ahoj holky 🙂 ráda bych založila pokec mamin, které mají jakýmkoliv způsobem "nestandartní" děti 😉 at už jde o opožděný vývoj, fyzické postižení či psychické 😉 ty denní starosti a radosti jsou přece jenom trošku jiné, než mají ostatní maminky "klasických" dětí a je dobré vědět, že v tom člověk není sám 🙂
syn má pravděpodobně vývojovou dysfázii s poruchou receptivní složky řeči, tudíž se u něj řeč nevyvíjí přirozeně jako u běžných dětí, zatím velmi málo rozumí, co mu kdo říká..jen odhaduje, nemluví vůbec... 😉 více zde https://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThrea... jinak je v podstatě jako běžné dvouleté dítě, co se týče projevů, sebeobsluhy atd. Ale stejně je to dost náročné...
takže maminky dětí s jakýmkoliv problémem šup sem 🙂
@bocianka123 No ja jsem tema vkladackama myslela neco jinyho- je to drevena deska a tam je jakoby vyrezany obrys treba pejska a on ho tam proste dosoupe. Takovych desek mame vic- dopravni znacky (ty ma Tom hrozne rad), zvirata, nejakej hmyz ci co 😅 a pak jeste pismenka, ale to je na nej jeste moc slozity. Vkladacky typu "hodit ctverec do ctvercovyho otvoru" mu nejdou skoro vubec. Jednou za uherskej rok se trefi. Mame dvoje- domecek z IKEy, kde se to hazi strechou a pak tu starou, slozenou ze dvou casti.Ta z IKEy je trochu vetsi, tak tam to jde trochu lip: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/8016...
@sisstin Siss, kdyz jsi zminila tu alternativni komunikaci: my jsme tady meli s chlapem promluvu (klasicky nechce pripustit, ze by Tomovi mohlo neco byt, zacalo to tim, ze z nej "delam pitomce"), a kdyz jsme dospeli ke konstruktivnim resenim, tak navrhl, ze by vyfotil veci z naseho okoli a Tom by mohl komunikovat pomoci fotek. Ja porad nevim, jak do toho. Je fakt, ze Tom ma radsi realne obrazky, dostal ted kufrik knizek z Knizniho klubu a nasel tam fotku svoji bundy 😀 (fakt kupodivu skoro stejna), tak mi prinesl obrazek ukazat.
@beodenka no ty mu nejdřív musíš vysvětlit ten princip té výměny, což znamená, že mu nejdřív předložíš dvě fotky a musí to být něco, co má fakt rád a co fakt nesnáší. A ta věc, co má rád, musí být taková, kterou může vždy a všude bezpodmínečně dostat (ta motivace tam musí být). Takže třeba fotka pití, když ho bude chtít (pokud si ho bere sám, tak ho dej někam, kde ho uvidí, ale nedosáhne), tak před něj předložíš tu kartičku pití a té druhé věci, co určitě nechce....pokud na ten obrázek pití neukáže, tak mu tu kartičku dej do ruky, vem si ji zpátky a dej mu to pití 😉 takhle by to mělo být fakt při každé příležitosti, tímhle stylem by měl pochopit princip té výměny - já dosenu obrázek toho, co chci a dostanu ji...
no a pak samozřejmě se pomalu přidává, dělá se i diferenciační tabule, kam se dávají obrázky, které může použít denně třeba jen 2x (bonbony, sladký atd.) 😉
@sisstin právěže to je to, co mě trápí už docela dlouho. U spousty dětí jsem totiž viděla snahu napodobovat činnosti rodičů a ohromnou radost dětí, když se jim to povedlo a rodiče chválili. To na Staníka nikdy neplatilo. Staník a Tygr si byli od začátku dost podobní v tom, že ani Staník nechtěl dělat paci paci a takové ty dětské blbůstky. Přišlo to až o dost dost později. A na můj vkus i dost pozdě začal dělat a říkat pápá. Teď už to dělá automaticky, když od někud odcházíme, nebo někdo odchází od nás. Když od někud odcházíme a Staník zapomene říct pá, tak mu jen řeknu, Staníku rozluč se.. a on hned reaguje. No a vlastně až teď před nějakýma 14-ti dnama pochopil význam prosím prosím.. Což se mě zdá taky hrozně pozdě. A na to prosím prosím si musel přijít taky sám. Prostě já ani manžel jsme nebyli schopní ho to naučit, šli jsme na to přes kokina, chceš kokino? Udělej prosím prosím, chtěla jsem mu vzít ručičky a ukázat mu jak se to dělá a přišel řev, vztekání se.. až jsme byli u kamarádky a jejího syna - přišel jejich táta domů začal syna houpat v koši na prádlo, Staník u nich stál, koukal, hrozně se smál a očividně chtěl taky a já mu prostě "jen tak" říkám, Staníku chceš, aby tě strýc taky pohoupal? .. Staník samozřejmě žádná reakce - nepoužívá jo, ano, ani kývnutí na souhlas a tak po chvíli pokračuju - jestli ano tak strýca popros.. a najednou to šlo krásně, Staník krásně šudlal ručičkama o sebe a ještě k tomu povídal pí pí (asi jako prosím prosím). Já fakt nevím co si o tom raubířovi našem mám myslet 😅 Někdy mě přijde opravdu hrozně chápaví a vnímavý a z toho jsou dny, kdy jsem fakt nešťastná a nevím jak na něj.. Krom toho ta nejistota - jestli je to jeho paličatost, vzdor nebo prostě má nějaký problém .. Už potřebujeme vědět na čem jsme, abych věděla jak s ním zacházet a jak na něj. Bohužel má v genech hodně složitou povahu - ze strany manžela - tchán, děda, prababička - prostě to údajně byli hrozně panovačné a paličaté povahy, co si vždycky dělali vše po svým, měli svou hlavu. Manžel naštěstí tuto vlastnost nemá, ale co říkala tchýně, tak manžel od malička neměl rád cizí lidi. Akceptoval jen lidi z ulice, bráchy a pár dětí. Doufám, že se dá zjistit jakou roli v tom všem hraje dědičnost a jakou roli v tom hraje nějaký problém. Staník je ale opravdu od začátku - respektive od těch 7dmi měsíců úplně jinej než ostatní děti. Zezačátku jsem byla hrozně zoufalá, že prostě nedělá to co ostatní děti a že prostě nespolupracuje při básničkách, nežvatlá, nesnaží se opakovat, ale teď už to prostě beru tak, že on takovej je, jinej nebude a je to prostě jeho já.
@lojzina u Staníka jde rozmlouvání hrozně pomalu 😒 po jednom půlroce přidal pá a až po dalším půl roce přidal pipí - pití. Je ale pravda, že až kolem dvou a čtvrt roku začal teprve mít zájem o zvířátka, napodobovat zvuky a tak. U Staníka to jde opravdu hooodně pozvolna. Nejvíce mě znepokojuje ta regrese v mluvení. V létě ještě reagoval když viděl rybu - baba, dnes když mu ukážu rybu, tak řekne -da. Prostě už mu to nejde vyslovit ☹
jo,a opakovani nejakych slov-vubec nehrozi,mozna vyjimecne
@lojzina v tomhle věku by měl mít tu gestikulaci vyvinutejsi,mělo by to být víc,než jen ukazování a tahání te za ruku,kam on potřebuje. Měl by rozumět např.tomu:čím se jezdí,v čem bydlíme,čím se odemyká atd. Dáš před něj prostě ty obrázky- auto,dům,klíč apod. A on by ti měl ukázat spravnou odpověď.
@sisstin u Staníka je ten problém, že on si nenechá nic vysvětlit, když mu něco chci ukázat, vysvětlit či cokoliv jiného, tak se jen brání a nechce.. On si bohužel na všechno musí přijít sám ☹ Ale jakmile si na to sám přijde, tak tu danou dovednost opravdu ovládá. Další taková brzda je možná to, že absolutně neopakuje ani nenapodobuje naše činnosti, anebo činnosti ostatních dětí. Jede si prostě podle svého. Možná opravdu jen nevím jak na něj. Vůbec nevím jak ho na něco namotivovat..