rámci grafu. Je tedy vidět, jestli se v růstu propada nebo roste na stále stenem nizkem percentilu atp.
23. zář 2015 v 07:54  •  2 děti - čeká miminko, termín má v prosinci 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
@josefina79 Ten mám také, ale u dr. vychází percentil trochu jinak. :fearful:
23. zář 2015 v 08:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarucha
@janahus
@anlek
Ahoj holky, díky moc za upřímné odpovědi. Samozřejmě s váma sdílím obavy o synovo zdraví (nemyslím teď přímo o jeho vývoj, bojím se třeba toho, aby odněkud nespadl, nevletěl pod auto, aby třeba neměl rakovinu...) To samozřejmě jo a kdyby mi ho měli hodit ze skály, skáču taky s ním. Taky jsem si minulou zimu zkusila obavy o svůj život a několik nocí jsem nespala a přemýšlela, co s tím mým chlapečkem bude a že už ho nikdy nebude mít nikdo tak rád jako já...Tak takové obavy taky zažívám. Ale že bych si připouštěla, že se o sebe nedokáže v budoucnu postarat, tak asi jsem optimistka, ale nepřijde mi to jako pravděpodobná varianta...O tohle bych se obávala, kdyby byl víceméně ležící, ale myslím, že člověk, který je schopen pohybu po bytě a má na to apoň trochu rozumově, tak je třeba s pomocí nějaké pečovatelské služby anebo v chráněném bydlení schopen samostatného života. Ale ani tohle si nemyslím, že by měla být budoucnost našich dětí, když tady o nich čtu....Myslím, že prostě v budoucnu založí rodiny a budou žít normálním životem. Na druhou stranu, taky bych synovi moc přála, aby si našel dobrou partnerku, která ho bude mít ráda, ale to není záruka nikdy u nikoho...
Že bude ve škole šikanovaný, to se bohužel může stát, stalo se to i mému manželovi, který si mi zdá úplně normální, a teď v dospělosti má spoustu kamarádů a je mezi známými všeobecně oblíbený, ono kolikrát třeba stačí, že děcko místo do fotbalu chodí na housle, a když je k tomu nejmenší ve třídě a povahově trochu ťunťa, tak je pak docela snadnej cíl nejen pro vyložené sígry, ale i pro ty normální děti. Zatím se mi ale spíš zdá, že syn v koutě sedět nebude, spíš se asi bohužel zařadí mezi ty sígry, takže na to se zase psychicky připravuju já. Vzpomínám si, jak mamka chodila s pláčem z bráchových třídních schůzek, tak takhle se asi vidím já za 10 let. Syn je docela kamarádský, na hřišti se vždycky přifaří k někomu staršímu a otravuje ho tak dlouho, až si s ním to dítě začne taky hrát. Bohužel naopak to nefunguje, ve chvíli, kdy si s ním chce hrát někdo menší, tak ho to baví dvě minuty a pak začne to dítko bossovat, brát mu hračky, odstrkovat ho, křičet ne, pokaždé, když si chce to dítě s něčím hrát apod, což je mi dost nepříjemné a pak už se vlastně jen pokouším korigovat jeho chování, aby to menší dítko nedošlo újmy. Vzhledem k tomu, že většina mých kamarádek má mladší děti, tak se vždycky děsím, co jim zas ten můj bude provádět.
S tím srovnáváním s ostatními dětmi to mám asi taky jednodušší, protože syn vypadá sotva na 2 roky (jsou mu 2 a třičtvrtě), takže na ten věk se nezdá nějak zaostalý, to ještě spousta dětí nemluví a nikdo to moc neřeší. Moje kamarádky, které ho dobře znají, jsou na něho zase zvyklé a asi by jim bylo žinantní mi vykládat, že se jim zdá opožděný. Řeší to hlavně moje mamka, manžel naopak to neřeší vůbec a syn mu přijde nadmíru šikovný a celkově úplně normální, což je v podstatě i můj pocit, i když objektivně vidím, že by už toho měl umět víc a mám srovnání s jeho vrstevníky, což třeba manžel nemá. To, co já vidím jako problém - odmítání ovoce a zeleniny a spousty dalších potravin anebo panika z vody, umývání obličeje a hlavy a dokonce i rukou, to vidí manžel spíš jako rozmazlenost než jako rys, který třeba není úplně mainstreamový. (Mám třeba poměrně často na talíři, že jsem s ním měla chodit od mimina plavat a na vodu by si zvykl. No možná ano, ale přišlo by mi trošku jako krutost zvykat násilím na vodu mimino, které i koupání jednou za tři dny vždy jen hystericky prořvalo).
Jinak samozřejmě jako každá máma mám neustále výčitky svědomí - když uklízím, takže uklízím a nevěnuju se malému, když si hraju s malým, tak že pak chudáček žije v bordelu, že ho nechám koukat na telku, že ho nutím do úkolů. když se mu zrovna nechce, anebo naopak že ho moc rozmazluju a z tisíce dalších věcí, to je asi ale úděl všech matek, ne?
CHci s ním začít chodit na logopedii, ale manžel je vyloženě proti, zdá se mu, že syn se jistě rozmluví sám - vůbec si nechce připustit, že by třeba mohl mít nějaký problém, navíc by to bral snad jako zásah do našeho soukromí(prý tam malý řekne: Máma chrochro, táta chrochro, což je naše oblíbená legrácka z prasátka Pepiny, a sociálka nám ho vezme, protože si nějaká psycholožka usmyslí, že ho zneužíváme. Jak to bylo s tou holčičkou, která na logopedii namalovala tatínka jako prase, tak ji odebrali a tatínek se nakonec zastřelil). Tak z tohohle má například obavu manžel :slight_smile:
JAk to dělám, že jsem taková optimistka, to nevím, spíš jsem od přírody docela úzkostná, ale i splachovací, neberu si věci osobně, jako nějakou křivdu nebo tak. Asi jsem optimistická v tom, že vždycky prvně mou pozornost upoutá to, v čem je třeba syn dobrý než že bych se užírala tím, co mu nejde. Je ale fakt, že to, co teď působí roztomile, bude vypadat jinak, až mu bude 7 nebo 17 a že pak už si asi nevystačím s tím, že kluk hezky skládá lego a chodí na nočník:slight_smile:)
23. zář 2015 v 09:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janahus A můžu se zpetat, na ty nežádoucí účinky růstového hormonu? Já jsem se právě o žádných nedočetla, ale je mi jasné, že nějaké budou....Zatím nevím, jestli to bude malého někdy čekat, má ve dvou a tři čtvrtě 90 cm a 12 kg.
23. zář 2015 v 09:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evik19 Ahoj Evi, moje holčička asi od roku do letošního léta, hrozně panikařila z koupání ve vaně, bazénu, nevěřila jsem, že to někdy přejde, opravdu to byla ukázková fobie, nechtěla ani se mnou, děs v očích a hrozný pláč až řev. Tak jsem ji od roku umývala v umyvadle i vlasy . U nás to bylo možný díky tomu, že je drobná plus velký hlubší umyvadlo a kohoutek ještě starší typ přidělaný na stěně na kachličkách tak se umývala celkem pohodlně. Na umývání vlasů musela mít vždycky náladu, připravovala jsem jí na to předem a pak na ni platilo, že já jsem umývala vlasy a druhá osoba (přítel, babička) dělali různé srandičky a ona se soustředila na to. A v létě zázračně, když jsem se jí zeptala jestli se chce koupat v bazénku tak přikývla a už to bylo a za týden překonala i vanu a ted se v ní čachtá každý den. Vůbec jsem v to nevěřila. Moc Vám přeju at se Vám to taky podaří brzy překonat.
23. zář 2015 v 09:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janoulek25 Tak to je super, že jste to dokázali překonat a že i to umývání vlasů jste schopní zvládnout. Náš malý se docela rád koupe v bazénku, ale potřebuje čas, aby se na to psychicky připravil, takže si třeba půl hodiny jen hraje okolo, háže do vody věci atd. Má vždycky i období, kdy se koupe celkem rád, ale musí přijít až k napuštěné vaně, nesmí tam být moc vody, nesmí téct voda a už vůbec ne sprcha, kdyžmu kápne do obličeje, musím mu to hned otřít atd. Za těchhle podmínek se koupe rád, ale pak přijde jedno umytí hlavy a jsem zpátky tam, kde jsme byli....Třeba na dovolené, kde byla sprcha, jsem ho taky umývala jen v napušteném umyvadle, ale tu hlavu si prostě nenechá umýt nikdy....Jednou ve vaně uklouzl a namočil si hlavu nechtíc, tak v tom momentu překvapení jsem mu tu hlavu vcelku bez problémů umyla s tím, že je statečnej námořník, ale stejné povzbuzování už nikdy nezabralo a schválně ho do té vody taky samozřejmě nestrčím, když neuklouzne sám, že:slight_smile:
23. zář 2015 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evik19 Tvůj chlapeček je jak naše Ela přes kopírák. Fóbie z vody, koupání, myti hlavy, čištění zubů, fóbie z doktorů, to už nám zbyl jenom zubař. Jídlo bylo celkem v pohodě. K dětem se chovala stejně, vyhledávala starší a mladší bojkovala, ba na ně byla hodně hnusná a musela jsem jí pořád hlídat, aby někomu něco neudělala. Ještě teď na hřišti nechce moc půjčovat hračky, jenom dětem který zná, cizím ani omylem. A rozhodně to není rozmazlenost. Je škoda, že tě manžel nepodporuje, ale tímhle stádiem si prošlo hodně rodičů. Odmítáním, že by jejich dítě mohlo mít nějaký problém. Můj manžel se mně taky snažil přesvědčovat, že je Ela v pořádku. Ž na ní musíme být přísnější a když se vzteká, tak na zadek. Fór je ten, že u děti s ADHD a VD to nemá cenu. V tý době mu absolutně nerozumněla, proto se pořád vztekala. Ano důslednost je důležitá a hlavně neustupovat a vysvětlovat, dokud to to dítě prostě nepochopí. U nás se to zlepšilo co začala chodit do školky. Naskočila řeč a porozumnění. Paličatá a vzteklá je pořád, ale s tím se musíme smířit, že s ní není tak jednoduchá domluva jako se starší dcerou. Takže já bych s ním na logo začala chodit, ať se to manželovi líbí nebo ne.
23. zář 2015 v 11:04  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@peggy722 TAk máme přes kopírák nejen děti, ale i manžely:slight_smile: Můj muž to bere tak, že by se na vodu malý naučil nejlíp tak, kdybychom ho do ní prostě hodili...Já fyzické tresty neuznávám u žádných dětí, takže u mě by dávání na zadek nepřicházelo v úvahu tak jako tak, viděla jsem, že třeba u mého bráchy to nemělo vůbec žádný efekt (on by z dnešního pohledu měl ADHD jak vyšité), tohle naštěstí manžel akceptoval, i když to taky trochu trvalo. Ta paličatost a vzteklost bych řekla, že je ale spíš povahový rys, než že by to měloco dočinění s nějakou poruchou nebo vyloženě neporozuměním toho, co je potřeba udělat. Myslím, že ten můj malý chápe moc dobře, co je potřeba udělat a proč, jen neakceptuje to, aby se to provádělo na něm, protože je mu to prostě asi dost nepříjemné. Na logo chodit stejně začneme, to je jasná věc.
23. zář 2015 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evik19 Ela taky chápe, že když je kaz na zubu, že se musí zpravit, ale ten strach je prostě silnější než ona. U nás prostě mytí hlavy probíhalo s šíleným řevem, jenomže se hodně potí, tak to bylo nutný. Dneska už je v pohodě i si hlavu umyje sama, já jenom splachuju. A z vody jí nemůžu dostat.
Manžel si časem uvědomoval, že s Elou není něco v pořádku. Tím, že máme starší dceru, tak měl s čím porovnávat. A hrozně pomohla návštěva psycholožky, která mu všechno vysvětlila, že Ela spoustu věcí opravdu nedělá schválně nebo že by byla nějak rozmazlená.
23. zář 2015 v 11:23  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evik19 tak u nás to bylo obráceně, to spíše manžel poukazoval na to, že je syn "divný", on není divný, ale je hodný, rozvážný, někdy bych řekla, že trochu trdlo :slight_smile:prostě není hr jako ostatní kluci a holky v jeho věku (3 roky), nelítá na hřišti apod.
HOlky, mám dotaz, kdo konkrétně potvrdí diagnozu VD? A druh? My to máme od neuroložky, na jedné zprávě VD, na druhé opožděný vývoj řeči, ale nikdo s námi nic zatím neřešil, mozek dle EEG má v normě dle věku, kontrola po půl roce....jsme ale objednaní i ke klinickému psychologovi...takže platí, že má VD nebo to potvrdí až ten psycholog? Případně logoped?
23. zář 2015 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nikar Tak nám dala diagnozu psycholožka, s tím, že jí musela ještě potvrdit foniatrička a pak paní v SPC.
23. zář 2015 v 11:44  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ono je to furt dokola, maloktery chlap si umi priznat, ze jeho dite je nejak divne nebo ma dg :wink: jinak ja sama nevim, Tygr ve skole zatim v pohode, kamarady tam ma taky, zvlada normalne, nicmene ta rec se proste nelepsi, respektive lepsi uplne mikro kroky, jen mu lip nabehlo R, ale jinak proste sisla stale. Rozumet mu je, ale neni to rec skoro osmiletyho a nevim, zda jako nekdy bude mluvit uplne bez dyslalie, jako od tech sesti se to strasne moc moc tahne pomalu a zleoseni fakt minimáni no :confused:
23. zář 2015 v 11:52  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evik19 To u nás naštěstí přítel chápal, že kdybysme Anetku koupali proti její vůli, tak by to bylo ještě horší. Ona jak je tvrdohlavá, tak vím, že by se původní strach z vody i z čehokoliv jiného přehoupl do trvalého vzdoru. Celkově u ní nejvíc platí trpělivá výchova. Samozřejmě má nastavená pravidla přes co nejede vlak, ale když vidím, že něco nechce dělat kvůli tomu že se bojí, tak to ji rozhodně nenutím a postupně po malých krůčcích se ji snažím zvykat. I psycholožka nám řekla, že na to jdeme dobře.
23. zář 2015 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@peggy722 Manžel má srovnání jen s holčičkou našich kamarádů, která je zase opačný extrém, od roka a půl recituje básničky a zpívá (čistě!) písničky, takže s tou syna vůbec nesrovnáváme, tu bereme jako přírodní úkaz:slight_smile: A pak má srovnání se synovcem, který je o pět měsíců mladší než náš Ondrášek a co se týče vývoje, jsou na tom hodně podobně - začali rychle lézt i chodit a mluvení katastrofa. Jen povahově jsou každý jiný, synovec je takový klidnější, syn neřízená střela. Z manželova pohledu jsou oba v pořádku, já i švagrová to vidíme asi trochu jinak.

@sisstin Tygr je šikula, ta řeč se určitě ještě do dospělosti dopiluje, teď má úplně nové starosti, tak to jde třeba trocu pomaleji. Nějaká vada řeči ale podle mě není v dospělosti nějaký handicap, naopak hodně úspěšných lidí nějakou má:slight_smile:

@nikar Ták náš klučina je asi opačný extrém, maminky hodných holčiček jsou z něho kolikrát zděšené, jak dokáže lítat a ječet. Vzhledem k tomu, že mám bratra, který byl mnohem větší kalibr, tak mě zrovna tohle nechává chladnou a přijde mi to normální. Kdyby byl kliďas, tak bych si zase řekla, že je asi po mně a taky bych to neřešila:slight_smile: A jak se u vašeho chlapečka projevuje VD?
23. zář 2015 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evik19 no nezadouci ucinky rust.hormonu mi zdelila tchyne, pry cetla v casopise...od ty doby nad tim obcas premyslim, kamaradka ma znamou a ta to svoji holcicce picha a je pediatra, tak snad vi, mala se pry rozjedla a pribrala, uz kvuli tomu se na to tesim, jen kdyby si usetrila tchyne ty poznamky:
že za 1. musi se kontrolovat ledviny
2.musi se kontrolovat jaterni tesy
3.musi se kontrolovat rust koncetin
nevim, co je na tom pravdy, ja cetla kdesi v diskuzi jen ty jaterni testy, nechci aby mi skoncil na 150cm, coz by asi hrozilo, kdyby jsme hormon nepichali, ted jdeme v rijnu, uvidim co nam reknou.
Dekuji za tvoji reakci, ja vim, ze je to blbost takhle nad tim premyslet, ale kdyby mel radsi VD nez PAS :unamused: vse ukaze cas.
@janoulek25 volala sem do toho Brna ty psycholozce,ma dovcu, zkusim v pondeli, moc dekuji, jako ty 3000 objetuju a bude klid....nebo aspon relativni klid :unamused:
23. zář 2015 ve 12:30  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janahus Není zač Jani, není to málo, ale zase ještě se to dá obětovat, a vyšetří to podle popisu taky celkem podrobně, že s rodiči 2 hodiny a pak myslím hodinu s dítětem. Věřím, že at do dopadne jakkoliv, tak se ti uleví, že víš na čem seš a můžeš se pustit do nějaké cílené práce, už před tím než půjdete do toho Motola.
23. zář 2015 ve 12:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evik19 nevím o tom zatím moc, jen co načítám na netu...ale nemluví, uměl pár slov, teď za tři týdny se naučil další čtyři, takže jsme na máma, táta, bába, babí, mimi, pipi, bú, kiki, hají, teta, tady, toto - a to je vše. Pediatr ani nikdo to nechtěl řešit, prý do tří let se to neřeší...jak načítám, tak zjišťuji, že neumí foukat (třeba bublifuk), jazykem neolízne rty (třeba čokoládu...dělá to rty), nerad kreslí, nechce vůbec kreslit...jak čtu teď o té vodě, koupe se rád, rád se i sprchuje, ale nemá rád mytí hlavy - ale zase, když si hodně hrajeme, tak mu to někdy nevadí, a někdy hrozně vadí, takže nevím, zda to má souvislost s VD a také to přišlo zčistajasna - jednou spal u tchýně a od té doby nechtěl mýt hlavu, tak jsme si mysleli, že se mu asi nelíbil způsob mytí (navíc jsem s ním chodila i do bazénu, na plavání....), on je jinak fakt šikovný, je bez plenek i na noc, lžičkou jí (i když jsem ho až teď začala učit správný úchop) a rozumí všemu, stačí slyšet pípnutí pc a už nese nabíječku....v tomto nijak opožděn není, ale v mluvě ano...mimo jiné byl opožděn i v chůzi (postavil se až v roce, v 15 chodil za ruku, od 20. měsíce bez ruky), relativně pozdě, ale všechna vyšetření byla v pořádku, prostě se mi zdálo, že je hodně opatrný a raději jde za ruku, než aby spadl....
23. zář 2015 ve 13:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek